Na vysoké školy míří silné ročníky, konkurence je větší. Největší zájem je o zdravotnické a pedagogické obory

Vysoké školy hlásí velký počet zájemců o studium, největší konkurence je v případě zdravotnických, pedagogických, ale i ekonomických oborů. České televizi to potvrdila víc než polovina z deseti oslovených univerzit napříč Českem. Podle ministerstva školství stojí za vysokým počtem přihlášek o studium zejména větší počet devatenáctiletých, kteří jsou nejčastějšími zájemci. Celkový počet podaných přihlášek se může ještě navýšit, na některých školách je totiž stále možné se o studium ucházet.

„Primárně jsem se hlásila do Anglie, ale v Česku jsem si podala šest přihlášek. Na některých školách jsem měla jistotu, protože mě vzali bez přijímaček, chtěla jsem si ale nechat otevřená vrátka,“ řekla ČT studentka Laura Germičová z Chebu. „Kdybych tu jistotu neměla, podala bych si přihlášek víc. Takhle jsem si vybrala alternativy k oboru, na který jsem se hlásila v zahraničí a který v Česku není,“ upřesnila.

Naopak Klára Strolená z Kladna si podala přihlášku na jedinou školu i kvůli blízkosti k jejímu bydlišti. „Přihlášek jsem si chtěla podat víc, ale jen jediná škola splňovala to, co jsem si představovala. Další škola, která by mé požadavky naplnila, byla až v Ostravě, proto jsem zvolila školu v Praze.“

Rekordní zájem o studium na Univerzitě Palackého

Univerzita Palackého v Olomouci v letošním přijímacím řízení zaznamenala největší zájem o studium za posledních deset let. Téměř 34,5 tisíce přihlášek dorazilo do 15. března letošního roku, což je o dva tisíce víc než loni. Číslo se ale podle mluvčího univerzity Egona Havrlanta ještě vzhledem k probíhajícímu přijímacímu řízení navýší.

Víc než 15procentní nárůst oproti loňsku zaznamenala i Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JČU), jak potvrdil její mluvčí Štěpán Kuděj. Dodal, že je stále možné se na některé obory přihlásit, a tak i počet přihlášek na JČU může narůst.

Silné ročníky

„Počet přihlášek, respektive počet hlásících se studentů, ovlivňuje zejména demografie a vývoj počtu devatenáctiletých ve společnosti,“ vysvětlila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

„S nárůstem jejich počtu vzrůstá i konkurence, což má dopad i na chování uchazečů, kteří si tak podávají více přihlášek, aby zvýšili své šance na přijetí,“ upřesnila Lednová. Stoupající trend bude podle ní pokračovat i v následujících letech až do roku 2027 nebo 2028, kdy podle dat Českého statistického úřadu začnou čísla postupně klesat.

Medicína a pedagogika láká uchazeče nejvíc

Nejvyšší počet přihlášek zatím eviduje Univerzita Karlova (UK) jakožto největší česká univerzita. Z celkového počtu téměř 66 300 přihlášek tvoří více než polovinu přihlášky k bakalářskému studiu, dalších 31 tisíc uchazečů projevilo zájem o magisterskou formu studia.

Podle mluvčího univerzity Václava Hájka byl největší zájem o studium všeobecného lékařství (zhruba 10,7 tisíce přihlášek na všechny lékařské fakulty UK), práva a právní vědy (2,5 tisíce přihlášek) nebo o studium zubního lékařství (zhruba 2,5 tisíce přihlášek). Z hlediska fakult se studenti hlásili nejčastěji na filozofickou (zhruba 9,5 tisíce přihlášek), v těsném závěsu na pedagogickou (téměř 8 tisíc) a na fakultu sociálních věd (cca 7,7 tisíce).

Západočeská univerzita v Plzni obdržela nejvíc přihlášek na Fakultě pedagogické (FPE), Fakultě ekonomické a Fakultě zdravotnických studií. Celkově o studium na FPE podle mluvčí Šárky Staré projevily zájem bezmála čtyři tisíce studentů. Ti se nejčastěji ucházeli o studium angličtiny nebo učitelství pro první stupeň základních škol.

Velký zájem o pedagogické obory potvrzují i čísla z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde počet přihlášek na učitelské obory bývá tradičně podle mluvčího Kuděje nejvyšší, nebo z Univerzity Pardubice či Hradec Králové.

Ke studiu je stále možné se přihlásit

Na řadě univerzit je stále možné podat přihlášku během srpna či do jeho konce, jinde i během září. Často se jedná o dodatečná přijímací řízení či druhá kola. Například České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) vyhlásilo mimořádné přijímací řízení na Fakultě architektury či Fakultě informačních technologií pro ukrajinské studenty, kteří jsou držiteli víz dočasné ochrany, případně víz za účelem strpění, jak potvrdila Kateřina Veselá z odboru PR a marketingu ČVUT.

Volná místa hlásí například Univerzita Karlova či Západočeská univerzita v Plzni ve vybraných programech. Podobná je situace i na ostatních univerzitách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 8 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 16 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 16 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...