V Česku platí nouzový stav. Není to žádná novinka – a tedy se blíží okamžik, kdy vláda bude muset požádat poslance o jeho prodloužení. Podle právníka Jana Wintra by to poslanci učinit měli, ale neměli by kabinetu dát bianco šek tím, že by nouzový stav prodloužili na příliš dlouho. Nouzový stav totiž dává ministrům do rukou nevídanou moc. Jan Wintr hovořil o ústavně-právní situaci České republiky v 90' ČT24.
Nouzový stav může vláda vyhlásit na 30 dní. V nynější koronavirové krizi tak učinila 12. března, trvá tedy necelé dva týdny a za necelé tři budou muset politici řešit, co dál. Nouzový stav lze prodloužit nad 30 dnů, musí to ale schválit Poslanecká sněmovna.
„Nouzový stav znamená obrovskou koncentraci moci do rukou vlády. Poslanecká sněmovna by měla být někým, kdo vládu alespoň trochu kontroluje,“ zdůvodnil Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Míní proto, že „sněmovna by měla nouzový stav prodloužit vždy jen o velmi krátkou dobu a spojit to s důslednou kontrolou toho, co vláda dělá“. Za vhodnou dobu, o kterou by mohli poslanci nouzový stav postupně prodlužovat, považuje dva týdny.
Není tu jen virus, ale i lidé, apeluje právník
Za příznak toho, že vláda při snaze vyřešit situaci opomíjí některé okolnosti, považuje Jan Wintr prohlášení předsedy Ústředního krizového štábu Romana Prymuly, že by hranice mohly zůstat uzavřené i několik let.
„Chápu, že to řeší jako manažerský problém, ale ten problém – jak bránit nákaze – je jedna strana mince. Druhá strana mince je, že jsme v demokratickém právním státě, lidé mají lidská práva, nepřišli o lidská práva vyjádřením nouzového stavu,“ upozornil právník.
Vláda kvůli vyhlášení nouzového stavu čelí i žalobě. Soud její projednání odročil kvůli formálním změnám, které přineslo pondělní zasedání kabinetu. Žalobci – manželé Záhumenští – jsou přesvědčeni, že vláda při vyhlášení nouzového stavu nevymezila, která lidská práva omezuje a které povinnosti ukládá a v jakém rozsahu, což učinit má. Nezákonnost spatřují i v tom, že napadená opatření nebyla založena na doporučení Ústřední epidemiologické komise.
Jourová: S čínskými opatřeními to nelze srovnat
Vlády – a to nejen té české, ale i kabinetů dalších evropských zemí, které zavádějí podobně tvrdá opatření – se již dříve naopak zastala eurokomisařka Věra Jourová. Ta má v kompetenci evropské hodnoty a transparentnost, potažmo fungování právního státu.
„Existuje pravidlo i pro tuto krizovou dobu, že opatření mají být přiměřená. Je to na komunikaci těch, kteří rozhodují na národní úrovni, aby se informovali a vedli třeba i diskusi o přiměřenosti těch kroků,“ řekla Jourová v rozhovoru s ČTK. Zdůraznila přitom, že omezení zavedená v Evropě jsou nesrovnatelná s tím, jak proti šíření koronaviru bojovala Čína. Úřady totalitního státu mají nad obyvateli země podrobnou kontrolu, mohly tedy monitorovat jejich kontakty a podařilo se jim efektivně uzavřít nejpostiženější oblasti.
„S Čínou to vůbec nesnese srovnání. Pracujeme v demokratických režimech, které ale mají pro případy krizí určité možnosti, jak omezit svobody lidí. V současné situaci většina občanů chápe, že určitá omezení jsou potřeba v rámci ochrany zdraví,“ podotkla Jourová.
