Stažení strana 2 z 2

Zářijový termín úplného stažení desetitisícové mise NATO z Afghánistánu se blíží a v zemi narůstají obavy z Talibanu. Největší strach mají místní, kteří v minulých letech spolupracovali se zahraničními silami. Tlumočníci, kuchaři či zásobovači se obávají pomsty islamistů. Lidskoprávní organizace zvyšují tlak na západní vlády, aby se o své spolupracovníky postaraly.

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.

Obnovu a oživení Severoatlantické aliance slíbil v Bruselu svým kolegům z ostatních členských zemí NATO šéf americké diplomacie Antony Blinken. Přislíbil také sdílet plány USA na odchod z Afghánistánu, ačkoli konkrétní datum se spojenci nedozvěděli. Blinken rovněž mluvil o potřebě ostražitosti vůči Rusku, včetně amerického požadavku na přerušení stavby plynovodu Nord Stream 2. I kvůli hrozbám z východu by podle něj evropští členové Aliance měli více sblížit své postoje s Tureckem.

Nový Zéland stáhne do května své poslední vojáky z Afghánistánu, oznámila novozélandská premiérka Jacinda Ardernová. Země počet armádních příslušníků na místě v posledních letech neustále snižovala.

Indičtí a čínští ministři zahraničí se v pátek dohodli na stažení vojsk ze sporné hraniční oblasti mezi oběma zeměmi. Zavázali se také udržovat odstup a uvolňovat napětí ve sporné hraniční oblasti Ladákh, kde v červnu došlo k nejkrvavějšímu střetu těchto dvou jaderných mocností za několik desetiletí.

Česká armáda dočasně stáhla vojáky z Iráku. Zdůvodnila to výrazným omezením operačních úkolů, bezpečnostními hrozbami, epidemií koronaviru a plánovanou restrukturalizací mise. Tři desítky mužů se do Čech vrátily v úterý večer, uvedla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Tisíce iráckých stoupenců šíitského duchovního Muktady Sadra se shromáždily v Bagdádu a požadovaly odchod amerických vojáků ze země. Při střetech demonstrantů s bezpečnostními silami zemřeli dva lidé a dalších 25 je zraněných, píše s odvoláním na policejní a zdravotnické zdroje agentura Reuters.

Slovensko stáhlo z Iráku sedm svých vojáků, kteří tam působili v misi NATO, oznámil Úřad vlády. Také Německo sníží stavy svých jednotek v zemi, ohlásili ministři zahraničí a obrany. Také další země reagují na rostoucí nestabilitu po zabití íránského generála Kásima Solejmáního Američany na irácké půdě. Dalším důvodem je rezoluce iráckého parlamentu vyzývající vládu, aby vykázala ze země všechny cizí armády, a pozastavení výcvikové mise NATO.

Ukrajinská armáda dokončila své částečné stažení na druhém místě frontové linie u obce Zolote na východě země. O vytvoření širšího pásma, které oddělí vojáky od proruských povstalců, rozhodli začátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. V příštích dnech by měli vojáci opustit i další bojiště fronty na Donbasu.

Společnost Biogen stahuje od pacientů v Česku dvě šarže přípravku Avonex, který je určen k léčbě roztroušené sklerózy. Jde o roztokem naplněné injekční stříkačky a předplněná pera, důvodem pro stahování je riziko netěsnosti obalu. Informoval o tom Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) s tím, že balení dotčených šarží přípravku mají lidé podle ústavu vrátit do lékárny.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ostře odmítl výzvu Spojených států k okamžitému zastavení operace proti Kurdům v severní Sýrii. Příměří označil za nemožné, boje prý plní svůj účel. Během turecké ofenzivy, která trvá už týden, zemřely desítky civilistů a na 160 tisíc lidí muselo opustit domovy, uvádí OSN. Podle tureckého ministerstva obrany bylo zabito či zajato na 640 „teroristů“ z řad kurdských milic.

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář stáhl správní žalobu na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) ve věci neudělení bezpečnostní prověrky. Krok zdůvodnil přes hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka obavou o spravedlnost procesu. Zpochybnil nezávislost soudců pražského městského soudu Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla. Předseda soudu Libor Vávra ale zdůraznil, že má v nestrannost svých soudců naprostou důvěru.