Americký nejvyšší soud znemožnil americkým univerzitám organizovat přijímací zkoušky způsobem, který by zvýhodňoval studenty určitých etnických menšin, píší zpravodajské agentury. Čtvrteční rozhodnutí soudců se týká Harvardovy univerzity a Univerzity Severní Karolíny (UNC). Na rozsudek reagoval mimo jiné americký prezident Joe Biden, uvedl, že soud opustil precedens, a dodal, že v rozmanitosti univerzit je síla.
Univerzity nemají při přijímacích zkouškách zvýhodňovat menšiny, rozhodl americký soud
Zvýšit podíl studentů etnických menšin se tímto způsobem podle Harvardu snaží čtyřicet procent vyšších odborných a vysokých škol v USA, píše Reuters. Zpravodajský server Politico poznamenal, že rozhodnutí soudu je „velkou ranou pro pozitivní diskriminaci ve vyšším školství“.
Soud konzervativní většinou svých členů rozhodl ve prospěch aktivistické skupiny Students for Fair Admissions (Studenti za spravedlivé přijímačky, pozn. red.), která severokarolínskou univerzitu u soudu obvinila už v roce 2014. Vadilo jí, že znevýhodňuje bělošské uchazeče o studium a také ty s asijskými kořeny.
Porušení dodatku americké ústavy
UNC jakožto veřejná univerzita podle aktivistické skupiny a soudu porušovala 14. dodatek americké ústavy o rovném postavení před zákonem, pakliže při výběru studentů brala v potaz jejich etnickou příslušnost. V případě Harvardu skupina dále argumentovala zákonem z roku 1964, který zakazuje diskriminaci na základě rasy či státní příslušnosti při rozdělování federální finanční podpory.
„Univerzity se příliš dlouho chybně domnívaly, že základním kritériem pro posuzování hodnoty jednotlivce nejsou pokořené výzvy, nabyté schopnosti a získané zkušenosti, ale barva jeho kůže. Naše ústavní historie tuto volbu netoleruje,“ okomentoval rozhodnutí předseda nejvyššího soudu John Roberts.
Soudkyně Sonia Sotomayorová naopak za menšinu argumentovala, že rozhodnutí pozitivní diskriminaci zakázat „zvrátí desítky let významného pokroku“.
Reagovali Biden i exprezident Trump
Nejvyšší soud Spojených států svým rozhodnutím opustil desítky let trvající precedens, uvedl v první reakci americký prezident Biden. Rozhodnutí soudu označil za zklamání a zdůraznil, že vysoké školy jsou silnější, když jsou rozmanitější. Univerzity by podle Bidena měly přihlédnout k životním nástrahám, kterým hlásící se studenti museli čelit, a to včetně možné rasové diskriminace.
„Nemůžeme dopustit, aby toto rozhodnutí bylo posledním slovem,“ uvedl prezident USA s tím, že soud „nemůže změnit to, co Amerika představuje“. Naopak Bidenův předchůdce, republikánský exprezident Donald Trump, rozhodnutí soudu uvítal, stejně jako řada dalších prominentních republikánů.
Prezident Biden také oznámil, že pověřil ministerstvo školství, aby prozkoumalo, jaké možnosti budou od nynějška školy mít pro budování inkluzivnějších a pestřejších ročníků studentů. S resortem bude na pokynech pro univerzity spolupracovat i ministerstvo spravedlnosti. Společně školám materiály dodají v příštích 45 dnech, uvedl ministr spravedlnosti Merrick Garland.
Nárůst počtu studentů z etnických menšin
Na osmi nejprestižnějších amerických univerzitách, mezi něž se řadí i Harvard nebo Yale, vzrostl počet studentů z etnických menšin mezi lety 2010 a 2021 o 55 procent. V roce 2021 pak těchto studentů na amerických kampusech bylo více o 35 procent, odkazuje se Reuters na federální statistiky.
Na rozhodnutí již v hromadném e-mailu rozeslaném „členům harvardské komunity“ reagoval prezident univerzity Lawrence Bacow, píše list The New York Times (NYT). Uvedl, že škola se rozhodnutí soudu podřídí a mimo jiné připomněl, že předseda soudu Roberts napsal, že školy mohou při přijímacích řízeních stále zohledňovat, když studenti v přijímacích esejích popisují, jak jim jejich etnická příslušnost ovlivnila život.
Zastánci vstřícnějšího přístupu vůči lidem z etnických menšin na kampusech amerických univerzit byly po desetiletí mnohé vzdělávací a vojenské instituce i firmy. Ty usilovaly o zmírnění rasového vyloučení v americké společnosti a také o dosažení větší diverzity na školách a pracovištích, která podle podporovatelů institucím přinese větší množství užitečných pohledů a přístupů.
Kritici tohoto přístupu argumentují, že je vlastně sám o sobě diskriminační. Mnoho amerických konzervativců, především z Republikánské strany, uvádí, že zvýhodňování jakékoli rasy je protiústavní, a to nehledě na účel, který má plnit.
Konec rasové segregaci nastolila šedesátá léta
Podporování menšin se pod názvem „affirmative action“ v USA zrodilo v šedesátých letech s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání. S jeho zákazem bude pro školy nyní výrazně obtížnější nabírat takové soubory studentů, které budou odrážet etnické složení populace ve Spojených státech.
Podporu affirmative action v průzkumu agentur AP a NORC nicméně vyjádřilo 63 procent dospělých Američanů, ačkoliv jen málo z nich se domnívá, že by etnická příslušnost měla hrát „významnou roli“ při výběru studentů.
Čtvrteční rozhodnutí soudu by podle NYT mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejen pro univerzity a vyšší odborné školy, ale i pro trh práce, na který by mohlo začít proudit méně lidí z etnických menšin s vysokým vzděláním a zaměstnavatelé se budou opět zamýšlet nad tím, jak přistupovat k etnicitě uchazeče při pracovních pohovorech, píše deník.
