Ekonomické dopady pandemie nemoci covid-19 mohou Česko rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné. Aktuální vývoj potvrzuje dřívější obavy Nejvyššího kontrolního úřadu, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůř než v době krize v roce 2008. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí tvrzení odmítlo a naopak připomnělo, že Česko patří mezi nejlépe hospodařící země EU.
Státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůř než v době krize roku 2008, říká NKÚ
„Od začátku roku 2020 bylo zřejmé, že se nedaří plnit daňové příjmy tak, jak bylo plánováno, zatímco výdaje prudce rostly. Situace kolem onemocnění covid-19 nepříznivý scénář umocnila do nečekaných rozměrů. Pokles daňových příjmů a mimořádné výdaje v souvislosti s touto nemocí výrazně zhoršily stav veřejných financí. Další vývoj pandemie je nejistý a její ekonomické dopady mohou Česko rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné,“ napsal prezident NKÚ.
Podle ministerstva financí dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit maximálně jedno procento HDP. Jde o deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. „V roce 2008 a 2009 byly veřejné finance hluboko pod hranicí střednědobého rozpočtového cíle. Naproti v letech před současnou krizí byl střednědobý rozpočtový cíl plněn,“ uvedlo MF.
„Již několikrát jsme upozorňovali, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůře než v době ekonomické krize v roce 2008. Bohužel musím říci, že aktuální vývoj tuto obavu jen potvrzuje,“ uvedl také. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již několikrát uvedla, že současná situace je bezprecedentní a ekonomika čelí nejhorší krizi od 30. let minulého století.
Úřad loni ve stanovisku k hospodaření státu za rok 2018 uvedl, že státní rozpočet je na případnou ekonomickou recesi připraven hůře než o deset let dřív. I mírné ekonomické ochlazení může u takto nastavených rozpočtů způsobit vysoké schodky, napsal tehdy.
V aktuálním stanovisku se NKÚ vyjadřuje k loňskému hospodaření státu. Úřad mimo jiné ocenil, že se čistá pozice Česka vůči EU meziročně zlepšila o téměř 24 miliard, takže česká strana získala o 68,5 miliardy víc, než odvedla, což podle něj svědčí o lepším čerpání evropských peněz. Kladně hodnotí i vyšší čerpání peněz na investice nebo růst ekonomiky o 2,3 procenta, což bylo nad průměrem EU. Konstatuje také, že tuzemská nezaměstnanost byla nejnižší v rámci EU.
Na druhé straně poukazuje například na to, že se proti schválenému objemu daňových příjmů podařilo vybrat o zhruba deset miliard korun méně. Vytýká i to, že meziroční růst běžných výdajů byl vyšší než meziroční zvýšení daňových příjmů. Vláda také nevyužila příznivé ekonomické situace ke klíčovým změnám důchodového systému, který je vzhledem k demografickému trendu neudržitelný.
Schválený schodek na loňský rok byl 40 miliard korun, skutečný výsledek byl schodek 28,5 miliardy korun. Podle NKÚ to byl nejhorší výsledek za poslední čtyři roky a nebýt převodu 18 miliard z privatizačního účtu, byl by ještě horší.
NKÚ také uvádí, že výběr spotřebních daní z alkoholu a tabákových výrobků nepokrývá ani z poloviny odhadované celospolečenské náklady 160 miliard korun spojené s užíváním těchto látek. „Naopak cenová dostupnost alkoholu a tabákových výrobků se s ohledem na rostoucí příjmy spotřebitele dlouhodobě zvyšuje,“ tvrdí NKÚ.
Vláda ale už do sněmovny předložila návrh, který zvyšuje v letech 2021 spotřební daň z tabáku zhruba o pět procent ročně. Loni v prosinci sněmovna stvrdila daňový balíček, který zvyšuje od letoška daně z tabákových výrobků i lihovin. Vláda toto zvýšení obhajovala především nutností omezit dostupnost tohoto zboží a tím i jeho užívání.
Ministerstvo zemědělství nevyhodnotilo transformaci zemědělského ústavu, vytýká NKÚ
Nejvyšší kontrolní ústav také uvedl, že Ministerstvo zemědělství (MZe) nevyhodnotilo sloučení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se Státní rostlinolékařskou správou v roce 2014. Resort chtěl transformací ušetřit peníze i snížit byrokracii, její dopady ale tedy ani po letech neznal, jak vyplývá z aktuální prověrky NKÚ.
„Přitom v roce 2015, kdy se podle MZe měly úspory už plně projevit, očekával resort oproti roku 2012 úspory dosahující téměř 97 milionů korun. Ve skutečnosti výdaje ústavu ve stejném roce naopak vzrostly téměř o 37 milionů korun,“ zjistil NKÚ. Resort podle něj navíc ani nezjišťoval, zda se odstranila duplicita činností obou institucí, či se snížila byrokratická zátěž.
V celkovém hospodaření ústavu v letech 2014 až 2018 pak kontroloři nenalezli zásadní nedostatky, odhalili pouze dílčí chyby v účetnictví, evidenci majetku či zveřejňování povinných informací, uvedl také NKÚ. Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého je důležité, že se nezjistily chyby při hospodaření s penězi, u odpisů majetku má ÚKZÚZ nový vnitřní předpis.
Hospodaření kontroloři prověřili na vzorku majetku a peněz v hodnotě 625 milionů korun z celkového majetku ústavu přesahujícího dvě miliardy korun.
