Jaký je rozsah výskytu koronaviru v Česku, bude od čtvrtka zjišťovat plošné testování. Zapojí se až 27 tisíc lidí

Nahrávám video
Události: Plošné testování na koronavirus
Zdroj: ČT24

Plošné testování na koronavirus ve čtyřech regionech Česka začne ve čtvrtek 23. dubna. Cílem studie ministerstva zdravotnictví je zjistit, kolik lidí v zemi onemocnělo nemocí COVID-19 a jakou si populace proti viru vytvořila imunitu. Testovat se bude v Praze, na Jižní Moravě, Litoměřicku a Olomoucku. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na tiskové konferenci řekl, že výsledky studie by mohly být k dispozici už začátkem května.

Nekontrolovatelné šíření koronaviru v Česku se podle ministerstva zdravotnictví podařilo zastavit. Navíc už několik týdnů klesá podíl pozitivních případů na celkovém objemu provedených testů.

Studie má pomoci při nastavování strategie dalšího postupu, k tomu ale epidemiologové potřebují znát například to, jak velká část populace se už s nákazou setkala a jakou imunitu si proti viru vybudovala.

„Je jedna z kritických informací, abychom věděli, jaké procento obyvatel se s koronavirem setkalo a také v jakých regionech,“ ozřejmil v 90' ČT24 ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch.

Důležité je také vědět, která populační skupina je imunizována nadprůměrně a která málo. Studie má též ukázat, jak velký podíl lidí má vážný průběh nemoci či naopak mírný. 

„Pokud bude výskyt onemocnění nízký, tak je jasné, že nás čeká nějaký další nárůst onemocnění v následujících týdnech a měsících. Právě proto potřebujeme realizovat tuto studii, abychom mohli lépe udělat nějakou predikci týkající se vývoje onemocnění,“ řekl na brífinku Vojtěch.

Hajdúch podotkl, že kdyby byla promořenost vzorku například padesátiprocentní, „uvolňování by bylo daleko jednodušší a dělalo se s lehčím srdcem“. Nic takového ale neočekává, domnívá se, že se ukáže, že koronavirus prodělaly jen jednotky procent obyvatel.

Podle resortu zdravotnictví nebylo možné provést populační studii dříve, protože bylo nejprve nutné vybudovat dostatečnou testovací kapacitu. Navíc realizovat studii na počátku epidemie by údajně nemělo smysl. „Byla by velmi malá pravděpodobnost, že zachytíme toho, kdo už je imunizován,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Situace je v každém regionu jiná

Pro populační studii byly vybrány čtyři regiony, v každém z nich je ale situace v souvislosti s výskytem koronaviru odlišná, což je záměr. Plošný vzorek by totiž přinesl výrazné zkreslení situace v jednotlivých regionech. 

Počet pozitivně testovaných na COVID-19 v jednotlivých regionech k 18. 4. 2020
Zdroj: Ministerstvo zdarvotnictví
  • Praha

V hlavním městě byla k 18. dubnu potvrzena nákaza koronavirem u 123 lidí na sto tisíc obyvatel. Plošné testování tam začne ve čtvrtek 23. dubna, probíhat bude na třech místech – náměstí Míru, Zítkovy sady a Kateřinská zahrada.

  • Jihomoravský kraj a Brno

Jižní Morava patří v Česku mezi ty regiony, kde je nejméně potvrzených nákaz na sto tisíc obyvatel. V Brně je to 39 nakažených, v celém Jihomoravském kraji pak 33. Testovat se bude na dvou místech v Brně, a to na Moravském náměstí a na parkovišti před Campusem MU v Bohunicích. Vzorky se začnou dobrovolníkům odebírat ve čtvrtek.

  • Litoměřice

Také v Litoměřicích v Ústeckém kraji se začne s plošným testováním ve čtvrtek, místo pro odběry zatím nebylo upřesněno. V Litoměřicích je na sto tisíc obyvatel 400 nakažených.

  • Olomouc, Litovel a Uničov

V těchto třech městech na Hané začne odběr vzorků až v pátek 24. dubna. V Olomouci se bude testovat před hypermarketem Globus na výpadovce na Hradec Králové, v Uničově na náměstí Osvobození a v Litovli před supermarketem Billa. V oblasti Uničova a Litovle je z těchto čtyř regionů nejvíce nakažených na sto tisíc obyvatel, a to 665. V krajském městě pak 161 osob. 

Celorepublikový průměr je 63 nakažených na sto tisíc obyvatel. Z hlediska krajů je na tom nejhůře Praha se 123 nakaženými, nejnižší číslo má Jihočeský kraj – 25 potvrzených případů na stejný počet obyvatel. 

Místa, kde bude studie probíhat
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

Používat se budou rychlotesty, vybrány byly ty nejspolehlivější

Testování se bude provádět takzvanými Rapid testy (rychlotesty), kterými se detekuje přítomnost protilátek proti koronaviru. Tímto testem však není možné zjistit časnou infekci, protilátky se totiž v krvi pacienta objeví až zhruba po dvou týdnech.

V Brně a Olomouci se rychlotesty zkoumaly a byly vybrány ty s velmi dobrými diagnostickými parametry. V případě, že rychlotest potvrdí nákazu, bude dobrovolníkovi proveden i takzvaný PCR test. „Pokud bude pozitivní, podstoupí následně ještě výtěr z nosohltanu, který vyloučí případnou aktivní infekci, byť je velmi nepravděpodobná,“ vysvětlil Marián Hajdúch. Kdo by dodatečné vyšetření odmítl, může je později mít nařízené od hygienické stanice.

V regionech Olomouce, Litovle a Uničova budou lidem rovnou provádět odběr žilní krve, která pak bude použita i na samotný rychlotest.

Přijít mohou lidé bez příznaků a nařízené karantény

Během dvou dnů by mělo být otestováno zhruba 27 tisíc dobrovolníků. Na odběr mohou přijít lidé s trvalým nebo přechodným pobytem v Česku, kterým je 18 až 89 let. V Praze a Brně budou testovat i děti od 8 do 17 let. Je nutné předložit kartičku pojištěnce či jiný průkaz totožnosti.

Dobrovolník by neměl mít žádné akutní zdravotní problémy, jako je například zvýšená teplota nebo jakékoliv příznaky onemocnění COVID-19. Člověk, který na testování přijde, nesmí mít nařízenou karanténu. „Je to všechno na dobrovolné bázi a už vidíme, že zájem o toto testování je,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk (ANO).

Děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo zdůraznil, že na odběrová místa by měli přicházet pouze lidé, kteří trvale žijí nebo mají dlouhodobý pobyt v konkrétním městě.

Zadavatelem studie je ministerstvo zdravotnictví a realizátorem Ústav zdravotnických informací a statistiky. Na projektu se budou podílet desítky dalších institucí, například lékařské fakulty v Praze, Olomouci, Ostravě nebo Brně, IKEM, Akademie věd České republiky, Armáda České republiky, Český statistický úřad, ale také hygienické stanice a nemocnice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...