Méně letadel na obloze znamená problém pro meteorology. Chybí jim data o počasí

Jednou z nejviditelnějších součástí koronavirové pandemie jsou zrušené lety. Aby se omezilo šíření viru, velká část států zavedla zákazy dopravy – kvůli tomu létá výrazně méně letadel. To má dopad i na schopnost předpovídat počasí.

Letadla totiž neustále během letu přenášejí data meteorologům. Za den je to až 230 tisíc pozorování denně – jde o jeden z mála možných pohledů, které lidstvo má pro průzkum horních vrstev atmosféry. Jedná se o data o tlaku vzduchu, teplotě, oblačnosti, která jsou velmi důležitá pro předpovídání počasí. Existují studie, které uvádějí, že právě tyto údaje snižují omyly v šestihodinových předpovědích o 15 až 30 procent.

Na problém upozornilo evropské meteorologické centrum ECMWF – podle něj jsou údaje z letadel druhé nejdůležitější po těch satelitních. Tato instituce, která zodpovídá za meteorologický model Euro uvádí, že mezi 3. a 23. březnem dostala o 65 procent méně dat z Evropy a o 42 procent z jiných míst světa.

V posledních letech přibyla řada meteorologických družic, které negativní dopad nedostatku údajů z letadel částečně kompenzují. Ale pokud bude pandemie nemoci COVID-19 pokračovat, a letadel ještě ubude, bude to mít dopad na přesnost předpovídání počasí po celém světě.

Podle americké meteorologické služby NWS, která provozuje model GFS je zatím příliš brzy na to, aby se výpadek dat z letecké dopravy nějak projevil. Očekávají ale, že se tento nedostatek bude v nadcházejících týdnech projevovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...