Meteorolog Žák: Teplá zima probudila vegetaci dříve

Teplotně nadprůměrná zima, kterou letos Česko zažilo, začala poněkud předčasně probouzet přírodu a vegetaci ze zimního spánku. Velkou měrou se na tom podílel hlavně únor, který se stal jedním z nejteplejších v historii měření. V půdě byly v posledním zimním měsíci registrovány nejvyšší teploty za posledních padesát let, a to na celém území.

Obvyklé bývá, že v únoru je alespoň svrchní část půdy promrzlá. Kromě hor letos v zimě ale k promrzání půdy docházelo jen přechodně a v malé míře. Aktuálně se teplota v deseti centimetrech hloubky pohybuje mezi třemi a pěti stupni Celsia, v nejteplejších lokalitách i lehce nad pět stupňů.

I přes časté obrázky sněženek, bledulí, podbělů a výjimečně v nejteplejších lokalitách i ovocných stromů se ovšem vývoj vegetace zatím drží v rozumných mezích.

Suma efektivních teplot vzduchu – odchylka od normálu
Zdroj: CHMI

K významným druhům, které kvetou dříve, patří olše a lísky, velký postrach alergiků. Jde totiž o první významné alergeny, se kterými se po zimě setkávají. Letos jejich plná sezona začala o dva až tři týdny dříve, než je obvyklé.

O tom, že je letošní rok pro vývoj vegetace z hlediska teplot nadprůměrně příznivý, vypovídá i suma takzvaných efektivních teplot nad pět stupňů Celsia. S výjimkou hor na severu Česka je totiž nadprůměrná, největších odchylek vůči dlouhodobému průměru dosahuje v nižších polohách.

Pomáhají chladné noci

Na druhou stranu, rychlejší vývoj vegetace poněkud brzdí relativně chladné noci, kdy teploty klesají pod pět stupňů, často i k nule, tedy hranici, kdy většina rostlin přestává růst. A k tomu se přidává i střídání teplejších a chladnějších období v poslední době.

Určitým problémem pro rychlejší nástup vegetace na začátku jara může být také relativní nedostatek živin ve svrchní vrstvě půdy – zima sice byla teplá, ale ne dostatečně pro mikrobiální aktivitu, při které se vytvářejí látky potřebné pro růst rostlin.

Průměrná denní teplota půdy v hloubce 10 centimetrů
Zdroj: CHMI

Na většině území máme díky velmi vlhkému únoru (měsíc jako celek skončil silně až mimořádně nadnormální) zatím relativní dostatek vláhy v povrchové vrstvě půdy. Na druhou stranu, ve středních, severozápadních a jižních Čechách a také na jihozápadní Moravě je kvůli většímu výparu v důsledku rostoucích teplot poněkud snížené množství vláhy dostupné pro rostliny.

Využitelná vodní kapacita
Zdroj: CHMI

Vývoj vegetace dalších dnů bude záviset na počasí, přičemž současné předpovědi počítají s postupným návratem spíš teplejších dnů – noční minima už spíš výjimečně klesnou pod nulu, maxima se pak budou pohybovat nejčastěji mezi pěti a deseti stupni, příští týden už často desetistupňovou hranici překročí. Což znamená příznivější podmínky pro rychlejší vývoj vegetace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 2 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 6 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 9 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 10 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
včera v 16:47‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
včera v 16:12‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
včera v 12:53‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
včera v 11:16‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.