Postavili jsme mnoho škol, říká Pokorná Jermanová. Do středních se nedala ani koruna, reagovala Pecková

Nahrávám video

Kapacita středních škol ve Středočeském kraji je dostatečná, shodla se současná hejtmanka kraje Petra Pecková (STAN) s poslankyní a bývalou hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO). Problém podle nich je zejména v okolí Prahy, kde je nutné kapacity navýšit. Za minulého vedení se dle Pokorné Jermanové podařilo postavit mnoho škol a zvýšit jejich kapacitu. „Do středních škol se ale nedala ani koruna,“ reagovala Pecková v Událostech, komentářích.

K přijímacím zkouškám na maturitní obory se letos přihlásilo rekordních 116 tisíc dětí, zájem o některé školy byl enormní. Někteří ředitelé navýšili počet míst ve třídách, to ale nestačí.

„Určit jednoznačně jednoho viníka je velmi složité, protože tam vstupuje několik faktorů. Vůbec systém způsobu přijímání na střední školy je z mého pohledu (…) velmi nepřehledný,“ myslí si Pokorná Jermanová. „Pokud se více nezačne koordinovat školství mezi státem, kraji i mezi jednotlivými kraji navzájem, tak se asi nic zásadně nezlepší,“ doplnila.

„Ve Středočeském kraji máme zhruba čtrnáct tisíc deváťáků a sedmnáct tisíc míst na středních školách. A samozřejmě řada z nich jde na jiné školy do jiných krajů. Takže ta kapacita by být mohla,“ nastínila Pecková. „Na druhou stranu jde o problém lokální, zejména zázemí kolem Prahy,“ dodala s tím, že v těchto lokalitách je nutné navyšovat kapacity škol, o což se současné vedení kraje snaží.

S tím souhlasí i Pokorná Jermanová. „Kapacita středních škol ve Středočeském kraji je dostatečná. Problém je v tom, že jich není dostatek v prstenci kolem Prahy. A dostupnost Prahy z těchto lokalit je velmi komfortní,“ okomentovala. Podle ní je v oblastech okolo hlavního města Prahy enormní nárůst obyvatel, především rodin s dětmi.

Pecková: Digitalizace měla nastoupit v roce 2022

„Dopad na rozpočet kraje je obrovský, ale ukázalo se, že i díky evropským penězům se podařilo — už za naší vlády — postavit mnoho škol a školek a zvýšit kapacitu. (…) Nicméně to, co zůstalo nedořešeno, je restrukturalizace školství,“ podotkla.

Do středních škol se ale podle Peckové nedala ani koruna. Středočeské školství podle ní bylo na třetím nejhorším místě mezi kraji ve srovnání u maturit. „Dokonce jsme měli školu, kde měli žáci osmdesátiprocentní neúspěšnost u maturit. Či školy, které byly naplněné jen z osmnácti procent,“ reagovala. Důležitá je tak podle ní i kvalita školství, nejenom dostupnost.

Co se týče digitalizace přijímacího řízení, po kterém volá Praha i Středočeský kraj, ta měla dle dlouhodobého záměru České republiky pro vzdělávání nastoupit v roce 2022, upozornila Pecková. „Tento kabinet vládne od 17. prosince roku 2021. V tu dobu už by musela být ta digitalizace zcela připravena, aby se od přijímacího řízení v březnu a dubnu 2022 spustila. Bohužel se to nestalo,“ okomentovala. Není to tak podle ní chyba současné vlády, protože to nemohla stihnout během čtyř měsíců.

„To, že to přijímací řízení není digitální, ale papírové, způsobuje obrovský chaos. Absolutně není přehled o tom, které dítě je na jaké škole. Je také chaos ve druhých kolech, protože ty jsou na každé škole zcela jinak,“ soudí hejtmanka.

Chybí propagace technických oborů, říká Pokorná Jermanová

Pokorná Jermanová dle svých slov chápe touhu některých dětí po všeobecném vzdělání, které vede k tomu vysokoškolskému, ale měly by se podle ní i zamyslet, jaké budou mít uplatnění na trhu práce. To, co od současného vedení Středočeského kraje postrádá, je propagace technických oborů. S tím by ale měl pomoci i stát, upozornila.

Na to reagovala spisovatelka Petra Hůlová, jejíž dítě se vyrovnává s neúspěchem v prvním kole přijímacího řízení na gymnáziu. „Léta se tady mluvilo o tom, že právě všeobecné vzdělání, které vede k tomu vysokoškolskému, je pojistkou pro dobrou kariéru. Myslím, že to co jste řekla, není hloupost, ale zajímavým způsobem to ilustruje to, co se tady děje. Tedy to, že to všeobecné vzdělání už dnes nezaručuje zdaleka tak dobrou pozici na pracovním trhu,“ okomentovala.

To podle ní souvisí i s umělou inteligencí, která může jednoduše nahradit kreativní zaměstnání. Mohlo by ale tak dojít k tomu, že odborné školy přestanou být stigmatem, podotkla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08AktualizovánoPrávě teď

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 3 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.