Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
„To, co jsme dosud udělali, je přestávka. Zatím to nemůžeme považovat za příměří. To nemůže být dokončeno, dokud nedojde k úplnému stažení izraelských sil, dokud se do Gazy nenavrátí stabilita a lidé nebudou moci volně přecházet hranice, což se dnes neděje,“ míní Sání.
První fáze dvacetibodového mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa vstoupila v platnost 10. října. Na jeho základě Jeruzalém propustil stovky zadržovaných Palestinců a teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci měli do 72 hodin propustit všechna živá rukojmí a vrátit těla všech unesených, kteří jsou již po smrti. Hnutí 13. října skutečně propustilo všech zbývajících dvacet živých rukojmí, v Pásmu ale ještě zůstává tělo posledního odvlečeného.
Další fáze zahrnuje nasazení mezinárodních bezpečnostních sil v Gaze, vytvoření nové technokratické vlády pro celé území, odzbrojení Hamásu a případný odchod izraelské armády z regionu. Sání prohlásil, že druhá fáze by měla být dočasná a že by se měly řešit kořeny konfliktu, za něž považuje například Západní břeh Jordánu okupovaný Izraelem či právo Palestinců na vlastní stát.
Mezinárodní dohled nad příměřím
Arabští a západní představitelé v pátek uvedli, že do konce roku by měl být jmenován mezinárodní orgán dohlížející na dodržování příměří, který bude vést sám Trump. Plán v dlouhodobém horizontu také počítá s možnou cestou k palestinské nezávislosti, což ale striktně odmítá Izrael.
Hlavní vyjednávač Hamásu a jeho šéf v Gaze Chalíl Hajja později v sobotu sdělil, že hnutí je připravené složit zbraně, pokud skončí okupace Pásma Gazy izraelskou armádou. Své zbraně však prý předá pouze suverénnímu a nezávislému palestinskému státu.
Hnutí dalo najevo, že souhlasí s rozmístěním jednotek OSN, které by sloužily jako oddělovací síla, dohlížely na hranice a kontrolovaly dodržování příměří v regionu. Zároveň tím však Hamás jasně vzkázal, že odmítá nasazení širších mezinárodních sil, jejichž úkolem by bylo hnutí v Pásmu Gazy odzbrojit.
Úředníci v Gaze tvrdí, že izraelská armáda od začátku příměří zabila přes 360 Palestinců. Při novém leteckém útoku severozápadně od města Gaza byli podle AP zabiti dva Palestinci. Izrael se k tomu zatím nevyjádřil, jeho armáda nicméně uvedla, že provedla řadu útoků na Palestince, kteří překročili linii příměří a vstoupili na území Gazy kontrolované židovským státem.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, když ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Jeruzalém pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, ovládaném Hamásem, zabila přes 70 100 Palestinců. Údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, podle zahraničních nevládních organizací ale bylo přes 80 procent obětí z řad civilistů.
