Sybiha: Jednání s Ruskem pokročila, Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem

V jednáních s Ruskem v Abú Dhabí nastal pokrok, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven setkat se se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem ohledně dosud sporných územních otázek i okupované Záporožské jaderné elektrárny. V úterý zveřejněném rozhovoru s deníkem Jevropejska pravda to uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Chystaný mírový plán podle něj podepíše Ukrajina se Spojenými státy a samostatně Spojené státy s Ruskem.

„Jednání jsou velmi složitá. Ale můžeme konstatovat kvalitativní změnu ve složení ruské delegace. Jsou to jiní lidé a už tam nebyly ty pseudohistorické přednášky. Rozhovory byly velmi soustředěné,“ řekl šéf ukrajinské diplomacie k třístranným rozhovorům v Abú Dhabí z minulého týdne.

Sporné podle Sybihy nadále zůstávají otázky území a Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny. „Právě kvůli jejich řešení je prezident připraven setkat se s Putinem a tyto otázky projednat,“ sdělil ukrajinský ministr zahraničí.

Ukrajina nadále trvá na tom, aby se územní otázky řešily na základě stávající frontové linie, zatímco Rusové stále požadují, aby Kyjev stáhl své jednotky i z neokupované části Doněcké oblasti.

Jedním z bodů plánu je vstup Ukrajiny do EU

Dvacetibodová rámcová dohoda má mít podle Sybihy charakter dvoustranného dokumentu, který Ukrajina podepíše s USA a samostatně USA s Ruskem. Připustil ale, že na toto téma se dále vedou jednání. Americký zdroj obeznámený s rozhovory v této souvislosti řekl agentuře Reuters, že Spojené státy sdělily Ukrajině, že musí přistoupit na mírovou dohodu s Ruskem, aby získala americké bezpečnostní záruky.

Evropa podle Sybihy zůstává přítomna ve vyjednávacím procesu tím, že se bude podílet na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Jejich konkrétní podoba je nadále předmětem jednání, Spojené státy však mají být jakousi pojistkou těchto garancí.

Jedním z bodů plánu je také vstup Ukrajiny do EU do roku 2027. Podle Sybihy bude muset EU tento bod odsouhlasit, ačkoliv nebude přímým účastníkem dohody. „Jsem přesvědčen, že najdeme způsob, jak to vyřešit,“ dodal Sybiha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
02:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 3 hhodinami

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 5 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 6 hhodinami

Britská policie propustila exprince Andrewa, vyšetřován bude na svobodě

Britská policie propustila ve čtvrtek večer bratra krále Karla III. Andrewa Mountbattena-Windsora, kterého během dne zadržela kvůli vazbám na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Exprinc bude vyšetřován na svobodě, informují média. BBC dříve uvedla, že jde o podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump: USA přispějí na Radu pro mír zajišťující obnovu Gazy deset miliard dolarů

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNATO cvičí obranu před Ruskem i za účasti českých výsadkářů

Největší letošní cvičení Severoatlantické aliance Steadfast Dart 26 vrcholí v německém Bergenu. Účastní se ho třináct členských zemí NATO bez USA. Svým průběhem odpovídá reálné obranné operaci kombinující boje na moři, souši i ve vzduchu. Deset tisíc účastníků operace testuje alianční síly rychlé reakce, které mají být připravené do deseti dnů od vydání rozkazu. Také česká armáda, která má na místě necelé dvě stovky výsadkářů, klade důraz na rychlou připravenost. Vojáci zkoušejí i technologické novinky, například práci s drony, obranu v kyberprostoru i strategickou komunikaci. Cvičení se zaměřuje na hrozbu ze strany Ruska, kterou si německá vláda dobře uvědomuje. „Ohrožuje nás hybridně, stínová flotila poškozuje naši podmořskou infrastrukturu a přibývá přeletů dronů,“ upozorňuje německý ministr obrany Boris Pistorius. Právě spolková země Dolní Sasko, kde leží Bergen, by v případě ohrožení byla klíčovým shromaždištěm aliančních sil před vysláním na východ.
před 9 hhodinami
Načítání...