Studie kolektivní imunity ukázala, že podíl nemocných je v populaci velmi nízký, uvedl Vojtěch

12 minut
Události: Studie kolektivní imunity ukázala, že podíl nemocných je v populaci velmi nízký
Zdroj: ČT24

Studie kolektivní imunity odhalila podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) v české populaci velmi nízký počet nakažených nemocí covid-19. Pohybuje se kolem jednotek promile. Ministr to ve středu uvedl na tiskové konferenci k předběžným výsledkům studie. Mezi 26 549 testovanými v Praze, Brně, Litoměřicích a na Olomoucku bylo 107 dosud neodhalených pozitivních testů. Podle ministra je výsledek očekávaný a je možné, že lokální ohniska budou v Česku ještě několik let.

Ani v nejvíce zatížených lokalitách nedosahuje podle předběžných výsledků podíl nakažených hodnoty pěti procent testovaných. Podle předběžných výsledků se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ukázalo, že lidí bez příznaků mezi nakaženými je asi 27 až 38 procent.

Podle ministra není důvod měnit nastavený plán rozvolňování opatření proti koronaviru, ale je potřeba chránit rizikové skupiny. Zaměřit se je podle něj nutné na lokální ohniska nákazy, například Chebsko nebo v posledních dnech Prahu. „Nemáme už plošný problém, ale musíme ho řešit lokálně,“ dodal.

Podle Duška jsou výsledky studie velmi reprezentativní, i když si projekt zaslouží hlubší oponenturu. „Měli jsme ve studii velmi cenné generační kohorty. Tato data jsou velmi cenná,“ uvedl s tím, že byl překvapen rychlostí získání potřebných vzorků.

Vojtěch: Je potřeba se připravovat na případné další vlny nemoci

Nízký podíl lidí s protilátkami je podle Vojtěcha očekávaným výsledkem. „Čekali jsme to. Bude docházet k tomu, že se nemoc bude v populaci dál šířit,“ řekl ministr. Podle něj je třeba se zabývat hlavně výskytem nákazy v nemocnicích nebo podobných zařízeních. „Budeme to muset řešit možná i v následujících letech na standardní bázi,“ dodal.

Nikdo podle něj zatím definitivně nepotvrdil, že člověk, který nemocí projde, je doživotně imunizován. I proto je třeba se připravovat na případné další vlny. Epidemiolog Rastislav Maďar, který je koordinátorem ministerské skupiny pro uvolňování přijatých opatření, minulý týden řekl, že nízký výskyt protilátek v populaci podle něj znamená, že v budoucnu se virus může objevit kdekoliv v Česku.

Je to důkaz, že byla včas přijata mimořádná opatření a nedošlo k nějakému významnému postupu té infekce populací. Do případných dalších vln pandemie je třeba na toto myslet a adekvátně se na to připravovat, zejména se na to připravovat u zranitelných skupin obyvatel.
Ladislav Dušek
ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky

Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny a Ústavu epidemiologie 2. LF UK uvedl, že studie podle něj nepřinesla „očekávané informace o bezpříznakovém šíření viru v populaci a vlivu doposud uváděných restriktivních epidemiologických opatření“. „Studie ale velmi dobře ukázala výbornou práci hygienických stanic a českých epidemiologů. Protože díky jejich práci jim proklouzlo jen malý počet nemocných,“ dodal.

Epidemiologové se zaměří na lokální ohniska

Další vývoj epidemie je podle ředitele ÚZIS Duška těžko předvídatelný, když jsou počty nakažených nízké. Řešit bude podle ministerstva nutné zejména lokální ohniska, jako jsou nyní například Cheb nebo Mariánské Lázně. „Ochota lidí nechat se testovat je výrazná, takže se zaměříme na lokální ohniska,“ dodal ministr.

Na Chebsku je ohniskem nemoci místní nemocnice, kde se nakazilo už 87 lidí. Ve středu tam proto dorazili vojáci, kteří budou testovat všechny zaměstnance nemocnice a jejich rodiny; zařízení také projde kompletní dezinfekcí. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly nehrozí, že by na Chebsku přistoupil stát k podobnému opatření, jaké platilo například na Litovelsku. „Chceme se soustředit na ohniska, kde hrozí explozivní šíření. Proto se zaměříme na rodiny, v domácích podmínkách se nákaza rychle šíří,“ řekl.

Pomoci by měla i takzvaná chytrá karanténa. Ta má usnadnit předávání informací mezi hygienickými stanicemi, odběrovými místy a testovacími laboratořemi. Jejím cílem je co nejdříve identifikovat co nejvíce rizikových kontaktů každého nakaženého, ty odeslat do karantény a otestovat na covid-19.

Pohlaví účastníků s pozitivním testem
Zdroj: MZ/ÚZIS
Účastníci s pozitivním testem podle typu domácnosti
Zdroj: MZ/ÚZIS

26 a půl tisíce účastníků

Testováno bylo v rámci studie zhruba 26 500 lidí, mezi nimi asi 2400 chronicky nemocných pacientů. Přes 5000 lidí bylo testováno v Praze a Brně, téměř 6700 v Olomouci, asi 3100 v Litoměřicích a 2400 lidí v Litovli, Uničově a Července, které byly na začátku epidemie hygieniky uzavřeny kvůli vysokému výskytu nakažených.

Na Olomoucku vědci také zjišťovali, kolik protilátek mají testovaní lidé v těle. Odebírali tam proto krev ne z prstu, ale z žíly. Výsledky by mohly posloužit pro výzkum vakcíny.

Dalších 1200 lidí potřebných pro studii doplnili respondenti Akademie věd ČR a 620 lidí přidal Český statistický úřad.

100 minut
Brífink k průběžnému vyhodnocení vývoje epidemie z 6. května
Zdroj: ČT24

Testy respondentů statistického úřadu ukázaly v Praze 0 až 1,48 procenta nakažených, v Brně až 1,87 procenta a v Olomouci až čtyři procenta. Mezi zvanými Akademií věd bylo až 1,29 procenta a IKEM 0,63 procenta.

Mezi dobrovolníky, kteří se na testy sami přihlásili, pak v Brně 0,22 procenta, v Praze 0,4 procenta, v Litoměřicích 0,6 procenta, v Olomouci 1,29 procenta a v Litovli a Uničově 3,33 procenta.

Testování začalo ve čtvrtek 23. dubna. V Praze byly naplněny požadované počty dobrovolníků ve všech věkových kategoriích již v neděli 26. dubna, během dalších tří dní se zaplnily i na všech ostatních místech. Plošné testování spustily i některé regiony. Zájemce testují také v Moravskoslezském kraji, na Písecku nebo Strakonicku.

Nejrizikovějšími místy zůstávají dál zařízení pro seniory, v nejbližší době se ale pro ně nic nezmění. Návštěvy mají být umožněny od 8. června.

Podobně jako v Česku testují experti kolektivní imunitu v dalších šestnácti zemích. Výsledky jsou většinou podobné: s nemocí se setkal jen zlomek lidí. Třeba v Rakousku mají podle statistiků protilátky zhruba tři desetiny procenta populace. „Ve Francii se mluví o promořenosti kolem asi 6 procent. A interpretace je taková, že je to málo a Francii nepochybně čeká druhá vlna nákazy,“ popsal zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejen vojáci či hasiči. Platy by letos mohly růst i celníkům a dozorcům

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.
před 5 hhodinami

Zájem o dálniční známky vzrostl

Řidiči mají vyšší zájem o dálniční známky. Do konce dubna si je pořídilo zhruba o sto tisíc šoférů více než za stejné období loni. To přitom kupovali kupony ve velkém kvůli blížícímu se výraznému zdražení. Znovu si přitom připlatili řidiči i letos. Populární jsou i jednodenní známky. Za chybějící elektronické viněty celníci za první čtyři měsíce při kontrolách uložili na místě pokuty bezmála za čtrnáct milionů.
před 5 hhodinami

Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
před 6 hhodinami

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 7 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 17 hhodinami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 17 hhodinami
Načítání...