Starostové pražských městských částí požadují po resortu školství (MŠMT) a ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) změnu podpory pražského školství a vytvoření národního dotačního programu na opravy a modernizace škol. Zároveň chtějí po MŠMT, aby jednalo s magistrátem o převodu státních budov, které lze přebudovat na školy, do vlastnictví města. Starostové rovněž zopakovali požadavek, aby Praha zhruba zdvojnásobila příspěvky na žáka na deset tisíc korun. Mluvčí MŠMT Aneta Lednová řekla, že úřad je připraven o požadavcích diskutovat. Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že pro vyhlášení dotačního titulu jsou potřeba peníze ze státního rozpočtu.
Přestává to být únosné, pražské školství je třeba změnit, apelují starostové
3 minuty
Události v regionech: Pražské školství je třeba změnit, apelují starostové
„Ukazuje se, že školské kapacity v Praze jsou vyčerpány. Loni jsme to viděli při přijímacích zkouškách na střední školy, a to se nejedná jen o gymnázia, ale i učební obory. Stejné to je v mateřských a základních školách,“ řekl starosta Prahy 13 David Vodrážka (ODS). „Čísla se za rok tak navýšila, že tam, kde bylo volno, už není,“ doplnil starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS).
Městský radní Antonín Klecanda (STAN) řekl, že v Praze by bylo třeba vybudovat dvacet nových škol a připraveno jich je ke stavbě deset. Na ně je potřeba sehnat peníze. Na stavbu nových škol by v současné době Praha potřebovala deset miliard korun a dalších několik miliard na opravy, rozšíření nebo přístavby.
„Starostové dělají, co mohou, ale už to přestává být únosné. Potřebujeme, aby nám hlavní město i ministerstvo výrazně pomohly s financováním škol. Jenom z příspěvků od magistrátu to sami nezvládáme,“ řekla starostka Slivence Jana Plamínková (STAN). Vedení města se podle zúčastněných se starosty na jejich názoru shoduje.
Hledání spádové školy
Kam umístí od září školou povinné děti, nevědí ani některé obce ve Středočeském kraji. Místa pro osm nových prvňáků řeší v obci Zlatá zastupitelka Ivanka Kohoutová (nestr.). Oslovovala například Jirny, Říčany, Křenice, Sluštice. Kapacity ale chybí všude. „Bylo by potřeba si sednout ke kulatému stolu a určit nějaký pozemek, kde by se urychleně postavila nová škola, která by byla vyhovující pro malé obce,“ míní.
Kohoutová patří do skupiny zástupců obcí, kteří se obrátili na Středočeský kraj s hledáním spádové školy. „Je to někdy i desítky kilometrů, jako v případě obce Zlatá, kde to vypadá na 85 kilometrů. Ale snažíme se neustále obvolávat ještě další a další školy, které by třeba byly blíže a šlo by to,“ řekl krajský radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN).
3 minuty
Události: Středočeský kraj řeší nedostatečnou kapacitu škol
„Praha má na svých účtech desítky miliard. Už mohla mít dávno postavenou řadu škol. Nevím, proč to neudělala,“ komentoval ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Mluvčí resortu řekla, že úřad problém s kapacitami škol v Praze a Středočeském kraji dlouhodobě vnímá a je připravený se zástupci hlavního města o jejich požadavcích diskutovat. „Našli jsme finance pro deset tisíc míst ve dvou prstencích kolem Prahy, takže na tom se dál pracuje. Ale problém je ten, že tu školu nepostavíte ze dne na den,“ podotkl Balaš. Lednová doplnila, že zodpovědnost za kapacity škol mají jejich zřizovatelé.
„Zástupci Prahy již byli v minulosti ze strany MŠMT informováni, že jakékoliv úvahy o nových dotačních programech ze státního rozpočtu na výstavbu či rozšíření kapacit pražských škol musí být podloženy podrobnými analýzami, ze kterých vyplývá, že hlavní město Praha není objektivně schopno naplnit své zákonné povinnosti vlastními zdroji, tedy zejména v rámci příjmů z rozpočtového určení daní,“ sdělila.
Hlavní město zajišťuje místa nejen pro děti Pražanů, ale i třeba pro tisíce středočeských dětí a cizince. Situaci zhoršila rovněž vlna uprchlíků z Ruskem napadené Ukrajiny. Starostové proto požadují, aby stát vytvořil národní dotační program.
Portlík upozornil, že z pohledu rozdělování evropských dotací je Praha sice brána jako bohatý region, ale z pohledu školství je naopak nejchudším regionem. „Když nemůžeme dostávat peníze z evropských fondů, tak by stát měl zajistil národní dotační program,“ míní.
„Pokud se bavíme o prostředcích z národních dotačních titulů, tak potřebujeme prostředky ze státního rozpočtu. Takže pokud nám páni poslanci a ministerstvo financí tyto prostředky přidělí, jsme připraveni dotační titul vyhlásit,“ sdělil ředitel sekce evropských a národních programů ministerstva pro místní rozvoj Leo Steiner.
Příspěvek na žáka
Náklady na vybudování jedné základní školy jsou podle starostů asi jedna až 1,3 miliardy korun a v případě školky je to sto až dvě stě milionů. „To není v možnostech žádné městské části zafinancovat,“ poznamenal Vodrážka. Vybudování jedné školy je podle něj navíc zdlouhavé a zabere i dvě volební období, tedy osm let.
Starostové v pondělí zopakovali požadavek z letošního února, aby město zvýšilo příspěvek na žáka na deset tisíc korun. S vedením města o tom podle Portlíka již začali jednat. Další zasedání starostů, kde se bude výše příspěvku řešit, má být v červnu.
Na mimořádném setkání představitelů všech 57 městských částí metropole také v pondělí ustavili tým, který bude s městem a ministerstvy vyjednávat. V něm kromě Portlíka bude i Klecanda, Plamínková a pražská zastupitelka Mariana Čapková (Praha Sobě). Výzvu ministerstvům a magistrátu zašlou neprodleně, dodal Portlík.
