Meteorolog Žák: Teplá zima probudila vegetaci dříve

Teplotně nadprůměrná zima, kterou letos Česko zažilo, začala poněkud předčasně probouzet přírodu a vegetaci ze zimního spánku. Velkou měrou se na tom podílel hlavně únor, který se stal jedním z nejteplejších v historii měření. V půdě byly v posledním zimním měsíci registrovány nejvyšší teploty za posledních padesát let, a to na celém území. 

Ilustrační foto
Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: Tomáš Hájek

Obvyklé bývá, že v únoru je alespoň svrchní část půdy promrzlá. Kromě hor letos v zimě ale k promrzání půdy docházelo jen přechodně a v malé míře. Aktuálně se teplota v deseti centimetrech hloubky pohybuje mezi třemi a pěti stupni Celsia, v nejteplejších lokalitách i lehce nad pět stupňů.

I přes časté obrázky sněženek, bledulí, podbělů a výjimečně v nejteplejších lokalitách i ovocných stromů se ovšem vývoj vegetace zatím drží v rozumných mezích.

Suma efektivních teplot vzduchu – odchylka od normálu
Zdroj: CHMI

K významným druhům, které kvetou dříve, patří olše a lísky, velký postrach alergiků. Jde totiž o první významné alergeny, se kterými se po zimě setkávají. Letos jejich plná sezona začala o dva až tři týdny dříve, než je obvyklé.

O tom, že je letošní rok pro vývoj vegetace z hlediska teplot nadprůměrně příznivý, vypovídá i suma takzvaných efektivních teplot nad pět stupňů Celsia. S výjimkou hor na severu Česka je totiž nadprůměrná, největších odchylek vůči dlouhodobému průměru dosahuje v nižších polohách.

Pomáhají chladné noci

Na druhou stranu, rychlejší vývoj vegetace poněkud brzdí relativně chladné noci, kdy teploty klesají pod pět stupňů, často i k nule, tedy hranici, kdy většina rostlin přestává růst. A k tomu se přidává i střídání teplejších a chladnějších období v poslední době.

Určitým problémem pro rychlejší nástup vegetace na začátku jara může být také relativní nedostatek živin ve svrchní vrstvě půdy – zima sice byla teplá, ale ne dostatečně pro mikrobiální aktivitu, při které se vytvářejí látky potřebné pro růst rostlin.

Průměrná denní teplota půdy v hloubce 10 centimetrů
Zdroj: CHMI

Na většině území máme díky velmi vlhkému únoru (měsíc jako celek skončil silně až mimořádně nadnormální) zatím relativní dostatek vláhy v povrchové vrstvě půdy. Na druhou stranu, ve středních, severozápadních a jižních Čechách a také na jihozápadní Moravě je kvůli většímu výparu v důsledku rostoucích teplot poněkud snížené množství vláhy dostupné pro rostliny.

Vývoj vegetace dalších dnů bude záviset na počasí, přičemž současné předpovědi počítají s postupným návratem spíš teplejších dnů – noční minima už spíš výjimečně klesnou pod nulu, maxima se pak budou pohybovat nejčastěji mezi pěti a deseti stupni, příští týden už často desetistupňovou hranici překročí. Což znamená příznivější podmínky pro rychlejší vývoj vegetace.