Tři přihlášky místo dvou. Poslanci schválili změnu pravidel přijímacího řízení na střední školy

Nahrávám video

Urychlit a zjednodušit obsazování středních škol mají změny pravidel přijímacího řízení, které ve čtvrtek schválila Poslanecká sněmovna. Rozhodla o tom v rámci novely školského zákona už v prvním kole projednávání, aby změny mohly platit od příštího roku. Zájemci o středoškolské studium budou moci podle předlohy například podat tři přihlášky místo dvou. Novelu nyní projedná Senát.

Schválenou novelu o přihláškách na střední školy původně připravilo ministerstvo školství. Nakonec ji ale formálně předložili sami poslanci ze všech sedmi sněmovních frakcí kvůli zrychlení schvalovacího procesu, což ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ocenil. Zároveň podotkl, že návrh konzultoval i se zástupci škol. „Doufám, že se nám přes omezený čas podařilo dosáhnout tvaru, který nebude mít žádné chyby,“ prohlásil Bek.

Na potřebě zrychlení a zjednodušení přijímacího řízení se již dříve shodli politici i odborníci. Podle normy budou moci uchazeči o studium v přihlášce stanovit prioritní školy podle toho, kde by chtěli studovat nejvíc. Úspěšní žadatelé budou díky digitalizaci přijímacího řízení umístěni s ohledem na preferovanou vzdělávací instituci a výsledky.

Změny mají urychlit obsazování středních škol. Systém pro digitalizaci přihlašování zajistí podle ministerstva jeho příspěvková organizace Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Spustit ho má ve spolupráci s resortem školství nejpozději k 15. lednu 2024.

Cermat kvůli tomu musel zrušit v červenci vypsanou veřejnou zakázku na dodavatele systému, neboť by řízení nebylo možné včas dokončit. Podle ministerstva celkové náklady na vlastní vývoj budou výrazně nižší než nejlevnější nabídka ve výběrovém řízení. Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí řekl, že systém na digitalizaci přihlašování pro střední školy chtějí vytvořit za méně než dva miliony korun.

Novela nepočítá se zápisovými lístky

Ministr Bek po schválení návrhu novely řekl, že se dohodl s vysokými školami, aby pomohly ke zkvalitnění systému, který bude Cermat připravovat. „Myslím, že zapojení univerzit je významným prvkem, který může zkvalitnit ten systém a také přispět k tomu, že bude dostatečně otestován i z hlediska kyberbezpečnosti,“ řekl.

Dosavadní proces přijímacího řízení je podle kritiků zdlouhavý, nepřehledný a způsobuje nejistotu těm, kteří jsou přijímáni až po náhradním termínu a odvolání. Na potřebě reformy přijímacího řízení se shodují politici i odborníci.

Uchazeči budou mít u zkoušek na střední školy dva pokusy i při třech přihláškách, uvádí ministerstvo.

V současnosti mohou žáci poslat papírové přihlášky na dvě vybrané střední školy. Přijetí však musí potvrdit odevzdáním zápisového lístku do deseti pracovních dnů. Po oznámení výsledků prvního kola přijímacího řízení se mohou neúspěšní uchazeči odvolávat a hlásit se do dalších kol přijímacích zkoušek. Ta vypisují střední školy, které po prvním kole nenaplnily své kapacity.

Novela podávání zápisových lístků ruší. Nově by uchazeči měli být automaticky přijati do zvolené školy podle svých preferencí a zároveň výsledků v přijímacím řízení. Rozřazení se uskuteční společně pro řádný i náhradní termín zkoušek.

Na umělecké obory zatím pouze papírové přihlášky

Na umělecké obory ale budou žáci moci zatím podat přihlášku pouze papírově, přičemž čas mají do konce listopadu. „My budeme muset poté ty přihlášky přepsat do Cermatu,“ uvedla například zástupkyně ředitele ze Střední průmyslové školy sdělovací techniky Panská Věra Tůmová a dodala, že jde o přechodný rok a není jasné, jakým způsobem to proběhne. Obává se rovněž časového tlaku. 

Ministr školství podotýká, že to nešlo udělat jiným způsobem. „Jedině bychom museli odložit o rok elektronizaci pro všechny děti, a to bych považoval za velikou chybu,“ dodává Bek. 

Členka sněmovního školského výboru Jana Berkovcová (ANO) proces digitalizace přijímacího řízení podporuje. „Mám ale obavy, aby to neztroskotalo na neschopnosti Cermatu připravit informační systém. Zatím se ty obavy naplňují,“ dodala. 

Podle místopředsedy sněmovního školského výboru Pavla Klímy (TOP 09) však ředitel Cermatu Krejčí poslance ujistil, že situaci zvládnou. 

Nahrávám video

Krejčí: Cermat digitalizaci zvládne

Krejčí posléze v pořadu Události, komentáře znovu ujistil, že digitalizaci Cermat zvládne. „Tvrdíme to od května, kdy jsme se touto cestou vydali a zatím se na tom nic nezměnilo a nepředpokládám, že by se na tom mělo něco změnit.“ Dodal, že do konce roku by mělo být vše připraveno. Cermat podle něj dělá vše pro to, aby změna dopadla dobře.

„Je to všechno, co se dalo udělat takhle narychlo ve třech měsících,“ uvedl s tím, že Cermat rovněž plánuje spustit velkou osvětovou kampaň pro rodiče i pro základní a střední školy. „Aby v únoru, až se to celé spustí, nebyly žádné problémy a vše běželo hladce.“

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich podotkl, že Cermat měl na přípravu skutečně málo času a jde o velmi náročnou práci. Už v minulosti ale označil za hlavní problém spárování školy a žáka. Podle něj se efektivní mechanismus musí zvolit už v příštím přijímacím kole.

Jedním z parametrů je podle něj spravedlnost. „Aby se žáci necítili ukřivdění, že se nedostali na školu, na kterou se měli dostat, protože se tam dostali jiní, horší žáci.“ Druhým parametrem je pak podle něj to, aby žáci při podávání přihlášek znali své šance. „To v okamžiku, kdy za sebou nemají tu přijímací zkoušku, nevědí, protože známky ve škole nebo měření se spolužáky jim nic neříká o tom, jak na tom jsou oproti ostatním zájemcům.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 9 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 3 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...