Plošné testování na koronavirus ve čtyřech regionech Česka začne ve čtvrtek 23. dubna. Cílem studie ministerstva zdravotnictví je zjistit, kolik lidí v zemi onemocnělo nemocí COVID-19 a jakou si populace proti viru vytvořila imunitu. Testovat se bude v Praze, na Jižní Moravě, Litoměřicku a Olomoucku. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na tiskové konferenci řekl, že výsledky studie by mohly být k dispozici už začátkem května.
Jaký je rozsah výskytu koronaviru v Česku, bude od čtvrtka zjišťovat plošné testování. Zapojí se až 27 tisíc lidí
Události: Plošné testování na koronavirus (zdroj: ČT24)
Nekontrolovatelné šíření koronaviru v Česku se podle ministerstva zdravotnictví podařilo zastavit. Navíc už několik týdnů klesá podíl pozitivních případů na celkovém objemu provedených testů.
Studie má pomoci při nastavování strategie dalšího postupu, k tomu ale epidemiologové potřebují znát například to, jak velká část populace se už s nákazou setkala a jakou imunitu si proti viru vybudovala.
„Je jedna z kritických informací, abychom věděli, jaké procento obyvatel se s koronavirem setkalo a také v jakých regionech,“ ozřejmil v 90' ČT24 ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch.
Důležité je také vědět, která populační skupina je imunizována nadprůměrně a která málo. Studie má též ukázat, jak velký podíl lidí má vážný průběh nemoci či naopak mírný.
„Pokud bude výskyt onemocnění nízký, tak je jasné, že nás čeká nějaký další nárůst onemocnění v následujících týdnech a měsících. Právě proto potřebujeme realizovat tuto studii, abychom mohli lépe udělat nějakou predikci týkající se vývoje onemocnění,“ řekl na brífinku Vojtěch.
Hajdúch podotkl, že kdyby byla promořenost vzorku například padesátiprocentní, „uvolňování by bylo daleko jednodušší a dělalo se s lehčím srdcem“. Nic takového ale neočekává, domnívá se, že se ukáže, že koronavirus prodělaly jen jednotky procent obyvatel.
Podle resortu zdravotnictví nebylo možné provést populační studii dříve, protože bylo nejprve nutné vybudovat dostatečnou testovací kapacitu. Navíc realizovat studii na počátku epidemie by údajně nemělo smysl. „Byla by velmi malá pravděpodobnost, že zachytíme toho, kdo už je imunizován,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Situace je v každém regionu jiná
Pro populační studii byly vybrány čtyři regiony, v každém z nich je ale situace v souvislosti s výskytem koronaviru odlišná, což je záměr. Plošný vzorek by totiž přinesl výrazné zkreslení situace v jednotlivých regionech.
Počet pozitivně testovaných na COVID-19 v jednotlivých regionech k 18. 4. 2020
- Praha
V hlavním městě byla k 18. dubnu potvrzena nákaza koronavirem u 123 lidí na sto tisíc obyvatel. Plošné testování tam začne ve čtvrtek 23. dubna, probíhat bude na třech místech – náměstí Míru, Zítkovy sady a Kateřinská zahrada.
- Jihomoravský kraj a Brno
Jižní Morava patří v Česku mezi ty regiony, kde je nejméně potvrzených nákaz na sto tisíc obyvatel. V Brně je to 39 nakažených, v celém Jihomoravském kraji pak 33. Testovat se bude na dvou místech v Brně, a to na Moravském náměstí a na parkovišti před Campusem MU v Bohunicích. Vzorky se začnou dobrovolníkům odebírat ve čtvrtek.
- Litoměřice
Také v Litoměřicích v Ústeckém kraji se začne s plošným testováním ve čtvrtek, místo pro odběry zatím nebylo upřesněno. V Litoměřicích je na sto tisíc obyvatel 400 nakažených.
- Olomouc, Litovel a Uničov
V těchto třech městech na Hané začne odběr vzorků až v pátek 24. dubna. V Olomouci se bude testovat před hypermarketem Globus na výpadovce na Hradec Králové, v Uničově na náměstí Osvobození a v Litovli před supermarketem Billa. V oblasti Uničova a Litovle je z těchto čtyř regionů nejvíce nakažených na sto tisíc obyvatel, a to 665. V krajském městě pak 161 osob.
Celorepublikový průměr je 63 nakažených na sto tisíc obyvatel. Z hlediska krajů je na tom nejhůře Praha se 123 nakaženými, nejnižší číslo má Jihočeský kraj – 25 potvrzených případů na stejný počet obyvatel.
Místa, kde bude studie probíhat
Používat se budou rychlotesty, vybrány byly ty nejspolehlivější
Testování se bude provádět takzvanými Rapid testy (rychlotesty), kterými se detekuje přítomnost protilátek proti koronaviru. Tímto testem však není možné zjistit časnou infekci, protilátky se totiž v krvi pacienta objeví až zhruba po dvou týdnech.
V Brně a Olomouci se rychlotesty zkoumaly a byly vybrány ty s velmi dobrými diagnostickými parametry. V případě, že rychlotest potvrdí nákazu, bude dobrovolníkovi proveden i takzvaný PCR test. „Pokud bude pozitivní, podstoupí následně ještě výtěr z nosohltanu, který vyloučí případnou aktivní infekci, byť je velmi nepravděpodobná,“ vysvětlil Marián Hajdúch. Kdo by dodatečné vyšetření odmítl, může je později mít nařízené od hygienické stanice.
V regionech Olomouce, Litovle a Uničova budou lidem rovnou provádět odběr žilní krve, která pak bude použita i na samotný rychlotest.
Přijít mohou lidé bez příznaků a nařízené karantény
Během dvou dnů by mělo být otestováno zhruba 27 tisíc dobrovolníků. Na odběr mohou přijít lidé s trvalým nebo přechodným pobytem v Česku, kterým je 18 až 89 let. V Praze a Brně budou testovat i děti od 8 do 17 let. Je nutné předložit kartičku pojištěnce či jiný průkaz totožnosti.
Dobrovolník by neměl mít žádné akutní zdravotní problémy, jako je například zvýšená teplota nebo jakékoliv příznaky onemocnění COVID-19. Člověk, který na testování přijde, nesmí mít nařízenou karanténu. „Je to všechno na dobrovolné bázi a už vidíme, že zájem o toto testování je,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk (ANO).
Děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo zdůraznil, že na odběrová místa by měli přicházet pouze lidé, kteří trvale žijí nebo mají dlouhodobý pobyt v konkrétním městě.
Zadavatelem studie je ministerstvo zdravotnictví a realizátorem Ústav zdravotnických informací a statistiky. Na projektu se budou podílet desítky dalších institucí, například lékařské fakulty v Praze, Olomouci, Ostravě nebo Brně, IKEM, Akademie věd České republiky, Armáda České republiky, Český statistický úřad, ale také hygienické stanice a nemocnice.