Prezident USA Donald Trump prohlásil, že by Ukrajina mohla s podporou EU a NATO získat zpátky veškeré území dobyté Ruskem. „Je to silné sdělení,“ reagoval na to český ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Ukrajina má dle něj právo obnovit svou územní celistvost. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) vnímá Trumpova slova jako velký obrat, neví však, čím šéf Bílého domu svůj výrok podloží. Debatu v Událostech, komentářích vedla Jana Peroutková.
V úvodu pořadu reagovali politici na sdělení amerického prezidenta Trumpa. Podle něj by Ukrajina s podporou Evropské unie a NATO mohla získat zpět všechna území, která ztratila od začátku plnohodnotné ruské invaze. „Je to bezpochyby silné sdělení. (…) Otázkou je, jak dlouho tato slova Donaldu Trumpovi vydrží,“ podotknul Lipavský s tím, že z jednoho vyjádření nedělá silné závěry.
Nicméně uvedl, že se slovy Trumpa souhlasí. „Dále se musíme soustředit na to, co nás skutečně pálí – a to je naše vlastní ochrana (…) a udržení podpory pro Ukrajinu, aby se ubránila,“ dodal. Moderátorka Peroutková se doptala na Trumpovo doplňující sdělení, podle nějž by Kyjev mohl získat „možná něco víc“. Lipavský prý stojí za tím, že Ukrajina má právo obnovit svojí plnou územní celistvost – otázkou je způsob provedení.
Králíček upozornil na to, že po Trumpově výroku vnímá „velký obrat“. „Zřejmě pochopil, že s (ruským vládcem) Vladimirem Putinem to nebude tak jednoduché, jak předpokládal,“ poznamenal. Neví však, čím šéf Bílého domu svůj výrok podloží, nedokáže si prý představit, jak to Trump myslel.
V reakci na jeho dovětek „možná i něco navíc“ zmínil, že by v tomto případě musely jednotky NATO či Evropské unie vstoupit na ukrajinské území – možná i někam dál. Králíček poukázal také na to, že Kyjev povolil odchod mužům mezi 18. a 25. rokem. „Já se ptám – kdo tam teda bude bojovat, kdo tam dobude ta území?“ doplnil.
Ukrajinská armáda by dle Králíčka měla být silná a stabilní, nicméně bezpečnostní záruky by měla poskytnout právě Severoatlantická aliance. Neví však, jak konkrétně to chce Trump provést.
Lipavský prý chápe Trumpova slova šířeji. „Západ a Evropa má sílu se vymezit vůči Rusku – třeba podporou Ukrajiny, která může obnovit svojí územní celistvost,“ vysvětlil.
V souvislosti s výzvou Trumpa k sestřelení ruských letounů, které naruší vzdušný prostor NATO, Lipavský připomněl českou pomoc Polsku v podobě tří vrtulníků. Obecně uvedl, že pokud se nad vzdušným prostorem státu objeví narušitel, pak má armáda se souhlasem politického vedení právo zasáhnout. Odmítl však slova o eskalaci ze strany NATO, tak podle něj činí Moskva.
Králíček souhlasil s okamžitým sestřelením ruského letounu v případě narušení vzdušného prostoru členské země NATO. „Myslím, že těch dvacet dronů a stíhačka v Estonsku není náhoda,“ zhodnotil. Také si myslí, že jde o „testování ze strany Ruska“.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předtím v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou souhlasila s tím, že jde o o provokaci ze strany Ruska. Severoatlantická aliance má dle Černochové ukázat v případě narušení svého vzdušného prostoru sílu, na Moskvu „neplatí nic jiného“. Poukázala na případ z roku 2015, kdy Turecko coby člen NATO sestřelilo ruskou stíhačku nad svým územím, nyní se od NATO očekává podobná reakce. „Brala bych to jako ‚last call‘ pro Putina,“ uvedla. Je dle ní dobře, že Aliance nechtěla konflikt eskalovat. Po událostech z posledních dvou týdnů už NATO dle jejího názoru ale musí reagovat rázně.
Kde leží priority
Na otázku, jestli jde ze strany Ruska o předehru, s ohledem na to, že se mluví o tom, že Moskva do tří až pěti let zaútočí na další zemi, Králíčka vypíchnul, že Evropa by si měla určit, stanovit a uvědomit priority.
„Měli bychom se jasně vypořádat s migrací, měli bychom uzavřít schengenský prostor – tak jako to udělali třeba Poláci na běloruské hranici,“ uvedl Králíček. Migrace je totiž jedna věc, která Evropu vysává a trápí, podotýká. Migrační pakt by se dle něj měl odmítnout a začít řešit „opravdu radikálně“.
„Měli bychom se vypořádat s Green Dealem, měl by skončit. Pokud chceme na jedné straně zbrojit a vyrábět ocel, tak nemůžeme dělat Green Deal“ prohlásil a zmínil i to, že „bychom se měli soustředit na jádro, odstřihnout se od ruských fosilních paliv“.
Lipavský míní, že priority jsou jasně stanoveny. Reagoval mimo jiné, že migrační pakt pomáhá Evropě bránit se proti migraci, byť připouští, že se připravuje revize. „Na hranicích se dá díky němu vracet více potenciálně odmítnutelných žadatelů,“ podotkl. Zdůraznil také pokračování navyšování výdajů na obranu a připravenost k odstrašení Ruska.
Z hlediska české muniční iniciativy se Králíček kloní k tomu, aby ji centrálně převzalo NATO, přičemž odkázal na Trumpova slova, že další zbraně budou USA dodávat Ukrajině přes NATO. „Za nás (hnutí ANO, pozn. red.) je muniční iniciativa netransparentní, nedůvěryhodná, nepodporujeme ji,“ dodal. „Amerika prodává zbraně, ale to jsou prodeje přes jednotlivé země. Aliance nemá konsenzus, aby někam dodávala zbraně,“ poznamenal Lipavský.
