Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.

Přes 57 procent Ukrajinců podle průzkumu míní, že nové volby by se měly uskutečnit až po uzavření mírové dohody ve válce s Ruskem a po úplném ukončení bojů.

Čtvrtina dotázaných se domnívá, že by stálo za to, aby si šli lidé vybírat své zástupce v případě ukončení bojů a získání bezpečnostních záruk. Jen devět procent respondentů si myslí, že volby je třeba uspořádat rychle navzdory tomu, že boje pokračují.

Americký prezident Donald Trump, který chce válku ukončit co nejdříve a tlačí Kyjev k ústupkům vůči Moskvě, prohlásil, že Ukrajina už není demokratickou zemí, protože se tam dlouho nekonaly volby. Ukrajinské zákony ale organizaci voleb v době válečného stavu zakazují. Válečný stav platí od začátku plnohodnotné ruské pozemní invaze v únoru 2022 a vedení země ho kvůli trvající ruské agresi pravidelně prodlužuje.

Důvěra v Zelenského zůstává vysoká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden v reakci na nátlak ze strany USA řekl, že je připraven na Ukrajině uspořádat volby a požádat o příslušné změny parlament, pokud Američané a Evropané budou schopni zajistit jejich bezpečnost.

Podíl lidí, kteří se vyslovují pro konání voleb až po uzavření míru s Ruskem a ukončení bojů, během letoška klesal. V březnu si to přálo 78 procent dotázaných, nyní o 21 procentních bodů méně.

Zelenskému v současnosti důvěřuje 61 procent dotázaných, opačně se jich vyslovilo 32 procent. Šéf KMIC Anton Hrušeckij k tomu poznamenal, že míra důvěry vůči Zelenskému zůstává vysoká a obyvatelé nezpochybňují jeho legitimitu. Největší část lidí Zelenskému důvěřovala letos v únoru, kdy to bylo 74 procent, nejméně v létě, kdy to bylo 58 procent.

USA dál chtějí, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu

Američané také stále požadují po Ukrajině, aby se vzdala kontroly nad Doněckou a Luhanskou oblastí a stáhla se z nich. Kyjev ale nadále odmítá územní ústupky. Podle průzkumu KMIS s tím souzní i naprostá většina obyvatel.

Tři čtvrtiny Ukrajinců jsou podle šetření proti „mírovému plánu“, který by mimo jiné zahrnoval stažení ukrajinských vojsk z Donbasu, omezení velikosti ukrajinských ozbrojených sil a absenci konkrétních bezpečnostních záruk.

Tak dlouho, jak to bude nutné, je připraveno válku snášet 63 procent dotázaných. V prosinci 2023 takto odpovědělo 73 procent lidí, před rokem 57 procent. Nyní asi pětina respondentů uvedla, že na tuto otázku je těžké odpovědět.

Průzkum reflektuje korupční skandál a rezignaci Jermaka

Průzkum prováděný při zavolání na náhodně vybraná čísla mobilních telefonů se konal od 26. listopadu do 13. prosince. Zúčastnilo se ho 547 respondentů starších osmnácti let ze všech ukrajinských oblastí kontrolovaných Kyjevem. Data byla statisticky vážena.

KMIS tedy průzkum provedl až poté, co vyšlo najevo rozsáhlé korupční schéma v ukrajinské energetice, z jehož vytvoření je podezřelý někdejší spolupracovník Zelenského Tymur Mindič. Aféra stála místo dva ministry i vlivného šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila obnovení námořní blokády íránských přístavů

Velitelství americké armády CENTCOM oznámilo, že obnovilo námořní blokádu íránských přístavů od úterních 22:00 SELČ. Tento postup nařídil v pondělí americký prezident Donald Trump. Americké námořnictvo má v oblasti více než dvacet bojových lodí a stovky letounů, uvedlo velitelství. Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu, sdělil dle agentur Trump při vystoupení na stanici Fox News.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pohraniční kontroly mezi Španělskem a Gibraltarem skončily, píší agentury

Kontroly na hranici mezi Španělskem a Gibraltarem ve středu krátce po půlnoci skončily. Píší to agentury AFP a AP. Je to výsledek dohody podepsané v úterý mezi Británií a Evropskou unií o statusu tohoto britského území na jihu Pyrenejského poloostrova. Jeden z cílů dohody bylo právě odstranění pozemní hranice.
před 3 hhodinami

VideoFinsko spouští náborovou kampaň do tajné služby, reaguje tím na ruské aktivity

Finská tajná služba žádá občany o spolupráci při ochraně proti nepřátelským státům. Na její novou kampaň už odpověděly tři tisíce lidí. Jde o nejrozsáhlejší nábor civilistů do bezpečnostních služeb za poslední roky v celém regionu. Výhodou je znalost ruštiny nebo čínštiny, protože tyto země Finsko vnímá jako hrozbu. Hlásit se mohou všichni zájemci ochotní projít zpravodajským výcvikem, vítáni jsou i důchodci. Helsinky tím reagují na ruské útoky proti infrastruktuře, které po vstupu do NATO nepolevují. Ještě proaktivnější nabídky zveřejňuje vojenská rozvědka v Dánsku.
před 6 hhodinami

V íránských městech se opět ozývaly exploze. Kuvajt a Katar hlásí údery z Íránu

Městy napříč Íránem v úterý opakovaně zněly výbuchy. V přístavním městě Búšehr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Později hlásil exploze i ostrov Kešm. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky. Další íránské útoky hlásily i Bahrajn, Irák, Jordánsko, Katar a Kuvajt.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově v Bruselu, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově Oxy v centru Bruselu. Vyplývá to z večerních informací agentury DPA a stanice VRT. Média dříve informovala o blíže neupřesněném počtu mrtvých, podle úřadů bylo pohřešováno šest lidí. Co oheň způsobilo, stále není jasné. V budově se v době vypuknutí požáru nacházelo asi 250 stavebních dělníků.
před 8 hhodinami

VideoReportéři ČT: O životě válečné zpravodajky

Darja Stomatová je jednou z nejznámějších tváří zahraničního zpravodajství České televize. Její zpravodajství z Ruskem napadené Ukrajiny je pravidelně součástí Událostí i vysílání programu ČT24. Výjimečné reportáže připravuje i pro Reportéry ČT. Vysloužila si už několik novinářských ocenění. Jaký je život válečné reportérky? Má strach, když natáčí i přímo v oblastech bojů? Jak se vyrovnává s tím, co všechno na vlastní oči vidí? Darji Stomatové se ptá Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 8 hhodinami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.