Letošní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou výrazně horší než v předchozích letech a napadené zemi hrozí, že by o dodávky proudu mohla přijít celá její východní část i Kyjev. Píše to list The Washington Post (WP). Intenzivnější než kdy jindy jsou rovněž ruské údery na ukrajinskou železniční síť, uvádí stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž se tak Moskva snaží ochromit ukrajinskou logistiku.
Vlna masivních ruských útoků tlačí ukrajinskou energetickou síť na pokraj kolapsu, uvádějí podle WP evropští či ukrajinští představitelé a analytici obeznámení se situací. Série ruských dronových a raketových útoků zaměřených na energetickou infrastrukturu začala v říjnu a od té doby způsobila po celé Ukrajině velké výpadky proudu.
Například v Kyjevě tráví už teď obyvatelé bez proudu až šestnáct hodin denně a tamní firmy fungují převážně díky generátorům.
Zdroje WP mluví o tom, že cílem Ruska je rozdělit Ukrajinu vedví. Údery Moskvy totiž hrozí úplným vyřazením přenosových systémů, které přepravují elektřinu ze západu země – kde se nyní vyrábí většina ukrajinské elektřiny – na východ, což by zemi fakticky rozdělilo na dvě části.
„Jsme, pokud ne na pokraji (úplného výpadku proudu na východě země), tak velmi blízko něj,“ řekl listu anonymně vysoce postavený evropský diplomat. Takový kolaps by od proudu odstřihl východní část Ukrajiny včetně Kyjeva.
Rusko cílí na výrobu i distribuci elektřiny
Od října do prosince Rusko „provedlo osm masivních raketových a dronových útoků na energetickou infrastrukturu Ukrajiny,“ citoval WP Valerije Osadčuka, vedoucího komunikace ukrajinského provozovatele elektrické sítě Ukrenergo.
Ruské útoky „na jednotlivá energetická zařízení nebo konkrétní regiony probíhají téměř každý den,“ připomněl Osadčuk a dodal, že Moskva cílí své údery i na infrastrukturu pro přenos a distribuci elektřiny.
Náměstek ukrajinského ministra energetiky Mykola Kolisnyk uvedl, že Rusko v listopadu vypustilo téměř pět tisíc dronů a raket, oproti dvěma tisícům měsíčně na začátku roku. Stovky dronů a desítky raket mířily na elektrárny, přenosovou síť a plynárenskou infrastrukturu, přičemž se často zaměřovaly na konkrétní region.
Rusko podle Kolisnyka postupuje při úderech strategicky. „Například na konci listopadu jsme měli útok na výrobu elektřiny v západní části Ukrajiny a byl masivní. Byl rozdělen mezi různé typy zařízení, rozvodny, výrobu elektřiny – cílů bylo několik.“
Častější ruské útoky zkracují čas na opravu škod. „Přišli jsme o značnou část kapacity. Zaměřujeme se teď na nalezení náhradních zařízení v různých částech Evropy, která můžeme rychle dodat na Ukrajinu. Nejdůležitějšími díly jsou transformátory a plynové kompresory,“ přibližuje Maxim Timčenko, generální ředitel největší ukrajinské soukromé energetické společnosti DTEK.
Rusko odmítá energetické příměří
Určitým řešením současné situace by mohlo být příměří v energetickém sektoru. Zatímco Moskva se snaží Ukrajince demoralizovat ničením civilní energetické infrastruktury, Kyjev cílí na podniky důležité pro ruskou armádu a usiluje jejich zásahy také o omezení ruských příjmů za prodej ropy a plynu, z kterých Moskva válku financuje.
Kyjev teď navrhl příměří, v jehož rámci by obě strany údery na energetická zařízení zastavily. Moskva to ale odmítla.
Moskva se snaží paralyzovat ukrajinské železnice
Kromě úderů na ukrajinskou energetiku zintenzivňuje Rusko rovněž útoky na ukrajinskou železniční síť. Jak ukazují data zveřejněná stanicí RFE/RL, právě vlaky a související infrastruktura jsou nyní ruskými cíli častěji než kdy dřív.
Stanice shrnuje, že na začátku své plnohodnotné války ničilo Rusko ukrajinskou železniční síť převážně dělostřeleckými údery, a vybíralo tak cíle blízko fronty.
Když ofenziva zpomalila a Ukrajina donutila okupanty ke stažení od Kyjeva a z některých dalších regionů, Moskva útoky na železnici po většinu let 2023 a 2024 výrazně omezila a místo toho se zaměřila na energetickou infrastrukturu.
Letos na jaře ale ruské údery na vlaky výrazně zesílily. RFE/RL jich za osm měsíců od května napočítala více než sto, což je více než dvojnásobek celkového počtu za roky 2023 a 2024 dohromady. Moskva se tak snaží ochromit ukrajinskou logistiku, dodala stanice.
