Poslanci měli ve čtvrtek na programu pravidelné ústní a písemné interpelace. Dopoledne však projednali jen čtyři ze čtrnácti, a to kvůli omluvám členů vlády, ale i zákonodárců. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvilo dvanáct z osmnácti zástupců kabinetu včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a skoro čtvrtina poslanců. Během odpoledne pak padly dotazy například na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně stavů u policie nebo ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kvůli přesčasům lékařů.
Ústní interpelace směřovaly i na nepřítomného premiéra. Poslanec ANO Ladislav Okleštěk například žádal, aby premiér podpořil navýšení rozpočtu ministerstva a vnitra a spravedlnosti na platy a služební příjmy „alespoň na výši zabraňující reálnému poklesu z důvodu inflace.“
„Policejní sbor stárne, nízký nástupní příjem nepomáhá doplnit početní stavy, což zvyšuje zatížení stávajících příslušníků. Stejně je na tom Vězeňská služba České republiky, kde je podstav již více než 830 lidí. Okolní země se snaží hrozbám čelit stabilizací a posílením policejních sborů,“ uvedl Okleštěk.
Na podobné téma hovořil další poslanec hnutí Hubert Lang, který se obrátil na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s dotazem, jaké byly nábory u Policie ČR v letech 2022 a 2023. Rakušan odvětil, že se počet policistů letos do začátku října zvýšil zhruba o osm set. Tabulkových míst u policie zůstává u policie neobsazených asi 5,9 tisíce a k počátku letošního října bylo podle něj v Česku ve službě 40 246 policistů.
„Rozhodně nejásám. Jenom bych chtěl říci, že je to dobrá zpráva v relaci s loňským rokem, kdy přibylo celkově k 1. říjnu ve srovnání s loňským 1. říjnem 252 policistů,“ uvedl Rakušan. Náborová kampaň policie podle něho funguje. „Trendu odchodovosti se podařilo v této fázi zamezit,“ poznamenal ministr. Od začátku letošního ledna do začátku října vznikl služební poměr 1550 příslušníkům, od policie odešlo 738 lidí. „Náborovost je výrazně vyšší než odchodovost,“ řekl Rakušan.
Plánované navýšení přesčasů
Poslankyně SPD Karla Maříková se obrátila na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), a to kvůli plánovanému navýšení přesčasů pro zdravotníky. Zmínila, že součástí novely je vedle dobrovolného navýšení přesčasů také nové znění paragrafu 90, který znemožňuje čtyřiadvacetihodinové směny.
„Čtyřiadvacetihodinové služby nebyly nikdy v České republice legislativně explicitně povoleny, ale novelou zákoníku práce jsme je dokonce výslovně znemožnili. Tak mě by zajímalo, co tedy v Bruselu skutečně vyjednáváte, protože média a Sekce mladých lékařů tvrdí něco jiného a vy s panem premiérem také,“ uvedla s tím, že Fiala i Válek tvrdí, že Česko jedná s Evropskou komisí o výjimce na 24hodinové směny.
Válek vysvětlil, že směrnici vyjednává ministerstvo práce a sociálních věcí. „Směrnice obsahuje článek, který říká, že členské státy přijmou nezbytná opatření, aby každý pracovník měl nárok na minimální denní odpočinek po dobu jedenácti po sobě jdoucích hodin během čtyřiadvaceti hodin. Směrnice ale připouští odchylky, například pro zdravotníky,“ uvedl s tím, že dané odchylky mohou být stanoveny v právních předpisech členského státu, tedy v českém zákoníku práce.
„A my nevyjednáváme výjimku jako takovou, ale odchylku od směrnice, kterou za určitých podmínek směrnice připouští. MPSV s Evropskou komisí vyjednalo, jak může vypadat daná odchylka v našem zákoníku práce, aby byla v souladu se směrnicí Komise,“ dodal s tím, že MPSV po diskuzi s mladými lékaři připravilo paragrafové znění a nyní probíhá diskuze.
Novela zákoníku práce platná od října zdvojnásobila maximální roční objem přesčasů až na 104 dní a výslovně také zakazuje dosud tolerované 24hodinové směny, které ale zákoník práce dosud také neznal. Podle ministerstev byla třeba pro jejich zavedení výjimka od Evropské komise. Podle České lékařské komory a některých právníků taková výjimka není potřeba, unie s čtyřiadvacetihodinovými směnami počítá, musí se ale po nich navýšit na dvojnásobek i nepřetržitý odpočinek.
Dopoledne poslanci probrali čtyři interpelace ze čtrnácti
Dolní komora se dopoledne vypořádala s písemnými interpelacemi, které mířily na ministra kultury Martina Baxu (ODS), šéfa resortu školství Beka a na ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti).
Na plénum se dostanou v případě, že autoři dotazů nejsou s písemnými odpověďmi členů vlády spokojeni. Zcela propadly dvě interpelace Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) kvůli omluvené absenci předkladatelky, sněmovna se už těmito dotazy nebude zabývat ani v budoucnu.
Digitalizace stavebního řízení
Zřejmě největší diskuse se strhla kvůli digitalizaci stavebního řízení. Někdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) se ptala svého nástupce Bartoše na to, zda zakázky postupují řádně, aby systém od července příštího roku fungoval. „Na začátku listopadu nemáme nic, máme prostě nula,“ řekla.
Martin Kolovratník (ANO) se rovněž zajímal o to, co vláda v této věci dva roky dělala, podle něho by se už neměla vymlouvat na své předchůdce.
Bartoš je přesvědčen o tom, že ministerstvo postupovalo správně, zakázka podle něho není jednoduchá a situace není komfortní. „Mojí ambicí je dodat k 1. červenci funkční systém, který bude obhospodařovat většinu požadavků v danou chvíli, byť asi nebude v té plné palbě,“ podotkl.
Dostálová chtěla, aby sněmovna v usnesení vyjádřila nad stavem přípravy digitalizace stavebního řízení znepokojení a požádala ministra o informaci ve výboru pro veřejnou správu. Předsedající Věra Kovářová (STAN) ji ale upozornila na to, že v případě písemných interpelací je možné hlasovat o nesouhlasu s odpovědí člena vlády.
Dostálová proto nesouhlas navrhla, sněmovna jej ale nepřijala. Zamítnutí návrhu usnesení pro Bartoše znamená to, že nebude muset připravit novou písemnou odpověď.
Národní památkový ústav zreviduje chráněná území
Na ministra pro místní rozvoj mířil i dotaz na možnou změnu zákona o zadávání veřejných zakázek v souvislosti s opravou kulturních památek. Bartoš uvedl, že záležitostí se bude zabývat pracovní skupina.
Bez návrhu na usnesení poslanci projednali dotaz Aleše Juchelky (ANO) na ministra Beka ohledně tématu vzdělávání dětí v ústavní péči, které může být podle poslance kvůli koncepci nového zákona o podpoře rodin ohroženo. Z Bekova vyjádření vyplynulo, že má odlišné představy než autoři koncepce.
Bez rozporů sněmovna diskutovala o mnohdy nejasných podmínkách pro nakládání s nemovitostmi v památkových zónách. Zuzana Ožanová (ANO) chtěla po ministru kultury údaje o tom, pro kolik zón a jejich ochranných pásem konkrétní pravidla platí, a v kolika případech spočívá naplňování zásad „na osobním vkusu úředníka“.
Baxu v reakci překvapilo to, že taková statistika neexistuje. Národní památkový ústav proto dostal za úkol provést celkovou revizi památkových chráněných území, což bude podle něho „běh na dlouhou trať“.
