Tři přihlášky místo dvou. Poslanci schválili změnu pravidel přijímacího řízení na střední školy

Nahrávám video

Urychlit a zjednodušit obsazování středních škol mají změny pravidel přijímacího řízení, které ve čtvrtek schválila Poslanecká sněmovna. Rozhodla o tom v rámci novely školského zákona už v prvním kole projednávání, aby změny mohly platit od příštího roku. Zájemci o středoškolské studium budou moci podle předlohy například podat tři přihlášky místo dvou. Novelu nyní projedná Senát.

Schválenou novelu o přihláškách na střední školy původně připravilo ministerstvo školství. Nakonec ji ale formálně předložili sami poslanci ze všech sedmi sněmovních frakcí kvůli zrychlení schvalovacího procesu, což ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ocenil. Zároveň podotkl, že návrh konzultoval i se zástupci škol. „Doufám, že se nám přes omezený čas podařilo dosáhnout tvaru, který nebude mít žádné chyby,“ prohlásil Bek.

Na potřebě zrychlení a zjednodušení přijímacího řízení se již dříve shodli politici i odborníci. Podle normy budou moci uchazeči o studium v přihlášce stanovit prioritní školy podle toho, kde by chtěli studovat nejvíc. Úspěšní žadatelé budou díky digitalizaci přijímacího řízení umístěni s ohledem na preferovanou vzdělávací instituci a výsledky.

Změny mají urychlit obsazování středních škol. Systém pro digitalizaci přihlašování zajistí podle ministerstva jeho příspěvková organizace Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Spustit ho má ve spolupráci s resortem školství nejpozději k 15. lednu 2024.

Cermat kvůli tomu musel zrušit v červenci vypsanou veřejnou zakázku na dodavatele systému, neboť by řízení nebylo možné včas dokončit. Podle ministerstva celkové náklady na vlastní vývoj budou výrazně nižší než nejlevnější nabídka ve výběrovém řízení. Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí řekl, že systém na digitalizaci přihlašování pro střední školy chtějí vytvořit za méně než dva miliony korun.

Novela nepočítá se zápisovými lístky

Ministr Bek po schválení návrhu novely řekl, že se dohodl s vysokými školami, aby pomohly ke zkvalitnění systému, který bude Cermat připravovat. „Myslím, že zapojení univerzit je významným prvkem, který může zkvalitnit ten systém a také přispět k tomu, že bude dostatečně otestován i z hlediska kyberbezpečnosti,“ řekl.

Dosavadní proces přijímacího řízení je podle kritiků zdlouhavý, nepřehledný a způsobuje nejistotu těm, kteří jsou přijímáni až po náhradním termínu a odvolání. Na potřebě reformy přijímacího řízení se shodují politici i odborníci.

Uchazeči budou mít u zkoušek na střední školy dva pokusy i při třech přihláškách, uvádí ministerstvo.

V současnosti mohou žáci poslat papírové přihlášky na dvě vybrané střední školy. Přijetí však musí potvrdit odevzdáním zápisového lístku do deseti pracovních dnů. Po oznámení výsledků prvního kola přijímacího řízení se mohou neúspěšní uchazeči odvolávat a hlásit se do dalších kol přijímacích zkoušek. Ta vypisují střední školy, které po prvním kole nenaplnily své kapacity.

Novela podávání zápisových lístků ruší. Nově by uchazeči měli být automaticky přijati do zvolené školy podle svých preferencí a zároveň výsledků v přijímacím řízení. Rozřazení se uskuteční společně pro řádný i náhradní termín zkoušek.

Na umělecké obory zatím pouze papírové přihlášky

Na umělecké obory ale budou žáci moci zatím podat přihlášku pouze papírově, přičemž čas mají do konce listopadu. „My budeme muset poté ty přihlášky přepsat do Cermatu,“ uvedla například zástupkyně ředitele ze Střední průmyslové školy sdělovací techniky Panská Věra Tůmová a dodala, že jde o přechodný rok a není jasné, jakým způsobem to proběhne. Obává se rovněž časového tlaku. 

Ministr školství podotýká, že to nešlo udělat jiným způsobem. „Jedině bychom museli odložit o rok elektronizaci pro všechny děti, a to bych považoval za velikou chybu,“ dodává Bek. 

Členka sněmovního školského výboru Jana Berkovcová (ANO) proces digitalizace přijímacího řízení podporuje. „Mám ale obavy, aby to neztroskotalo na neschopnosti Cermatu připravit informační systém. Zatím se ty obavy naplňují,“ dodala. 

Podle místopředsedy sněmovního školského výboru Pavla Klímy (TOP 09) však ředitel Cermatu Krejčí poslance ujistil, že situaci zvládnou. 

Nahrávám video

Krejčí: Cermat digitalizaci zvládne

Krejčí posléze v pořadu Události, komentáře znovu ujistil, že digitalizaci Cermat zvládne. „Tvrdíme to od května, kdy jsme se touto cestou vydali a zatím se na tom nic nezměnilo a nepředpokládám, že by se na tom mělo něco změnit.“ Dodal, že do konce roku by mělo být vše připraveno. Cermat podle něj dělá vše pro to, aby změna dopadla dobře.

„Je to všechno, co se dalo udělat takhle narychlo ve třech měsících,“ uvedl s tím, že Cermat rovněž plánuje spustit velkou osvětovou kampaň pro rodiče i pro základní a střední školy. „Aby v únoru, až se to celé spustí, nebyly žádné problémy a vše běželo hladce.“

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich podotkl, že Cermat měl na přípravu skutečně málo času a jde o velmi náročnou práci. Už v minulosti ale označil za hlavní problém spárování školy a žáka. Podle něj se efektivní mechanismus musí zvolit už v příštím přijímacím kole.

Jedním z parametrů je podle něj spravedlnost. „Aby se žáci necítili ukřivdění, že se nedostali na školu, na kterou se měli dostat, protože se tam dostali jiní, horší žáci.“ Druhým parametrem je pak podle něj to, aby žáci při podávání přihlášek znali své šance. „To v okamžiku, kdy za sebou nemají tu přijímací zkoušku, nevědí, protože známky ve škole nebo měření se spolužáky jim nic neříká o tom, jak na tom jsou oproti ostatním zájemcům.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 2 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 6 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 18 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.