Tři přihlášky místo dvou. Poslanci schválili změnu pravidel přijímacího řízení na střední školy

Nahrávám video

Urychlit a zjednodušit obsazování středních škol mají změny pravidel přijímacího řízení, které ve čtvrtek schválila Poslanecká sněmovna. Rozhodla o tom v rámci novely školského zákona už v prvním kole projednávání, aby změny mohly platit od příštího roku. Zájemci o středoškolské studium budou moci podle předlohy například podat tři přihlášky místo dvou. Novelu nyní projedná Senát.

Schválenou novelu o přihláškách na střední školy původně připravilo ministerstvo školství. Nakonec ji ale formálně předložili sami poslanci ze všech sedmi sněmovních frakcí kvůli zrychlení schvalovacího procesu, což ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ocenil. Zároveň podotkl, že návrh konzultoval i se zástupci škol. „Doufám, že se nám přes omezený čas podařilo dosáhnout tvaru, který nebude mít žádné chyby,“ prohlásil Bek.

Na potřebě zrychlení a zjednodušení přijímacího řízení se již dříve shodli politici i odborníci. Podle normy budou moci uchazeči o studium v přihlášce stanovit prioritní školy podle toho, kde by chtěli studovat nejvíc. Úspěšní žadatelé budou díky digitalizaci přijímacího řízení umístěni s ohledem na preferovanou vzdělávací instituci a výsledky.

Změny mají urychlit obsazování středních škol. Systém pro digitalizaci přihlašování zajistí podle ministerstva jeho příspěvková organizace Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Spustit ho má ve spolupráci s resortem školství nejpozději k 15. lednu 2024.

Cermat kvůli tomu musel zrušit v červenci vypsanou veřejnou zakázku na dodavatele systému, neboť by řízení nebylo možné včas dokončit. Podle ministerstva celkové náklady na vlastní vývoj budou výrazně nižší než nejlevnější nabídka ve výběrovém řízení. Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí řekl, že systém na digitalizaci přihlašování pro střední školy chtějí vytvořit za méně než dva miliony korun.

Novela nepočítá se zápisovými lístky

Ministr Bek po schválení návrhu novely řekl, že se dohodl s vysokými školami, aby pomohly ke zkvalitnění systému, který bude Cermat připravovat. „Myslím, že zapojení univerzit je významným prvkem, který může zkvalitnit ten systém a také přispět k tomu, že bude dostatečně otestován i z hlediska kyberbezpečnosti,“ řekl.

Dosavadní proces přijímacího řízení je podle kritiků zdlouhavý, nepřehledný a způsobuje nejistotu těm, kteří jsou přijímáni až po náhradním termínu a odvolání. Na potřebě reformy přijímacího řízení se shodují politici i odborníci.

Uchazeči budou mít u zkoušek na střední školy dva pokusy i při třech přihláškách, uvádí ministerstvo.

V současnosti mohou žáci poslat papírové přihlášky na dvě vybrané střední školy. Přijetí však musí potvrdit odevzdáním zápisového lístku do deseti pracovních dnů. Po oznámení výsledků prvního kola přijímacího řízení se mohou neúspěšní uchazeči odvolávat a hlásit se do dalších kol přijímacích zkoušek. Ta vypisují střední školy, které po prvním kole nenaplnily své kapacity.

Novela podávání zápisových lístků ruší. Nově by uchazeči měli být automaticky přijati do zvolené školy podle svých preferencí a zároveň výsledků v přijímacím řízení. Rozřazení se uskuteční společně pro řádný i náhradní termín zkoušek.

Na umělecké obory zatím pouze papírové přihlášky

Na umělecké obory ale budou žáci moci zatím podat přihlášku pouze papírově, přičemž čas mají do konce listopadu. „My budeme muset poté ty přihlášky přepsat do Cermatu,“ uvedla například zástupkyně ředitele ze Střední průmyslové školy sdělovací techniky Panská Věra Tůmová a dodala, že jde o přechodný rok a není jasné, jakým způsobem to proběhne. Obává se rovněž časového tlaku. 

Ministr školství podotýká, že to nešlo udělat jiným způsobem. „Jedině bychom museli odložit o rok elektronizaci pro všechny děti, a to bych považoval za velikou chybu,“ dodává Bek. 

Členka sněmovního školského výboru Jana Berkovcová (ANO) proces digitalizace přijímacího řízení podporuje. „Mám ale obavy, aby to neztroskotalo na neschopnosti Cermatu připravit informační systém. Zatím se ty obavy naplňují,“ dodala. 

Podle místopředsedy sněmovního školského výboru Pavla Klímy (TOP 09) však ředitel Cermatu Krejčí poslance ujistil, že situaci zvládnou. 

Nahrávám video

Krejčí: Cermat digitalizaci zvládne

Krejčí posléze v pořadu Události, komentáře znovu ujistil, že digitalizaci Cermat zvládne. „Tvrdíme to od května, kdy jsme se touto cestou vydali a zatím se na tom nic nezměnilo a nepředpokládám, že by se na tom mělo něco změnit.“ Dodal, že do konce roku by mělo být vše připraveno. Cermat podle něj dělá vše pro to, aby změna dopadla dobře.

„Je to všechno, co se dalo udělat takhle narychlo ve třech měsících,“ uvedl s tím, že Cermat rovněž plánuje spustit velkou osvětovou kampaň pro rodiče i pro základní a střední školy. „Aby v únoru, až se to celé spustí, nebyly žádné problémy a vše běželo hladce.“

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich podotkl, že Cermat měl na přípravu skutečně málo času a jde o velmi náročnou práci. Už v minulosti ale označil za hlavní problém spárování školy a žáka. Podle něj se efektivní mechanismus musí zvolit už v příštím přijímacím kole.

Jedním z parametrů je podle něj spravedlnost. „Aby se žáci necítili ukřivdění, že se nedostali na školu, na kterou se měli dostat, protože se tam dostali jiní, horší žáci.“ Druhým parametrem je pak podle něj to, aby žáci při podávání přihlášek znali své šance. „To v okamžiku, kdy za sebou nemají tu přijímací zkoušku, nevědí, protože známky ve škole nebo měření se spolužáky jim nic neříká o tom, jak na tom jsou oproti ostatním zájemcům.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled