Cestovky by podle ombudsmana neměly chtít po klientech doplatky za neuskutečněné zájezdy kvůli koronaviru

6 minut
Studio ČT24: Ombudsman Stanislav Křeček k postupu cestovních kanceláří
Zdroj: ČT24

Ministerstvo pro místní rozvoj by podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka mělo v souvislosti s pandemií koronaviru přistoupit k větší ochraně nejen cestovních kanceláří, ale také jejich klientů. Ombudsman kvůli tomu napsal šéfce resortu Kláře Dostálové (za ANO). Cestovní kanceláře by neměly chtít doplatky za neuskutečněné zájezdy kvůli koronaviru po klientech, kompenzovat ztráty by měl stát. Tuzemské cestovní kanceláře, které oslovila ČTK, uvedly, že své klienty nenutí, aby nyní doplatili zálohy na letní zájezdy.

Na ombudsmana se podle mluvčí Ivy Hrazdílkové v posledních dnech obracejí lidé, kteří před únorem 2020 uzavřeli s cestovními kancelářemi smlouvy na zájezd s odletem v letních měsících. Nyní mají podle smlouvy cenu zájezdů doplatit. 

„Chápu, že uzavřenou cestovní smlouvu je třeba dodržovat. Domnívám se však, že by to mělo platit pro obě strany stejným způsobem. Rozumím zájmu na zachování cestovního ruchu, myslím si však, že by přijímaná opatření měla chránit jak cestovní kanceláře, tak i jejich zákazníky, kteří jsou situací kolem pandemie koronaviru rovněž postiženi,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.

Voucher nebo stornopoplatky

Mnoho rodin podle veřejného ochránce práv nemá finanční rezervu, z níž by mohly zaplatit zájezd, o němž vědí, že se neuskuteční. Peníze, které by klienti k úhradě využili, navíc nedostanou zpět dříve než v září 2021, pokud by v mezidobí nevyužili voucher od cestovní kanceláře. Mohou sice od smlouvy odstoupit, ale v takovém případě musí firmě uhradit často vysoké storno poplatky. Fakt, že pak mohou žádat o voucher v minimální hodnotě deset procent zaplaceného storno poplatku, to podle ombudsmana nenapraví.

Ombudsman situaci některých klientů ilustroval na případu jedné stěžovatelky. Ta je podle něj nyní před rozhodnutím, jestli odstoupit od smlouvy a uhradit cestovní kanceláři storno poplatky 46 283 korun za zájezd pro její rodinu v celkové výši padesát pět tisíc korun, nebo doplatí zbytek zájezdu, tedy asi třicet tisíc korun.

Ani na jednu možnost rodina nyní nemá ve svém rozpočtu peníze. Museli by si vypůjčit, a to s vědomím, že stejně nikam neodletí, dostanou od cestovní kanceláře voucher na využití někdy v budoucnu a zaplacené peníze by se jí vrátily až za rok.

Požadování doplatku, možná nekalá praktika

„Pro klienty cestovních kanceláří vidím řešení jejich nelehké finanční situace například v tom, že po nich firmy nebude požadovat doplatky u zájezdů, u nichž je již nyní zřejmé, že se neuskuteční,“ vysvětlil ombudsman.

Adekvátní by podle něj bylo, kdyby lidé, jejichž odlet či odjezd na zájezd je v termínu od května do srpna, nemuseli zájezdy doplácet a cestovní kanceláře by jim poté vystavily voucher pouze na uhrazenou zálohu.

„Pak nebude docházet k situacím, kdy rodina řeší, že nemá peníze na doplatek, a proto od smlouvy raději odstoupí, což jí uhrazenou zálohu za zájezd nevrátí, a bude ji to stát další nemalé částky na stornopoplatcích,“ uvedl ombudsman.

CK: Teď klienty doplácet nic nenutíme

Podle mluvčího Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže se vybírání doplatků týká zhruba dvou třetin zájezdů, kdy už kanceláře zaplatily za klienty ubytování v hotelích partnerům v zahraničí na celou sezonu. U třetiny zájezdů doplácet peníze od klientů nechtějí.

Například klienti CK Alexandria mohou doplatky zájezdů uhradit až třicet dnů před odletem. „Pokud už víme, že se jejich konkrétní zájezd realizovat nemůže, doplatek požadovat nebudeme, a má-li zákazník řádně zaplaceny zálohy, vystavíme poukaz v hodnotě záloh,“ vysvětlil marketingový ředitel Petr Šatný.

Podobný systém funguje i v Exim Tours. „Nenutíme klienty nyní nic doplácet,“ řekl obchodní ředitel a mluvčí cestovní kanceláře Petr Kostka. Termín splatnosti záloh i storno poplatků kancelář posunula. „Náš poukaz na nový zájezd je vystaven do plné výše všech uhrazených prostředků a pro jeho získání není nutné doplácet do celkové ceny původního zájezdu,“ uvedla za cestovní kancelář Blue Style Jana Ondrejechová.

Ministerstvo připravuje metodiku

Cestovní kanceláře mohou podle nové legislativy místo hotovosti za zaplacené zálohy za zrušené zájezdy kvůli koronaviru s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna klientům vystavovat na příslušné částky poukazy. 

„Cestovní kanceláře jsou povinny s odbornou péčí sledovat vývoj toho, zda a jak jsou zaváděny a naopak uvolňovány restrikce pro cestování do jednotlivých nabízených destinací. Požadováním peněžního plnění při vědomí, že zájezd nebude možné uskutečnit, je nejen jednáním v rozporu s dobrými mravy, ale mohlo by být klasifikováno také jako nekalá obchodní praktika podle zákona o ochraně spotřebitele,“ sdělila ministryně Dostálová.

Podle ní resort připravuje metodickou informaci, ve které na uvedené skutečnosti cestovní kanceláře výslovně upozorní. Odeslána by měla být do konce tohoto týdne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 27 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...