Vláda nakupovala respirátory až za 777 korun, kritizuje NKÚ. Pandemii nešlo čekat, hájí ji Babiš

Nahrávám video

Obrovské rozdíly byly v cenách, za které stát v prvních měsících pandemie covidu-19 nakupoval ochranné pomůcky a zdravotnické prostředky. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Ministerstvo zdravotnictví podle něj přípravu na možnou pandemii zanedbalo, v prvních týdnech navíc nakupovala ministerstva pomůcky nekoordinovaně a vesměs nevýhodně. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) k výtkám uvedl, že stát musel především postupovat rychle. Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že situace byla „bezprecedentní a krizová“. Podle opozičních Pirátů by měla vláda za závěry kontroly přijmout plnou odpovědnost, ODS žádá zřízení vyšetřovací komise.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na způsob, jak stát reagoval na šíření pandemie od počátku roku 2020 do konce loňského srpna. V té době zaplatil za ochranné prostředky 8,5 miliardy korun. V závěru kontroly akcentovali kontroloři celkovou nepřipravenost státu a zejména ministerstva zdravotnictví na samotnou variantu, že by se nějaká pandemie mohla rozšířit.

„Nedělali jsme žádné přípravy, předzásobení. Ve skladech státních hmotných rezerv bylo ke konci roku 2019 pouze 10 tisíc respirátorů a u poskytovatelů zdravotní péče bylo předzásobení pouze pro 20 procent odborného personálu, a to jenom na jedno použití,“ shrnul předseda NKÚ Miloslav Kala.

Kontroloři poukázali, že ministerstvo zdravotnictví od roku 2011 neaktualizovalo pandemický plán ani nedokázalo ochranné prostředky nakoupit včas, když ještě byly na trhu.

Drahé a nekvalitní, tvrdí NKÚ

Když se nový typ koronaviru v Česku objevil a začal se šířit, reagoval stát zmatečně, uvádí NKÚ. Nákupy se začaly zabývat dva týmy, jeden na ministerstvu zdravotnictví, druhý na ministerstvu vnitra, které spolu nespolupracovaly a ceny jejich nákupů se velice lišily.

„Byly ve velké rozptylu. Ministerstvo vnitra nakupovalo respirátory FFP3 v rozpětí od 60 do 422 korun, ale ministerstvo zdravotnictví nakupovalo dokonce respirátory FFP2, to znamená o třídu horší, a to až za 777 korun,“ shrnul Kala. Navíc NKÚ připomněl, že při dodatečném testování se ukázalo, že část pomůcek nesplňuje předepsané parametry.

Kontrolorům se do rukou dostaly protokoly o zkouškách vzorků z 28 milionů ochranných pomůcek, za které stát zaplatil 1,8 miliardy. „Z tohoto prověřeného vzorku nevyhovělo 13,3 milionu kusů respirátorů testům v prvním testování kvality. NKÚ kontrolou vybraného vzorku dodávek zjistil, že v některých případech se zboží dodané v rámci jednotlivých dodávek neshodovalo s testovaným vzorkem a zboží z některých dodávek nebylo testováno vůbec,“ stojí v závěrečné zprávě. 

Nic nečekaného, míní Babiš. Piráti žádají vyvození důsledků

Premiér Andrej Babiš (ANO) míní, že Nejvyšší kontrolní úřad svými zjištěními „objevil Ameriku“. Že stát nebyl na příchod pandemie připraven, nepovažuje za překvapivé. Nikdo ji podle něj neočekával a zaskočeny byly všechny státy.

„Pokud přišla pandemie, kterou nikdo neočekával a všechny státy světa začaly nakupovat ochranné prostředky, tak logicky nikdo na to nemohl být připravený,“ uvedl Babiš.

Upozornil, že v minulosti si nemocnice nakupovaly zásoby samy, které ale nákupy nekoordinovaly. Když přišla pandemie, muselo ministerstvo začít s centrálními nákupy, ale nemělo s tím zkušenosti. Podle premiéra se v tomto období nakupovalo, co bylo „na stole“.

Překvapivé nebyly závěry kontroly ani pro opozici. Ta ale chce, aby na ně vláda výrazně reagovala. „Vyzývám vládu, aby přijala plnou odpovědnost za způsobené škody. Je nemyslitelné, aby vláda nakupovala respirátor FFP2 za cenu 40 korun za kus a jindy za 777 korun za kus,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Ministři podle něj způsobili škody a ignorovali české výrobce ochranných pomůcek. „Je absolutně nepřijatelné, aby způsobené škody platil běžný poctivý daňový poplatník,“ míní.

ODS považuje zprávu NKÚ za potvrzení, že kabinet selhal. Podle místopředsedy strany Zbyňka Stanjury by se tím měla co nejdříve zabývat Poslanecká sněmovna. „To, že ministerstvo zdravotnictví nakupovalo třeba respirátory FFP2 až za 770 korun, a nakonec testům nevyhověla téměř polovina ochranných pomůcek, je naprosto skandální. Kromě nepřipravenosti vlády v tom hrálo roli hlavně to, že mezi sebou resorty vnitra a zdravotnictví nekomunikovaly,“ uvedl.

Stanjura míní, že by měla vzniknout parlamentní vyšetřovací komise, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová by však chtěla výsledky kontroly probrat na sněmovním plénu, a to již v úterý. Zároveň podá trestní oznámení.

Premiér Babiš ovšem uvedl, že policie již nákupy prověřuje. „Doufám, že tam nedošlo k nějakým nesrovnalostem,“ podotkl.

Byla potřeba rychlost, omlouvá nedostatky Hamáček

Ministr vnitra Jan Hamáček problémy v počátcích připustil, přičítá je tomu, že bylo potřeba pomůcky především zakoupit rychle. Nákupů se podle něj vnitro ujalo, protože ministerstvo zdravotnictví to samo nezvládalo. Hlavní výhradou, kterou ke zprávě NKÚ Hamáček má, je, že podle něj kontroloři nevnímali kontext. „Vůbec nevzali v úvahu kontext, v Číně nakupoval celý svět,“ připomněl. To podle ministra mělo velký vliv na podobu smluv i ceny.

„Ministerstvo vnitra bylo na jaře 2020 vedeno jednou jedinou snahou – zajistit co nejrychleji co nejkvalitnější ochranné osobní pomůcky, kterých byl po celém světě enormní nedostatek,“ uvedl Hamáček. Že jeho úřad nekoordinoval postup s ministerstvem zdravotnictví, bylo podle něj tím, že „dohoda možná nebyla“. Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch však zdůraznil, že to byl jeho úřad, který nesl odpovědnost za nákup ochranných prostředků pro zdravotnictví. „A ministerstvo vnitra zajišťovalo ochranné prostředky pro zbývající oblasti,“ upozornil.

Hamáček poznamenal, že resort zdravotnictví se snažil nakupovat v Česku respektive u českých prostředníků, zatímco vnitro se obrátilo rovnou na čínské kontakty. „Ministerstvo vnitra do věci vstoupilo ve chvíli, kdy se ukázalo, že žádný jiný orgán státní správy není schopen rychle nakoupit potřebné množství ochranných prostředků,“ podotkl. Míní, že na straně ministerstva vnitra se nevyskytly ani vážnější problémy s kvalitou.

Adam Vojtěch zdůraznil, že „situace byla bezprecedentní a krizová, byl globální nedostatek ochranných prostředků“. Upozornil, že Česko objednávalo pomůcky z různých států, ale dodavatelé objednávky postupně odříkali. NKÚ podle něj „nereflektuje, že nikdy nikdo takovou situaci v moderní historii České republiky neřešil“. Odmítl, že by se mohly nekvalitní ochranné prostředky dostat ke zdravotníkům.

Také mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová akcentovala, že v počátcích pandemie byl v Česku i ve světě „absolutní nedostatek ochranných pomůcek“. „K procesu nákupu lze uvést, že i přes extrémně náročné a do té doby nepoznané podmínky nákupní tým vedl od počátku své činnosti transparentní, doložitelnou a řádnou evidenci obchodních případů,“ ujistila.

Kala připustil, že zpočátku ochranné prostředky opravdu chyběly, připomněl, že si lidé roušky pro svoji ochranu šili sami, a obrátit se na silné dodavatele ze zahraničí bylo nezbytné. Kontroloři se ale pozastavili i nad tím, že kromě samotných ochranných prostředků zaplatil stát nezanedbatelnou částku za jejich přepravu – dohromady téměř miliardu. Podle NKÚ ale letadla, která je přepravovala, nebyla plně vytížená.

Kromě samotných nákupů upozornili kontroloři na potíže i s distribucí. Její detaily sice nestihli v době, kterou na kontrolu měli, prověřit, konstatovali ale, že „distribuční modely osobních ochranných pomůcek a zdravotnických prostředků pro případ pandemie neexistovaly“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 54 mminutami

Pásy mohou zmírnit následky nehod, v meziměstských autobusech ale být nemusejí

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 1 hhodinou

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 5 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 16 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.