Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.

Přes 57 procent Ukrajinců podle průzkumu míní, že nové volby by se měly uskutečnit až po uzavření mírové dohody ve válce s Ruskem a po úplném ukončení bojů.

Čtvrtina dotázaných se domnívá, že by stálo za to, aby si šli lidé vybírat své zástupce v případě ukončení bojů a získání bezpečnostních záruk. Jen devět procent respondentů si myslí, že volby je třeba uspořádat rychle navzdory tomu, že boje pokračují.

Americký prezident Donald Trump, který chce válku ukončit co nejdříve a tlačí Kyjev k ústupkům vůči Moskvě, prohlásil, že Ukrajina už není demokratickou zemí, protože se tam dlouho nekonaly volby. Ukrajinské zákony ale organizaci voleb v době válečného stavu zakazují. Válečný stav platí od začátku plnohodnotné ruské pozemní invaze v únoru 2022 a vedení země ho kvůli trvající ruské agresi pravidelně prodlužuje.

Důvěra v Zelenského zůstává vysoká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden v reakci na nátlak ze strany USA řekl, že je připraven na Ukrajině uspořádat volby a požádat o příslušné změny parlament, pokud Američané a Evropané budou schopni zajistit jejich bezpečnost.

Podíl lidí, kteří se vyslovují pro konání voleb až po uzavření míru s Ruskem a ukončení bojů, během letoška klesal. V březnu si to přálo 78 procent dotázaných, nyní o 21 procentních bodů méně.

Zelenskému v současnosti důvěřuje 61 procent dotázaných, opačně se jich vyslovilo 32 procent. Šéf KMIC Anton Hrušeckij k tomu poznamenal, že míra důvěry vůči Zelenskému zůstává vysoká a obyvatelé nezpochybňují jeho legitimitu. Největší část lidí Zelenskému důvěřovala letos v únoru, kdy to bylo 74 procent, nejméně v létě, kdy to bylo 58 procent.

USA dál chtějí, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu

Američané také stále požadují po Ukrajině, aby se vzdala kontroly nad Doněckou a Luhanskou oblastí a stáhla se z nich. Kyjev ale nadále odmítá územní ústupky. Podle průzkumu KMIS s tím souzní i naprostá většina obyvatel.

Tři čtvrtiny Ukrajinců jsou podle šetření proti „mírovému plánu“, který by mimo jiné zahrnoval stažení ukrajinských vojsk z Donbasu, omezení velikosti ukrajinských ozbrojených sil a absenci konkrétních bezpečnostních záruk.

Tak dlouho, jak to bude nutné, je připraveno válku snášet 63 procent dotázaných. V prosinci 2023 takto odpovědělo 73 procent lidí, před rokem 57 procent. Nyní asi pětina respondentů uvedla, že na tuto otázku je těžké odpovědět.

Průzkum reflektuje korupční skandál a rezignaci Jermaka

Průzkum prováděný při zavolání na náhodně vybraná čísla mobilních telefonů se konal od 26. listopadu do 13. prosince. Zúčastnilo se ho 547 respondentů starších osmnácti let ze všech ukrajinských oblastí kontrolovaných Kyjevem. Data byla statisticky vážena.

KMIS tedy průzkum provedl až poté, co vyšlo najevo rozsáhlé korupční schéma v ukrajinské energetice, z jehož vytvoření je podezřelý někdejší spolupracovník Zelenského Tymur Mindič. Aféra stála místo dva ministry i vlivného šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa už v Íránu není na co útočit.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
10:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Starmer věděl o Mandelsonovi jako riziku, plyne z dokumentů

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.
před 3 hhodinami

V Drážďanech zneškodnili bombu z války, evakuovalo se osmnáct tisíc lidí

Nejméně osmnáct tisíc lidí muselo na téměř sedm hodin opustit centrum Drážďan kvůli zneškodnění bomby z druhé světové války. Krátce po 15:00 policie uvedla, že pyrotechnici britskou pumu o váze 250 kilogramů zlikvidovali a že se lidé mohou vrátit zpět domů. Jednalo se o dosud největší evakuaci v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.
před 3 hhodinami

Tajné testy a zbrojící Francie. Začala nová jaderná éra

Čína rychle navyšuje svůj jaderný arzenál. Podle amerických zpravodajských služeb vyvíjí novou generaci nukleárních zbraní a v posledních letech provedla nejméně jeden tajný test. Aktivity v této oblasti vyvíjejí také USA, Rusko či Francie, která mění strategii a počítá s rozšířením svých nukleárních kapacit. Svět tak v době rostoucího napětí vstupuje do nové jaderné éry.
před 3 hhodinami

Maďarská delegace chce jednat o inspekci Družby, Kyjev misi zpochybnil

Maďarská delegace odcestovala do Kyjeva, aby projednala inspekci ropovodu Družba, uvedla agentura MTI. Ropovodem neproudí ruská ropa na Slovensko a do Maďarska od 27. ledna, kdy ho podle Kyjeva poškodil ruský útok. K misi se připojilo i Slovensko, uvedl vedoucí delegace. Mise nemá na Ukrajině žádné oficiální postavení, žádné jednání s ní není naplánováno, uvedla v reakci ukrajinská diplomacie. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) opět kritizoval Kyjev za neumožnění kontroly ropovodu.
14:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHavárie ve Fukušimě narušila důvěru Japonců v jadernou energetiku

Před patnácti lety došlo na japonském pobřeží k havárii v elektrárně Fukušima – jednalo se o druhou největší jadernou nehodu po Černobylu. Havárii způsobilo silné zemětřesení a především následné vlny tsunami, na které nebylo zařízení připravené. „Došlo k narušení důvěry obyvatelstva Japonska v jadernou energetiku, které se nyní projevuje tím, že se (země) snaží jít velmi konzervativním přístupem – snaží se kontrolovat vše nad rámec nutnosti, aby si získala důvěru obyvatelstva zpět,“ uvedla jaderná fyzička z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Lenka Frýbortová. Nehoda ale ovlivnila jaderné elektrárny ve všech státech. „Ve všech elektrárnách po celém světě probíhaly kontroly, dodatečné analýzy i s ohledem na vnější ohrožení a posilovaly se bezpečnostní systémy pro případ těchto těžkých havárií,“ dodala.
před 4 hhodinami

Za tragickým požárem autobusu ve Švýcarsku asi stojí člověk s psychickými problémy

Úterní požár autobusu ve Švýcarsku, při němž zemřelo šest lidí, zřejmě způsobil člověk s psychickými problémy. Podle stanice SRF to ve středu uvedl švýcarský státní zástupce Raphaël Bourquin. Již dříve policie sdělila, že nic nenasvědčuje terorismu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...