Téměř 90 tisíc dětí vyplnilo přijímací testy na střední školy. Uchazečů je nejvíc za desítky let

Nahrávám video

Na obzvlášť velký nápor zájemců se musely letos připravit střední školy. Deváté třídy těch základních opouští přes sto tisíc žáků – to je nejvíce za posledních třicet let. O středoškolské vzdělání má zájem 89 729 z nich. Přesto některé školy evidují menší zájem než dřív. To hlavně proto, že děti omezily množství gymnázií, na která se hlásí, a druhou přihlášku podávají spíše na střední odborné školy.

Přijímací zkoušky na střední školy jsou letos jiné, než bývaly, hned ve dvou ohledech. Jednak ze základních škol přichází nejvíce dětí od doby, kdy do středoškolských let dorostla „Husákova“ mládež. Na střední školy se letos hlásí o deset tisíc dětí více než loni. A jednak se vedle českých dětí pokoušejí na střední školy dostat i ty, které utekly před válkou z Ukrajiny.

Ti měli při přijímačkách úlevu od testů z češtiny. Místo nich podstoupili ústní pohovory. Podle ředitelky pražského Gymnázia profesora Jana Patočky Jany Drake museli ukrajinští uchazeči o studium na její škole pracovat s textem a také konverzovat. 

Přestože je deváťáků letos hodně, ne všechny střední školy evidují více přihlášek než v minulých letech. Podle některých ředitelů letos změnili žáci strategii. Zatímco dříve podávali přihlášky na dvě gymnázia, letos jedno z nich vyměnili za střední odbornou školu – v obavě, že by se nakonec nemuseli dostat nikam.

Například zmíněné Patočkovo gymnázium na Novém Městě v Praze dostalo letos 97 přihlášek, zatímco loni jich bylo 230. Naproti tomu na střední zdravotnickou školu v Českých Budějovicích přišlo k přijímacím zkouškám téměř 500 žáků. „Je to na hraně kapacity školy, v současné době máme zaplněnou v podstatě celou školu,“ upozornil zástupce ředitele František Lonsmín.

„Zásadním způsobem letos chování ovlivnil mediální obraz a strach z nedostatku kapacit. Rodiče i v lokalitách, kde to vůbec nebylo potřeba, taktizovali více,“ míní náměstkyně ministra školství Martina Běťáková. Podle dat ministerské organizace Cermat, která přijímací zkoušky koordinuje, se letos zvýšil počet přihlášek na střední odborné školy o 15 procent, zatímco na čtyřletá gymnázia pouze o pět procent.

Celkově letos přišlo na střední školy 212 344 přihlášek, což je o třináct procent více než loni. Uchazeči mohli podat přihlášku na dvě školy, případně ještě navíc na sportovní gymnázia. Jednotné přijímací zkoušky skládali z matematiky a češtiny. Na test z matematiky měli 70 minut, na češtinu 60 minut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 35 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled