Solidární daň v Německu postupně končí. Východu už bude přispívat jen hrstka nejbohatších

3 minuty
Solidární daň v Německu postupně končí
Zdroj: ČT24

Zvláštní daň vybíraná ve prospěch východního Německa končí. Od letošního roku už bude takzvanou přirážku ze solidarity platit už jen malá část nejbohatších Němců ze západní části země. Daň, přezdívaná „Soli“, vznikla hned po sjednocení Německa. V posledních letech byla ale stále častěji terčem kritiky.

 „V posledních letech jsem na Soli platila asi třicet eur měsíčně,“ přibližuje učitelka Daphne Wolfová, která skoro celý život žila v Západním Berlíně, a proto také tuto zvláštní daň platit musela – na rozdíl od obyvatel luxusních novostaveb, které od jejího bytu přitom dělí jen železniční trať. Za ní už je bývalý východní Berlín.

Kvetoucí zemi slíbil Němcům kancléř Helmuth Kohl při sjednocení Německa. Do několika let kvetl ale především plevel na opuštěných východoněmeckých továrnách. Kholova vláda proto prosadila takzvanou solidární přirážku.

„Bylo to nutné. Hospodářské rozdíly mezi východem a západem byly propastné,“ vysvětlil rektor ESMT Berlin (Evropská škola managementu a technologie) Jörg Rocholl. Připlatili si všichni, kteří bydleli na západní straně bývalé železné opony. A zpočátku citelně, sazba činila až sedm a půl procenta příjmu.

Ze zanedbaných trosek do nového lesku pomáhala bývalé NDR nejen solidární přirážka. Celková výše všech finančních transferů ze západu na východ se vyšplhala v přepočtu až k hladině půl trilionu korun. Tyto peníze mnohde proměnily bývalou NDR k nepoznání, ne všechny prostředky, vybrané pod hlavičkou Soli, ale zamířily na pomoc zanedbaným východním regionům.

„Využití solidárního příspěvku na budování východního Německa nebylo dané zákonem,“ připomněl rektor Rocholl. Ze Soli Berlín přispěl třeba Spojeným státům na tažení proti Saddámu Husajnovi během první války v Perském zálivu.

Navíc dělící linie mezi východem a západem dnes už automaticky neznamená hranici mezi chudobou a bohatstvím. Třeba Drážďany už v příjmech na hlavu předběhly západoněmecké Brémy. I proto pro učitelku Daphne Wolfovou, stejně jako pro drtivou většinu západních Němců, parlament solidární daň od letoška zrušil.

„Možná by se měla vymyslet nová Soli, pro lidi, kteří při koronakrizi přišli o vše,“ podotýká nyní učitelka. Stejný názor sdílejí i němečtí sociální demokraté. Kvůli koronakrizi navrhují jednorázovou daň z majetku, kterou by měla zaplatit ta nejbohatší část Němců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 17 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...