Česko má v kontextu Evropské unie velmi nízký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ho získalo necelých 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, což je v EU třetí nejnižší podíl. Relativně nižší počet absolventů je pouze v Itálii a Rumunsku. Celounijní průměr je 38 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí.
V Česku je třetí nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí z Evropské unie, zjistila OECD
V celé OECD získalo terciární vzdělání 40 procent lidí ve věku 25 až 64 let. V Kanadě dosahuje jejich podíl 63 procent, přes polovinu společnosti má vysokou školu také v Japonsku, Irsku a Koreji.
V Česku je podle výzkumníků asi 27 procent vysokoškoláků, což je méně než v sousedních státech. V Německu má vysokoškolské vzdělání 33 procent lidí mezi 25 a 64 lety, v Polsku 34 procent, v Rakousku 36 procent a na Slovensku 29 procent.
Ze států Evropské unie mají nižší podíl než Česko pouze Itálie a Rumunsko s 20 procenty. V rámci OECD mají nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí Indie nebo Indonésie zhruba s třinácti procenty.
V Česku v posledních letech klesal počet uchazečů o vysokoškolské studium, nyní ale začínají přicházet silnější populační ročníky. Už letos se hlásilo více lidí než loni například na Univerzitu Karlovu, České vysoké učení technické a Vysokou školu chemicko-technologickou. Další nárůst zájmu a počtu uchazečů univerzity čekají v souvislosti s rostoucí demografickou křivkou zvláště od akademického roku 2027/2028. Tehdy se budou hlásit mnozí z těch, kteří se letos hlásili na střední školy.
Česká konference rektorů a Rada vysokých škol ovšem varovaly, že je potřeba, aby se na očekávaný nárůst školy připravily. Chtějí, aby stát přidal na vysoké školství peníze, tvrdí, že už nyní chybí asi jedenáct miliard korun. Univerzity tvrdí, že je objem peněz na vysoké školy nižší než průměr EU. Podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila dává Česko na terciární vzdělávání 0,86 procenta HDP, zatímco průměr v EU je 1,27 procenta.
Ministerstvo financí naopak chce podle zveřejněného návrhu státního rozpočtu vzít v příštím roce školství 11,6 miliardy korun oproti letošnímu rozpočtu. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) však tento návrh neodráží pozdější koaliční dohody a školám by peníze ubýt neměly.