Čeští vědci začali vyvíjet vakcínu proti nemoci covid-19. Výzkum je zatím v první fázi

Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfuze a Institut klinické a experimentální medicíny společně zahájily spolupráci v přípravě vakcíny proti covidu-19. V současné době se výzkum nachází v první, laboratorní fázi. Česko se do vývoje vakcíny pouští stejně jako jiné státy světa, které chtějí pro své občany zajistit ochranu proti novému typu koronaviru.

Vývoj vakcíny má mít celkem tři fáze a má probíhat ve třech přímo řízených organizacích ministerstva zdravotnictví. Každá z institucí má jasně danou úlohu, spojení jejich týmů má urychlit přípravu i klinické testy.

„Podobnou celosvětovou pandemii infekční nemoci moderní svět nepamatuje. Specifická léčba dosud není známá, ochranu před možnou další vlnou nemoci proto vidíme jednoznačně v očkování. Vývoj vakcíny tak dostaly za úkol tři české přímo řízené organizace ministerstva zdravotnictví, abychom dosáhli možnosti ochrany českých pacientů v co nejkratší době,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

„Česká republika se díky svému špičkovému odbornému zázemí řadí do pelotonu několika málo států světa, které se o vývoj vakcíny pokouší,“ dodal ministr.

Vývoj bude podle něj rozdělen na tři etapy. Po ukončení každé z nich bude provedená část studie velmi přísně hodnocena.

„V první fázi byla domluva těchto tří klíčových institucí, které provedly studii proveditelnosti a jasně deklarovaly spolupráci a vymezení jednotlivých etap studie. Každá ze zúčastněných institucí má nezastupitelnou úlohu v realizaci výzkumu od analýz in vitro, in vivo až po klinické hodnocení,“ vysvětlila profesorka Věra Adámková, vedoucí společného výzkumného týmu a přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM.

Jak funguje mrtvá vakcína

Vakcína, na které čeští vědci a lékaři pracují, má po vpravení do organismu zajistit navození jeho obranyschopnosti (imunity) proti specifické chorobě covid-19.

Výzkumný tým se rozhodl pro osvědčenou inaktivovanou vakcínu, která obsahuje usmrcené viry. Lidský organismus je schopen si tyto neživé agens zapamatovat a v budoucnu s jejich živými formami bojovat. Toto očkování je bezpečnější než živé vakcíny, ale musí probíhat ve více dávkách, aby bylo účinné (jako je například očkování proti žloutence typu A, dětské obrně, vzteklině a dalším). 

Stejným směrem se vydala například i čínská společnost Sinovac Biotech, která také testuje umrtvenou vakcínu. Společnost už na základě dobrých výsledků u makaků zahájila 16. dubna klinické zkoušky tohoto očkování ve fázi I v provincii Ťiang-su na severu Šanghaje. Jejich cílem je posoudit bezpečnost a sílu imunitní odezvy u 144 lidských dobrovolníků. Stejný počet účastníků obdrží vysoké a nízké dávky očkování – anebo placebo, tedy neúčinnou látku.

Hon na vakcínu

Na vývoji vakcín proti koronaviru SARS-CoV-2 aktuálně pracují týmy vědců v Evropě, Asii i ve Spojených státech. Na nemoc covid-19 zatím neexistuje ani prověřený lék, hlavní zbraní v boji proti ní je tak důsledná izolace lidí nakažených koronavirem, případně omezení kontaktů napříč celými populacemi.

Například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová doufá, že vakcínu by mohli vědci vyvinout do konce roku. Světová zdravotnická organizace ovšem počítá s tím, že očkovací kampaň bude moci začít nejdříve za rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...