Reportéři ČT: Armáda dává do modernizace miliardy, smlouvy na servis techniky ale chybí

Nahrávám video

Před dvěma roky česká armáda začala pořizovat stovky nových osobních terénních aut. Přestože jsou pro vojáky hlavním dopravním prostředkem, ministerstvo obrany dodnes nemá uzavřenou smlouvu na jejich servis a opravy. Resort ale nemá vyřešený servis ani u daleko dražší a sofistikovanější techniky – u izraelských radarů MADR za tři a půl miliardy objednaných už v roce 2019, ani u čerstvě podepsaného nákupu švédských bojových vozidel za téměř šedesát miliard korun. Tématu se věnovali Reportéři ČT, konkrétně Ondřej Stratilík.

„Rizika jsou ohromná a stát by se do takových situací vůbec neměl a taky nemusel dostávat, pokud by správně definoval na začátku zadání,“ je přesvědčený prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. S tím, že měly být smlouvy na servis vyřešené s předstihem, souhlasí i vedoucí analytik Transparency International ČR Marek Chromý.

Nová terénní vozidla začali čeští vojáci přebírat předloni v létě. Doteď jich mají téměř dvanáct set. Původní nadšení z masivní modernizace ale v poslední době mizí. Kvůli závadám na autech.

Armádní řidička Michaela Morávková například popisuje, že v případě nehody je třeba kontaktovat přímo Toyotu a oprava vozidla pak klidně trvá i měsíc. Při nákupu terénních aut se totiž znovu zopakoval problém, který doprovází téměř každou větší armádní zakázku. I když ministerstvo obrany nakupuje novou techniku za desítky miliard korun, smlouvy na její servis a údržbu chybí.

Důsledkem tak je, že už několik desítek nových vojenských toyot zůstává nepojízdných. Nemá je kdo opravit. Rámcová dohoda za desítky milionů korun totiž stále není uzavřena. Samotný nákup vozidel až za dvě miliardy korun byl přitom podepsán už v roce 2020 během ministrování Lubomíra Metnara (za ANO). Když se nyní Reportéři ČT chtěli Metnara zeptat, proč spolu s pořízením aut rovnou neřešil i jejich servis, neodpověděl.

Smlouva na servis leží u antimonopolního úřadu

Současné vedení ministerstva obrany chtělo komplexní smlouvu na servis uzavřít loni. Jenže u antimonopolního úřadu ji napadla společnost Glomex MS. Postup ministerských úředníků tedy kritizuje firma, která toyoty české armádě dodává.

Společnost Glomex MS tvrdí, že konkurenční vítězná firma nemá dostatečné kapacity pro opravy stovek armádních toyot. Vrchní ředitel Sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka si ale stojí za tím, že postupoval správně – podle něj totiž existuje široká škála firem, které mohou servis autům poskytovat.

Ale protože je zakázka už několik měsíců u antimonopolního úřadu, resort ji nyní nemůže podepsat. Problém se ovšem týká i další a současně pokročilejší armádní výzbroje. Už letos v únoru Reportéři ČT upozornili na to, že problematické je i zavádění izraelských radarů MADR za 3,5 miliardy do výzbroje české armády. Nejenže se řeší zpoždění v jejich dodávkách do České republiky, ale velmi dlouho také trvalo, než vůbec splnily potřebné zkoušky.

A i když už se některé problémy nákupu vyřešily, ani v tomto kontraktu ministerstvo obrany doteď nemá zajištěný servis špičkové techniky nutné k obraně České republiky.

Věc je poměrně překvapivá. Když totiž ministerstvo obrany v roce 2016 poprvé uvedlo, že si pořídí izraelské radary, rovnou se chystala i smlouva za 2,5 miliardy korun k zajištění jejich dvacetiletého životního cyklu. Jakmile se pak nákup v roce 2019 podepsal, o smlouvě na údržbu a servis už nepadlo ani slovo.

Současný šéf vyzbrojovací sekce Koudelka ovšem tvrdí, že tento problém jde za jeho předchůdcem z Metnarovy éry Filipem Říhou. Ani toho se ovšem Reportérům ČT nepodařilo kontaktovat.

V minulosti došlo i k tomu, že kvůli pomalým a komplikovaným vyjednáváním se zbrojaři se na několik měsíců bez servisu ocitla obrněná vozidla Pandur. Vojáci je museli odstavovat stejně jako nyní toyoty.

Na problém se upozorňuje už roky

A do podobné situace se ministerstvo dostává i v největším českém vojenském nákupu moderní historie – čerstvě podepsané akvizici 246 švédských bojových vozidel CV90 za necelých šedesát miliard korun. Podle Koudelky ale chce servis obrněnců resort začít řešit v řádu týdnů. „V každém případě chceme, aby to byla česká firma na českém území a aby byl stoprocentní servis zabezpečován tímto způsobem,“ nastiňuje.

Analytik Chromý ovšem upozorňuje, že hodnota servisní smlouvy může kolísat v rozmezí desítek miliard korun a tento kontrakt tak podle něj měl být dojednávaný společně se samotnou akvizicí.

Přitom Nejvyšší kontrolní úřad například v roce 2020 ministerstvo upozornil, že neřešení údržby a oprav nové techniky souběžně s nákupem vede pouze k prodražování. Usnesení vlády v podobném duchu se objevilo dokonce už před dvanácti lety. Přes to všechno ministerstvo obrany svůj přístup dosud nezměnilo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 15 mminutami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 3 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 3 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 3 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
07:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
11:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
15:32Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.