Zvláštní daň vybíraná ve prospěch východního Německa končí. Od letošního roku už bude takzvanou přirážku ze solidarity platit už jen malá část nejbohatších Němců ze západní části země. Daň, přezdívaná „Soli“, vznikla hned po sjednocení Německa. V posledních letech byla ale stále častěji terčem kritiky.
Solidární daň v Německu postupně končí. Východu už bude přispívat jen hrstka nejbohatších
Solidární daň v Německu postupně končí (zdroj: ČT24)
„V posledních letech jsem na Soli platila asi třicet eur měsíčně,“ přibližuje učitelka Daphne Wolfová, která skoro celý život žila v Západním Berlíně, a proto také tuto zvláštní daň platit musela – na rozdíl od obyvatel luxusních novostaveb, které od jejího bytu přitom dělí jen železniční trať. Za ní už je bývalý východní Berlín.
Kvetoucí zemi slíbil Němcům kancléř Helmuth Kohl při sjednocení Německa. Do několika let kvetl ale především plevel na opuštěných východoněmeckých továrnách. Kholova vláda proto prosadila takzvanou solidární přirážku.
„Bylo to nutné. Hospodářské rozdíly mezi východem a západem byly propastné,“ vysvětlil rektor ESMT Berlin (Evropská škola managementu a technologie) Jörg Rocholl. Připlatili si všichni, kteří bydleli na západní straně bývalé železné opony. A zpočátku citelně, sazba činila až sedm a půl procenta příjmu.
Ze zanedbaných trosek do nového lesku pomáhala bývalé NDR nejen solidární přirážka. Celková výše všech finančních transferů ze západu na východ se vyšplhala v přepočtu až k hladině půl trilionu korun. Tyto peníze mnohde proměnily bývalou NDR k nepoznání, ne všechny prostředky, vybrané pod hlavičkou Soli, ale zamířily na pomoc zanedbaným východním regionům.
„Využití solidárního příspěvku na budování východního Německa nebylo dané zákonem,“ připomněl rektor Rocholl. Ze Soli Berlín přispěl třeba Spojeným státům na tažení proti Saddámu Husajnovi během první války v Perském zálivu.
Navíc dělící linie mezi východem a západem dnes už automaticky neznamená hranici mezi chudobou a bohatstvím. Třeba Drážďany už v příjmech na hlavu předběhly západoněmecké Brémy. I proto pro učitelku Daphne Wolfovou, stejně jako pro drtivou většinu západních Němců, parlament solidární daň od letoška zrušil.
„Možná by se měla vymyslet nová Soli, pro lidi, kteří při koronakrizi přišli o vše,“ podotýká nyní učitelka. Stejný názor sdílejí i němečtí sociální demokraté. Kvůli koronakrizi navrhují jednorázovou daň z majetku, kterou by měla zaplatit ta nejbohatší část Němců.