Na ČVUT vyvíjejí prototyp respirátoru z 3D tiskárny. Dal by se používat i v nemocnicích

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT) se zapojuje do boje proti COVID-19. V centru excelence RICAIP vyvíjejí pod označením „CIIRC RP95“ zcela nový prototyp respirátoru. Cílem je připravit jej tak, aby bylo možné respirátory vyrábět kdekoli na světě. Distribuovaná výroba přitom umožňuje kompenzovat lokální nedostatek výrobních kapacit a zdrojů.

CIIRC vyzývá průmyslové i vědecké partnery, firmy a technicky orientovaná centra, aby se zapojili do této aktivity a společně pomohli připravit prototyp respirátoru pro hromadnou výrobu. Cílem je, aby se respirátory daly nejen tisknout na 3D tiskárnách, ale aby se daly vyrábět i formou vstřikování plastu do připravených forem.

Respirátor typu N95 je kritickým ochranným prostředkem pro záchranu životů lékařů a dalších exponovaných pracovníků. Dostatečný počet respirátorů na trhu není k dispozici téměř nikde na světě, což způsobuje mimořádnou situaci. CIIRC ČVUT proto začal v uplynulých dnech pracovat na vývoji prototypu vlastního respirátoru CIIRC RP95.

V současné době už probíhá testování pilotního modelu. CIIRC ČVUT přitom zvolil zcela novou technologii 3D tisku MJF. První testy jsou velmi nadějné, pracuje se na drobných finálních vylepšeních a instalaci membránových filtrů. Po jejich montáži bude respirátor konečně testován na protivirovou propustnost a další nutné parametry. Po dokončení prototypu se vědci zaměří na nalezení způsobu, jak zajistit hromadnou výrobu.

CIIRC hledá pomoc

Do iniciativy CIIRC ČVUT se již nyní mohou zapojit výzkumná pracoviště, která disponují dvěma základními technologiemi – tiskárnou HP Multijet Fusion 4200, na které se bude z plastu tisknout tělo respirátoru, a Stratasys Polyjet J750, který poslouží k tisku výdechového ventilu na bázi gumy či silikonu s delší dobou životnosti.

Další technologie 3D tisku je nutné vždy posoudit jednotlivě s ohledem jednak na vzduchovou nepropustnost vyrobeného dílu, jednak s ohledem na zdravotní nezávadnost. Takto připravený respirátor poté bude zkompletován s připravenou filtrační vložkou. Respirátor bude možné využívat opakovaně, samozřejmostí bude možnost výměny filtračního materiálu. Vstupní otvor pro filtrační vložku bude možné upravit do jakéhokoli tvaru dle zadání dodavatele.

Vzhledem k tomu, že požadované zařízení není zcela běžné, prověřuje tým CIIRC ČVUT také model pro masovou výrobu. Tou by měla být forma pro vstřikování materiálu, rovněž tisknutelná na 3D zařízeních. CIIRC ČVUT hledá partnery, zejména výrobní firmy, které mají se vstřikovacím procesem zkušenosti, pro konzultace požadavků potřebných pro výrobu vhodného tvaru vstřikovací formy.

Jakmile bude prototyp otestován, bude CIIRC ČVUT sdílet technickou specifikaci mezi partnery v Evropě a ve světě.

Bude se jednat o první distribuovanou výrobu během této nouzové situace. Ta je také klíčovým modelem spolupráce, na který se zaměřuje výzkumné centrum RICAIP. Centrum propojí průmyslové laboratoře, tzv. testbedy, v Praze, Brně a Saarbrückenu a s využitím virtuální a rozšířené reality umožní řízení průmyslové výroby na dálku nebo její rychlé přizpůsobení podle momentálních potřeb zákazníka či dostupných výrobních prostředků.

Firmy i výzkumná centra z celého světa se mohou hlásit přes email covid@ciirc.cvut.cz.
Veškeré informace vč. technických požadavků jsou průběžně aktualizovány na www.ciirc.cvut.cz/covid.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 10 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 19 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...