Náčelníkem vojenské kanceláře prezidenta Petra Pavla bude brigádní generál Radek Hasala. Na jeho jmenování se budoucí hlava státu dohodla s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, uvedly Lidovky.cz. Pavel se ve čtvrtek odpoledne sešel s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslavem Kalou. Mluvili o auditu v Kanceláři prezidenta republiky (KPR). Ten podle Kaly není reálné stihnout do inaugurace. S policejním prezidentem Martinem Vondráškem Pavel probral svou budoucí ochranu i bezpečnostní kontroly u vstupu na Hrad.
Pavel se sešel s šéfem NKÚ i s policejním prezidentem. Na Hrad si bere generála Hasalu
Události: Pavel se sešel s šéfem NKÚ i s policejním prezidentem (zdroj: ČT24)
Hasala by se měl ujmout funkce poté, co nová hlava státu složí 9. března prezidentský slib. Budoucí český prezident se s Hasalou zná delší dobu. V době, kdy byl Pavel předsedou Vojenského výboru NATO v Bruselu, vedl Hasala tři roky jeho kabinet. Spolupracovali spolu úzce i během doby, kdy Pavel velel české armádě, uvedl server.
O Hasalovi jako vedoucím hradní vojenské kanceláře uvažoval Pavel podle své mluvčí delší dobu. „Jednání mezi nimi již proběhlo a je i dohoda s ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu, že pan Hasala na pozici náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta po inauguraci nastoupí,“ řekla Pavlova mluvčí Markéta Řeháková webu Lidovky.cz.
Hasala absolvoval mise v Afghánistánu a v Mali. Působil také jako velitel výcviku na Vojenské akademii. Do hodnosti brigádního generála byl povýšen v květnu 2015.
Šéf NKÚ: Audit do inaugurace je nereálný
Pavel řekl v neděli, že bude chtít uskutečnit audit v KPR. Ideální by podle něj bylo, kdyby se stihl do jeho inaugurace, která byla ohlášena na 9. března. V rozhovoru, který v úterý zveřejnil Reflex.cz, Pavel uvedl, že v prezidentské kanceláři bude potřeba nejen audit NKÚ, ale i hloubkový úklid ve všech oblastech. Odůvodnil to tím, že realita, se kterou se zatím v náznacích setkává, je výrazně horší, než si představoval.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Kala po čtvrteční schůzce s nově zvolenou hlavou státu řekl, že není reálné, aby se případný další audit v KPR stihl ještě před inaugurací. Závěr kontroly hospodaření KPR a jí podřízených organizací, by podle něj mohl být zveřejněný v řádu maximálně několika týdnů.
„Jenom námitkové a odvolací řízení trvá minimálně dva měsíce, někdy i déle, takže do inaugurace se nepodaří kontrolu ani zahájit, ani provést a vypořádat námitky,“ uvedl prezident NKÚ. Až obdrží Pavlův tým informace o již provedené kontrole, tak pokud následně bude mít nějaké dotazy nebo připomínky, NKÚ je zodpoví. „Případně se budeme domlouvat na dalším postupu,“ dodal Kala.
Pokud by Pavel trval na dalším auditu, je v takovém případě nejdříve nutné podat podnět NKÚ, kolegium úřadu jej následně musí projednat a poté naplánovat. Celý proces je podle Kaly záležitostí řady měsíců.
Širší vedení NKÚ na konci ledna schválilo závěr z kontroly hospodaření KPR a jí podřízených organizací, tedy Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány. Výsledek kontroly zatím nemůže zveřejnit. Kala o něm nemohl informovat ani Pavla na čtvrteční schůzce, neboť je vázán mlčenlivostí. „Pravděpodobně dostanou tu informaci už z Hradu. To znamená, že budou mít ty závěry dříve, než my je zveřejníme, protože zaměstnanci Hradu nejsou vázáni mlčenlivostí jako my,“ řekl Kala.
„Pan Miloslav Kala mě informoval, že je vázán mlčenlivostí ve vztahu k probíhající kontrole Kanceláře prezidenta republiky. Nabídl mi, že po zveřejnění výsledků kontroly odpoví na dotazy s nimi související. O případné možnosti dalšího auditu budeme jednat až následně,“ uvedl po schůzce Pavel na Twitteru.
Zvoleného prezidenta Kala ale informoval o tom, že Česko je nyní předsednickou zemí Evropské organizace nejvyšších kontrolních institucí (EUROSAI) a v září bude pořádat konferenci v Praze.
Otázka ochrany
Pavel ve čtvrtek jednal také s policejním prezidentem Vondráškem. Mluvili o podobě budoucí ochrany nově zvoleného prezidenta. Ten dříve opakovaně uvedl, že necítí důvěru k části útvaru pro ochranu prezidenta, který bude mít na starosti jeho bezpečnost od březnové inaugurace. Hovořili ale také o ochraně objektů, ve kterých bude Pavel sídlit, jednat a bydlet.
Vondrášek uvedl, že zhruba čtyřicetiminutová diskuse s Pavlem byla velice věcná a otevřená. „Měli jsme dost času probrat nejdůležitější bezpečnostní otázky,“ řekl Vondrášek. Výsledek debat o ochranných týmech, vozovém parku či režimu vstupu do objektů konkretizovat nechtěl.
Pavel dříve v rozhovoru pro Reflex.cz uvedl, že k části útvaru pro ochranu prezidenta nemá důvěru. Respektu ve čtvrtek řekl, že útvar často nerespektoval základní pravidla. Pavel zároveň uvedl, že chce po inauguraci nechat důkladně prohlédnout prostory na Hradě. Prostředí považuje za nevyhovující z bezpečnostního hlediska, obává se mimo jiné odposlechů. Nechce tam pracovat, dokud se situace nezmění. „Pokud bych tam šel jenom na zdvořilostní setkání, tak s tím problém nemám. Ale pracovat v těch prostorách před důkladnou prohlídkou určitě nebudu,“ sdělil.
Vondrášek při příchodu na schůzku s Pavlem uvedl, že ochranný útvar odvádí dobrou práci. „Jakékoliv prohlášení, které vyvolává pocit nedůvěry v jejich činnost, snášejí (jeho příslušníci) těžce,“ poznamenal. Bezpečnostní prostředí na Hradě je podle něj problematické, protože kompetence si mezi sebe dělí útvar na ochranu prezidenta, Hradní stráž, bezpečnostní odbor prezidentské kanceláře, ale také vojenská kancelář.
Pavlovu bezpečnost nyní zajišťuje policie, útvar pro ochranu hlavy státu ji přebere po březnové inauguraci. Do té bude podle Vondráška dost času nalézt dohodu. S nově zvoleným prezidentem by se měl znovu sejít zhruba v polovině února. „Dnes (ve čtvrtek) jsem nezaslechl žádný požadavek na nějaké personální změny,“ uvedl.
Bezpečnostní kontroly na Hradě
Ohledně kontrol při vstupu do areálu Pražského hradu odkázal Vondrášek na pravidelnou půlroční analýzu rizik. „Ve druhé polovině minulého roku jsme identifikovali jako hrozby české předsednictví (v Radě EU), advent, uprchlickou krizi, nelegální migraci. Jednoznačně nás to vedlo k názoru, že je potřeba zachovat kontroly osob a vozidel na vstupu do vnitřních prostor Pražského hradu,“ řekl.
Další hodnocení je v plánu na přelomu března a dubna. V dubnu tak padne návrh na další podobu kontrol. „Úroveň těch opatření musí být přímo úměrná úrovni hrozeb,“ vysvětlil Vondrášek. Nechce proto předbíhat ohledně toho, jak analýza dopadne.
K bezpečnostním kontrolám na Hradě Pavel opakovaně řekl, že bude chtít jejich zrušení. Mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán v pondělí odpověděl, že policie nyní o změně režimu neuvažuje, do budoucna ji ale nevylučuje.
Kontroly byly zavedeny v roce 2016, tehdy se k nim Pražský hrad aktivně hlásil a obhajoval je. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) loni v lednu požádal policii o revizi zabezpečení a byl podle něj připraven plán na zmírnění vnějších opatření. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu k tomu ale nebyla podle ministra vhodná doba. Loni na podzim začal požadovat konec kontrol i Hrad, policie k jejich ukončení ale nepřistoupila.
Nejen čtvrteční schůzky, ale také celé dění uplynulého týdne plánuje nově zvolený prezident podrobněji okomentovat na tiskovém brífinku v pátek v Hrzánském paláci. Zároveň chce také představit své plány na týden příští.
ANO chystá dopis
Nová hlava státu se už po svém zvolení začala scházet s představiteli vlády a státních institucí. V pondělí jednal Pavel s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) a ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou, v úterý s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) a poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem. Ve středu s premiérem Petrem Fialou (ODS), předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).
O možném setkání s nově zvoleným prezidentem mluví i zástupci ANO. Dopis, který pro něj připravují, nejdříve projedná jejich předsednictvo. „Chceme tam za nás shrnout, kde vidíme největší a nejpalčivější problémy naší společnosti,“ sdělila šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Nejasný zůstává termín schůzky se současnou hlavou státu. Petr Pavel očekává, že ho navrhne Miloš Zeman. Ten ale koncem minulého týdne uvedl, že by jednání měl iniciovat jeho nástupce.
Pavel zamíří do Karlovarského kraje
Pavel už plánuje také výjezdy do regionů. V Karlovarském kraji bude 15. a 16. února. Termín návštěvy prezidenta, který tou dobou ještě nebude inaugurován, potvrdil hejtman Petr Kulhánek (KOA).
„Program návštěvy se teprve připravuje, ale termín už máme. Chceme prezidenta seznámit například s připravovanou transformací regionu, ale nechceme zůstat jen na obecné rovině, ale jít hlouběji a seznámit ho i s okolnostmi, jako je vzdělanostní úroveň, sociální problémy, exekuce a další jevy, které z nás dělají strukturálně postižený region a také region, kde měl Pavel nižší podporu,“ řekl Kulhánek.
Pavel po volbách uvedl, že by rád navštívil regiony, kde neměl takovou podporu jako jinde. Kromě Karlovarského kraje by se rád podíval i do Ústeckého a Moravskoslezského kraje.
NATO by mělo podle Pavla uvažovat o dodávkách stíhaček Ukrajině
Státy Severoatlantické aliance by měly uvažovat o dodávkách stíhaček Ukrajině, řekl stanici Deutsche Welle (DW) Pavel. Podpora Kyjeva je podle něj v našem vlastním zájmu.
„Měli bychom Ukrajině poskytnout jakoukoliv pomoc, která jim umožní vyhrát konflikt, obnovit svou suverenitu a územní celistvost. Měly by to být stíhačky? Myslím, že bychom o tom měli velice seriózním způsobem uvažovat,“ uvedl Pavel. Zároveň upozornil, že dodávky letadel jsou z pohledu logistiky náročným podnikem, který zabere alespoň půl roku příprav.
„Musíme podporovat Ukrajinu, protože je to v našem bytostném zájmu. Když zastavíme vojenskou pomoc, Rusko by zřejmě zvítězilo a byla by to také naše porážka,“ dodal Pavel.
V rozhovoru pro francouzskou agenturu AFP pak Pavel řekl, že spojenci by měli při podpoře Ukrajiny projevit více odvahy. „Pokud jde o konvenční zbraně, pak skutečně nevidím žádný důvod k limitům. Bez obrněné techniky, bezpilotních prostředků, dělostřelectva a raketových systémů delšího rozsahu, ale výhledově možná i bez nadzvukového letectva se Ukrajina opravdu s takto těžkým protivníkem nedokáže vypořádat,“ uvedl.
Po ukončení ruské agrese by se podle něj měla Ukrajina stát členem Severoatlantické aliance i Evropské unie. Válka může podle Pavla skončit jedině tím, že Rusko opustí ukrajinské území, dojde k mírovým jednáním, nápravě škod a poté i k poválečné obnově země a „v rámci práva dojde i k vyšetření válečných zločinů“.
DW připomněla, že generál ve výslužbě a bývalý předseda Vojenského výboru NATO minulý víkend drtivě zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb, když porazil populistického miliardáře a expremiéra Andreje Babiše. Na dotaz, jakým způsobem nejlépe čelit populismu, Pavel odpověděl, že poukazováním na fakta a skutečná řešení a také důsledným informováním veřejnosti nejen o příjemných věcech, ale i o těch méně příjemných.