Respirátory, roušky nebo dezinfekce se ze dne na den staly celosvětově nejžádanějším zbožím. Státy je neměly a když v březnu svět zaplavila pandemie koronaviru, všichni se je snažili získat. Česko nebylo výjimkou. To, jak stát za ochranné pomůcky utrácel, však vyvolává řadu otázek. Obchody uzavíral i s pochybnými firmami a za stejné výrobky platil řádově jiné sumy. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnovali Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
Že se nedostatkové pomůcky v prvním úleku z nákazy kupovaly za přemrštěné ceny, je možná pochopitelné. V některých případech stát nicméně nakupoval naslepo od firem s podezřelou historií a do jiných zase posílal kontroly.
„Je velmi jednoduché po krizové situaci soudit, co by bylo, kdyby bylo to, co nebylo. Ale na druhou stranu bych očekával, že jsou na to vláda a ministerstva, a to je jedno která, lépe připravena,“ uvedl děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Ladislav Mejzlík.
Na jedné straně se cena respirátorů druhé kategorie vyšplhala až na tisíc korun, jindy se stejný typ pořizoval za třicet korun. Tyto nesrovnalosti zaujaly i Nejvyšší kontrolní úřad, který chystá prověrku v centrálních úřadech státu.
„Povšimli jsme si toho, že v České republice od začátku nouzového stavu už bylo utraceno asi jedenáct miliard korun, což je vlastně více než tisíc korun na každého obyvatele, a že rozdíly v nákupech v jednotlivých položkách jsou velmi výrazné, někde deseti, někde dvacetinásobné a někde i vyšší,“ upozornil prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
„Ze začátku to byl velký chaos, velký zmatek, kdo co urval, ten si to urval, to znamená, že ani nákupy ze strany ministerstev nebyly jednoduché, prostě všichni ty respirátory chtěli a obchodníci to dali tomu, kdo jim nabídl nejvyšší cenu,“ uvedl zakladatel databáze Hlídač státu Michal Bláha.
„Nákupy ministerstva zdravotnictví zejména ze začátku byly takové: bereme všechno, co se kde na trhu objeví a neřešíme, od koho to kupujeme. Bylo to opravdu v nouzi, ve stresu a podle toho ty nákupy vypadaly,“ dodal Bláha.
Z dosud dostupných údajů vyplývá, že mezi nejdražší kontrakty patří nákupy ministerstva zdravotnictví. A to jak respirátory FFP1 s nejnižším účinkem, tak lepší kategorie FFP2. Týká se to především nákupů ze začátku krize v Česku. „Dvojkové respirátory nakupovali 1050 korun za kus, jedničkové respirátory v těch nejvyšších cenách za necelých pět set korun za kus,“ potvrdil Bláha. Mladoboleslavská nemocnice tentýž typ objednala o dva týdny dříve za 26 korun.
„Byla to úplně první dodávka 13. března, ještě předtím, než přiletělo první letadlo ministerstva vnitra z Číny, takže vlastně nebylo skutečně vůbec nic, a my jsme stáli před otázkou, že buď koupíme v té době velmi drahé respirátory, ale budeme aspoň něco mít a budeme schopni je dovézt na infekční kliniky, na infekční oddělení lékařům a zdravotníkům, abychom je ochránili, anebo budeme čekat na nějakou další nabídku, která možná ani nemusela přijít,“ reagoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Podle dodavatele respirátorů se na vysoké ceně podepsalo to, že je musel dodat do druhého dne a právě v době propuknutí krize. „V této chvíli jsme byli požádáni, zda jsme i za těchto krizových okolností schopni sehnat okamžitě, tedy s dodáním do druhého dne, ty nejkvalitnější respirátory určené pro nemocnice. Po složitých jednáních a přes tři zahraniční prostředníky jsme potvrdili, že jsme schopni tyto vysoce kvalitní respirátory nakoupit a následně během 24 hodin dovézt, což se také stalo,“ uvedla ředitelka marketingu firmy Batist Medical Martina Piskorová.
Firma Batist Medical nicméně figuruje mezi nejdražšími smlouvami u všech třech typů respirátorů. „Ve stejnou dobu 12., 13. března firma Batist prodala FFP1 za tři sta korun Plzeňskému kraji, či třeba městu Náchod, ale ministerstvu zdravotnictví za 471. To je poměrně nepochopitelné, když se jednalo o prodej v tu samou dobu,“ všiml si Bláha z databáze Hlídač státu.
„Věděli jsme, že cena je zcela anomální a určitě za standardní situace bychom nikdy takovéto respirátory nenakoupili, protože byla velmi vysoká, ale tehdy to bylo postaveno tak, ano, tak mám tady respirátory, buď je berte, anebo nechte být,“ dodal ministr Vojtěch s tím, že nyní jednají s dodavatelem o dodatečné slevě. „Je to český výrobce roušek a my jsme se s nimi nakonec dohodli na tom, že nám poskytnou čtyřicetiprocentní slevu,“ uvedl šéf resortu zdravotnictví.
Ministr pak také u některých drahých nákupů spoléhá na snížení ceny díky odpuštění daní, které Česku stejně jako některým dalším členským zemím schválila Evropská komise.
Respirátory dodal vývojář softwaru i firma se zadluženým jednatelem
Ve stejný den, kdy ministerstvo zdravotnictví objednalo ty nejméně účinné respirátory FFP1 za necelých 500 korun, nakoupilo ty nejlepší – FFP3 – za 101 korun. Tedy za pětinu. Trojkové respirátory prozatím nejdráž nakoupila dvě centra pro seniory. Objednala je přitom ještě dva týdny před vypuknutím krizového stavu, na jehož začátku ceny vystřelily. Tisíc korun za kus zaplatily společnosti CB production, která se prezentuje především jako vývojář softwaru.
„Cena byla, jaká byla, my jsme to v podstatě za, řeknu, super drahé peníze kupovali,“ uvedl ředitel CB production Tomáš Hlušek a odmítl, že by cenu „napálili“. „To určitě ne. Je to v podstatě nabídka, poptávka,“ dodal.
„To byla náhoda, že jsme dostali nabídku a vrchní sestra to koupila. Bylo to sice drahé, ale bylo to jediné, co jsme na koronavir měli. Sto trojkových respirátorů tak máme na skladě uložených pro případ potřeby,“ uvedl ředitel Centra Rožmitál pod Třemšínem Luboš Halenkovský.
„Byla to vysoká cena. Ale pro mě bylo důležité, kdyby ta situace nastala, tak abychom měli okamžitě ochranné pomůcky a nečekali na dodávku,“ reagovala také ředitelka Centra pro seniory Chodov Ilona Veselá.
Úřady za stejné typy pomůcek platily rozdílné sumy. Zarážející je ale to, od jakých firem je objednávaly.
U firmy Recea Prague objednalo ministerstvo zdravotnictví respirátory za 310 milionů korun. Majitelka firmy Lenka Knížková odmítla s redaktory ČT hovořit. „U firmy Recea Prague je z rejstříku, z veřejně dostupných informací vidět, že nijak nevzkvétá, je předlužená, kumulovaná ztráta už převýšila výši základního jmění, takže vlastní jmění je záporné,“ popsal stav této společnosti děkan Mejzlík.
„Ta společnost byla původně založena na zakázku firmou, která registruje firmy, pak přejmenována, je tam jeden společník, který je jednatelem, a pak druhý jednatel, který není ale společníkem. Oba dva jednají samostatně. Společnost nemá webové stránky, zaměstnance a nevykazuje nějakou rozsáhlou činnost,“ zmínil Mejzlík ještě k dodavateli zdravotnického materiálu za 310 milionů.
„Zajímavé je i to, že v předmětu činnosti má okopírované téměř všechny, které existují, takže tam najdeme od krematoria až po mlékárnu a cukrárnu úplně všechno,“ dodal děkan.
Jednatel firmy Recea Prague má řadu exekucí. Oficiálně bydlí na radnici Prahy 5. Toho často využívají lidé, kteří chtějí uniknout exekuci. „Moje osobní poměry nemají nic společného s ekonomickou a finanční situací společnosti Recea Prague, kterou obchodně řídím. Firma je plně solventní, nemá žádné nezaplacené závazky po splatnosti, řádně vede účetnictví, zakládá do sbírky listin a platí daně. V loňském roce jsme dosáhli zisku v řádu nižších jednotek milionů korun, což bude patrné ze sbírky listin, jakmile do ní výsledky za loňský rok založíme,“ reagoval na dotaz ČT jednatel společnosti Jan Kunc.
Ministerstvo nakonec velkou část objednávek za 310 milionů od této firmy zrušilo. „Reálně jsme té firmě zaplatili v uvozovkách pouze dvanáct milionů, a již více nebudeme platit právě proto, že buď dodala se zpožděním, anebo dodala výrobky, které nesplnily kvalitativní kritéria. Oznámili jsme jim, že zbytek objednávek stornujeme,“ ujistil ministr zdravotnictví s tím, že je tak obchodní případ s touto firmou uzavřen. „Je to jedna z těch firem, která sice nemá nějakou zkušenost, ale v té době jsme to nemohli až takto řešit,“ dodal Vojtěch.
Zakázku za dalších 300 milionů si ministerstvo zdravotnictví domluvilo s firmou De Sol Investment. Ta sídlí na adrese v centru Prahy, kam si společnosti často zapisují svá sídla. Jejich kanceláře tu ale nenajdete. Jednatel firmy bydlí v severočeské vesnici Želenice poblíž Mostu. I on čelí několika exekucím.
„Pokud je někdo v exekuci a dokáže zajistit a zprodukovat nákup respirátorů v Číně včetně dopravy do ČR v hodnotě stovek milionů korun, tak je podivné, že je v osobní exekuci. Vnímám to spíš, že se jedná o nastrčené bílé koně,“ uvedl svůj názor Michal Bláha z Hlídače státu s tím, že to ale nemá nijak podloženo.
„De Sol investment je firmou z Belize a dohledat fakticky fyzickou osobu, vlastníka, je prakticky nemožné,“ upřesnil děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Ladislav Mejzlík. V Želenicích Reportéři ČT ani nadvakrát jednatele společnosti De Sol Investment nezastihli.
„Firma funguje, odvádí daně, všechno máme v pořádku, takže nevím, proč by si měl někdo myslet, že jsem tam bílý kůň,“ reagoval jednatel firmy Štefan Püspöki. „Není faktickým beneficientem, to znamená tím konečným uživatelem,“ uvedl Mejzlík.
Pochybnosti budil i předchozí jednatel společnosti De Sol Investment. Měl totiž bydliště hlášené na úřadě Prahy 15. I dodávky od této firmy se nakonec ukázaly jako problematické.
„Nabídla, že je schopna v nějakém rozumném čase dodat respirátory, my jsme je ozkoušeli a ty respirátory zcela propadly v daných testech. Také jsme měli nastaveno, že platíme až po dodání, až po výsledcích testů, ty byly špatné, takže jsme celou objednávku zrušili. Této firmě nebude nic zaplaceno a oznámili jsme jí tedy, že od objednávky odstupujeme,“ ujistil Vojtěch.
Na solidní společnosti stát poslal kontrolu
Po vypuknutí krize se také objevovaly na internetu nabídky na prodej respirátorů za ještě více přemrštěné ceny. Na kritiku, že někteří obchodníci se snaží na krizové situaci nekřesťansky vydělat, zareagoval premiér Andrej Babiš (ANO) na svém Facebooku.
„A aby bylo všem jasné, že to myslíme vážně, spustil Specializovaný finanční úřad akci Empír, během které kontroluje dodržování cen. Obchodníkům se strachem hrozí pokuta až 10 milionů korun,“ uvedl na sociální síti předseda vlády.
Kontroly se ale netýkaly neprůhledných firem, od kterých si stát ve velkém objednával, ale solidních a zavedených společností. Firma Fire Centre dokonce nabízela státu zdarma dva tisíce respirátorů třídy FFP3. Stát na to ale nereagoval. A do firmy přišla kontrola. „K nám se nahlásila na kontrolu finanční správa, která měla zájem o informace ohledně prodejů respirátorů FFP3,“ uvedl ředitel společnosti Fire Cenre Ondřej Letovanec.
I když kontrola na nic nepřišla, z obchodů se státem nakonec nic nebylo. Inspekce dorazila i do další firmy obchodující s ochrannými prostředky, která přitom státu v kritické době respirátory nedodávala. „Pánové přišli, podívali se, zjistili, že žádný respirátor jsme po tu dobu neprodali nikomu, komu bychom nesměli, ani že by prodejní cena byla vyšší, než je zákonem stanovena, a tím byl konec kontroly,“ řekl Petr Pícha, jednatel Pícha Safety.
Stát se ale poučil a začátkem března zastropoval ceny těch nejlepších respirátorů. Jejich distributorům nařídil prodávat je pouze státu za 350 korun bez DPH. Kontroly přitom tehdy prezentovala tak, že chce jít po těch, kteří zneužívají těžké situace.
Finanční úřad se o kontrolách nechtěl bavit, odmítl také přiblížit, kolik jich udělal. „Co se týče počtu provedených kontrol, tato statistika není uzavřená,“ uvedla pouze mluvčí Specializovaného finančního úřadu Ludmila Klimešová.
Nákupy úřadů během nouzového stavu nicméně prověří policie, padlo kvůli nim totiž několik trestních oznámení. Zaměřit se na ně chystá i Nejvyšší kontrolní úřad.
„Já se neobávám, protože vím, jak to tady probíhalo, tady fungoval tým. Vzali jsme nákupčí z nemocnic, kteří s tím mají zkušenost, byli tady lidé z ministerstva zahraničních věcí, protože jsme konzultovali s ambasádami v daných státech a podobně. Takže vím, jak to tady probíhalo, skutečně se pracovalo zcela poctivě, ale pracovalo se samozřejmě pod tlakem a pod naprosto krizovou situací, takže dnes na to platí takové to známé pořekadlo. Po bitvě je každý generál,“ dodal Vojtěch.
„Po schválení kolegia bychom zahájili kontrolní akci, předpokládáme, že těch kontrolovaných subjektů bude víc, než jenom ministerstvo zdravotnictví, tak abychom získali ucelený přehled o té problematice,“ uvedl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
Premiér požádal o kontrolu, jeho poslanci to ale zamítli
O přezkum požádal ve sněmovně i premiér Babiš. „Chápu, že byly různé spekulace a kritika, jak se nakupoval zdravotnický materiál, a chci vás ubezpečit o tom, že požádám Nejvyšší kontrolní úřad, aby zkontroloval veškeré nákupy všech resortů v době nouzového stavu, aby nebyly pochybnosti o tom, že to proběhlo transparentně a objektivně,“ řekl před poslanci šéf kabinetu.
Návrh, aby sněmovna kontrolu podpořila, však nakonec neprošel. Žádný z poslanců hnutí ANO pro něj nezvedl ruku.
„Pan Kala změnil plán kontrol a prioritně se zaměří na kontroly nákupů zdravotnických prostředků a pomůcek, takže hlasovat pro to, že zítra bude svítit slunce, nám připadlo zbytečné,“ zdůvodnil to předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
„Mě mrzí, že usnesení, která šla i v duchu toho, co tady říkal pan premiér, že chce, aby se nákupy prověřily, že chce, aby to NKÚ prošetřilo, že ho to také zajímá, tak že to neprošlo,“ reagoval předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
