Jen zhruba šedesát procent deficitu státního rozpočtu za rok 2020 souviselo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) s covidem-19. Stát hospodařil se schodkem 367,4 miliardy korun, výdaje spojené s opatřeními proti koronaviru dosáhly 218,1 miliardy. Ministerstvo financí podle NKÚ některé výdaje zařadilo do seznamu protiepidemických opatření nesprávně.
V Česku byl rozpočtovaný schodek navýšen třikrát až na půl bilionu. Podle NKÚ ministerstvo financí zařadilo do seznamu opatření proti šíření pandemie i výdaje, které s ní nesouvisí. Například jednorázový příspěvek důchodcům, oddlužení vybraných nemocnic nebo navýšení dotací na potravinovou soběstačnost.
Propad ekonomiky dosáhl 5,6 % hrubého domácího produktu (HDP), což byl lepší výsledek, než se očekávalo, a to hlavně díky oživení průmyslu ve druhé polovině loňského roku.
NKÚ: Tempo zadlužování Česka bude druhé nejrychlejší v EU
Veřejný dluh v roce 2020 poprvé překročil dva biliony korun, přesto se Česko řadí mezi nejméně zadlužené země EU. Nižší veřejný dluh vykázaly jen tři země Evropy.
Výrazným rizikem pro hospodaření státu je vysoké tempo zadlužování. Podle NKÚ se očekává, že v dalších letech bude druhé nejrychlejší v EU.
Česká republika si v roce 2020 udržela nízkou míru nezaměstnanosti 2,6 procenta, což je nejnižší hodnota v EU. Naproti tomu inflace byla v rámci zemí Unie třetí nejvyšší a dosáhla 3,3 procenta.
Pokud jde o opatření během pandemie, ve srovnání s Německem, Rakouskem, Slovenskem, Polskem a Maďarskem vynaložilo Česko na přímou pomoc druhý nejnižší objem peněz, a to 5,4 procenta HDP.
Naopak na nepřímá opatření schválilo Česko 15,4 procenta HDP. Více vyčlenilo z okolních zemí jen Německo, a to 27,8 procenta HDP. Jaké budou reálné dopady nepřímé pomoci, lze však podle NKÚ v krátké době těžko vyhodnotit. Jde totiž převážně o garance a záruční programy ze strany státu a peníze na tuto podporu se čerpají průběžně.
