Ani třicet let po znovusjednocení Německa není země tam, kde by chtěla být, východu se ale hospodářsky daří a překonává i řadu regionů ve Francii, Polsku nebo České republice. K vládní výroční zprávě o stavu německé jednoty to prohlásil vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz. Za rostoucí problém východu Německa označil pravicový extremismus, který vláda podle něj nebrala dost vážně. Německo si třicet let od znovusjednocení připomene 3. října.
Práce na jednotě Německa nekončí, zemi se ale daří, zní z Berlína třicet let po znovusjednocení
V mnoha ohledech se východ Německa výrazně přiblížil či dokonce srovnal s celoněmeckým průměrem. Například otázku výše mezd už zmocněnec nevidí jako problém nových spolkových zemí, neboť strukturálně silné i slabé regiony jsou i na severu a jihu. „Už to není čistě východoněmecké téma,“ řekl.
Za pozitivní pak označil to, že hrubý domácí produkt (HDP) se na východě od roku 1990 zečtyřnásobil, čímž překonává mnohé evropské regiony nejen na východě Evropské unie, ale i na západě.
Velmi dobře si podle Wanderwitze východ počíná v rozvoji infrastruktury, a to nejen dopravní, ale také energetické či zdravotnické. Srovnává se i produktivita práce či úroveň důchodů. „I když nejsme na 100 procentech, tak třeba u důchodů jsme přesáhli 97 procent,“ řekl.
Poukázal zároveň na to, jak v roce 1990 vypadala startovní čára, kdy produktivita zanikající Německé demokratické republiky (NDR) byla v porovnání se západní Spolkovou republikou 37procentní a úroveň mezd poloviční.
Výkon ekonomiky nových spolkových zemí, tedy NDR, i se započítáním kdysi rozděleného Berlína, dosahuje nyní 79,1 procenta spolkového průměru. Podle loňské výroční zprávy o jednotě Německa to bylo o čtyři procentní body méně. Příjmy východních domácností pak dosahují 88,3 procenta celoněmeckého průměru.
Východ země se od samého začátku potýkal s odchodem mladých lidí na Západ za lépe placenou prací. Následky tohoto odlivu by podle Wanderwitze mohli pomoci napravit například Poláci, kteří z vlasti odešli do Velké Británie a nyní kvůli brexitu nebudou moci v ostrovním království zůstat.
Růst pravicového extremismu
Problémem, který se naopak nedaří řešit, je růst pravicového extremismu na východě, což Wanderwitz vnímá jako ohrožení demokracie. Zatímco podle průzkumů ve starých spolkových zemích považuje demokracii za nejlepší politické uspořádání státu 91 procent lidí, na východě jich je 78 procent. Rozdílný je na východě také přístup k cizincům.
Podle Wanderwitze je nezbytné, aby se Berlín v této záležitosti východu více věnoval, aby tam lépe naslouchal starostem a problémům obyvatel a aby rozvojem občanského dialogu zabránil přenosu radikálních světonázorů na další generace.
Hospodářský institut: Obě strany se přizpůsobily
Bilanci k 30. výročí znovusjednocení Německa vydal také hospodářský institut DIW, který poukázal na to, že v minulosti vždy platilo, že východ se musí přizpůsobit západu. „Výzkumy ukazují, že obě strany se vzájemně přizpůsobily,“ uvedl šéf institutu Marcel Fratzscher.
Příkladem je zvýšení počtu pracujících matek s malými dětmi na západě Německa, především v oblastech, kde se po sjednocení usadili Němci z východu. V takových regionech se tímto přistěhovalectvím změnily sociální a kulturní normy.
Velký rozdíl DIW vidí v nižších příjmech starších osob, které jsou na východě oproti západu zhruba 80procentní. Rychlou změnu v tomto sektoru nelze podle institutu očekávat.
I životní úroveň seniorů na západě Německa je obecně vyšší, neboť se na rozdíl od svých východních protějšků mohou opírat o větší zdroje díky soukromému důchodovému pojištění či příjmům z nemovitostí.
