Solidární daň v Německu postupně končí. Východu už bude přispívat jen hrstka nejbohatších

Nahrávám video

Zvláštní daň vybíraná ve prospěch východního Německa končí. Od letošního roku už bude takzvanou přirážku ze solidarity platit už jen malá část nejbohatších Němců ze západní části země. Daň, přezdívaná „Soli“, vznikla hned po sjednocení Německa. V posledních letech byla ale stále častěji terčem kritiky.

 „V posledních letech jsem na Soli platila asi třicet eur měsíčně,“ přibližuje učitelka Daphne Wolfová, která skoro celý život žila v Západním Berlíně, a proto také tuto zvláštní daň platit musela – na rozdíl od obyvatel luxusních novostaveb, které od jejího bytu přitom dělí jen železniční trať. Za ní už je bývalý východní Berlín.

Kvetoucí zemi slíbil Němcům kancléř Helmuth Kohl při sjednocení Německa. Do několika let kvetl ale především plevel na opuštěných východoněmeckých továrnách. Kholova vláda proto prosadila takzvanou solidární přirážku.

„Bylo to nutné. Hospodářské rozdíly mezi východem a západem byly propastné,“ vysvětlil rektor ESMT Berlin (Evropská škola managementu a technologie) Jörg Rocholl. Připlatili si všichni, kteří bydleli na západní straně bývalé železné opony. A zpočátku citelně, sazba činila až sedm a půl procenta příjmu.

Ze zanedbaných trosek do nového lesku pomáhala bývalé NDR nejen solidární přirážka. Celková výše všech finančních transferů ze západu na východ se vyšplhala v přepočtu až k hladině půl trilionu korun. Tyto peníze mnohde proměnily bývalou NDR k nepoznání, ne všechny prostředky, vybrané pod hlavičkou Soli, ale zamířily na pomoc zanedbaným východním regionům.

„Využití solidárního příspěvku na budování východního Německa nebylo dané zákonem,“ připomněl rektor Rocholl. Ze Soli Berlín přispěl třeba Spojeným státům na tažení proti Saddámu Husajnovi během první války v Perském zálivu.

Navíc dělící linie mezi východem a západem dnes už automaticky neznamená hranici mezi chudobou a bohatstvím. Třeba Drážďany už v příjmech na hlavu předběhly západoněmecké Brémy. I proto pro učitelku Daphne Wolfovou, stejně jako pro drtivou většinu západních Němců, parlament solidární daň od letoška zrušil.

„Možná by se měla vymyslet nová Soli, pro lidi, kteří při koronakrizi přišli o vše,“ podotýká nyní učitelka. Stejný názor sdílejí i němečtí sociální demokraté. Kvůli koronakrizi navrhují jednorázovou daň z majetku, kterou by měla zaplatit ta nejbohatší část Němců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěVláda prodloužila regulaci cen paliv. Podpořila i novelu omezující pravomoci odvolacích soudů

Kabinet podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) prodloužil regulaci cen paliv do 30. listopadu. Opatření platí od 1. října, zahrnuje cenové stropy i sníženou daň na naftu. Ministři podpořili rovněž novelu omezující pravomoci odvolacích soudů. Kabinet schválil i koncesionářskou smlouvu na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem v Pardubickém kraji a Mohelnicí v Olomouckém kraji. Ministři podpořili také návrh k zakotvení české koruny do ústavy podle předlohy poslanců koaličních SPD a Motoristů.
03:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

VideoBez Ukrajinců se neobejdeme, hlásí firmy. Na jejich odchod nejsou připravené

Tři čtvrtiny tuzemských firem podle personalistů využívají zaměstnance z Ukrajiny. Na jejich případný návrat do vlasti připravené nejsou. Hospodářská komora uvádí, že stavebnictví nebo výroba by se bez nich neobešly. V Česku je jen v režimu dočasné ochrany skoro čtyři sta tisíc Ukrajinců. Dvě třetiny z nich pracují – nejčastěji právě ve výrobě nebo službách. „Aktuálně ti, kteří nepracují, jsou primárně děti,“ říká generální ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková. Podle Eurostatu u každého druhého nicméně pozice neodpovídá jeho kvalifikaci.
před 6 hhodinami

VideoSucho zemědělcům zkomplikovalo krmení dobytka, narychlo mění plány

Kvůli suchu má velká část zemědělců problém s krmením dobytka. Pícnin sklidili o třetinu až polovinu méně než obvykle. Narychlo tak mění plány pro příští rok – místo řepky budou sít jetel nebo žito, aby si krmivo zajistili. Někde také kvůli šetření museli poslat část stáda masného skotu na jatka přibližně o tři měsíce dříve. Podle hydrologů se vláha do půdy během zimy vrátí. Aby to ale rostlinám stačilo, musí být začátek jara chladnější a hlavně alespoň průměrně deštivý.
před 7 hhodinami

Modulární reaktor nebude malý, zní připomínky. Otázky jsou i ohledně vody či dopravy

V přímém sousedství Jaderné elektrárny Temelín plánuje ČEZ postavit modulární reaktor od firmy Rolls-Royce SMR. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo 9. října k tomuto záměru dokumentaci vlivů na životní prostředí (dokumentaci EIA), čímž zároveň odstartovalo třicetidenní lhůtu pro veřejné připomínkování.
před 7 hhodinami

Audi z koncernu Volkswagen postaví v USA továrnu za miliardy dolarů

Německý výrobce luxusních automobilů Audi z koncernu Volkswagen postaví továrnu v americkém státě Georgia, investuje do ní 4,2 miliardy dolarů (zhruba 91 miliard korun). Zpráva přichází v době, kdy se Volkswagen potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Součástí koncernu je rovněž Škoda Auto.
včera v 08:22‌‌

Skončilo slavné herní studio BioWare

Jen několik týdnů poté, co skupina saúdských investorů a zeť amerického prezidenta Jared Kushner odkoupili videoherní společnost Electronic Arts (EA), zrušila tato firma jedno ze svých nejznámějších studií, BioWare, které během tří desítek let vytvořilo jedny z nejslavnějších videoher vůbec.
23. 10. 2026‌‌

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Plyn na trhu výrazně zdražuje. Víc stojí také dřevo a uhlí

Plyn prudce zdražuje. Jeho velkoobchodní cena se tento týden poprvé za téměř čtyři roky dostala na devadesát eur za megawatthodinu. Ceny energií rostou kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě. Zdražují také tuhá paliva a poptávka po nich roste.
23. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.