Solidární daň v Německu postupně končí. Východu už bude přispívat jen hrstka nejbohatších

Nahrávám video
Solidární daň v Německu postupně končí
Zdroj: ČT24

Zvláštní daň vybíraná ve prospěch východního Německa končí. Od letošního roku už bude takzvanou přirážku ze solidarity platit už jen malá část nejbohatších Němců ze západní části země. Daň, přezdívaná „Soli“, vznikla hned po sjednocení Německa. V posledních letech byla ale stále častěji terčem kritiky.

 „V posledních letech jsem na Soli platila asi třicet eur měsíčně,“ přibližuje učitelka Daphne Wolfová, která skoro celý život žila v Západním Berlíně, a proto také tuto zvláštní daň platit musela – na rozdíl od obyvatel luxusních novostaveb, které od jejího bytu přitom dělí jen železniční trať. Za ní už je bývalý východní Berlín.

Kvetoucí zemi slíbil Němcům kancléř Helmuth Kohl při sjednocení Německa. Do několika let kvetl ale především plevel na opuštěných východoněmeckých továrnách. Kholova vláda proto prosadila takzvanou solidární přirážku.

„Bylo to nutné. Hospodářské rozdíly mezi východem a západem byly propastné,“ vysvětlil rektor ESMT Berlin (Evropská škola managementu a technologie) Jörg Rocholl. Připlatili si všichni, kteří bydleli na západní straně bývalé železné opony. A zpočátku citelně, sazba činila až sedm a půl procenta příjmu.

Ze zanedbaných trosek do nového lesku pomáhala bývalé NDR nejen solidární přirážka. Celková výše všech finančních transferů ze západu na východ se vyšplhala v přepočtu až k hladině půl trilionu korun. Tyto peníze mnohde proměnily bývalou NDR k nepoznání, ne všechny prostředky, vybrané pod hlavičkou Soli, ale zamířily na pomoc zanedbaným východním regionům.

„Využití solidárního příspěvku na budování východního Německa nebylo dané zákonem,“ připomněl rektor Rocholl. Ze Soli Berlín přispěl třeba Spojeným státům na tažení proti Saddámu Husajnovi během první války v Perském zálivu.

Navíc dělící linie mezi východem a západem dnes už automaticky neznamená hranici mezi chudobou a bohatstvím. Třeba Drážďany už v příjmech na hlavu předběhly západoněmecké Brémy. I proto pro učitelku Daphne Wolfovou, stejně jako pro drtivou většinu západních Němců, parlament solidární daň od letoška zrušil.

„Možná by se měla vymyslet nová Soli, pro lidi, kteří při koronakrizi přišli o vše,“ podotýká nyní učitelka. Stejný názor sdílejí i němečtí sociální demokraté. Kvůli koronakrizi navrhují jednorázovou daň z majetku, kterou by měla zaplatit ta nejbohatší část Němců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...