Vláda nakupovala respirátory až za 777 korun, kritizuje NKÚ. Pandemii nešlo čekat, hájí ji Babiš

Nahrávám video

Obrovské rozdíly byly v cenách, za které stát v prvních měsících pandemie covidu-19 nakupoval ochranné pomůcky a zdravotnické prostředky. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Ministerstvo zdravotnictví podle něj přípravu na možnou pandemii zanedbalo, v prvních týdnech navíc nakupovala ministerstva pomůcky nekoordinovaně a vesměs nevýhodně. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) k výtkám uvedl, že stát musel především postupovat rychle. Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že situace byla „bezprecedentní a krizová“. Podle opozičních Pirátů by měla vláda za závěry kontroly přijmout plnou odpovědnost, ODS žádá zřízení vyšetřovací komise.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na způsob, jak stát reagoval na šíření pandemie od počátku roku 2020 do konce loňského srpna. V té době zaplatil za ochranné prostředky 8,5 miliardy korun. V závěru kontroly akcentovali kontroloři celkovou nepřipravenost státu a zejména ministerstva zdravotnictví na samotnou variantu, že by se nějaká pandemie mohla rozšířit.

„Nedělali jsme žádné přípravy, předzásobení. Ve skladech státních hmotných rezerv bylo ke konci roku 2019 pouze 10 tisíc respirátorů a u poskytovatelů zdravotní péče bylo předzásobení pouze pro 20 procent odborného personálu, a to jenom na jedno použití,“ shrnul předseda NKÚ Miloslav Kala.

Kontroloři poukázali, že ministerstvo zdravotnictví od roku 2011 neaktualizovalo pandemický plán ani nedokázalo ochranné prostředky nakoupit včas, když ještě byly na trhu.

Drahé a nekvalitní, tvrdí NKÚ

Když se nový typ koronaviru v Česku objevil a začal se šířit, reagoval stát zmatečně, uvádí NKÚ. Nákupy se začaly zabývat dva týmy, jeden na ministerstvu zdravotnictví, druhý na ministerstvu vnitra, které spolu nespolupracovaly a ceny jejich nákupů se velice lišily.

„Byly ve velké rozptylu. Ministerstvo vnitra nakupovalo respirátory FFP3 v rozpětí od 60 do 422 korun, ale ministerstvo zdravotnictví nakupovalo dokonce respirátory FFP2, to znamená o třídu horší, a to až za 777 korun,“ shrnul Kala. Navíc NKÚ připomněl, že při dodatečném testování se ukázalo, že část pomůcek nesplňuje předepsané parametry.

Kontrolorům se do rukou dostaly protokoly o zkouškách vzorků z 28 milionů ochranných pomůcek, za které stát zaplatil 1,8 miliardy. „Z tohoto prověřeného vzorku nevyhovělo 13,3 milionu kusů respirátorů testům v prvním testování kvality. NKÚ kontrolou vybraného vzorku dodávek zjistil, že v některých případech se zboží dodané v rámci jednotlivých dodávek neshodovalo s testovaným vzorkem a zboží z některých dodávek nebylo testováno vůbec,“ stojí v závěrečné zprávě. 

Nic nečekaného, míní Babiš. Piráti žádají vyvození důsledků

Premiér Andrej Babiš (ANO) míní, že Nejvyšší kontrolní úřad svými zjištěními „objevil Ameriku“. Že stát nebyl na příchod pandemie připraven, nepovažuje za překvapivé. Nikdo ji podle něj neočekával a zaskočeny byly všechny státy.

„Pokud přišla pandemie, kterou nikdo neočekával a všechny státy světa začaly nakupovat ochranné prostředky, tak logicky nikdo na to nemohl být připravený,“ uvedl Babiš.

Upozornil, že v minulosti si nemocnice nakupovaly zásoby samy, které ale nákupy nekoordinovaly. Když přišla pandemie, muselo ministerstvo začít s centrálními nákupy, ale nemělo s tím zkušenosti. Podle premiéra se v tomto období nakupovalo, co bylo „na stole“.

Překvapivé nebyly závěry kontroly ani pro opozici. Ta ale chce, aby na ně vláda výrazně reagovala. „Vyzývám vládu, aby přijala plnou odpovědnost za způsobené škody. Je nemyslitelné, aby vláda nakupovala respirátor FFP2 za cenu 40 korun za kus a jindy za 777 korun za kus,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Ministři podle něj způsobili škody a ignorovali české výrobce ochranných pomůcek. „Je absolutně nepřijatelné, aby způsobené škody platil běžný poctivý daňový poplatník,“ míní.

ODS považuje zprávu NKÚ za potvrzení, že kabinet selhal. Podle místopředsedy strany Zbyňka Stanjury by se tím měla co nejdříve zabývat Poslanecká sněmovna. „To, že ministerstvo zdravotnictví nakupovalo třeba respirátory FFP2 až za 770 korun, a nakonec testům nevyhověla téměř polovina ochranných pomůcek, je naprosto skandální. Kromě nepřipravenosti vlády v tom hrálo roli hlavně to, že mezi sebou resorty vnitra a zdravotnictví nekomunikovaly,“ uvedl.

Stanjura míní, že by měla vzniknout parlamentní vyšetřovací komise, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová by však chtěla výsledky kontroly probrat na sněmovním plénu, a to již v úterý. Zároveň podá trestní oznámení.

Premiér Babiš ovšem uvedl, že policie již nákupy prověřuje. „Doufám, že tam nedošlo k nějakým nesrovnalostem,“ podotkl.

Byla potřeba rychlost, omlouvá nedostatky Hamáček

Ministr vnitra Jan Hamáček problémy v počátcích připustil, přičítá je tomu, že bylo potřeba pomůcky především zakoupit rychle. Nákupů se podle něj vnitro ujalo, protože ministerstvo zdravotnictví to samo nezvládalo. Hlavní výhradou, kterou ke zprávě NKÚ Hamáček má, je, že podle něj kontroloři nevnímali kontext. „Vůbec nevzali v úvahu kontext, v Číně nakupoval celý svět,“ připomněl. To podle ministra mělo velký vliv na podobu smluv i ceny.

„Ministerstvo vnitra bylo na jaře 2020 vedeno jednou jedinou snahou – zajistit co nejrychleji co nejkvalitnější ochranné osobní pomůcky, kterých byl po celém světě enormní nedostatek,“ uvedl Hamáček. Že jeho úřad nekoordinoval postup s ministerstvem zdravotnictví, bylo podle něj tím, že „dohoda možná nebyla“. Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch však zdůraznil, že to byl jeho úřad, který nesl odpovědnost za nákup ochranných prostředků pro zdravotnictví. „A ministerstvo vnitra zajišťovalo ochranné prostředky pro zbývající oblasti,“ upozornil.

Hamáček poznamenal, že resort zdravotnictví se snažil nakupovat v Česku respektive u českých prostředníků, zatímco vnitro se obrátilo rovnou na čínské kontakty. „Ministerstvo vnitra do věci vstoupilo ve chvíli, kdy se ukázalo, že žádný jiný orgán státní správy není schopen rychle nakoupit potřebné množství ochranných prostředků,“ podotkl. Míní, že na straně ministerstva vnitra se nevyskytly ani vážnější problémy s kvalitou.

Adam Vojtěch zdůraznil, že „situace byla bezprecedentní a krizová, byl globální nedostatek ochranných prostředků“. Upozornil, že Česko objednávalo pomůcky z různých států, ale dodavatelé objednávky postupně odříkali. NKÚ podle něj „nereflektuje, že nikdy nikdo takovou situaci v moderní historii České republiky neřešil“. Odmítl, že by se mohly nekvalitní ochranné prostředky dostat ke zdravotníkům.

Také mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová akcentovala, že v počátcích pandemie byl v Česku i ve světě „absolutní nedostatek ochranných pomůcek“. „K procesu nákupu lze uvést, že i přes extrémně náročné a do té doby nepoznané podmínky nákupní tým vedl od počátku své činnosti transparentní, doložitelnou a řádnou evidenci obchodních případů,“ ujistila.

Kala připustil, že zpočátku ochranné prostředky opravdu chyběly, připomněl, že si lidé roušky pro svoji ochranu šili sami, a obrátit se na silné dodavatele ze zahraničí bylo nezbytné. Kontroloři se ale pozastavili i nad tím, že kromě samotných ochranných prostředků zaplatil stát nezanedbatelnou částku za jejich přepravu – dohromady téměř miliardu. Podle NKÚ ale letadla, která je přepravovala, nebyla plně vytížená.

Kromě samotných nákupů upozornili kontroloři na potíže i s distribucí. Její detaily sice nestihli v době, kterou na kontrolu měli, prověřit, konstatovali ale, že „distribuční modely osobních ochranných pomůcek a zdravotnických prostředků pro případ pandemie neexistovaly“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled