Na chytrou karanténu bude dohlížet zvláštní orgán, takzvaná rada pro zdravotní rizika. Kromě zástupců ministerstva zdravotnictví v něm má být zastoupena třeba i armáda. Záměr schválila v pondělí odpoledne vláda. V čele dohledového týmu bude premiér Andrej Babiš (ANO). Tým bude mít celkem osm členů, místopředsedy mají být ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Vláda mimo to schválila i mimořádný příspěvek zdravotníkům.
Podle Vojtěcha půjde o takzvanou radu vlády pro zdravotní hrozby. Na pondělní tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví ji označil za „supervizující orgán, kde budeme všichni u jednoho stolu“.
O vytvoření centrálního orgánu pro dozor nad chytrou karanténou mluvil ještě před jednáním bezpečnostní rady i vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula, který vedl krizový štáb před Hamáčkem. V projektu chytré karantény také podle Prymuly vzniknou další prvky s rovnoměrným zastoupením armády a ministerstva zdravotnictví.
„Bude zřízen orgán, který to (chytrou karanténu) bude nějakým způsobem dozorovat z té nejvyšší úrovně,“ vysvětlil Prymula. Kromě Babiše, Hamáčka a Vojtěcha v něm mají být též ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), dva vládní zmocněnci, místopředseda Rady Asociace krajů Jiří Běhounek (ČSSD) a náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny David Šmehlík.
Podle Babiše může rada v budoucnu sloužit i v případě dalších zdravotních rizik státu. „Jde o to, abychom spojili své síly. Musí to mít jasný systém řízení,“ řekl premiér.
Role armády v chytré karanténě
Řídící tým chytré karantény povede hlavní hygienička, zasednou v něm také dva zástupci armády a dva zástupci zdravotnictví. „Stát musí budovat vlastní kapacity,“ uvedl Babiš. Chytrá karanténa podle něj není jen technologie, ale systém. Vláda také schválila parametry spolupráce mezi ministerstvem zdravotnictví a Národní agenturou pro komunikační a informační technologie (NAKIT) pro projekt chytré karantény, a to konkrétně výjimku pro zadávání veřejných zakázek na IT řešení v rámci NAKIT.
Pochybnosti o funkčnosti projektu vyjádřili nejen opoziční politici, ale i Hamáček, který zmínil, že by se chytré karantény měla znovu ujmout armáda. Ta projekt řídila do konce května, kdy ji převzal resort zdravotnictví. Vojtěch namítal, že elektronická komunikace už funguje, rezervy jsou ve fungování laboratoří, které by měly testovat vzorky potenciálně nakažených od pondělí do neděle.
„Jsou tam problémy na úrovni organizační (…) Ale určitě se nedá říct, že by systém nefungoval. Kdyby nefungoval, tak jsme na tom bezesporu mnohem hůř než dnes,“ uvedl Vojtěch.
Právě logistickou stránku týkající se odběrových míst či laboratoří by měla mít v systému chytré karantény více na starosti armáda, ministerstvo zdravotnictví se více zaměří na odbornou stránku, tedy epidemiologickou situaci, opatření či komunikaci s hygieniky.
Vzniknout má železná zásoba ochranných prostředků
Premiér na tiskové konferenci po jednání vlády ujistil, že stát má k dispozici dostatek ochranných prostředků. Do skladů státních hmotných rezerv se mají ochranné pomůcky z resortů, které si mají ponechat pouze dvouměsíční zásobu. „Tuhle zásobu ve státních hmotných rezervách všech potřebných zdravotnických prostředků budeme mít jako železnou rezervu na dva měsíce pro celou Českou republiku podle zkušeností a potřeb z první vlny koronaviru,“ uvedl premiér.
Babiš také zmínil, že by měl vzniknout zákon, který bude centralizovat krajské hygienické stanice. „Z hlediska zkušeností, které máme, by to určitě prospělo situaci,“ řekl. Norma by podle něj měla být připravena pro jednání sněmovny.
Vláda schválila příspěvek pro zdravotníky
Vláda v pondělí také schválila mimořádné odměny za dobu pandemie covidu-19 pro všechny zdravotníky, kteří byli v té době v nemocnicích a pracovali na plný úvazek. Ze státního rozpočtu je pro ně vyčleněno přes 11 miliard korun.
Podle ministra zdravotnictví bude program pro vyplácení odměn vypsán 5. srpna, do 5. září pak bude čas na podávání žádostí. „Všichni poskytovatelé lůžkové péče takto budou moci požádat o dotaci na odměny pro zdravotníky,“ řekl Vojtěch. Bude podle něj muset být prokázáno, že byli zdravotníci v práci. Přidruženým organizacím ministerstva zdravotnictví půjdou peníze prostřednictvím příspěvku zřizovatele.
Parametry odměn se oproti jednání mezi zástupci odborů, premiérem Babišem a ministrem zdravotnictví Vojtěchem na začátku července změnily. Původně měli všichni zdravotníci, kteří pracovali v období od 1. března do 31. května v nemocnicích, obdržet 30 tisíc korun za měsíc. Částka ale byla snížena na 25 tisíc. Odměnu 10 tisíc korun na měsíc obdrží nezdravotnický personál v nemocnicích.
Pro zaměstnance, kteří přímo pečovali o pacienty s onemocněním covid-19, jsou další peníze vyčleněny v kompenzační vyhlášce, jež platí od 1. července. Tito pracovníci by se tak měli dostat na odměny v původně avizované výši 40 tisíc korun, řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
