Čeští vědci začali vyvíjet vakcínu proti nemoci covid-19. Výzkum je zatím v první fázi

Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfuze a Institut klinické a experimentální medicíny společně zahájily spolupráci v přípravě vakcíny proti covidu-19. V současné době se výzkum nachází v první, laboratorní fázi. Česko se do vývoje vakcíny pouští stejně jako jiné státy světa, které chtějí pro své občany zajistit ochranu proti novému typu koronaviru.

Vývoj vakcíny má mít celkem tři fáze a má probíhat ve třech přímo řízených organizacích ministerstva zdravotnictví. Každá z institucí má jasně danou úlohu, spojení jejich týmů má urychlit přípravu i klinické testy.

„Podobnou celosvětovou pandemii infekční nemoci moderní svět nepamatuje. Specifická léčba dosud není známá, ochranu před možnou další vlnou nemoci proto vidíme jednoznačně v očkování. Vývoj vakcíny tak dostaly za úkol tři české přímo řízené organizace ministerstva zdravotnictví, abychom dosáhli možnosti ochrany českých pacientů v co nejkratší době,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

„Česká republika se díky svému špičkovému odbornému zázemí řadí do pelotonu několika málo států světa, které se o vývoj vakcíny pokouší,“ dodal ministr.

Vývoj bude podle něj rozdělen na tři etapy. Po ukončení každé z nich bude provedená část studie velmi přísně hodnocena.

„V první fázi byla domluva těchto tří klíčových institucí, které provedly studii proveditelnosti a jasně deklarovaly spolupráci a vymezení jednotlivých etap studie. Každá ze zúčastněných institucí má nezastupitelnou úlohu v realizaci výzkumu od analýz in vitro, in vivo až po klinické hodnocení,“ vysvětlila profesorka Věra Adámková, vedoucí společného výzkumného týmu a přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM.

Jak funguje mrtvá vakcína

Vakcína, na které čeští vědci a lékaři pracují, má po vpravení do organismu zajistit navození jeho obranyschopnosti (imunity) proti specifické chorobě covid-19.

Výzkumný tým se rozhodl pro osvědčenou inaktivovanou vakcínu, která obsahuje usmrcené viry. Lidský organismus je schopen si tyto neživé agens zapamatovat a v budoucnu s jejich živými formami bojovat. Toto očkování je bezpečnější než živé vakcíny, ale musí probíhat ve více dávkách, aby bylo účinné (jako je například očkování proti žloutence typu A, dětské obrně, vzteklině a dalším). 

Stejným směrem se vydala například i čínská společnost Sinovac Biotech, která také testuje umrtvenou vakcínu. Společnost už na základě dobrých výsledků u makaků zahájila 16. dubna klinické zkoušky tohoto očkování ve fázi I v provincii Ťiang-su na severu Šanghaje. Jejich cílem je posoudit bezpečnost a sílu imunitní odezvy u 144 lidských dobrovolníků. Stejný počet účastníků obdrží vysoké a nízké dávky očkování – anebo placebo, tedy neúčinnou látku.

Hon na vakcínu

Na vývoji vakcín proti koronaviru SARS-CoV-2 aktuálně pracují týmy vědců v Evropě, Asii i ve Spojených státech. Na nemoc covid-19 zatím neexistuje ani prověřený lék, hlavní zbraní v boji proti ní je tak důsledná izolace lidí nakažených koronavirem, případně omezení kontaktů napříč celými populacemi.

Například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová doufá, že vakcínu by mohli vědci vyvinout do konce roku. Světová zdravotnická organizace ovšem počítá s tím, že očkovací kampaň bude moci začít nejdříve za rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled