Hygienikům na začátku pandemie chyběly počítače i pravidla komunikace, řešení bylo improvizované, uvedl NKÚ

Pandemie covidu-19 zastihla stát nepřipravený i z hlediska informačních technologií a koordinace, vyplývá ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu. Jeho pracovníci se zabývali fungováním hygienické služby a Chytré karantény a konstatovali, že řešení situace bylo improvizované a chaotické. V letech 2017 až 2021 šlo na IT podporu ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky půl miliardy korun. Ministerstvo zdravotnictví, jehož vedení se od té doby vyměnilo, pochybení uznalo a ujistilo, že provádí nápravná opatření.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala řekl, že po kontrole, která se týkala využití prostředků na IT a přípravu na koordinaci resortu zdravotnictví v době pandemie, učinil jeho úřad i další kroky, které mu v souladu s oznamovací povinností ukládá zákon. „Ta oznámení nesměřují k celému systému, ale některým vybraným částem,“ sdělil České televizi.

NKÚ se již v minulosti zabýval nákupy státu v počátcích pandemie covidu-19, kdy chyběly například ochranné pomůcky. Nyní konstatoval, že stát nebyl na pandemii připraven ani z hlediska IT. Podle závěrů kontroly chybělo ještě ve druhé polovině roku 2020 hygienikům 902 počítačů, které by byli potřebovali, přestože to bylo známo několik let předem. 

Za důležité považují kontroloři i to, že chyběl i systém, který by umožňoval jednotnou resortní komunikaci. Podle NKÚ jej sice resort měl připravený od roku 2019, ale jeho zavedení třikrát odložil. „Kdyby se nezapojila třeba armáda, tak bychom situaci nezvládli,“ míní prezident kontrolního úřadu.

Místo postupu podle plánu improvizace a chaos

Kontroloři se podivili i nad tím, že ministerstvo zdravotnictví podle nich po vyhlášení pandemie nepostupovalo podle pandemického plánu ani nevyužilo Informační systém pandemie, s nímž plán počítal. Naopak vznikly některé orgány, které se vzájemně dublovaly, konstatoval NKÚ.

Záchranou nakonec měla být Chytrá karanténa zastřešující systém IT služeb vytvořený v roce 2020 takřka na zelené louce. „Byla to asi znouzectnost. Přišlo zřejmě politické rozhodnutí, že všechny kroky, které se dříve dělaly, se zahodí a začne se připravovat něco nového,“ poznamenal Kala. 

Podle závěrečné zprávy kontroly byl vznik Chytré karantény „zatížen vysokou mírou improvizace a živelného rozvoje, což přineslo řadu problémů při plnění úkolů orgánů ochrany veřejného zdraví“. Některé aplikace se překrývaly, jiné byly spíše zbytečné. Za problematickou považuje NKÚ například aplikaci eRouška, která byla součástí Chytré karantény.

Její vývoj a provoz stál 20 milionů korun, stažena byla 1,6milionkrát, ale jen pět procent uživatelů nahlásilo mezi říjnem 2020 a červnem 2021 svoji pozitivitu pomocí této aplikace a především resort podle kontrolorů s daty získanými díky této aplikaci nijak nepracoval.

Kala přirovnal příchod pandemie k možnému vojenskému ohrožení. „Všichni doufáme, že naše armáda a naše složky jsou připraveny na to, kdyby nás někdo napadl, že nás bude bránit. Tady nás napadl nepřítel neviditelný, možná ještě více zákeřný, a my jsme připraveni nebyli,“ zdůraznil Kala.

Ministerstvo kritiku respektuje

Kontrola se týkala doby, kdy byli v klíčových pozicích na ministerstvu zdravotnictví docela jiní lidé než nyní. NKÚ se sice zabýval využitím prostředků na IT v letech 2017 a 2021, především mu ale šlo o počátek pandemie v roce 2020.

Tehdy byl ministrem Adam Vojtěch (nestraník nominovaný ANO), hlavní hygieničkou nejprve Eva Gottvaldová, po ní Jarmila Rážová, post odborného náměstka pro IT neexistoval. Dnes je ministrem Vlastimil Válek (TOP 09), hlavní hygieničkou Pavla Svrčinová, náměstkem pro IT Milan Blaha – a ministerstvo připouští, že problémy na počátku pandemie byly.

Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba provádí úřad nápravná opatření, a to jak v oblasti jasných odpovědností, tak používání systémů. „Se systémy, které byly vyvinuty, počítáme i nadále při zvládání dalších zdravotních rizik, včetně pandemie. Dalšími aktivitami v tomto směru je i připravovaná novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která stanoví jasnou odpovědnost hygienické služby i zdravotních ústavů,“ ujistil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Velmi se zlobím na Putina, řekl Trump. Pohrozil také Íránu bombardováním

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
16:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dopad amerických cel na Evropu bude trvalejší, soudí Jonáš. Unie má však své trumfy, věří Singer

Nová americká cla vůči dovozu z Kanady a Mexika budou mít spíše přechodný charakter, zatímco vůči Evropě mohou mít trvalejší platnost, odhadl investiční bankéř Ondřej Jonáš v pořadu Otázky Václava Moravce. Bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer s tímto závěrem ohledně sousedů Spojených států souhlasil, naopak Evropa má podle něj trumfy pro jednání s administrativou Donalda Trumpa o výši cel.
před 5 hhodinami

Zvýšení výdajů na obranu jsme schopni vyřešit v rámci rozpočtu, řekl Hladík

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.
před 7 hhodinami

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
před 15 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 23 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
včera v 08:30

Americká firma Aludyne propouští všechny zaměstnance závodu v Ostravě

Americký výrobce autodílů Aludyne propouští všech 331 zaměstnanců závodu v Ostravě. V pátek to uvedl server Novinky.cz. Důvodem je podle americké skupiny úbytek klientů. Provoz firmy Aludyne Czech, která vyráběla hliníkové součástky pro automobilový průmysl, skončí k poslednímu březnu.
28. 3. 2025

Americká cla dle firem negativně ovlivní český export. Německo volá po urychleném jednání

Chystaná americká cla budou mít podle zástupců tuzemského průmyslu negativní dopad na český export, zejména na dodavatele dílů. Podle automobilky Škoda Auto lze kromě toho navíc očekávat i další nepřímé efekty pro evropský automobilový trh v čele s přílivem vozů z Číny. Česko loni dle dat Svazu průmyslu vyvezlo do USA stroje a dopravní prostředky za 71 miliard korun. Negativně vnímají americká cla také ministři států EU.
27. 3. 2025Aktualizováno27. 3. 2025
Načítání...