Čeští vědci začali vyvíjet vakcínu proti nemoci covid-19. Výzkum je zatím v první fázi

Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfuze a Institut klinické a experimentální medicíny společně zahájily spolupráci v přípravě vakcíny proti covidu-19. V současné době se výzkum nachází v první, laboratorní fázi. Česko se do vývoje vakcíny pouští stejně jako jiné státy světa, které chtějí pro své občany zajistit ochranu proti novému typu koronaviru.

Vývoj vakcíny má mít celkem tři fáze a má probíhat ve třech přímo řízených organizacích ministerstva zdravotnictví. Každá z institucí má jasně danou úlohu, spojení jejich týmů má urychlit přípravu i klinické testy.

„Podobnou celosvětovou pandemii infekční nemoci moderní svět nepamatuje. Specifická léčba dosud není známá, ochranu před možnou další vlnou nemoci proto vidíme jednoznačně v očkování. Vývoj vakcíny tak dostaly za úkol tři české přímo řízené organizace ministerstva zdravotnictví, abychom dosáhli možnosti ochrany českých pacientů v co nejkratší době,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

„Česká republika se díky svému špičkovému odbornému zázemí řadí do pelotonu několika málo států světa, které se o vývoj vakcíny pokouší,“ dodal ministr.

Vývoj bude podle něj rozdělen na tři etapy. Po ukončení každé z nich bude provedená část studie velmi přísně hodnocena.

„V první fázi byla domluva těchto tří klíčových institucí, které provedly studii proveditelnosti a jasně deklarovaly spolupráci a vymezení jednotlivých etap studie. Každá ze zúčastněných institucí má nezastupitelnou úlohu v realizaci výzkumu od analýz in vitro, in vivo až po klinické hodnocení,“ vysvětlila profesorka Věra Adámková, vedoucí společného výzkumného týmu a přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM.

Jak funguje mrtvá vakcína

Vakcína, na které čeští vědci a lékaři pracují, má po vpravení do organismu zajistit navození jeho obranyschopnosti (imunity) proti specifické chorobě covid-19.

Výzkumný tým se rozhodl pro osvědčenou inaktivovanou vakcínu, která obsahuje usmrcené viry. Lidský organismus je schopen si tyto neživé agens zapamatovat a v budoucnu s jejich živými formami bojovat. Toto očkování je bezpečnější než živé vakcíny, ale musí probíhat ve více dávkách, aby bylo účinné (jako je například očkování proti žloutence typu A, dětské obrně, vzteklině a dalším). 

Stejným směrem se vydala například i čínská společnost Sinovac Biotech, která také testuje umrtvenou vakcínu. Společnost už na základě dobrých výsledků u makaků zahájila 16. dubna klinické zkoušky tohoto očkování ve fázi I v provincii Ťiang-su na severu Šanghaje. Jejich cílem je posoudit bezpečnost a sílu imunitní odezvy u 144 lidských dobrovolníků. Stejný počet účastníků obdrží vysoké a nízké dávky očkování – anebo placebo, tedy neúčinnou látku.

Hon na vakcínu

Na vývoji vakcín proti koronaviru SARS-CoV-2 aktuálně pracují týmy vědců v Evropě, Asii i ve Spojených státech. Na nemoc covid-19 zatím neexistuje ani prověřený lék, hlavní zbraní v boji proti ní je tak důsledná izolace lidí nakažených koronavirem, případně omezení kontaktů napříč celými populacemi.

Například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová doufá, že vakcínu by mohli vědci vyvinout do konce roku. Světová zdravotnická organizace ovšem počítá s tím, že očkovací kampaň bude moci začít nejdříve za rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 10 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 12 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 13 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...