Uchazeči budou mít u zkoušek na střední školy dva pokusy i při třech přihláškách, uvádí ministerstvo

Nahrávám video

Na jednotné přijímací zkoušky budou mít uchazeči o středoškolské studium v roce 2024 dva pokusy, i když by zřejmě mohli podávat tři přihlášky. Pokud zákonodárci schválí změnu zákona, mohli by přihlášky posílat elektronickou cestou. Sami školáci by si přitom měli stanovovat pořadí přihlášek na obory a školy, kde by chtěli studovat nejvíc. Umožněno by mělo být i podávání papírových přihlášek. Na jednání sněmovního školského výboru to ve středu řekli ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže ministerstva školství Jan Mareš.

Návrhy novely zákona a vyhlášky, která upravuje přihlašování na střední školy, připravil resort. Materiál si podle ministra plánují osvojit poslanci a předložit ho jako poslanecký návrh. Cílem tohoto postupu je podle Beka to, aby dokument rychle schválila dolní komora. Shoda o potřebnosti změn je napříč politickými stranami, doplnil. Návrh by podle ministra měl být ve sněmovně schvalovaný v listopadu.

„Zjistilo se, že papírový systém v roce 2023 nepostačuje a způsobuje chaos,“ myslí si místopředseda sněmovního školského výboru Pavel Klíma (TOP 09).

„Z pohledu uchazečů je nejdůležitější to, že budou podávat ne dvě, ale tři přihlášky. Pro všechny uchazeče zůstane to, že mají dva pokusy o složení jednotné přijímací zkoušky,“ uvedl Bek.

V současnosti mohou školáci podávat v prvním kole přijímacích zkoušek dvě přihlášky papírovou formou. Po přijímacích zkouškách a rozhodnutí o přijetí následuje podávání zápisových lístků, které děti nebo jejich rodiče nosí do vybrané střední školy. Po oznámení výsledků prvního kola přijímacího řízení se mohou neúspěšní uchazeči odvolávat a hlásit se do dalších kol přijímacích zkoušek.

Ta vypisují střední školy, které po prvním kole nenaplnily své kapacity. Nově by mohli uchazeči o střední školy podávat přihlášky tři. Posílat je podle záměru ministerstva budou moci elektronicky. Díky digitalizaci přijímacího řízení odpadne podávání zápisových lístků na školy, sdělil vrchní ředitel Mareš.

Možnost papírové přihlášky i tak zůstane

V prvním roce elektronického přihlašování chce zároveň resort zachovat možnost se hlásit papírovou přihláškou. Upraví se ale termín podávání přihlášek. Uchazeči by je nově měli podávat do 20. února. Důvodem je podle Mareše to, že je listinné přihlášky potřeba propsat do elektronického systému. Aktuálně uchazeč podává přihlášku do denní formy středoškolského vzdělávání řediteli střední školy do 1. března.

Elektronické přihlašování bude podle ředitele Cermatu Miroslava Krejčího možné na maturitní i nematuritní středoškolské obory. „Jednotné přijímací zkoušky zůstanou povinné jen pro žáky, kteří se hlásí na obor s maturitou,“ vysvětlil. 

Nově bude připravovaný systém nabízet dva pokusy pro konání jednotné přijímací zkoušky i těm, kteří se hlásí na jeden maturitní obor, informoval Krejčí. Dosud mohli tito žáci přijít pouze na jeden termín zkoušky. Podle nových pravidel by žák, který podá přihlášku na jeden maturitní obor, mohl skládat zkoušky dvakrát, tedy stejně jako jeho vrstevníci, kteří se hlásí na dva a více středoškolských oborů s maturitou.

Jsme schopni do konce roku systém připravit, zní z Cermatu

Cermat je schopný do konce roku připravit systém pro digitalizaci přihlašování na střední školy, připojil dále šéf instituce Krejčí. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání na dodavatele programu v polovině července vypsalo veřejnou zakázku. V tendru podaly firmy šest nabídek, vítěz se nyní podle Krejčího vybírá.

„Systém připravíme bez ohledu na to, jak dopadne zakázka. Buď tedy zakázka dopadne dobře, tak to (systém) bude realizovat dodavatel a do konce roku podle smlouvy by měl takový systém vytvořit. V případě, že se v příštích třeba třech či čtyřech týdnech ukáže, že není pravděpodobné, aby zakázka prošla standardním způsobem, tak se o to postaráme jinak. Do konce roku tedy systém spustíme i bez veřejné zakázky,“ řekl Krejčí.

Při vyhlášení soutěže v červenci Cermat odhadoval, že by vytvoření a provoz nového programu měly stát dvanáct milionů korun s DPH.

Podle Mareše se při přijetí návrhu novely zákona a vyhlášky změní rovněž podmínky pro druhé kolo přijímacích zkoušek. „V novém modelu bude druhé kolo na základě stejných vstupních údajů jako první kolo,“ informoval. Třetí a další kola přijímacího řízení budou organizovat školy. Zároveň návrh podle něj nabízí možnost, aby školy neměly povinnost při přijímání nových studentů zohlednit jejich výsledky z předchozího vzdělávání.

Digitalizovaná forma přihlašování k přijímacím zkouškám na střední školy by mohla fungovat od roku 2024. Bek si to vzal za cíl při svém květnovém nástupu do funkce. Zda se to povede, záleží zejména na změně legislativy.

„Dohody probíhají, ale vypadá to tak, že schválení proběhne už v prvním čtení,“ uvedla členka školského výboru sněmovny Jana Berkovcová (ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled