Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.

Přes 57 procent Ukrajinců podle průzkumu míní, že nové volby by se měly uskutečnit až po uzavření mírové dohody ve válce s Ruskem a po úplném ukončení bojů.

Čtvrtina dotázaných se domnívá, že by stálo za to, aby si šli lidé vybírat své zástupce v případě ukončení bojů a získání bezpečnostních záruk. Jen devět procent respondentů si myslí, že volby je třeba uspořádat rychle navzdory tomu, že boje pokračují.

Americký prezident Donald Trump, který chce válku ukončit co nejdříve a tlačí Kyjev k ústupkům vůči Moskvě, prohlásil, že Ukrajina už není demokratickou zemí, protože se tam dlouho nekonaly volby. Ukrajinské zákony ale organizaci voleb v době válečného stavu zakazují. Válečný stav platí od začátku plnohodnotné ruské pozemní invaze v únoru 2022 a vedení země ho kvůli trvající ruské agresi pravidelně prodlužuje.

Důvěra v Zelenského zůstává vysoká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden v reakci na nátlak ze strany USA řekl, že je připraven na Ukrajině uspořádat volby a požádat o příslušné změny parlament, pokud Američané a Evropané budou schopni zajistit jejich bezpečnost.

Podíl lidí, kteří se vyslovují pro konání voleb až po uzavření míru s Ruskem a ukončení bojů, během letoška klesal. V březnu si to přálo 78 procent dotázaných, nyní o 21 procentních bodů méně.

Zelenskému v současnosti důvěřuje 61 procent dotázaných, opačně se jich vyslovilo 32 procent. Šéf KMIC Anton Hrušeckij k tomu poznamenal, že míra důvěry vůči Zelenskému zůstává vysoká a obyvatelé nezpochybňují jeho legitimitu. Největší část lidí Zelenskému důvěřovala letos v únoru, kdy to bylo 74 procent, nejméně v létě, kdy to bylo 58 procent.

USA dál chtějí, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu

Američané také stále požadují po Ukrajině, aby se vzdala kontroly nad Doněckou a Luhanskou oblastí a stáhla se z nich. Kyjev ale nadále odmítá územní ústupky. Podle průzkumu KMIS s tím souzní i naprostá většina obyvatel.

Tři čtvrtiny Ukrajinců jsou podle šetření proti „mírovému plánu“, který by mimo jiné zahrnoval stažení ukrajinských vojsk z Donbasu, omezení velikosti ukrajinských ozbrojených sil a absenci konkrétních bezpečnostních záruk.

Tak dlouho, jak to bude nutné, je připraveno válku snášet 63 procent dotázaných. V prosinci 2023 takto odpovědělo 73 procent lidí, před rokem 57 procent. Nyní asi pětina respondentů uvedla, že na tuto otázku je těžké odpovědět.

Průzkum reflektuje korupční skandál a rezignaci Jermaka

Průzkum prováděný při zavolání na náhodně vybraná čísla mobilních telefonů se konal od 26. listopadu do 13. prosince. Zúčastnilo se ho 547 respondentů starších osmnácti let ze všech ukrajinských oblastí kontrolovaných Kyjevem. Data byla statisticky vážena.

KMIS tedy průzkum provedl až poté, co vyšlo najevo rozsáhlé korupční schéma v ukrajinské energetice, z jehož vytvoření je podezřelý někdejší spolupracovník Zelenského Tymur Mindič. Aféra stála místo dva ministry i vlivného šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 6 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 13 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 34 mminutami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 2 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 5 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 12 hhodinami
Načítání...