Vůdcové kyperských Řeků a Turků chtějí pod záštitou OSN pokračovat v úsilí o překonání rozdělení ostrova, trvajícího od roku 1974. Prohlásil to generální tajemník OSN António Guterres po jednání s prezidenty obou částí rozděleného Kypru v Berlíně. Dodal, že chce uspořádat konferenci o Kypru s účastí vůdců obou etnik, Velké Británie, Turecka a Řecka.
Šéf OSN chce uspořádat konferenci o Kypru. Podle něj je snaha obnovit rozhovory o sjednocení
9 minut
Spolupracovník ČT Kulidakis: Turecko před dvěma a půl lety oznámilo navýšení kontingentu na severu Kypru
Guterres jednal v německé metropoli o možném obnovení rozhovorů o znovusjednocení ostrova s kyperským prezidentem Nikosem Anastasiadisem a prezidentem Severního Kypru Mustafou Akincim. Cílem jednání je sjednocení dvou politicky rovnocenných celků do federace.
Generální tajemník OSN uvedl, že plánuje konferenci o Kypru s účastí vůdců obou etnik i garančních mocností, tedy Velké Británie, Turecka a Řecka. Další podrobnosti nesdělil. Agentura DPA ovšem připomněla, že podobná konference v roce 2017 ztroskotala na otázce stažení zhruba 35 tisíc tureckých vojáků z kyperského severu.
Sjednocení stále v nedohlednu
„Zástupci obou stran se shodli, že neexistuje žádné společné východisko a cesta k tomu, aby došlo ke sjednocení ostrova. Jejich cílem je nakreslit nějaký půdorys, aby jednání mohla být vůbec obnovena. Ale v současné době to opravdu nevypadá na sjednocení, byť existují pozitivní náznaky, otevřely se třeba loni dva nové přechody mezi oběma částmi ostrova. Bylo také obnoveno telefonní spojení,“ připomněl spolupracovník ČT Thomas Kulidakis.
Krátce po získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1960 se na Kypru rozhořel etnický konflikt, který v roce 1974 přerostl v ozbrojený puč. Místní Řekové se chtěli spojit s helénskou republikou a Ankara tam na pomoc místním Turkům poslala armádu.
Britové po nepokojích vyznačili zelenou barvou na mapě řeckou a tureckou část Kypru. Na jejím základě vznikla nárazníková zóna – takzvaná Zelená (Attilova) linie, která do současnosti prochází i hlavním městem Nikósií. Zónu, jež přeťala středomořský ostrov od břehu ke břehu, hlídají vojáci OSN.
Kyperská republika je nyní členským státem Evropské unie, ale de facto jde jen o jižní část ostrova. Severní republiku s převážně tureckým obyvatelstvem uznává pouze Turecko.
Hlavní překážkou jednání byl už od 70. let požadavek kyperských Turků na formální uznání jejich státu. Komplikaci představovala také snaha řecké části Kypru o vstup do EU a požadavek některých kyperských Řeků na pozemky a domy, o které na severu přišli při turecké invazi.
obrázek
Spor o turecké vojáky i těžbu plynu
Prezidentské volby na Kypru loni opět vyhrál stávající prezident Nikos Anastasiadis, zarytý zastánce znovusjednocení ostrova. Jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan naopak zdůraznil, že Turci na Kypru „zůstanou navždy“.
Od kolapsu mírových rozhovorů v červenci 2017 se debatu o dalším osudu Kypru nedařilo obnovit. Podle diplomatů se před dvěma lety stalo hlavní překážkou stažení více než 35 tisíc vojáků, které Turecko drží na severní třetině ostrova od invaze v 70. letech a jejichž odchod chtěli Řekové.
Zatímco kyperští Turci vojáky považují za ochránce svých menšinových práv, většinoví Řekové v nich vidí hrozbu a trvají na jejich odchodu.
Řekové naopak podle diplomatických zdrojů dávali najevo ochotu ke kompromisu v tureckém požadavku rotujícího prezidentství ostrova, avšak to k dohodě nestačilo.
Cílem posledního pokusu bylo vytvořit model sjednoceného kyperského státu na bázi federace – tak aby se každé z etnik adekvátně podílelo na moci a jednalo spravedlivě.
V současnosti narušuje mírové rozhovory také spor o zemní plyn, který byl objeven u Kypru v roce 2011. Vláda v Nikósii, která je členem Evropské unie, udělila licence zahraničním koncernům. Koncese se ale překrývají s územím, které si nárokuje sever ostrova uznávaný pouze Tureckem.
Spory o zemní plyn u Kypru
Protiturecké sankce
Ankara tvrdí, že z těžby plynu by měli profitovat rovněž obyvatelé Severního Kypru a posílá do oblasti průzkumné lodě. Vláda v Nikósii a Evropská unie turecké aktivity označily za nelegální, Ministři zahraničí EU se již dříve shodli na postizích v podobě omezení unijních peněz proudících do Turecka či zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi.
Nejnovější rozhodnutí z listopadu umožňuje zakázat vstup na území EU jednotlivcům odpovědným za pokračující vrty a zmrazit jim majetek. Stejný postih se může vztahovat i na firmy či instituce.
