Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.

Po jednání s hlavou katolické církve Pavel sdělil, že se s papežem věnovali globálním tématům. „Snažili jsme se na to dívat z obecnějšího úhlu pohledu – jak se velice dynamicky proměňuje současný svět, co to znamená nejen pro naši republiku, ale co to znamená pro celou Evropu, jakým způsobem se bude vyvíjet její vztah ke Spojeným státům, co můžeme udělat pro to, abychom se úplně nevzdálili od politiky založené na hodnotách a pravidlech a nesklouzli jen k uplatňování politiky na základě síly,“ popsal Pavel, podle něhož v tomto církev díky svému dosahu hraje velkou roli.

„Současný papež se snaží velice aktivně moderovat spory a vstupovat do řešení situací, které souvisí například s unesenými dětmi nebo vězni různých režimů,“ poznamenal dále Pavel, který prý papežovi poděkoval také za podíl na snaze osvobodit z Venezuely českého občana Jana Darmovzala.

Nahrávám video

S papežem se prý také shodli na tom, že demokratické země by měly být přirozenými partnery a že dosud nebyly využity zdaleka všechny možnosti, které se nabízejí k řešení situace kolem Grónska a kolem vzájemných ekonomických vztahů mezi USA a Evropou.

„Jsem toho názoru, a i v tom jsme se shodli, že jsme v období, které může být přelomovým,“ zdůraznil Pavel, podle něhož se na tlaku, který nyní vyvíjí americký prezident Donald Trump na evropské státy, bude profilovat to, jak bude Evropa vypadat do budoucna. „Jestli tady bude skupina zemí, které se budou držet evropských hodnot, zásad a principů (…), nebo jestli dojde k nějakému štěpení na základě toho, že tady budou někteří představitelé evropských zemí, případně celé tyto státy oficiálně, stát na straně uplatňování síly bez ohledu na právo a pravidla,“ dodal Pavel s tím, že to bude zásadní i pro Česko, které podle prezidenta bude v brzké době čekat rozhodnutí, na jakou ze stran se postaví.

Nahrávám video

Pavel pozval papeže k návštěvě tuzemska

„Bavili jsme se také o bilaterálních otázkách, jako je vztah Vatikánu a České republiky, stav smlouvy mezi Vatikánem a Českou republikou, či podpoře projektu poutnické cesty na počest svatého Cyrila a Metoděje,“ uvedl dále Pavel, podle něhož bylo tématem hovoru i pozvání papeže k návštěvě Česka. Lev XIV. podle Pavla pozvání s poděkováním přijal.

Papež byl v Česku naposledy v září 2009. Benedikt XVI. tehdy u příležitosti výročí svatého Václava a dvacátého výročí sametové revoluce mimo jiné navštívil kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně s proslulou soškou Pražského Jezulátka a sloužil mše v Brně-Tuřanech (pro 120 tisíc věřících) a na Proboštské louce ve Staré Boleslavi u příležitosti Národní svatováclavské pouti (pro 50 tisíc poutníků).

Český prezident přijel do papežova sídla poprvé od loňského zvolení nového pontifika. Pavel chtěl podle svého dřívějšího vyjádření zmínit i téma sexuálního zneužívání v návaznosti na otevřený dopis obětí z řad české katolické církve, které jej minulý týden požádaly o zastání u papeže. Pavel před cestou řekl, že hlava církve má na věc jasný pohled a vybízí církevní představitele, aby se snažili problém řešit. Po jednání s papežem prezident o tomto tématu nehovořil.

Po první soukromé části audience se k prezidentovi u papeže připojila první dáma Eva. Po přibližně půlhodinovém setkání se Lvem XIV. Pavel jednal také se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Český prezident navštívil Vatikán po jedenácti letech. První prezident samostatného Česka Václav Havel navštívil Vatikán v březnu 1994, v prosinci 1999 v rámci pracovní návštěvy Itálie a v dubnu 2002 taktéž během návštěvy Itálie. Havlův nástupce Václav Klaus přijel na pohřeb papeže Jana Pavla II. v dubnu 2005 a s jeho nástupcem Benediktem XVI. se setkal osobně během návštěvy Vatikánu v květnu 2009. Prezident Miloš Zeman se 24. dubna 2015 ve Vatikánu setkal s nástupcem Benedikta XVI. papežem Františkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 6 mminutami

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ford znovu najal inženýry. Byli lepší než AI

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 34 mminutami

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii pátrá po strůjci útoku, který je na útěku.
11:15Aktualizovánopřed 34 mminutami

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 39 mminutami

V Německu přibývá extremistů, uvádí tajná služba. Varuje před Ruskem

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.
před 50 mminutami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled