Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.

Přes 57 procent Ukrajinců podle průzkumu míní, že nové volby by se měly uskutečnit až po uzavření mírové dohody ve válce s Ruskem a po úplném ukončení bojů.

Čtvrtina dotázaných se domnívá, že by stálo za to, aby si šli lidé vybírat své zástupce v případě ukončení bojů a získání bezpečnostních záruk. Jen devět procent respondentů si myslí, že volby je třeba uspořádat rychle navzdory tomu, že boje pokračují.

Americký prezident Donald Trump, který chce válku ukončit co nejdříve a tlačí Kyjev k ústupkům vůči Moskvě, prohlásil, že Ukrajina už není demokratickou zemí, protože se tam dlouho nekonaly volby. Ukrajinské zákony ale organizaci voleb v době válečného stavu zakazují. Válečný stav platí od začátku plnohodnotné ruské pozemní invaze v únoru 2022 a vedení země ho kvůli trvající ruské agresi pravidelně prodlužuje.

Důvěra v Zelenského zůstává vysoká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden v reakci na nátlak ze strany USA řekl, že je připraven na Ukrajině uspořádat volby a požádat o příslušné změny parlament, pokud Američané a Evropané budou schopni zajistit jejich bezpečnost.

Podíl lidí, kteří se vyslovují pro konání voleb až po uzavření míru s Ruskem a ukončení bojů, během letoška klesal. V březnu si to přálo 78 procent dotázaných, nyní o 21 procentních bodů méně.

Zelenskému v současnosti důvěřuje 61 procent dotázaných, opačně se jich vyslovilo 32 procent. Šéf KMIC Anton Hrušeckij k tomu poznamenal, že míra důvěry vůči Zelenskému zůstává vysoká a obyvatelé nezpochybňují jeho legitimitu. Největší část lidí Zelenskému důvěřovala letos v únoru, kdy to bylo 74 procent, nejméně v létě, kdy to bylo 58 procent.

USA dál chtějí, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu

Američané také stále požadují po Ukrajině, aby se vzdala kontroly nad Doněckou a Luhanskou oblastí a stáhla se z nich. Kyjev ale nadále odmítá územní ústupky. Podle průzkumu KMIS s tím souzní i naprostá většina obyvatel.

Tři čtvrtiny Ukrajinců jsou podle šetření proti „mírovému plánu“, který by mimo jiné zahrnoval stažení ukrajinských vojsk z Donbasu, omezení velikosti ukrajinských ozbrojených sil a absenci konkrétních bezpečnostních záruk.

Tak dlouho, jak to bude nutné, je připraveno válku snášet 63 procent dotázaných. V prosinci 2023 takto odpovědělo 73 procent lidí, před rokem 57 procent. Nyní asi pětina respondentů uvedla, že na tuto otázku je těžké odpovědět.

Průzkum reflektuje korupční skandál a rezignaci Jermaka

Průzkum prováděný při zavolání na náhodně vybraná čísla mobilních telefonů se konal od 26. listopadu do 13. prosince. Zúčastnilo se ho 547 respondentů starších osmnácti let ze všech ukrajinských oblastí kontrolovaných Kyjevem. Data byla statisticky vážena.

KMIS tedy průzkum provedl až poté, co vyšlo najevo rozsáhlé korupční schéma v ukrajinské energetice, z jehož vytvoření je podezřelý někdejší spolupracovník Zelenského Tymur Mindič. Aféra stála místo dva ministry i vlivného šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 37 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.