Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.

Po jednání s hlavou katolické církve Pavel sdělil, že se s papežem věnovali globálním tématům. „Snažili jsme se na to dívat z obecnějšího úhlu pohledu – jak se velice dynamicky proměňuje současný svět, co to znamená nejen pro naši republiku, ale co to znamená pro celou Evropu, jakým způsobem se bude vyvíjet její vztah ke Spojeným státům, co můžeme udělat pro to, abychom se úplně nevzdálili od politiky založené na hodnotách a pravidlech a nesklouzli jen k uplatňování politiky na základě síly,“ popsal Pavel, podle něhož v tomto církev díky svému dosahu hraje velkou roli.

„Současný papež se snaží velice aktivně moderovat spory a vstupovat do řešení situací, které souvisí například s unesenými dětmi nebo vězni různých režimů,“ poznamenal dále Pavel, který prý papežovi poděkoval také za podíl na snaze osvobodit z Venezuely českého občana Jana Darmovzala.

Nahrávám video

S papežem se prý také shodli na tom, že demokratické země by měly být přirozenými partnery a že dosud nebyly využity zdaleka všechny možnosti, které se nabízejí k řešení situace kolem Grónska a kolem vzájemných ekonomických vztahů mezi USA a Evropou.

„Jsem toho názoru, a i v tom jsme se shodli, že jsme v období, které může být přelomovým,“ zdůraznil Pavel, podle něhož se na tlaku, který nyní vyvíjí americký prezident Donald Trump na evropské státy, bude profilovat to, jak bude Evropa vypadat do budoucna. „Jestli tady bude skupina zemí, které se budou držet evropských hodnot, zásad a principů (…), nebo jestli dojde k nějakému štěpení na základě toho, že tady budou někteří představitelé evropských zemí, případně celé tyto státy oficiálně, stát na straně uplatňování síly bez ohledu na právo a pravidla,“ dodal Pavel s tím, že to bude zásadní i pro Česko, které podle prezidenta bude v brzké době čekat rozhodnutí, na jakou ze stran se postaví.

Nahrávám video

Pavel pozval papeže k návštěvě tuzemska

„Bavili jsme se také o bilaterálních otázkách, jako je vztah Vatikánu a České republiky, stav smlouvy mezi Vatikánem a Českou republikou, či podpoře projektu poutnické cesty na počest svatého Cyrila a Metoděje,“ uvedl dále Pavel, podle něhož bylo tématem hovoru i pozvání papeže k návštěvě Česka. Lev XIV. podle Pavla pozvání s poděkováním přijal.

Papež byl v Česku naposledy v září 2009. Benedikt XVI. tehdy u příležitosti výročí svatého Václava a dvacátého výročí sametové revoluce mimo jiné navštívil kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně s proslulou soškou Pražského Jezulátka a sloužil mše v Brně-Tuřanech (pro 120 tisíc věřících) a na Proboštské louce ve Staré Boleslavi u příležitosti Národní svatováclavské pouti (pro 50 tisíc poutníků).

Český prezident přijel do papežova sídla poprvé od loňského zvolení nového pontifika. Pavel chtěl podle svého dřívějšího vyjádření zmínit i téma sexuálního zneužívání v návaznosti na otevřený dopis obětí z řad české katolické církve, které jej minulý týden požádaly o zastání u papeže. Pavel před cestou řekl, že hlava církve má na věc jasný pohled a vybízí církevní představitele, aby se snažili problém řešit. Po jednání s papežem prezident o tomto tématu nehovořil.

Po první soukromé části audience se k prezidentovi u papeže připojila první dáma Eva. Po přibližně půlhodinovém setkání se Lvem XIV. Pavel jednal také se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Český prezident navštívil Vatikán po jedenácti letech. První prezident samostatného Česka Václav Havel navštívil Vatikán v březnu 1994, v prosinci 1999 v rámci pracovní návštěvy Itálie a v dubnu 2002 taktéž během návštěvy Itálie. Havlův nástupce Václav Klaus přijel na pohřeb papeže Jana Pavla II. v dubnu 2005 a s jeho nástupcem Benediktem XVI. se setkal osobně během návštěvy Vatikánu v květnu 2009. Prezident Miloš Zeman se 24. dubna 2015 ve Vatikánu setkal s nástupcem Benedikta XVI. papežem Františkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osm států USA žaluje OpenAI. ChatGPT podle nich škodí dětem a klame dospělé

Osm amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP. V žalobách se mimo jiné uvádí, že ChatGPT poskytuje nebezpečné lékařské rady, podněcuje paranoii a navádí lidi k sebevraždě. Zmiňují i nabádání k ublížení jiným osobám, či dokonce jejich zabití.
před 1 hhodinou

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 2 hhodinami

Rusko pokračuje v útocích, na severu Ukrajiny připravilo statisíce lidí o elektřinu

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Za pátek zatím z napadené země přišly informace o pěti zabitých. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Sankce zůstanou, zní z EU. Trump má útoky na ruské rafinerie za „ostudné“

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Fungování Starshieldu na Ukrajině se zlepšilo, ale nebylo plně obnoveno, řekl Zelenskyj

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Datacentra vyvolávají v Evropě odpor. Obyvatelé se obávají dopadů na životní prostředí

Datová centra hrají klíčovou roli v rozvoji umělé inteligence (AI), digitální ekonomiky i kybernetické bezpečnosti. Jejich výstavba však v Evropě vyvolává stále větší odpor. Kritici upozorňují především na vysokou spotřebu elektřiny a vody či negativní dopady na životní prostředí. Spory kolem datových center tak otevírají otázku, jak skloubit technologický rozvoj s požadavky na udržitelnost.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.