Cestovní kanceláře plánují, jak zachránit letní dovolené. Například v Chorvatsku nebo na Slovensku

Nahrávám video

Cestovní kanceláře přišly s plánem, jak zachránit letní dovolené v zahraničí. Po dohodě s vládou by chtěly zřídit speciální koridory, kterými by se lidé mohli dopravit do zemí méně zasažených koronavirem. Na takovém seznamu je i Slovensko nebo Chorvatsko.

Jen loni do Chorvatska zamířilo asi 800 tisíc Čechů. V zemi je teď oproti situaci u nás asi čtyřikrát méně nakažených, počet úmrtí je oproti Česku na pětině. Hranice i pláže jsou však z obav před šířením koronaviru zavřené.

„Storen jsou desítky procent, asi tři tisíce zájezdů v hodnotě okolo 40 milionů korun,“ říká mluvčí agentury Invia Andrea Řezníčková k aktuální situaci. Cestovní kanceláře proto hledají způsob, jak propad zmírnit. Chtějí po vládě, aby se Záhřebem uzavřela smlouvu, která lidem po splnění podmínek umožní k Jadranu vycestovat.

„Pro nás je důležité, aby stát –⁠ nebo oba státy –⁠ určily co nejnižší kritéria, která budou znamenat, že klient může docestovat do té země a vrátit se bez karantény,“ vysvětluje mluvčí Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

Ve hře je třeba zřízení leteckého mostu do Splitu nebo Dubrovníku, nebo speciální silniční koridor na hlavních tazích. Každý by pak před cestou musel podstoupit zdravotní testy. „Tady to není jen o tom, co si s okolními zeměmi řekneme my –⁠ a my to budeme postupně vracet do normálu –⁠ druhá věc je ta, aby na to slyšely okolní země,“ uvedl vicepremiér, ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).

Také ministerstvo zdravotnictví České televizi potvrdilo, že je na debatu připravené. „Chápeme, že lidé potřebují slyšet dobré zprávy, ale zdraví musí být na prvním místě,“ uvedlo.

Cestovní kanceláře už plánují podobné spojení i se vzdálenějšími zeměmi, pokud by získaly jejich souhlas. Podle Papeže jde například o cesty do Vietnamu nebo Thajska. Popřípadě do Střední Ameriky nebo Afriky.

Tak jako v případě Chorvatska ale platí, že situace okolo nákazy koronavirem by se v těchto destinacích nesměla prudce zhoršit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 2 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 22 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...