Člen ústředního krizového štábu Roman Šmucler uvedl, že plošné nošení roušek na veřejnosti skončí s nouzovým stavem a povinnost zůstane jen pro uzavřené prostory a MHD. Jan Hamáček (ČSSD) to ale popřel. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) později uvedl, že plošná povinnost by mohla být zrušena v červnu. Z vyjádření ministra také vyplynulo, že od 25. května by mohly být povoleny hromadné akce s účastí do 500 lidí.
Vojtěch: Plošné nošení roušek by mohlo skončit v červnu. Od 25. května mohou být povoleny akce do 500 osob
On-line přenos
Šíření koronaviru - květen
- 23:26
Guvernér Louisiany John Bel Edwards prodloužil koronavirová opatření o další čtyři týdny. Ta původně přitom měla skončit tento pátek.
- 23:23
Dalším dvěma organizátorům Trumpova předvolebního mítinku v Tulse vyšel pozitivní test na koronavirus. Celkově jich je už osm. Informoval o tom britský deník The Guardian.
- 19:02
Ve Francii zaznamenali v minulých 24 hodinách 31 úmrtí s covidem-19. Denní počet zemřelých se tak už jedenáctý den za sebou drží pod stovkou.
- Laboratoře v Česku provedly v úterý poprvé více než 9 tisíc testů na koronavirus za den. Zjistily 77 pozitivních případů, nejvíce za posledních pět dní. Poměr nakažených k celkovému množství testovaných stoupl na 0,85 procenta, v pondělí byl půl procenta.
- Studie kolektivní imunity odhalila 107 pozitivních na onemocnění covid-19 mezi 26 549 testovanými. Nejméně na 100 tisíc lidí bylo v Brně, nejvíc na Litovelsku. Ani v nejvíce zatížených lokalitách nedosahuje hodnoty pěti procent testovaných.
- Celkem eviduje ministerstvo zdravotnictví 7899 nakažených. Počet úmrtí s covidem-19 se od úterního podvečera zvýšil o čtyři na 258.
- Premiér Andrej Babiš požádal prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kalu, aby úřad prověřil nákupy zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek v rámci nouzového stavu.
„Plošné nošení roušek skončí s nouzovým stavem! Udělal bych to dříve ale je to zkrácení,“ uvedl nejprve na twitteru Šmucler. Šéf ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) to ale popřel s tím, že ústřední krizový štáb žádné rozhodnutí či doporučení k ukončení nošení roušek nepřijal. Dle něj je tato věc v kompetenci ministerstva zdravotnictví.
Později ve středu pak Šmucler své vyjádření upřesnil: „Ústřední krizový štáb řešil konec plošného stavu, ale ukončení musí schválit někdo jiný.“ Konec plošného stavu také neznámená úplný konec povinnosti nosit roušky. Ta by zůstala třeba v uzavřených prostorách a MHD, doplnil.
Místopředseda výboru pro zdravotnictví Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) ve vysílání ČT24 uvedl, že ústřední krizový štáb o nošení roušek v následujících měsícíh jednal. Nedošel ovšem k jednoznačnému závěru.
Adam Vojtěch později uvedl, že uvolnění tohoto nařízení by mohlo příjít v průběhu června. „Jsme připraveni ukončit plošnou povinnost nosit roušky v průběhu června. Poté by nadále byla povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách včetně například MHD,“ řekl ministr.
Náměstek ministra Roman Prymula uvedl, že je rouška efektivní ochranou, nicméně je potřeba přemýšlet nad tím, jaký model jejího nošení nastavit pro letní měsíce. „Zatím chceme roušky udržet, aby nedošlo k souběhu negativních faktorů. Jednotlivá uvolnění musíme vyhodnotit po čtrnácti dnech,“ vysvětlil.
Vojtěch připustil od 25. května povolení akcí do 500 osob
Z vyjádření Adama Vojtěcha ve sněmovně také vyplývá, že od 25. května by mohly být povoleny hromadné akce s účastí do 500 osob. „V tuto chvíli uvažujeme na základě stanoviska epidemiologů od 25. května o zákazu konání hromadných akcí nad 500 osob. To je nějaká hranice, která je akceptovatelná,“ řekl poslancům Vojtěch. Opět prakticky vyloučil možnost akcí, na něž by mohly přijít tisíce nebo desetitisíce lidí.
Od 25. května se podle nynějších vládních plánů mají otevřít také restaurace, hotely a další ubytovací zařízení, památkové objekty nebo vnitřní prostory zoologických a botanických zahrad.
Více vyléčených než nemocných
Celkem eviduje ministerstvo zdravotnictví 7933 nakažených, 4202 lidí se již z nemoci uzdravilo. Počet úmrtí s covidem-19 je aktuálně 262. V úterý ráno bylo hospitalizováno 304 z nich, těžký průběh nemoci mělo 59 pacientů. Nejvíce zemřelých s covidem-19 je v Praze, kde lékaři zaznamenali 89 úmrtí. V Moravskoslezském kraji jich evidují 34, v Karlovarském 24. Jediného zemřelého s covidem-19 mají nadále ve Zlínském kraji, což je ve srovnání regionů nejméně.
Hlavní město má také nejvíce potvrzených případů nákazy, dosud 1783. Při zohlednění počtu obyvatel je situace nejhorší v Karlovarském kraji, kde na 100 tisíc lidí připadá více než 139 nemocných. Následuje Praha se 131 případy na 100 tisíc obyvatel. Nejlépe na tom je Jihočeský kraj se zhruba 27 nakaženými na 100 tisíc obyvatel.
Městská nemocnice Ostrava musela uzavřít geriatrii D
Kvůli výskytu koronavirové nákazy musela uzavřít své oddělení geriatrie D s 28 lůžky nemocnice v Ostravě. Nyní je geriatrie bez 21 zaměstnanců, u 16 se nákaza covidem-19 potvrdila, dalších pět je v karanténě, protože byli v kontaktu s kolegy. Nákaza se na oddělení potvrdila poté, kdy byl jeden z původně negativních pacientů opětovně testován na covid-19, a to před chystaným převozem do LDN. Jeho test byl pozitivní, a testováni tak byli zaměstnanci z tohoto pracoviště.
Celkově má nemocnice, v níž pracuje 1930 lidí, 29 nemocných zaměstnanců. Třináct jich je z chirurgie, kde se nákaza objevila již dříve, a 16 je jich nově z geriatrie. Nemocné zaměstnance měla i další zdravotnická zařízení v kraji, například ve Slezské nemocnici Ostrava od prvního výskytu nákazy onemocnělo postupně 27 zaměstnanců. Nemocní zdravotníci byli třeba i ve Fakultní nemocnici Ostrava nebo ve Frýdku-Místku.
Sněmovna schválila vládní návrh odložení EET
Ve středu také pokračovala schůze sněmovny. Ve stavu legislativní nouze schválila vládní návrh na odložení elektronické evidence tržeb (EET) pro všechna odvětví až do konce letošního roku. Důvodem pro odklad je snaha nezatěžovat podnikatele po dobu epidemie koronaviru. Zákon nyní dostane k projednání Senát.
Žádný podnikatel tak už nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Nouzový stav je prozatím schválen do 17. května. Zákon tak odložil i spuštění poslední fáze EET, která měla nastat 1. května.
Sněmovna také ve stavu legislativní nouze schválila návrh zákona, díky kterému mají malé společnosti s ručeným omezeným postižené šířením koronaviru nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Jde tak o obdobnou podporu, kterou nedávno získaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Návrh ještě dostane k projednání Senát.
Maturitu budou studenti skládat na začátku června
Ministr školství Robert Plaga také oznámil termín přijímacích zkoušek a maturit, které letos budou jiné kvůli epidemii koronaviru nového typu. Společná část maturitní zkoušky se uskuteční 1. a 2. června, didaktická část 3. června. Školám rozešle ministerstvo metodiku postupu v době epidemie, uvedl Plaga.
Profilovou část maturit doporučuje ministerstvo uspořádat od 10. června. „Praktické zkoušky, maturitní práce a obhajoba může být před didaktickými testy, ale je žádoucí, aby to nebylo okamžitě po návratu do školy, aby byla zachována příprava,“ uvedl Plaga.
Přijímací zkoušky na střední školy se pak uskuteční 8. června na čtyřletá, respektive 9. června na víceletá gymnázia. Jednotná přijímací zkouška bude také delší než obvykla, a to z toho důvodu, že žáci mají kvůli epidemii horší podmínky.
Nástupce zesnulého Kubery budou voliči vybírat 5. a 6. června
Nového termínu se dočkaly i doplňovací senátní volby na Teplicku. Uskuteční se 5. a 6. června, rozhodl prezident Miloš Zeman. Voliči v nich vyberou nástupce zesnulého Jaroslava Kubery (ODS).
Voliči na Teplicku měli jít do volebních místností původně na přelomu března a dubna. Vláda ale hlasování odložila kvůli krizovým opatřením v souvislosti s epidemií nového koronaviru. Nejvyšší správní soud však následně uvedl, že kabinet jednal mimo své pravomoci. Rozhodnutí prezidenta musí ještě spolupodepsat předseda vlády Andrej Babiš (ANO).
Opozice chce probrat návrh dočasného zákona MZ mimo legislativní nouzi
Opoziční strany se shodly na tom, že návrh dočasného zákona ministerstva zdravotnictví pro boj s koronavirem nechtějí projednat ve stavu legislativní nouze. „Shodli jsme se na tom, že tento návrh budeme chtít projednat nikoli ve stavu legislativní nouze, ale v řádném procesu projednávání, byť zkrátíme lhůty, abychom to stihli třeba v průběhu pěti až šesti týdnů,“ uvedl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
„Dohoda je na přípravě zvláštního zákona s omezenou účinností do konce roku, který bude přesněji vymezovat pravomoci ministra zdravotnictví. Nebude projednáván v nouzovém stavu, ale řádným způsobem. Ale tak, aby se to stihlo do konce června. Po skončení pandemie se vyhodnotí, co je potřeba změnit v krizové legislativě a v klidu a na základě širší politické dohody se taková revize připraví,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové opozice přesné znění zákona zatím neobdržela a nemůže jej tedy hodnotit.
Piráti by na rozdíl od ostatních stran podle šéfa svých poslanců Jakuba Michálka projednání v legislativní nouzi umožnili, aby nevzniklo přechodné období mezi koncem nouzového stavu 17. května a začátkem účinnosti zákona.
Proti vývoji vakcíny v Česku se vymezuje Učená společnost
O novém koronaviru se hovoří také v souvislosti s vakcínou. Plán na její vývoj za desítky milionů korun v České republice budí podezření ohledně zkušeností a kompetentnosti jeho iniciátorů, uvedlo sedm předních členů Učené společnosti České republiky v otevřeném dopise ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO).
Na české vakcíně začali pracovat odborníci ze Státního zdravotního ústavu, Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Tým vede tamní lékařka a poslankyně za ANO Věra Adámková. Učená společnost ČR doporučuje raději podpořit vývoj vakcíny a léků proti koronaviru, ke kterému v pondělí zorganizovala dárcovskou konferenci Evropská komise.
Podle Jiřího Berana z ústavu epidemiologie 2. LF je ale český vývoj vakcíny proti koronaviru dobrým krokem. „Myslím, že celoevropské výzkumy ve své podstatě neexistují. Každý si chrání své know-how. Protože všichni, co to vyrábí, to chtějí prodat. Myslím, že představa, že by ČR někdo pustil do centra výzkumu, je vzdálená realitě,“ uvedl v pořadu 90' ČT24.
Středočeské nemocnice začínají testovat samoplátce
Středočeské nemocnice začínají testovat na koronavirus i samoplátce. Test stojí 2900 korun a je prováděný metodou PCR. Od úterý si ho lze zaplatit na odběrovém místě v Benešově nebo v kolínské, kladenské či mladoboleslavské nemocnici. Připravena na samoplátce je také příbramská nemocnice, první odběry jsou tam plánovány ode dneška, řekl mluvčí nemocnice Martin Janota.
Rodiče dětí, které do školy nepůjdou, asi budou mít dál ošetřovné, uvedl Vojtěch
Rodiče, kteří do otevíraných školek či škol své děti nepošlou, by měli dál od státu dostávat ošetřovné. Zda s potomky zůstanou doma, nebo se vrátí do práce, bude záviset na jejich rozhodnutí. Vyplývá to z vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) a mluvčí resortu školství Anety Lednové.
Ošetřovné zaměstnancům poskytuje ministerstvo práce a sociálních věcích. To chce ovšem po resortech školství a zdravotnictví stanovení jasnějších pravidel kvůli dalšímu vyplácení podpory.
Plán otevírání škol a dobrovolnou účast na výuce kritizují zástupci zaměstnavatelů. Stěžují si, že některým rodičům schází motivace vrátit se do zaměstnání, když se ošetřovné blíží čisté mzdě a dítě do školy nemusí poslat.
Promořenost je velmi nízká
Studie kolektivní imunity odhalila podle ministra zdravotnictví v české populaci velmi nízký počet nakažených nemocí covid-19. Pohybuje se kolem jednotek promile, řekl na tiskové konferenci k předběžným výsledkům studie Adam Vojtěch. Mezi 26 549 testovanými v Praze, Brně, Litoměřicích a na Olomoucku bylo 107 dosud neodhalených pozitivních testů. Podle ministra je výsledek očekávaný a je možné, že lokální ohniska budou v Česku ještě několik let.
V pořadu Interview ČT24 komentoval výsledky studie Jiří Běhounek (za ČSSD), pověřený předseda Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina: „Mně to říká to, že jsme měli veliké štěstí a že ty kroky, které jsme učinili, byly na místě. A že veřejnost bude natolik rozumná, aby si to znovu mezi sebe nezavlekla. Protože to je naprosto jednoznačné – je to komunitní přenos.“
Zároveň dodal, že v této situaci si dovoluje zachovat optimistický přístup. „I když v médiích na celém světě běhají tři teorie, které hovoří, že to může postupně zaniknout, že přijde druhá a možná i další vlna, nebo že to tu bude kontinuálně až do roku 2022. Z toho mi vyplývá, že o tom viru a jeho působení moc nevíme,“ vysvětlil. Rovněž vyjádřil obavy z ukončení nouzového stavu, které je plánované na 17. května a zdůraznil důležitost dodržovat doporučení vlády.
Ve vojenské nemocnici už operují
V Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze od tohoto týdne provádějí plánované operace. Ambulance se budou otevírat postupně. Návrat k běžnému provozu umožnil nízký počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19.
„Musíme být stále schopni flexibilně zareagovat v případě, kdy by došlo k recidivě epidemie, nadále je nezbytné respektovat řadu opatření k zabránění šíření nákazy. Kapacita naší infekční kliniky je v současnosti dostatečná pro zajištění hospitalizace i ambulantní péče o pacienty s onemocněním covid-19. Mohli jsme tak přistoupit ke snížení počtu vyčleněných karanténních lůžek,“ uvedl ředitel ÚVN Miroslav Zavoral.
Snížení počtu karanténních lůžek a možnost testovat pacienty na covid-19 přímo v nemocnici podle Zavorala umožnilo navyšovat počty plánovaných chirurgických, neurochirurgických, gynekologických, urologických i ortopedických výkonů. Pacienti, kteří budou v ÚVN operováni, musí být vyšetřeni na covid-19. Jejich test musí být starý maximálně 24 hodin a být negativní. Do ambulancí budou pacienti objednáváni tak, aby bylo možné dodržovat bezpečnou vzdálenost při čekání na ošetření. Podmínkou zůstává dodržování všech preventivních opatření k ochraně pacientů i zdravotníků před nákazou, dodal ředitel ÚVN.
Šimůnková: Nemocnice nemůže vyloučit přítomnost rodičů u dítěte
Nemocnice ani v době šíření nového koronaviru nemůže podle zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové zcela vyloučit přítomnost rodičů u dítěte. Dítě má podle ní při poskytování zdravotních služeb na přítomnost rodiče právo a nemocnice to musí umožnit.
Šimůnková se zabývala podnětem matky, které nemocnice sdělila, že jí neumožní návštěvy několikaměsíčního syna po operaci na jednotce intenzivní péče (JIP). Ačkoli na webových stránkách nemocnice uvádí, že rodiče mohou své děti umístěné na JIP krátce navštěvovat po domluvě s lékařem, matce dítěte to v tomto období nemocnice nepovolila.
Přítomnost rodičů při hospitalizaci dětí, nejlépe nepřetržitou, považuje zástupkyně ombudsmana za velmi důležitou. „Ani v současné situaci nemůže nemocnice přítomnost rodičů zcela vyloučit nebo fakticky znemožnit. Jednala by v rozporu se zákonem i mimořádným opatřením a doporučením ministerstva. Nemocnice samozřejmě musí dbát na zvýšenou opatrnost před šířením infekčního onemocnění, ale nesmí při tom nepřiměřeným způsobem zasahovat do práv hospitalizovaných dětí. Na přítomnost rodiče nelze nahlížet pouze jako na návštěvu,“ uvedla Šimůnková.
Odkazuje i na mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví a jeho metodické doporučení nemocnicím. To s přítomností zákonných zástupců u dítěte podle ní počítá a doporučuje nemocnicím využívat mechanismy, aby přítomnost rodičů nenarušila poskytování zdravotních služeb.
Poslední dodávku ochranných pomůcek z Číny přiveze do Česka vlak na začátku června
Do Česka také zamíří poslední dodávka ochranných pomůcek z Číny. Měla by čítat osm milionů respirátorů a 60 milionů roušek, uvedl Jan Hamáček spolu s Jaroslavem Tvrdíkem. Vlak vyjede 21. května, do Česka by měl dorazit po dvoutýdenní cestě. Tato dodávka má podle Hamáčka sloužit jako rezerva, pokud by došlo ke komplikacím při dalších objednávkách, resp. pro případy, kdy by vypukla další vlna epidemie nového koronaviru.
Podle Tvrdíka Česká republika v Číně objednala celkem 137 milionů ústenek, 11 milionů medicínských masek, dále 5,5 milionu respirátorů, přes dva miliony ochranných obleků a brýlí, další statisíce ochranných pomůcek a milion tzv. rychlotestů.