Na ČVUT vyvíjejí prototyp respirátoru z 3D tiskárny. Dal by se používat i v nemocnicích

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT) se zapojuje do boje proti COVID-19. V centru excelence RICAIP vyvíjejí pod označením „CIIRC RP95“ zcela nový prototyp respirátoru. Cílem je připravit jej tak, aby bylo možné respirátory vyrábět kdekoli na světě. Distribuovaná výroba přitom umožňuje kompenzovat lokální nedostatek výrobních kapacit a zdrojů.

CIIRC vyzývá průmyslové i vědecké partnery, firmy a technicky orientovaná centra, aby se zapojili do této aktivity a společně pomohli připravit prototyp respirátoru pro hromadnou výrobu. Cílem je, aby se respirátory daly nejen tisknout na 3D tiskárnách, ale aby se daly vyrábět i formou vstřikování plastu do připravených forem.

Respirátor typu N95 je kritickým ochranným prostředkem pro záchranu životů lékařů a dalších exponovaných pracovníků. Dostatečný počet respirátorů na trhu není k dispozici téměř nikde na světě, což způsobuje mimořádnou situaci. CIIRC ČVUT proto začal v uplynulých dnech pracovat na vývoji prototypu vlastního respirátoru CIIRC RP95.

V současné době už probíhá testování pilotního modelu. CIIRC ČVUT přitom zvolil zcela novou technologii 3D tisku MJF. První testy jsou velmi nadějné, pracuje se na drobných finálních vylepšeních a instalaci membránových filtrů. Po jejich montáži bude respirátor konečně testován na protivirovou propustnost a další nutné parametry. Po dokončení prototypu se vědci zaměří na nalezení způsobu, jak zajistit hromadnou výrobu.

CIIRC hledá pomoc

Do iniciativy CIIRC ČVUT se již nyní mohou zapojit výzkumná pracoviště, která disponují dvěma základními technologiemi – tiskárnou HP Multijet Fusion 4200, na které se bude z plastu tisknout tělo respirátoru, a Stratasys Polyjet J750, který poslouží k tisku výdechového ventilu na bázi gumy či silikonu s delší dobou životnosti.

Další technologie 3D tisku je nutné vždy posoudit jednotlivě s ohledem jednak na vzduchovou nepropustnost vyrobeného dílu, jednak s ohledem na zdravotní nezávadnost. Takto připravený respirátor poté bude zkompletován s připravenou filtrační vložkou. Respirátor bude možné využívat opakovaně, samozřejmostí bude možnost výměny filtračního materiálu. Vstupní otvor pro filtrační vložku bude možné upravit do jakéhokoli tvaru dle zadání dodavatele.

Vzhledem k tomu, že požadované zařízení není zcela běžné, prověřuje tým CIIRC ČVUT také model pro masovou výrobu. Tou by měla být forma pro vstřikování materiálu, rovněž tisknutelná na 3D zařízeních. CIIRC ČVUT hledá partnery, zejména výrobní firmy, které mají se vstřikovacím procesem zkušenosti, pro konzultace požadavků potřebných pro výrobu vhodného tvaru vstřikovací formy.

Jakmile bude prototyp otestován, bude CIIRC ČVUT sdílet technickou specifikaci mezi partnery v Evropě a ve světě.

Bude se jednat o první distribuovanou výrobu během této nouzové situace. Ta je také klíčovým modelem spolupráce, na který se zaměřuje výzkumné centrum RICAIP. Centrum propojí průmyslové laboratoře, tzv. testbedy, v Praze, Brně a Saarbrückenu a s využitím virtuální a rozšířené reality umožní řízení průmyslové výroby na dálku nebo její rychlé přizpůsobení podle momentálních potřeb zákazníka či dostupných výrobních prostředků.

Firmy i výzkumná centra z celého světa se mohou hlásit přes email covid@ciirc.cvut.cz.
Veškeré informace vč. technických požadavků jsou průběžně aktualizovány na www.ciirc.cvut.cz/covid.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 6 mminutami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 14 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 16 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 20 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...