Blízký východ strana 3 z 5

Útok namířený proti vedení Hamásu v Kataru ukázal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zostřil bezpečnostní strategii a nebojí se udeřit takřka v jakékoli zemi, a to navzdory mezinárodní kritice. Netanjahu se nechal slyšet, že je oddán revizionistické vizi Velkého Izraele a hovoří o novém regionálním řádu. Kromě arabského světa přitom začíná současná politika izraelského vedení znervózňovat i Washington.

Izraelská armáda oznámila otevření nového dočasného koridoru, kterým mají obyvatelé opustit město Gaza, kde armáda v úterý zahájila pozemní ofenzivu. Koridor bude otevřen pouze 48 hodin. Izraelská armáda v minulých týdnech opakovaně vyzývala obyvatele města k evakuaci na jih Pásma, ve středu večer pak uvedla, že Pásmo Gazy během dne opustilo zhruba 550 Palestinců.

Izraelská armáda zahájila rozšířenou operaci ve městě Gaza s cílem zničit vojenskou infrastrukturu teroristického Hamásu a vyzvala tamní obyvatele, aby se okamžitě evakuovali na jih, píše AP s odvoláním na mluvčího armády, který město označil za nebezpečnou bojovou zónu. Začátek intenzivní operace v Gaze podle serveru Ynet potvrdil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Média s odkazem na zdravotníky uvádí, že od půlnoci z pondělí na úterý do úterního večera při úderech v oblasti zahynuly desítky Palestinců.

Arabské země Perského zálivu chtějí kvůli útoku židovského státu na činitele Hamásu v katarském Dauhá aktivovat společný obranný mechanismus. Lídři arabsko-islámského světa také na summitu vyzvali k přezkoumání diplomatických a obchodních vazeb na Izrael. Překvapivá operace vzbudila obavy v zemích Maghrebu, jež dosud spoléhaly na to, že jim spolupráce se Spojenými státy zajistí ochranu.

Úřady ovládané Hamásem uvádějí, že pondělní izraelské údery ve městě Gaza zabily nejméně šestnáct lidí. Zničily nejvyšší budovu ve městě a několik dalších. Město, kde armáda židovského státu pokračuje v ofenzivě, již opustila značná část obyvatelstva. Ministr zahraničí USA Marco Rubio na návštěvě Izraele řekl, že obyvatelé Pásma Gazy si zaslouží lepší budoucnost, která ale podle něj nemůže začít, dokud nebude zlikvidován Hamás.

Poprvé za více než padesát let se v Sýrii mají konat parlamentní volby, které nebudou v režii asadovské diktatury. Podle kritiků nepřímý systém nejspíš nahraje zástupcům loajálním k nové islamistické vládě, někteří experti ale hovoří o nezbytném prvním kroku. Damašek totiž po vleklé občanské válce potřebuje získat mezinárodní uznání a s ním spojenou finanční pomoc.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio má o víkendu na Blízkém východě řešit stav jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem po úderu židovského státu na vedení teroristického hnutí v katarském Dauhá. V Gaza City zatím pokračují izraelské letecké údery a postup armády hlouběji do ulic. Dle izraelské armády již z města odešlo na 250 tisíc lidí.

Izrael při úterním útoku na představitele teroristického hnutí Hamás v Kataru použil balistické rakety odpálené bojovými letadly v Rudém moři. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), kterému to sdělili američtí představitelé seznámení s detaily operace. O útoku se USA prý dozvěděly s tak malým předstihem, že mu nedokázaly zabránit. Washington úder, který zasáhl jeho spojence na Blízkém východě, kritizoval.

„Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vede Blízký východ do chaosu a měl by stanout před soudem,“ prohlásil ve středečním rozhovoru pro CNN katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Tvrdí také, že s partnery v regionu jedná o společné odpovědi na úterní izraelský útok v Dauhá. Armáda židovského státu prohlásila, že podnikla útoky na vedení teroristického hnutí Hamás. Premiér Izraele také ve středu vyzval Katar a všechny země, které podle něj poskytují útočiště teroristům, aby je buď vyhnaly, nebo stíhaly, podotkla agentura AFP.

Izraelská armáda podnikla údery na katarskou metropoli Dauhá. Její velení uvedlo, že útok cílil na představitele teroristického hnutí Hamás. Terčem měl být hlavní vyjednavač Hamásu Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí. Vedení Hamásu však prý přežilo, sdělil televizi al-Džazíra představitel hnutí. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu prohlásil, že nařídil provést úder v reakci na pondělní útok v Jeruzalémě, při němž dvojice ozbrojenců zastřelila šest lidí.

Izrael v pondělí večer provedl vzdušné údery v blízkosti syrských měst Latakíja na pobřeží, Homs v centrální části země a Palmýra, známé svými antickými památkami, píší agentury AFP a Reuters s odvoláním na nevládní organizaci a syrská státní média. Izraelská armáda se k úderům bezprostředně nevyjádřila.

Britský premiér Keir Starmer se v pondělí ve svém vládním sídle v Londýně setkal s prezidentem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem, který ocenil slib Spojeného království uznat tento měsíc palestinský stát. Informovala o tom agentura Reuters. Starmer v červenci oznámil, že Británie v září uzná existenci Státu Palestina, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení katastrofální situace v Pásmu Gazy a k uzavření příměří v tamní válce.

Izraelský nejvyšší soud rozhodl, že vláda nezajistila, aby bylo palestinským vězňům, které Izrael drží z bezpečnostních důvodů, poskytováno dostatečné množství jídla pro základní obživu, a nařídil úřadům zlepšit jejich stravování. Toto rozhodnutí je ojedinělým případem, kdy nejvyšší soud země rozhodl proti jednání vlády během téměř dvouleté izraelské ofenzivy v palestinském Pásmu Gazy, píše agentura AP.

Londýnská policie v sobotu zatkla 890 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda v červenci zakázala na základě protiteroristických zákonů. Policie to v neděli uvedla na svém webu. Dříve uváděné číslo bylo menší.

Londýnská policie v sobotu zatkla zhruba 425 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda zakázala na základě protiteroristických zákonů. Informuje o tom agentura Reuters.

Izraelská armáda zničila ve městě Gaza budovu, o níž tvrdí, že v ní mělo základnu teroristické hnutí Hamás, píše server The Times of Israel (ToI). Předtím vyzvala k evakuaci okolí. Vícepodlažní budovu podle Jeruzaléma využíval Hamás ke shromažďování informací. Vojsko také před pár hodinami vyzvalo Palestince z tohoto města, aby se evakuovali do nově budované humanitární oblasti na jihu Pásma Gazy u města Chán Júnis.

Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, který zároveň dodal, že je také třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i teroristické hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.

Americké ministerstvo zahraničí se rozhodlo výrazně omezit vydávání víz Palestincům. S odkazem na vlastní zdroje z diplomacie to v noci na pondělí napsal server deníku The New York Times (NYT). Podle listu se zákaz týká víz pro studijní, lékařské či pracovní účely.

Nejméně jedenáct zaměstnanců OSN zadrželi v neděli jemenští džihádisté hútíové v hlavním městě Saná a v přístavu Hudajdá, které jsou pod kontrolou Íránem podporovaných povstalců, oznámil podle agentury AFP vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg. Tiskové agentury už odpoledne informovaly o raziích džihádistů v kancelářích Světového potravinového programu (WFP) a Dětského fondu OSN (UNICEF).

Izraelská armáda oznámila, že zahájila přípravné operace a první fáze útoku na město Gaza, píše agentura Reuters. Armáda dodala, že působí s velkou silou na jeho předměstí. Server BBC zároveň informoval o intenzivním bombardování ve východní části města. Izrael v pátek ukončil každodenní přestávky v bojích pro doručování humanitární pomoci ve městě Gaza, které označil za nebezpečnou bojovou zónu.

Rada bezpečnosti OSN schválila ukončení mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL) na konci příštího roku. Zároveň tak potvrdila finální prodloužení mandátu mírových jednotek, který měl oficiálně skončit tuto neděli. Jednotky na jihu Libanonu by se měly začít stahovat na konci roku 2026 a v průběhu roku 2027. Izraelský velvyslanec při OSN označil rozhodnutí za dobrou zprávu. Orgán OSN rozhodnutím ustoupil požadavkům USA a jejich blízkého spojence Izraele, podotkla agentura AP.

Ministři končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) probírali na zasedání vlády zmenšení administrativní zátěže. Pět týdnů před sněmovními volbami schválili obsah čtvrtého takzvaného antibyrokratického balíčku, jde o tři desítky návrhů. Po oficiálním zasedání se ministři věnovali přípravě návrhu rozpočtu na příští rok.

Izraelské jednotky se v pondělí v Násirově nemocnici v Pásmu Gazy snažily zasáhnout kameru používanou teroristickým hnutím Hamás ke sledování izraelských vojáků, uvedla podle agentur armáda židovského státu s odkazem na předběžné vyšetřování útoku. Při úderech na nemocnici bylo zabito šest členů Hamásu, tvrdí armáda s tím, že pět novinářů, kteří při útoku také zahynuli, nebyli terčem útoku.

Vedle arabsko-izraelského konfliktu sužuje Blízký východ i dlouhé období sucha. Poslední zima totiž místo vytoužených srážek přinesla jen prohloubení krize. Kritický nedostatek vláhy zasáhl všechny země regionu. Výrazně se projevil například na syrsko-izraelském pomezí Golanských výšin, kde přitom díky horské poloze panuje klima podobné tomu ve střední Evropě. Obyvatelé Izraelem okupovaných Golan jsou přitom závislí na místních zdrojích vody, protože nejsou napojeni na izraelský vodovodní systém.