Evropská unie se rozhodla potrestat Turecko sankcemi kvůli sporným průzkumným vrtům u pobřeží Kypru, kde byla nalezena ložiska zemního plynu. Podle agentury DPA to plyne z textu, který na jednání v Bruselu přijali ministři zahraničí členských zemí. Turecké ministerstvo zahraničí už prohlásilo, že Ankara by neměla brát rozhodnutí EU vážně a že sankce nebudou mít na rozvíjení těžby vliv. „Chystáme se zvýšit naše aktivity,“ vzkázal turecký šéf diplomacie.
Unie považuje turecké průzkumné vrty za narušování výlučné ekonomické zóny své členské země. Sankce podle serveru Euractiv zahrnují omezení unijních peněz proudících do Turecka, zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi, pozastavení spolupráce v rámci vzájemné dohody o letecké dopravě a zrušení jednání na nejvyšší úrovni mezi Tureckem a EU.
„Provokace Turecka jsou pro nás všechny nepřijatelné,“ řekl německý tajemník pro evropské záležitosti na ministerstvu zahraničí Michael Roth. Podle agentury Reuters zdůraznil, že Evropská unie je v této otázce jednotná.
Ministerstvo zahraničí v Ankaře uvedlo, že trestání Turecka sankcemi je výrazem předpojatosti Unie vůči kyperské otázce a kyperským Turkům, kteří mají stejná práva na užívání přírodního bohatství ostrova jako kyperští Řekové. Dodalo, že pondělní rozhodnutí je výrazem „zneužívání členství“ Řecka a Kypru v EU s cílem dosáhnout svých „maximalistických“ cílů.
Sankce jsou spíš symbolické
Odvetná opatření jsou ale podle agentury Reuters spíše jen symbolická. Kvůli provázanosti Unie a Turecka ve věci migrace, bezpečnostní politiky a transportu energií nemohou být sankce nijak rozsáhlé.
Evropskou unii k odložení oznámení sankcí vyzval turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Pondělní oznámení by podle něj bylo „necitlivé“ vůči tureckému lidu, protože vycházelo na výročí pokusu části armády o puč, při kterém zemřelo na 250 lidí a více než dva tisíce dalších bylo zraněno.
Zájem o naleziště u Kypru má Evropa i USA
Turecko je už několik let ve sporu s Řeckem a řeckou částí Kypru kvůli těžbě v moři u jižního kyperského pobřeží, kde už provádí průzkumné vrty mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern ExxonMobil. Ankara tvrdí, že z těžby plynu v této oblasti by měli profitovat rovněž obyvatelé Severního Kypru.
Turecko prohlašuje, že jako „garantská země“ musí hájit zájmy lidu Severokyperské turecké republiky. Ta vznikla na severu ostrova, když tam v roce 1974 Ankara vyslala vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova leží mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko.
Turci do oblasti pošlou další loď
Minulý týden vyzvaly Ankaru k ukončení průzkumných vrtů ve vodách u Kypru také Spojené státy. Turecko ale odmítá, že by tyto vrty byly nelegální. Cavusoglu v neděli prohlásil, že Turecko bude v této činnosti pokračovat i přes odpor Řecka a Evropské unie.
„Neměli bychom brát rozhodnutí EU vážně, EU nás potřebuje, měli by vědět, že aplikování takových opatření není možné,“ řekl Cavusoglu. Dodal, že Evropská unie se na Turecko musí spoléhat, co se týče migrace i jiných záležitostí. „Chystáme se (v oblasti) zvýšit naše aktivity. Máme tam už tři lodě a pošleme tam čtvrtou,“ řekl. Záměr vyslat další průzkumnou loď potvrdil na Twitteru i turecký ministr energetiky Fatih Dönmez.
Lídři politických stran řecké části Kypru v úterý jednomyslně odmítli plán, který v neděli dostal kyperský prezident Nikos Anastasiadis od prezidenta Severního Kypru Mustafy Akinciho. Ten v něm navrhl vytvořit společný výbor, který by fungoval pod dohledem OSN a na jehož práci by mohla EU dohlížet jako pozorovatel. Jeho cílem měla být spolupráce při hledání a využití nerostného bohatství ve vodách u Kypru.
„Opakujeme, že naším hlavním cílem je komplexní řešení kyperského problému,“ zdůvodnili své odmítnutí Akinciho plánu političtí lídři Kypru. Už dříve řeckokyperská vláda dala najevo, že diskuse o energetické spolupráci by měly být součástí rozhovorů o sjednocení Kypru.
