Na středních školách je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, která je nejvyšší u všeobecného vzdělání. Ministr kritizoval současnou podobu přijímacího řízení, jehož podoba podle něj patří do minulého století a po prvním kole vede ke zděšení mnoha lidí. Za jednu ze svých priorit proto na tiskové konferenci označil Bek posílení všeobecného charakteru středoškolského vzdělání. Chce rovněž diskutovat o zavedení vratných studijních grantů pro vysokoškoláky tak, aby měli možnost absolvovat studia i studenti bez silného sociálního zázemí.
Kvůli silným ročníkům deváťáků byl letos v mnohých středních školách velký převis uchazečů o studium. K jednotným přijímacím zkouškám na maturitní obory středních škol, víceletá gymnázia a nástavby se podle Cermatu, který tyto zkoušky organizuje, přihlásilo 116 031 dětí. To je o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se poprvé konaly centrálně zadávané zkoušky.
Zejména nabídka gymnázií přitom podle odborníků na vzdělávání neroste přiměřeně k počtu zájemců. Bek v úterý řekl, že se nabídka u středních škol dostává do velkého nesouladu s poptávkou. „Jsme svědky toho, že občané hlasují nohama ve prospěch silnějšího všeobecného vzdělávání na středních školách. Nesoulad poptávky a nabídky je zcela zřejmý a je to jeden z významných problémů, který eskaluje současnou situaci,“ konstatoval Bek.
Systém přijímacího řízení na střední školy v Česku patří podle Beka do minulého století. Vyšší množství přihlášek u každého dítěte generuje podle něj automaticky zděšení studentů i rodičů po prvním kole. „Je jasné, že v takovém systému první zpráva musí být pro výraznou část uchazečů negativní,“ konstatoval Bek.
Změna přijímacího řízení
Ministr chce hledat co nejrychlejší cestu ke změně přijímacího řízení. „Nedám slib, že do roka budeme mít kouzelný algoritmus a IT infrastrukturu, která to umožní, ale udělám vše, aby se to stalo,“ uvedl. Klíčové je podle něj celý systém elektronizovat a umožnit uchazečům například seřadit školy v pořadí, jak o ně mají zájem. Rychle by pak bylo jasné, kdo je přijat na svou prioritní školu, na třetí, nebo třeba na žádnou.
O podobě přijímání na střední školy bude v následujících dnech Bek také jednat s ředitelem Cermatu Miroslavem Krejčím. „Nejsem spokojený s nastavením procesu (přijímacího řízení) a budu hledat co nejrychlejší cestu k jeho změně a elektronizaci,“ avizoval Bek. To, že bude dále Cermat pořádat jednotné testování, podpořil.
V Praze, Středočeském či Jihomoravském kraji, kde jsou letos největší problémy, jsou podle Beka zřizovatelé škol připraveni navyšovat kapacity podle toho, co jim umožňují stávající předpisy. „Jsme připraveni podpořit zřizovatele všemi možnými prostředky a pomoci jim případně i úpravami legislativy,“ řekl Bek.
Posílení všeobecného charakteru středních škol
V Česku se podle Beka příliš striktně diferencuje mezi různými typy středních škol a prakticky neexistuje možnost korigovat rozhodnutí učiněné o vzdělání v patnácti letech. Mnoho lidí přitom nemá přesnou představu o své profesní dráze ani v devatenácti letech a o čtyři roky dříve často výběr školy odráží preference rodičů, řekl Bek.
Chce proto posílit všeobecný charakter středního vzdělávání. „Tam, kde je to namístě, měli bychom rozvinout gymnaziální větev. Potřebujeme něco, čemu se bude říkat reálka nebo lyceum, co bude mít všeobecný charakter a umožní postupné nabírání modulu vzdělávání tak, že na konci významná část absolventů skončí určitým typem odborného vzdělání,“ předestřel s tím, že je potřeba střední škola, která by nevyžadovala nejvyšší percentil v testech na vstupu, ale umožňovala to, „že se děti v prvním roce rozkoukají, zjistí, kde mají své schopnosti a talenty, a podle toho si zvolí vzdělávací cestu“.
O plánech, které by měly změnit podobu školství do deseti let, chce Bek jednat s koaličními partnery i opozicí. Je připraven svolat po vzoru jednání na evropské úrovni „národní konvent pro vzdělávání“, který by zahrnul experty i politiky všech úrovní. Scházet nad návrhy by se měl jednou měsíčně. Podle ministra má idea podporu nejvyšších ústavních činitelů. Legislativní návrhy by chtěl mít Bek hotové do podzimu, aby je byla vláda schopna prosadit.
Krize českého vzdělávacího systému vězí podle Beka také v neschopnosti vyrovnávat sociální rozdíly, extrémní decentralizaci, odkladech při vstupu na základní školy či nastavení přijímacího řízení.
Zlepšení přístupu k vysokoškolskému vzdělávání by měly studentům přinést vratné studijní granty s odloženou splatností a zvýhodněnými sazbami a systém stipendijní podpory ze strany zaměstnavatelů. Vzniknout by podle ministra měly nové instituce, které budou poskytovat nejvýše profesní bakalářské vzdělávání a kratší typy kvalifikačních kurzů.
Pro dlouhodobější perspektivu a strategii budování infrastruktury se chce ministr pokusit o zřízení státem vlastněného fondu, který by dlouhodobě investoval do kapacity škol. Poskytoval by jak dotace samosprávám, tak určitou část budov vlastnil sám a dával je k dispozici provozovatelům.
„Modelově tak, že za hranicemi Prahy by byla fondem vlastněná budova školy, kde by podle demografie byla nejprve základní škola, poté, co populace v mikroregionu zestárne, by tam mohla fungovat škola střední,“ uvedl. Finance chce Bek získat i z půjčky vyjednávané s EU.
Ministr chce také jednat o prodloužení povinné školní docházky tak, aby do vzdělávacího systému vtáhl ty, kteří se ani nepokusí o vstup na střední školu. Nevyloučil v té souvislosti možnost zrušení 9. tříd. Proti návrhu ODS se však už dříve vyslovili lidovci.
