Přijímací zkoušky strana 2 z 3

Nedostatek míst ve školách je zapříčiněn hlavně populačním nárůstem, svůj podíl viny na tom ale nesou i kraje, myslí si ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodává, že největší přetlak studentů je v okolí velkých měst. Podle experta na školství a ředitele společnosti SCIO Ondřeje Šteffla by jednou z cest mohla být redukce otevíraných míst na víceletých gymnáziích. O aktuálních problémech českého školství debatovali v pořadu Události, komentáře.

Na středních školách je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, která je nejvyšší u všeobecného vzdělání. Ministr kritizoval současnou podobu přijímacího řízení, jehož podoba podle něj patří do minulého století a po prvním kole vede ke zděšení mnoha lidí. Za jednu ze svých priorit proto na tiskové konferenci označil Bek posílení všeobecného charakteru středoškolského vzdělání. Chce rovněž diskutovat o zavedení vratných studijních grantů pro vysokoškoláky tak, aby měli možnost absolvovat studia i studenti bez silného sociálního zázemí.

Přes vyšší nabídku gymnázií v Praze v porovnání s jinými částmi Česka musí uchazeči o studium v hlavním městě pro přijetí získat zpravidla víc bodů než jejich vrstevníci v krajích. Zájemci o čtyřleté studium potřebují k přijetí v metropoli u jednotných přijímacích zkoušek většinou alespoň kolem 80 bodů, naproti tomu v krajích stačí někdy až o desítky bodů méně, vyplývá z informací na webech škol. Mnozí odborníci na vzdělávání upozorňují, že šance na úspěch u jednotných přijímacích zkoušek ovlivňují placené přípravné kurzy.

Výsledky jednotných přijímacích zkoušek z matematiky, které dělali uchazeči o studium čtyřletých středoškolských oborů s maturitou a víceletých gymnázií, se letos oproti roku 2022 zhoršily. V češtině byli školáci podobně úspěšní jako jejich vrstevníci o rok dříve. Vyplývá to z údajů Cermatu o výsledcích jednotných zkoušek, které poskytla mluvčí státní organizace Jana Patáková. Kolik žáků u přijímacích zkoušek uspělo a jaký výsledek stačil k přijetí, není z údajů zřejmé. O přijetí či nepřijetí rozhodují ředitelé jednotlivých škol, kterým Cermat výsledky zkoušek předal.

Na obzvlášť velký nápor zájemců se musely letos připravit střední školy. Deváté třídy těch základních opouští přes sto tisíc žáků – to je nejvíce za posledních třicet let. O středoškolské vzdělání má zájem 89 729 z nich. Přesto některé školy evidují menší zájem než dřív. To hlavně proto, že děti omezily množství gymnázií, na která se hlásí, a druhou přihlášku podávají spíše na střední odborné školy.

Přijímací zkoušky na střední školy letos budou žáci psát i v netradičních prostorech, například v jídelně, tělocvičně nebo v budově vedlejší základní školy. Důvodem jsou populačně silné ročníky, které se chystají na střední školy. Oslovení zástupci gymnázií, která zažívají největší nápor, popsali, že jejich běžné třídy nebudou dostačovat nebo že se dohledu nad přijímačkami zúčastní i další pracovníci školy, nejen učitelé.

Velký nárůst počtu přihlášek letos obdržely šestileté obory gymnázií v Praze. České televizi to potvrdili ředitelé pěti oslovených škol. Obavy ze silné konkurence v deváté třídě podle nich vybízí rodiče a děti k dřívějšímu nástupu na gymnázia. Ředitelé pražských škol nárůst vysvětlují i přáním rodičů, aby si děti vyzkoušely přijímací testy.

Vstupenkou na střední školu by mohly být podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) testy v 9. třídě. Školy by si pak mohly vybírat studenty na základě výsledků těchto testů, a obešlo by se tím přijímací řízení. Balaš to řekl při návštěvě Moravské Nové Vsi. Na Břeclavsku navštívil obce, které loni postihlo tornádo, Moravská Nová Ves byla jednou z nich.

Vysoké školy hlásí velký počet zájemců o studium, největší konkurence je v případě zdravotnických, pedagogických, ale i ekonomických oborů. České televizi to potvrdila víc než polovina z deseti oslovených univerzit napříč Českem. Podle ministerstva školství stojí za vysokým počtem přihlášek o studium zejména větší počet devatenáctiletých, kteří jsou nejčastějšími zájemci. Celkový počet podaných přihlášek se může ještě navýšit, na některých školách je totiž stále možné se o studium ucházet.

Diváci, kteří dojdou nabídkou právě probíhajícího 56. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech v abecedě až na konec, narazí na dokument režisérské dvojice Adéla Komrzý – Tomáš Bojar nazvaný Zkouška umění. Autorský tandem v rozhovoru ve vysílání ČT24 prozradil nejen to, jak dlouho pohled na přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění (AVU) vznikal, ale i to, proč se mohl dokument jmenovat úplně jinak. Snímek koprodukuje Česká televize.

Nedostali se na školu první volby a neúspěch zažívají i na dalších školách – s takovou situací se potýkají někteří z uchazečů o čtyřleté maturitní studium v Praze. Zájemců je totiž o třicet procent více než v předpandemickém roce 2019. Vyplývá to z dat oddělení analýz Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Praha proto pro velký zájem navyšuje kapacity gymnázií. Pražský náměstek pro školství Vít Šimral (Piráti) České televizi sdělil, že přijímací řízení ještě neskončila, a data tak nejsou úplná. Je podle něj řada míst i na dalších školách, ze kterých je možné vybírat. Průběžná čísla Cermatu a škol ukazují na problém s nedostatkem míst i na dalších čtyřletých oborech.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) odvolal ředitelku Cermatu Michaelu Kleňhovou, protože nesouhlasí s dosavadním fungováním organizace, která má na starosti maturitní a jednotné přijímací zkoušky. Potvrdil, že kvůli podezření z placení předražených zakázek poslal jeho resort v uplynulých dnech do Cermatu auditory. Kontrola ministerstva financí podle něj zjistila „závažné nedostatky v hospodaření.“ Vedením organizace ministr od 25. května pověřil náměstka pro IT a veřejné zakázky Milana Štábla.

Řízení, které s plzeňskou právnickou fakultou zahájil Národní akreditační úřad (NAÚ), se týká pouze nultých ročníků a jejich provázání s přijímacím řízením, řekl rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček. Neohrožuje tedy podle něj samotné studium na fakultě. Od správního řízení očekává, že vyjasní podmínky pro nulté ročníky nejenom na plzeňských právech, ale na všech vysokých školách v Česku.

Z údajů mobilních operátorů vyplývá, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do Česka, se blíží 200 tisícům. Na jednání sněmovního bezpečnostního výboru to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Cizinecké policii se dosud ohlásilo téměř 70 tisíc lidí, ve středu jich bylo skoro sedm tisíc.

Přes 20 tisíc žáků ve středu absolvovalo první termín jednotných přijímacích zkoušek na víceletá gymnázia. Je to o něco míň, než bývá zvykem. Zájem o studium na těchto školách i tak výrazně převyšuje počet míst. Kvůli dlouhé distanční výuce mají uchazeči na testy z matematiky i češtiny víc času. A na rozdíl od loňska mají dva pokusy, druhý termín je ve čtvrtek. Přihlásilo se k nim téměř čtyřicet tisíc dětí. Už v pondělí a úterý žáci skládali zkoušky na střední školy.

Termín maturit se posouvá a ústní zkoušky z češtiny a cizího jazyka budou dobrovolné. To jsou nejvýznamnější změny v ukončení středoškolského studia, které ve středu představil ministr školství Robert Plaga (za ANO). V Událostech, komentářích o tom debatoval s poslancem a členem školského výboru Martinem Baxou (ODS). Podle Plagy už je verze maturit konečná, podle Baxy by se ale ministr i premiér Andrej Babiš (ANO) měli studentům omluvit.

Prodloužil bych víkend na tři dny a zkrátil výuku na čtyři dny v týdnu – konstatuje s jistou nadsázkou prezident Asociace základních škol Michal Černý. Nikdo mimo školství si totiž podle něho neumí představit, jak je většina učitelů, dětí i rodičů ve skutečnosti vyčerpána. V březnu to bude už rok, co školy žijí v režimu, který jim nadiktovala pandemie. Jak velké dopady bude tohle vše mít na školy, až se do nich žáci opět vrátí, a budou vůbec ještě takové, jaké byly? Co jim covid vzal a co naopak dal, bilancuje za základní školy prezident asociace Černý a za ty střední předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová.

Mnozí mladí Jihokorejci mají za sebou klíčový okamžik v životě – přijímací testy na vysokou školu. Osmihodinovému maratonu zkoušek se v zemi podřizuje vše: letiště odložila přistání letadel, armáda přerušila vojenské cvičení. Letošní testy jsou pro studenty ještě náročnější kvůli pandemii koronaviru.

Jednotné přijímací testy na čtyřleté střední školy nebudou na jaře kvůli covidu-19 povinné. Školy budou moci mít jen vlastní zkoušky, či vůbec žádné, uvedlo ministerstvo školství. Na víceletá gymnázia se budou na jaře konat přijímací zkoušky jako obvykle včetně dvou termínů, které se podle vývoje epidemie mohou posunout. Změnit bude možné i termíny maturitních zkoušek.

Státní maturity a přijímací zkoušky proběhnou příští rok nejspíše jinak než obvykle. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) řekl na on-line konferenci s názvem Návrat do škol, nebo doma?, že jeho úřad do konce listopadu přichystá scénáře, jak by mohly zkoušky probíhat. Variant bude více, ministerstvo školství je připraví podle modelů ministerstva zdravotnictví. Jisté zatím je, že srovnávací testy nahrazující příjímací zkoušky na vysoké školy proběhnou v prosincovém termínu pouze on-line.

Některé veřejné vysoké školy nabízejí poslední možnost přihlásit se ke studiu. Například Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem uchazečům stále nabízí studium na šesti fakultách. Volná místa hlásí také Západočeská univerzita v Plzni nebo Univerzita Pardubice. Některé specializace nejsou zcela naplněné ani na Univerzitě Karlově nebo ČVUT v Praze. Místa pro opozdilce jsou letos hlavně na technických oborech.

Prvního června začaly státní maturity. Negativní dopad pandemie na jejich výsledky ale ministr školství Robert Plaga (ANO) nečeká. Ministr byl hostem Interview ČT24.

V pondělí začíná společná část maturit. Ke zkoušce budou nakonec moci jít i studenti z Orlové, kterým krajská hygienická stanice udělila výjimku. Původně totiž skončili v karanténě a hrozilo jim, že se k maturitě dostanou až na podzim. Zkoušku složí v samostatné budově a za zpřísněných podmínek – budou muset mít roušky a prostor se pak dezinfikuje.

Asociace ředitelů gymnázií vyzvala rodiče, aby svým dětem k přijímacímu řízení nezapomněli vyplnit čestné prohlášení. Bez něj nebudou vpuštěni do budovy školy. Vyplývá to z hygienických pokynů ministerstva školství. Za porušení opatření může uchazeči i řediteli hrozit až jeden rok odnětí svobody za nedbalostní šíření onemocnění.