Přijímací zkoušky strana 2 z 3

Poslanci měli ve čtvrtek na programu pravidelné ústní a písemné interpelace. Dopoledne však projednali jen čtyři ze čtrnácti, a to kvůli omluvám členů vlády, ale i zákonodárců. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvilo dvanáct z osmnácti zástupců kabinetu včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a skoro čtvrtina poslanců. Během odpoledne pak padly dotazy například na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně stavů u policie nebo ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kvůli přesčasům lékařů.

Na jednotné přijímací zkoušky budou mít uchazeči o středoškolské studium v roce 2024 dva pokusy, i když by zřejmě mohli podávat tři přihlášky. Pokud zákonodárci schválí změnu zákona, mohli by přihlášky posílat elektronickou cestou. Sami školáci by si přitom měli stanovovat pořadí přihlášek na obory a školy, kde by chtěli studovat nejvíc. Umožněno by mělo být i podávání papírových přihlášek. Na jednání sněmovního školského výboru to ve středu řekli ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže ministerstva školství Jan Mareš.

Ministerstvo školství (MŠMT) bude navrhovat, aby mohli zájemci o studium na střední škole podávat elektronickou cestou tři přihlášky. Přitom budou školáci sami stanovovat pořadí přihlášek na obory a školy, kde by chtěli studovat nejvíc. Návrhy novely školského zákona a vyhlášky, která upravuje přihlašování na střední školy, plánuje resort předložit na začátku září. Uvedly to jeho mluvčí Aneta Lednová a ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství Tereza Fojtová.

Příští přijímací zkoušky na střední školy by se měly od těch letošních v mnohém lišit. Žáci devátých tříd by si mohli podat tři přihlášky místo dvou, posílali by je elektronicky a zároveň by střední školy seřazovali podle priority. Zajistit by to měla novela školského zákona a vyhláška, které připravuje vládní koalice.

Americký nejvyšší soud znemožnil americkým univerzitám organizovat přijímací zkoušky způsobem, který by zvýhodňoval studenty určitých etnických menšin, píší zpravodajské agentury. Čtvrteční rozhodnutí soudců se týká Harvardovy univerzity a Univerzity Severní Karolíny (UNC). Na rozsudek reagoval mimo jiné americký prezident Joe Biden, uvedl, že soud opustil precedens, a dodal, že v rozmanitosti univerzit je síla.

Vysilující období mají za sebou letošní deváťáci a také jejich rodiče. Na střední školy se hlásilo nebývalé množství uchazečů a zdaleka ne každý z nich se dostal na školu, na niž chtěl. Bezprostředně se s následky musí potýkat nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN), ale potýká se s tím, nač se mohli posledních patnáct let připravovat jeho předchůdci – ministři za Zelené, Věci veřejné, ODS, ČSSD (dnes SOCDEM), ANO a STAN. Bylo jich od roku 2008 dvanáct. Část z nich oslovili Reportéři ČT a vesměs od nich uslyšeli, že se o dostatečnou kapacitu měly postarat hlavně kraje, které zřizují střední školy. Krajští politici ale naopak tvrdí, že je to záležitost dlouhodobé koncepce, kterou má mít ministerstvo.

Plánovaná novela o digitalizaci přijímacích zkoušek na střední školy by se na vládu mohla dostat v srpnu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Připustil, že stihnout elektronizaci do příštích přijímaček nebude jednoduché, míní však, že je to možné. Poslankyně ANO a členka sněmovního školského výboru Jana Berkovcová řekla, že ANO v tomto vládu podpoří. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka Gymnázia Nad Štolou v Praze Renata Schejbalová to nepovažuje za reálné.

Nedostatek kapacit na středních školách pro školní rok 2023 až 2024 chce stát řešit plným využíváním maximální kapacity až 34 žáků ve třídě. V nejžádanějších oborech mohou vzniknout nové třídy. Po čtvrtečním jednání s hejtmany a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Některé regiony podle Beka už navýšení kapacit tříd nařídily – jmenoval například Liberecký kraj. Školy podle něj komunikují s rodiči a informují je o nových volných místech.

Kapacita středních škol ve Středočeském kraji je dostatečná, shodla se současná hejtmanka kraje Petra Pecková (STAN) s poslankyní a bývalou hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO). Problém podle nich je zejména v okolí Prahy, kde je nutné kapacity navýšit. Za minulého vedení se dle Pokorné Jermanové podařilo postavit mnoho škol a zvýšit jejich kapacitu. „Do středních škol se ale nedala ani koruna,“ reagovala Pecková v Událostech, komentářích.

Míst na pražských středních školách je podle pražského radního Antonína Klecandy (STAN) dostatek. Řekl to na tiskové konferenci magistrátu k aktuální situaci ve středním školství. Problém podle něj nastal proto, že se děti hlásily na více středních škol, nyní se však už situace zlepšila. Některé školy podle něj dokonce hlásí volná místa. Potvrdil to i bývalý pražský radní pro oblast školství Vít Šimral (Piráti). Šéfka Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová uvedla, že nyní školy oslovují děti, které po přijímačkách skončily pod čarou.

Nedostatek míst ve školách je zapříčiněn hlavně populačním nárůstem, svůj podíl viny na tom ale nesou i kraje, myslí si ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodává, že největší přetlak studentů je v okolí velkých měst. Podle experta na školství a ředitele společnosti SCIO Ondřeje Šteffla by jednou z cest mohla být redukce otevíraných míst na víceletých gymnáziích. O aktuálních problémech českého školství debatovali v pořadu Události, komentáře.

Na středních školách je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, která je nejvyšší u všeobecného vzdělání. Ministr kritizoval současnou podobu přijímacího řízení, jehož podoba podle něj patří do minulého století a po prvním kole vede ke zděšení mnoha lidí. Za jednu ze svých priorit proto na tiskové konferenci označil Bek posílení všeobecného charakteru středoškolského vzdělání. Chce rovněž diskutovat o zavedení vratných studijních grantů pro vysokoškoláky tak, aby měli možnost absolvovat studia i studenti bez silného sociálního zázemí.

Přes vyšší nabídku gymnázií v Praze v porovnání s jinými částmi Česka musí uchazeči o studium v hlavním městě pro přijetí získat zpravidla víc bodů než jejich vrstevníci v krajích. Zájemci o čtyřleté studium potřebují k přijetí v metropoli u jednotných přijímacích zkoušek většinou alespoň kolem 80 bodů, naproti tomu v krajích stačí někdy až o desítky bodů méně, vyplývá z informací na webech škol. Mnozí odborníci na vzdělávání upozorňují, že šance na úspěch u jednotných přijímacích zkoušek ovlivňují placené přípravné kurzy.

Výsledky jednotných přijímacích zkoušek z matematiky, které dělali uchazeči o studium čtyřletých středoškolských oborů s maturitou a víceletých gymnázií, se letos oproti roku 2022 zhoršily. V češtině byli školáci podobně úspěšní jako jejich vrstevníci o rok dříve. Vyplývá to z údajů Cermatu o výsledcích jednotných zkoušek, které poskytla mluvčí státní organizace Jana Patáková. Kolik žáků u přijímacích zkoušek uspělo a jaký výsledek stačil k přijetí, není z údajů zřejmé. O přijetí či nepřijetí rozhodují ředitelé jednotlivých škol, kterým Cermat výsledky zkoušek předal.

Na obzvlášť velký nápor zájemců se musely letos připravit střední školy. Deváté třídy těch základních opouští přes sto tisíc žáků – to je nejvíce za posledních třicet let. O středoškolské vzdělání má zájem 89 729 z nich. Přesto některé školy evidují menší zájem než dřív. To hlavně proto, že děti omezily množství gymnázií, na která se hlásí, a druhou přihlášku podávají spíše na střední odborné školy.

Přijímací zkoušky na střední školy letos budou žáci psát i v netradičních prostorech, například v jídelně, tělocvičně nebo v budově vedlejší základní školy. Důvodem jsou populačně silné ročníky, které se chystají na střední školy. Oslovení zástupci gymnázií, která zažívají největší nápor, popsali, že jejich běžné třídy nebudou dostačovat nebo že se dohledu nad přijímačkami zúčastní i další pracovníci školy, nejen učitelé.

Velký nárůst počtu přihlášek letos obdržely šestileté obory gymnázií v Praze. České televizi to potvrdili ředitelé pěti oslovených škol. Obavy ze silné konkurence v deváté třídě podle nich vybízí rodiče a děti k dřívějšímu nástupu na gymnázia. Ředitelé pražských škol nárůst vysvětlují i přáním rodičů, aby si děti vyzkoušely přijímací testy.

Vstupenkou na střední školu by mohly být podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) testy v 9. třídě. Školy by si pak mohly vybírat studenty na základě výsledků těchto testů, a obešlo by se tím přijímací řízení. Balaš to řekl při návštěvě Moravské Nové Vsi. Na Břeclavsku navštívil obce, které loni postihlo tornádo, Moravská Nová Ves byla jednou z nich.

Vysoké školy hlásí velký počet zájemců o studium, největší konkurence je v případě zdravotnických, pedagogických, ale i ekonomických oborů. České televizi to potvrdila víc než polovina z deseti oslovených univerzit napříč Českem. Podle ministerstva školství stojí za vysokým počtem přihlášek o studium zejména větší počet devatenáctiletých, kteří jsou nejčastějšími zájemci. Celkový počet podaných přihlášek se může ještě navýšit, na některých školách je totiž stále možné se o studium ucházet.

Diváci, kteří dojdou nabídkou právě probíhajícího 56. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech v abecedě až na konec, narazí na dokument režisérské dvojice Adéla Komrzý – Tomáš Bojar nazvaný Zkouška umění. Autorský tandem v rozhovoru ve vysílání ČT24 prozradil nejen to, jak dlouho pohled na přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění (AVU) vznikal, ale i to, proč se mohl dokument jmenovat úplně jinak. Snímek koprodukuje Česká televize.

Nedostali se na školu první volby a neúspěch zažívají i na dalších školách – s takovou situací se potýkají někteří z uchazečů o čtyřleté maturitní studium v Praze. Zájemců je totiž o třicet procent více než v předpandemickém roce 2019. Vyplývá to z dat oddělení analýz Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Praha proto pro velký zájem navyšuje kapacity gymnázií. Pražský náměstek pro školství Vít Šimral (Piráti) České televizi sdělil, že přijímací řízení ještě neskončila, a data tak nejsou úplná. Je podle něj řada míst i na dalších školách, ze kterých je možné vybírat. Průběžná čísla Cermatu a škol ukazují na problém s nedostatkem míst i na dalších čtyřletých oborech.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) odvolal ředitelku Cermatu Michaelu Kleňhovou, protože nesouhlasí s dosavadním fungováním organizace, která má na starosti maturitní a jednotné přijímací zkoušky. Potvrdil, že kvůli podezření z placení předražených zakázek poslal jeho resort v uplynulých dnech do Cermatu auditory. Kontrola ministerstva financí podle něj zjistila „závažné nedostatky v hospodaření.“ Vedením organizace ministr od 25. května pověřil náměstka pro IT a veřejné zakázky Milana Štábla.

Řízení, které s plzeňskou právnickou fakultou zahájil Národní akreditační úřad (NAÚ), se týká pouze nultých ročníků a jejich provázání s přijímacím řízením, řekl rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček. Neohrožuje tedy podle něj samotné studium na fakultě. Od správního řízení očekává, že vyjasní podmínky pro nulté ročníky nejenom na plzeňských právech, ale na všech vysokých školách v Česku.

Z údajů mobilních operátorů vyplývá, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do Česka, se blíží 200 tisícům. Na jednání sněmovního bezpečnostního výboru to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Cizinecké policii se dosud ohlásilo téměř 70 tisíc lidí, ve středu jich bylo skoro sedm tisíc.