Cestovky by podle ombudsmana neměly chtít po klientech doplatky za neuskutečněné zájezdy kvůli koronaviru

Nahrávám video
Studio ČT24: Ombudsman Stanislav Křeček k postupu cestovních kanceláří
Zdroj: ČT24

Ministerstvo pro místní rozvoj by podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka mělo v souvislosti s pandemií koronaviru přistoupit k větší ochraně nejen cestovních kanceláří, ale také jejich klientů. Ombudsman kvůli tomu napsal šéfce resortu Kláře Dostálové (za ANO). Cestovní kanceláře by neměly chtít doplatky za neuskutečněné zájezdy kvůli koronaviru po klientech, kompenzovat ztráty by měl stát. Tuzemské cestovní kanceláře, které oslovila ČTK, uvedly, že své klienty nenutí, aby nyní doplatili zálohy na letní zájezdy.

Na ombudsmana se podle mluvčí Ivy Hrazdílkové v posledních dnech obracejí lidé, kteří před únorem 2020 uzavřeli s cestovními kancelářemi smlouvy na zájezd s odletem v letních měsících. Nyní mají podle smlouvy cenu zájezdů doplatit. 

„Chápu, že uzavřenou cestovní smlouvu je třeba dodržovat. Domnívám se však, že by to mělo platit pro obě strany stejným způsobem. Rozumím zájmu na zachování cestovního ruchu, myslím si však, že by přijímaná opatření měla chránit jak cestovní kanceláře, tak i jejich zákazníky, kteří jsou situací kolem pandemie koronaviru rovněž postiženi,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.

Voucher nebo stornopoplatky

Mnoho rodin podle veřejného ochránce práv nemá finanční rezervu, z níž by mohly zaplatit zájezd, o němž vědí, že se neuskuteční. Peníze, které by klienti k úhradě využili, navíc nedostanou zpět dříve než v září 2021, pokud by v mezidobí nevyužili voucher od cestovní kanceláře. Mohou sice od smlouvy odstoupit, ale v takovém případě musí firmě uhradit často vysoké storno poplatky. Fakt, že pak mohou žádat o voucher v minimální hodnotě deset procent zaplaceného storno poplatku, to podle ombudsmana nenapraví.

Ombudsman situaci některých klientů ilustroval na případu jedné stěžovatelky. Ta je podle něj nyní před rozhodnutím, jestli odstoupit od smlouvy a uhradit cestovní kanceláři storno poplatky 46 283 korun za zájezd pro její rodinu v celkové výši padesát pět tisíc korun, nebo doplatí zbytek zájezdu, tedy asi třicet tisíc korun.

Ani na jednu možnost rodina nyní nemá ve svém rozpočtu peníze. Museli by si vypůjčit, a to s vědomím, že stejně nikam neodletí, dostanou od cestovní kanceláře voucher na využití někdy v budoucnu a zaplacené peníze by se jí vrátily až za rok.

Požadování doplatku, možná nekalá praktika

„Pro klienty cestovních kanceláří vidím řešení jejich nelehké finanční situace například v tom, že po nich firmy nebude požadovat doplatky u zájezdů, u nichž je již nyní zřejmé, že se neuskuteční,“ vysvětlil ombudsman.

Adekvátní by podle něj bylo, kdyby lidé, jejichž odlet či odjezd na zájezd je v termínu od května do srpna, nemuseli zájezdy doplácet a cestovní kanceláře by jim poté vystavily voucher pouze na uhrazenou zálohu.

„Pak nebude docházet k situacím, kdy rodina řeší, že nemá peníze na doplatek, a proto od smlouvy raději odstoupí, což jí uhrazenou zálohu za zájezd nevrátí, a bude ji to stát další nemalé částky na stornopoplatcích,“ uvedl ombudsman.

CK: Teď klienty doplácet nic nenutíme

Podle mluvčího Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže se vybírání doplatků týká zhruba dvou třetin zájezdů, kdy už kanceláře zaplatily za klienty ubytování v hotelích partnerům v zahraničí na celou sezonu. U třetiny zájezdů doplácet peníze od klientů nechtějí.

Například klienti CK Alexandria mohou doplatky zájezdů uhradit až třicet dnů před odletem. „Pokud už víme, že se jejich konkrétní zájezd realizovat nemůže, doplatek požadovat nebudeme, a má-li zákazník řádně zaplaceny zálohy, vystavíme poukaz v hodnotě záloh,“ vysvětlil marketingový ředitel Petr Šatný.

Podobný systém funguje i v Exim Tours. „Nenutíme klienty nyní nic doplácet,“ řekl obchodní ředitel a mluvčí cestovní kanceláře Petr Kostka. Termín splatnosti záloh i storno poplatků kancelář posunula. „Náš poukaz na nový zájezd je vystaven do plné výše všech uhrazených prostředků a pro jeho získání není nutné doplácet do celkové ceny původního zájezdu,“ uvedla za cestovní kancelář Blue Style Jana Ondrejechová.

Ministerstvo připravuje metodiku

Cestovní kanceláře mohou podle nové legislativy místo hotovosti za zaplacené zálohy za zrušené zájezdy kvůli koronaviru s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna klientům vystavovat na příslušné částky poukazy. 

„Cestovní kanceláře jsou povinny s odbornou péčí sledovat vývoj toho, zda a jak jsou zaváděny a naopak uvolňovány restrikce pro cestování do jednotlivých nabízených destinací. Požadováním peněžního plnění při vědomí, že zájezd nebude možné uskutečnit, je nejen jednáním v rozporu s dobrými mravy, ale mohlo by být klasifikováno také jako nekalá obchodní praktika podle zákona o ochraně spotřebitele,“ sdělila ministryně Dostálová.

Podle ní resort připravuje metodickou informaci, ve které na uvedené skutečnosti cestovní kanceláře výslovně upozorní. Odeslána by měla být do konce tohoto týdne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl ve středu v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Zmínil také zásoby uranu, které středoasijská země má, ale neuvedl, zda jednal i o dodávkách této komodity. Oba politici se shodli, že budou podporovat vzájemný obchod. V úterý o dodávkách ropy jednal se svým kazachstánským protějškem také ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Kazachstán byl loni třetím největším dodavatelem ropy do Česka.
11:43Aktualizovánopřed 47 mminutami

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 20 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35
Načítání...