Téměř 90 tisíc dětí vyplnilo přijímací testy na střední školy. Uchazečů je nejvíc za desítky let

Nahrávám video

Na obzvlášť velký nápor zájemců se musely letos připravit střední školy. Deváté třídy těch základních opouští přes sto tisíc žáků – to je nejvíce za posledních třicet let. O středoškolské vzdělání má zájem 89 729 z nich. Přesto některé školy evidují menší zájem než dřív. To hlavně proto, že děti omezily množství gymnázií, na která se hlásí, a druhou přihlášku podávají spíše na střední odborné školy.

Přijímací zkoušky na střední školy jsou letos jiné, než bývaly, hned ve dvou ohledech. Jednak ze základních škol přichází nejvíce dětí od doby, kdy do středoškolských let dorostla „Husákova“ mládež. Na střední školy se letos hlásí o deset tisíc dětí více než loni. A jednak se vedle českých dětí pokoušejí na střední školy dostat i ty, které utekly před válkou z Ukrajiny.

Ti měli při přijímačkách úlevu od testů z češtiny. Místo nich podstoupili ústní pohovory. Podle ředitelky pražského Gymnázia profesora Jana Patočky Jany Drake museli ukrajinští uchazeči o studium na její škole pracovat s textem a také konverzovat. 

Přestože je deváťáků letos hodně, ne všechny střední školy evidují více přihlášek než v minulých letech. Podle některých ředitelů letos změnili žáci strategii. Zatímco dříve podávali přihlášky na dvě gymnázia, letos jedno z nich vyměnili za střední odbornou školu – v obavě, že by se nakonec nemuseli dostat nikam.

Například zmíněné Patočkovo gymnázium na Novém Městě v Praze dostalo letos 97 přihlášek, zatímco loni jich bylo 230. Naproti tomu na střední zdravotnickou školu v Českých Budějovicích přišlo k přijímacím zkouškám téměř 500 žáků. „Je to na hraně kapacity školy, v současné době máme zaplněnou v podstatě celou školu,“ upozornil zástupce ředitele František Lonsmín.

„Zásadním způsobem letos chování ovlivnil mediální obraz a strach z nedostatku kapacit. Rodiče i v lokalitách, kde to vůbec nebylo potřeba, taktizovali více,“ míní náměstkyně ministra školství Martina Běťáková. Podle dat ministerské organizace Cermat, která přijímací zkoušky koordinuje, se letos zvýšil počet přihlášek na střední odborné školy o 15 procent, zatímco na čtyřletá gymnázia pouze o pět procent.

Celkově letos přišlo na střední školy 212 344 přihlášek, což je o třináct procent více než loni. Uchazeči mohli podat přihlášku na dvě školy, případně ještě navíc na sportovní gymnázia. Jednotné přijímací zkoušky skládali z matematiky a češtiny. Na test z matematiky měli 70 minut, na češtinu 60 minut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Správa železnic představila své plány na modernizaci tratí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších pět set kilometrů českých tratí, uvedl na pátečním brífinku generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 2 mminutami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl středoškolačku z Pardubic. Policie to uvedla na síti X. Dívka zraněním podlehla.
před 17 mminutami

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 32 mminutami

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 39 mminutami

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 1 hhodinou

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 5 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 13 hhodinami

Pavel potvrdil, že podá kompetenční žalobu, pokud mu vláda zamezí v účasti na summitu NATO

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.
před 13 hhodinami
Načítání...