Miloslav Kala strana 2 z 2

Pandemie nemoci covid-19 na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi. Vysvětlení, že za loňským nejhorším výsledkem hospodaření v historii ČR je pandemie, neobstojí. Například téměř za polovinou nárůstu loňských výdajů státního rozpočtu nestála protiepidemická opatření, ale růst výdajů na provoz státu, sociální výdaje a další položky. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodním slově k výroční zprávě úřadu za loňský rok.

Obrovské rozdíly byly v cenách, za které stát v prvních měsících pandemie covidu-19 nakupoval ochranné pomůcky a zdravotnické prostředky. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Ministerstvo zdravotnictví podle něj přípravu na možnou pandemii zanedbalo, v prvních týdnech navíc nakupovala ministerstva pomůcky nekoordinovaně a vesměs nevýhodně. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) k výtkám uvedl, že stát musel především postupovat rychle. Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že situace byla „bezprecedentní a krizová“. Podle opozičních Pirátů by měla vláda za závěry kontroly přijmout plnou odpovědnost, ODS žádá zřízení vyšetřovací komise.

Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.

Ekonomické dopady pandemie nemoci covid-19 mohou Česko rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné. Aktuální vývoj potvrzuje dřívější obavy Nejvyššího kontrolního úřadu, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůř než v době krize v roce 2008. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí tvrzení odmítlo a naopak připomnělo, že Česko patří mezi nejlépe hospodařící země EU.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala se v Interview ČT24 vyjadřoval k hospodaření státu během pandemie. Velkým tématem jsou státní nákupy během nouzového stavu. „Je to jen jedna z kontrol, kterou provádíme. Nepochybně je ale velmi významná, hodně se o ní diskutuje. Otázka je, zda stát postupoval správně a zda nakupoval za adekvátní ceny,“ komentuje Kala.

Opoziční TOP 09 sbírá podpisy pro zřízení sněmovní vyšetřovací komise, která by prověřila nákup ochranných pomůcek na resortech zdravotnictví a vnitra. V Otázkách Václava Moravce to řekla předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Dalším dvěma hostům pořadu, Jaroslavu Faltýnkovi (ANO) a Radimu Fialovi (SPD), by stačilo prověření Nejvyšším kontrolním úřadem a policií. Nevyloučili však, že návrh podpoří.

Člen ústředního krizového štábu Roman Šmucler uvedl, že plošné nošení roušek na veřejnosti skončí s nouzovým stavem a povinnost zůstane jen pro uzavřené prostory a MHD. Jan Hamáček (ČSSD) to ale popřel. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) později uvedl, že plošná povinnost by mohla být zrušena v červnu. Z vyjádření ministra také vyplynulo, že od 25. května by mohly být povoleny hromadné akce s účastí do 500 lidí.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) začal připravovat kontrolu centrálních nákupů zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek během nouzového stavu. O prověření nákupů požádal prezidenta NKÚ Miloslava Kalu premiér Andrej Babiš (ANO). Kala jej ujistil, že jeho úřad transakce sleduje od začátku.

Respirátory, roušky nebo dezinfekce se ze dne na den staly celosvětově nejžádanějším zbožím. Státy je neměly a když v březnu svět zaplavila pandemie koronaviru, všichni se je snažili získat. Česko nebylo výjimkou. To, jak stát za ochranné pomůcky utrácel, však vyvolává řadu otázek. Obchody uzavíral i s pochybnými firmami a za stejné výrobky platil řádově jiné sumy. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnovali Adéla Paclíková a Ondřej Golis.

Už druhý Čech s COVID-19 je léčen přípravkem remdesivir. Jedná se o pacienta nemocnice v pražském Motole, který je ve vážném stavu. Nově budou rozhodovat o ukončení nařízených karantén praktičtí lékaři, rychlotesty jim rozdělí kraje. Ve čtvrtek začne na několika místech plošné testování populace, například v Brně a Praze. Vláda také projedná harmonogram otevírání obchodů.

Řády a medaile udělil nebo propůjčil prezident Miloš Zeman v den 101. výročí vzniku Československa 42 osobnostem. Nejvyšší vyznamenání – Řád bílého lva – dostalo osm lidí: válečný stíhač Emil Boček, bývalý prezident Václav Klaus, bývalý slovenský prezident Rudolf Schuster, in memoriam potom válečný letec Josef Ocelka, odbojář Jaroslav Selner, právník Bohuslav Ečer, podnikatel Jan Antonín Baťa a bývalý vídeňský starosta Helmut Zilk.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se dotacemi pro Agrofert nezabýval, jeho vlastní kontroly se ale s unijním auditem o možném střetu zájmu premiéra Andreje Babiše v mnohém shodují. Po jednání senátní komise, která se auditními zprávami zabývá, to uvedl šéf NKÚ Miloslav Kala.

V poslední výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad vytknul státu mimo jiné to, že není schopen správně reagovat na dynamické změny ve společnosti. Vláda kritiku odmítla a zprávu dokonce mimořádně projednávala s šéfem NKÚ Miloslavem Kalou. V Interview ČT24 Kala přitom upozornil, že se jejich zpráva věnovala i silný stránkám. Jako společného jmenovatele problémů však označil způsob aplikace práva.

Česko staví dálnice několikrát pomaleji než Polsko nebo Maďarsko. Podle šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kaly za to nemohou občané připomínkující stavby, ale neschopnost politiků a úředníků připravit projekty pořádně. A tato neschopnost se podle něj ukazuje i v dalších oblastech veřejné správy. O tom, co s tím, diskutovali v Otázkách Václava Moravce poslanci hospodářského výboru sněmovny Martin Kolovratník z hnutí ANO, Jan Birke z ČSSD a Marian Jurečka z KDU-ČSL.