„Výchovu, ne indoktrinaci.“ V americkém školství se vede spor o přístup k dějinám a rasismu

Mělo to být rutinní jednání na závěr školního roku. Místo toho se zasedání okresní školní rady v Loudoun County ve státě Virginie minulé úterý zvrhlo ve vřavu, která skončila zásahem policie. Důvodem byly protesty rodičů, kteří místní školy obviňují z „indoktrinace“ dětí prostřednictvím takzvané kritické rasové teorie. Šlo přitom o projev širšího konfliktu, který se aktuálně odehrává napříč Spojenými státy a mobilizuje zdejší konzervativní tábor, popsala v reportáži agentura Reuters.

Na předměstí Washingtonu v Loudoun County zuří už několik měsíců bouře kolem výuky dějepisu a přístupu k historii rasismu v USA. Školy se staly terčem obvinění, že daná témata prezentují z pohledu kritické rasové teorie, což je akademický proud, podle kterého je rasismus nedílnou součástí amerického práva a amerických institucí a podle něhož dědictví z dob otroctví a segregace dodnes pro Afroameričany v USA vytváří nerovné podmínky.

Školní rada v Loudoun County odmítá, že by se děti v okrese učily, že rasismus je v Americe zakořeněný ve fungování státu. Oponuje, že se jednoduše snaží vzdělávat učitele, z nichž je většina bílé pleti, aby byli „kulturně citliví“, ve snaze co nejlépe sloužit čím dál rozmanitějšímu žactvu v okrese.

Nevěřící rodiče

Mnozí z rodičů, kteří se v úterý nahrnuli do sálu při jednání rady, ale tomuto vysvětlení nevěří. Někteří dorazili s transparenty s hesly jako „Výchovu, ne indoktrinaci“ či „Rasismus neukončíte tím, že ho vyučujete“. Atmosféra na schůzi byla nakonec tak vyhrocená, že členové rady museli posluchárnu opustit a přenechat bouřlivý dav na starosti policistům. Dva účastníky pak policisté odvedli v poutech.

„Nikdy jsem nic takového neviděl,“ řekl mluvčí Wayde Byard, který je déle než dvacet let mluvčím okresní sítě státních škol.

Napětí na bohatém předměstí americké metropole je ukázkou širšího konfliktu, který zachvátil mnohé kouty USA. V čase, kdy jsou Američané konfrontováni s rasovými a sociálními nespravedlnostmi v návaznosti na loňskou smrt George Floyda, zavedly některé státy ovládané Republikánskou stranou, včetně Floridy, Georgie a Texasu, nové předpisy s cílem omezit vzdělávání dětí o vlivu rasismu v zemi.

Myšlenka, že kdysi obskurní akademická doktrína, nyní známá jako CRT (Critical Race Theory), proniká do státních škol, se stala nástrojem mobilizace konzervativců. Členové školských komisí, aktivisté z řad rodičů, guvernéři i zákonodárci, ti všichni tvrdí, že prvky kritické teorie jsou používány k přesvědčování dětí o tom, že Spojené státy jsou rasistická země. Za podpory republikánům nakloněných médií pak toto podezírání nabobtnalo v celostátní debatu o tom, jak se v místních školách vyučují americké dějiny.

Snaha nepropagovat rovnoprávnost

Podle tábora na opačné straně této debaty nejsou žádné důkazy o tom, že by se CRT vyučovala na většině státních škol, pokud vůbec někde. Kritici aktuální paniky mají za to, že zmínky o této nauce pouze slouží jako výhodná zbraň proti jakýmkoli snahám propagovat rovnoprávnost a lepší prostředí pro nebělošské studenty.

Někteří učitelé a odborníci na vzdělávání pak vyjadřují obavy ohledně dopadů na kvalitu výuky. Předpisy mířící proti CRT nebo probírání rasismu obecně by podle nich mohly potlačit vyučování černošských dějin včetně informování o dopadech otrokářství nebo o vztazích mezi etnickými skupinami. „Naší prací je prezentovat faktickou stránku dějin… a umožnit studentům, aby došli ke svým vlastním závěrům a uvažovali kriticky,“ řekla učitelka angličtiny Vanessa Skipperová, která je viceprezidentkou učitelských odborů v okrese Brevard County na Floridě.

Velké otazníky zůstávají nad tím, jak budou nová opatření vymáhána, neboť v některých případech nejsou jasně formulovaná a samotná CRT je interpretována různě. Když státní školská rada na Floridě, která je aktuálně složená ze sedmi členů dosazených republikánskými guvernéry, tento měsíc oznámila svůj zákaz výuky kritické rasové teorie, uvedla, že tento koncept překrucuje historické události, jako je americká občanská válka.

Po žádosti Reuters o komentář kancelář guvernéra Rona DeSantise poukázala na údajné příklady vyučování „rasového esencialismu“. Vysvětlení tohoto pojmu neposkytla, stejně jako v případě kritické rasové teorie.

Téma pro lidi z předměstí

Představitelé Republikánské strany a její stratégové říkají, že kontroverze kolem CRT čím dál víc vnímají jako klíčový prvek snahy vykreslit Demokratickou stranu jako uskupení kontrolované jeho radikálnějším křídlem. Přitahování pozornosti k tématu by mohlo republikánům pomoci získat zpět podporu vysokoškolsky vzdělaných žen z předměstí před volbami roku 2022, míní Ford O'Connell, který se podílí na republikánských kampaních na jihozápadě Floridy.

„Tohle je téma, které k vám dostane lidi z předměstí,“ řekl. Odvolával se při tom na čerstvý průzkum agentury YouGov pro časopis Economist, podle kterého 76 procent voličů bez jasné stranické příslušnosti vnímá CRT jako něco negativního. Do kampaně minulé pondělí promluvila i Heritage Foundation, což je celostátní aktivistická skupina podporující republikánské cíle. Organizace na internetu vydala příručku, která podle ní pomůže lidem využívat žádosti o veřejné informace při zjišťování toho, zda se v určité škole učí kritická rasová teorie.

Podle demokratů se republikáni uchylují k rozdmýchávání kulturních válek, protože jim po ztrátě kontroly nad Kongresem a Bílým domem chybí pozitivní agenda. „Republikánská strana je odhodlána za každou cenu vymýšlet problémy, aby rozdělovala naši zemi,“ řekl mluvčí národní centrály demokratů Daniel Wessel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 26 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 2 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 5 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 6 hhodinami
Načítání...