Blízký východ strana 2 z 5

K lednovému rozšíření skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, kterou tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, bylo přizváno šest států. Argentina členství odmítla ještě v závěru loňského roku a o vstupu Saúdské Arábie ještě podle Reuters nepadlo definitivní rozhodnutí. Nakonec tedy vstoupily čtyři státy Afriky a Blízkého východu: Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty. Nyní devítičlenné uskupení je největším konkurentem skupiny G7 a politickou protiváhou Západu. Rozšíření ukazuje rostoucí význam států globálního Jihu, podle odborníků však státy rozdělují odlišné zájmy.

Katar patří k umírněným zemím v regionu, a s takovými je zapotřebí vést dialog, řekl prezident Petr Pavel po jednání s tamním emírem Tamimem bin Hamadem Sáním a s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammadem Attíjou. „Shodli jsme se, že bezpečnostní situaci v Gaze je nutné řešit v komplexnějším balíku, který má konkrétní cíl – a tím je forma státnosti pro Palestince,“ konstatoval český prezident.

Jemenští povstalci jsou terčem západního bombardování. Svět si klade otázku, jak se k věci postaví Írán, který tyto nebezpečné ozbrojence podporuje. Útoky povstalců z Jemenu proti mezinárodní lodní dopravě, podle nich spojené s Izraelem, a protiútok amerických a britských sil s sebou přináší obavy z dalšího rozšiřování konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bude mnohé záviset na další reakci hútíů.

Dosud globálně nepříliš významné hnutí v posledních týdnech ovlivňuje převoz zboží po jedné z nejvytíženějších tras světa. Hútíové už roky bojují v občanské válce proti vládě Jemenu, v průběhu let dokázali s podporou Íránu zasahovat cíle v Saúdské Arábii a nyní hrozí v Rudém moři. Jak se sekta následující charismatického klerika dostala až k tomu, že přitahuje pozornost velmocí?

Uplynulo přesně čtvrt roku od útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael; 7. říjen proměnil a dál proměňuje Blízký východ. Izraelská armáda v sobotu oznámila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy. Boje se nyní přesouvají na jih, eliminace teroristů tam ale bude složitější. Zesilují navíc útoky vedené na Izrael z Libanonu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) očekává, že letošní rok bude v mezinárodních vztazích stejně turbulentní, jako byly dva roky předcházející. Řekl to v Interview ČT24. Varoval před takzvanou únavou z ruské války proti Ukrajině, neboť jde podle něj ve skutečnosti o únavu z hrozícího nebezpečí, kterému bychom mohli podlehnout. V souvislosti s nepodloženým obviněním ze strany Moskvy, že Ukrajinci zabili v ruském Bělgorodu civilisty pomocí raketometů české výroby, Lipavský konstatoval, že čím horší věci Moskva páchá, tím víc špíny hází na ostatní.

Zástupci vládních stran na novoročním projevu prezidenta republiky Petra Pavla oceňují vyváženost a povzbuzující vyznění. Z opozice zaznívají hlasy, že Pavel zvolil témata, která současnému kabinetu nahrávají.

Izraelská armáda zesiluje operace proti teroristickému hnutí Hamás a jeho spojencům v centrální části Pásma Gazy. V menším měřítku se ale násilí dotýká také Západního břehu. Během ozbrojených střetů v hraničním městě Tulkarm zabil izraelský bezpilotní letoun šest lidí. V čtyřicetitisícovém Džanínu, který je označován jako hnízdo islamistického teroru, zatím někteří Palestinci hledají útěchu alespoň v umění. Na Západním břehu natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Papež František v pondělí ve svém tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyjádřil bolest nad oběťmi útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října a vyzval k ukončení izraelské vojenské operace a k řešení humanitární krize v Pásmu Gazy. Apeloval i na propuštění zbývajících rukojmí zadržovaných Hamásem. V poselství žádal také ukončení rusko-ukrajinské války i konfliktů a na dalších místech světa.

Příbuzná jednoho z rukojmí drženého Hamásem Hadar Kadarová stále nemá žádné informace o svém bratranci Yairovi, jehož i s rodinou unesli palestinští teroristé. Zatímco jeho rodina už byla Hamásem propuštěna, on v zajetí zůstává. V rozhovoru pro ČT24 Izraelka uvedla, že její rodina byla v zajetí Hamásu fyzicky a psychicky týrána. Čas na vysvobození dalších rukojmí ze zajetí se podle ní krátí.

Stále intenzivnější boje mezi izraelskou armádou a teroristy z hnutí Hamás už probíhají i na jihu Pásma Gazy. Jeruzalém vyzval civilisty, aby se přesunuli k hranici s Egyptem. Tam se tísní statisíce Palestinců v podmínkách, které se rychle zhoršují. Podle OSN hladoví polovina z dvou milionů obyvatel enklávy.

Několikadenní klid zbraní na Blízkém východě skončil, podle Izraele teroristé z Hamásu nedodali seznam dalších rukojmí k propuštění. Boje znovu propukly naplno, pokračují ale i jednání o příměří. Bývalý agent Mosadu, novinář a spisovatel Gad Šimron v Událostech, komentářích sdělil, že podle něj bude Hamás z většiny zničen, po čemž prý volá i umírněný arabský svět.

Už za dva týdny čeká Evropskou unii (EU) důležitý summit. Lídři zemí sedmadvacítky by na něm měli rozhodnout o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. K blokádě postupu se však chystá maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož je Kyjev členství vzdálený „několik světelných let“. Zároveň šéf maďarské vlády odmítá podpořit další pomoc ve výši 50 milionů eur pro napadenou zemi.

V Pásmu Gazy vypršelo příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Ani jedna ze stran do 6:00 SEČ neoznámila jeho prodloužení. Krátce před uplynutím doby příměří se v Izraeli u Pásma Gazy rozezněl poplach varující před leteckými útoky. Jeruzalém to označil za porušení dohody a oznámil pokračování vojenských operací proti Hamásu. Média informují o útocích napříč oblastí. Podle katarského ministerstva však vyjednávání o klidu zbraní navzdory bojům pokračují. Zahraniční zpravodaj ČT David Borek podotkl, že stále existuje šance na uzavření příměří mezi oběma stranami.

Krajský soud v Liberci bude řešit rozsáhlý případ pašování kokainu a hašiše za několik miliard korun. Jeden z hlavních obžalovaných, devětačtyřicetiletý Vilém Kováč, je na útěku a policie po něm pátrá. Policejní organizace Europol ho zařadila na seznam padesáti nejhledanějších lidí Evropy. Kováč podle kriminalistů díky organizované skupině, kterou kolem sebe vybudoval, poskytoval dalším mezinárodním zločineckým skupinám logistiku a neoprávněně přechovával drogy. Krajská státní zástupkyně podala obžalobu proti jedenácti osobám a jedné firmě.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

První migranti, převážně ze severní Afriky, Asie a Blízkého východu začali přicházet z Ruska k finské hranici počátkem srpna. V posledních týdnech však jejich počty výrazně rostou. Finský premiér Petteri Orpo už uvedl, že by Finsko mohlo uzavřít i poslední otevřený přechod s Ruskem, pokud to bude potřeba.

Ozbrojené křídlo teroristického hnutí Hamás propustilo třináct izraelských rukojmí a čtyři unesené cizince, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari, podle kterého už jsou všichni propuštění na izraelském území. Nedlouho poté Izrael podle agentury AFP oznámil propuštění devětatřiceti palestinských vězňů – žen a mladistvých.

Vycházející hvězda přišla o filmovou roli, Susan Sarandonovou opustila její talentová agentura a Tom Cruise prý zasáhl, aby ochránil svou agentku v době, kdy Hollywood čelí rozvratu kvůli válce na Blízkém východě. Americký zábavní průmysl je proslulý svou politickou jednotností a v naprosté většině otázek hvězdy, manažeři i produkční mluví jedním hlasem. Konflikt mezi Izraelem a teroristy z Hamásu však odhalil ostrý rozkol, napsal list The Times.

Prezident Petr Pavel přivítal na Pražském hradě své protějšky ze zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy ze Slovenska, Polska a Maďarska. Společně se Zuzanou Čaputovou, Andrzejem Dudou a Katalin Novákovou probral projekty financované ze společného fondu, infrastrukturu nebo zahraničněpolitické otázky včetně konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě. Podle Pavla pomohl summit hledat průsečíky, kde mohou sousedé spolupracovat. Česko skupině V4 od července předsedá.

Americká armáda hlásí dva vzdušné údery na pozice Íránem podporovaných šíitských ozbrojenců v Iráku. Jedná se o první americký zásah proti irácké odnoži teroristické organizace Hizballáh po nedávné vlně útoků na americké jednotky v regionu. Spojené státy se dosud zdráhaly udeřit v Iráku kvůli tamní choulostivé politické situaci a kvůli obavám z rozpoutání širšího konfliktu s Íránem. V minulých týdnech ale americké letectvo zasahovalo proti militantním skupinám v sousední Sýrii.

Bílý dům obvinil amerického miliardáře Elona Muska, že v jednom z příspěvků na své sociální síti X šíří antisemitismus a nenávist. Ze sítě se stahují inzerenti v obavách, že se jejich reklamy objeví po boku pronacistického obsahu a nenávistných projevů obecně, upozornila agentura AP.

Izraelská armáda uvedla, že při leteckém úderu zničila na severu Pásma Gazy dům vůdce teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji, který trvale žije v Kataru. Pokračovala také v prohledávání nemocnice Šífa, kde podle ní měl své velitelství Hamás. Podle reportérky BBC vojáci na místě našli vedle zbraní a munice také laptopy se záběry rukojmí. Izraelská armáda tvrdí, že v areálu našla rovněž vstup do tunelu Hamásu. Oblast jižního Izraele nedaleko hranic s Gazou navštívil šéf diplomacie EU Josep Borrell, který Izrael vyzval, aby se v reakci na brutální útok Hamásu ze 7. října „nenechal pohltit hněvem“.