Blízký východ strana 3 z 5

Izraelská armáda zesiluje operace proti teroristickému hnutí Hamás a jeho spojencům v centrální části Pásma Gazy. V menším měřítku se ale násilí dotýká také Západního břehu. Během ozbrojených střetů v hraničním městě Tulkarm zabil izraelský bezpilotní letoun šest lidí. V čtyřicetitisícovém Džanínu, který je označován jako hnízdo islamistického teroru, zatím někteří Palestinci hledají útěchu alespoň v umění. Na Západním břehu natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Papež František v pondělí ve svém tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyjádřil bolest nad oběťmi útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října a vyzval k ukončení izraelské vojenské operace a k řešení humanitární krize v Pásmu Gazy. Apeloval i na propuštění zbývajících rukojmí zadržovaných Hamásem. V poselství žádal také ukončení rusko-ukrajinské války i konfliktů a na dalších místech světa.

Příbuzná jednoho z rukojmí drženého Hamásem Hadar Kadarová stále nemá žádné informace o svém bratranci Yairovi, jehož i s rodinou unesli palestinští teroristé. Zatímco jeho rodina už byla Hamásem propuštěna, on v zajetí zůstává. V rozhovoru pro ČT24 Izraelka uvedla, že její rodina byla v zajetí Hamásu fyzicky a psychicky týrána. Čas na vysvobození dalších rukojmí ze zajetí se podle ní krátí.

Stále intenzivnější boje mezi izraelskou armádou a teroristy z hnutí Hamás už probíhají i na jihu Pásma Gazy. Jeruzalém vyzval civilisty, aby se přesunuli k hranici s Egyptem. Tam se tísní statisíce Palestinců v podmínkách, které se rychle zhoršují. Podle OSN hladoví polovina z dvou milionů obyvatel enklávy.

Několikadenní klid zbraní na Blízkém východě skončil, podle Izraele teroristé z Hamásu nedodali seznam dalších rukojmí k propuštění. Boje znovu propukly naplno, pokračují ale i jednání o příměří. Bývalý agent Mosadu, novinář a spisovatel Gad Šimron v Událostech, komentářích sdělil, že podle něj bude Hamás z většiny zničen, po čemž prý volá i umírněný arabský svět.

Už za dva týdny čeká Evropskou unii (EU) důležitý summit. Lídři zemí sedmadvacítky by na něm měli rozhodnout o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. K blokádě postupu se však chystá maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož je Kyjev členství vzdálený „několik světelných let“. Zároveň šéf maďarské vlády odmítá podpořit další pomoc ve výši 50 milionů eur pro napadenou zemi.

V Pásmu Gazy vypršelo příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Ani jedna ze stran do 6:00 SEČ neoznámila jeho prodloužení. Krátce před uplynutím doby příměří se v Izraeli u Pásma Gazy rozezněl poplach varující před leteckými útoky. Jeruzalém to označil za porušení dohody a oznámil pokračování vojenských operací proti Hamásu. Média informují o útocích napříč oblastí. Podle katarského ministerstva však vyjednávání o klidu zbraní navzdory bojům pokračují. Zahraniční zpravodaj ČT David Borek podotkl, že stále existuje šance na uzavření příměří mezi oběma stranami.

Krajský soud v Liberci bude řešit rozsáhlý případ pašování kokainu a hašiše za několik miliard korun. Jeden z hlavních obžalovaných, devětačtyřicetiletý Vilém Kováč, je na útěku a policie po něm pátrá. Policejní organizace Europol ho zařadila na seznam padesáti nejhledanějších lidí Evropy. Kováč podle kriminalistů díky organizované skupině, kterou kolem sebe vybudoval, poskytoval dalším mezinárodním zločineckým skupinám logistiku a neoprávněně přechovával drogy. Krajská státní zástupkyně podala obžalobu proti jedenácti osobám a jedné firmě.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

První migranti, převážně ze severní Afriky, Asie a Blízkého východu začali přicházet z Ruska k finské hranici počátkem srpna. V posledních týdnech však jejich počty výrazně rostou. Finský premiér Petteri Orpo už uvedl, že by Finsko mohlo uzavřít i poslední otevřený přechod s Ruskem, pokud to bude potřeba.

Ozbrojené křídlo teroristického hnutí Hamás propustilo třináct izraelských rukojmí a čtyři unesené cizince, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari, podle kterého už jsou všichni propuštění na izraelském území. Nedlouho poté Izrael podle agentury AFP oznámil propuštění devětatřiceti palestinských vězňů – žen a mladistvých.

Vycházející hvězda přišla o filmovou roli, Susan Sarandonovou opustila její talentová agentura a Tom Cruise prý zasáhl, aby ochránil svou agentku v době, kdy Hollywood čelí rozvratu kvůli válce na Blízkém východě. Americký zábavní průmysl je proslulý svou politickou jednotností a v naprosté většině otázek hvězdy, manažeři i produkční mluví jedním hlasem. Konflikt mezi Izraelem a teroristy z Hamásu však odhalil ostrý rozkol, napsal list The Times.

Prezident Petr Pavel přivítal na Pražském hradě své protějšky ze zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy ze Slovenska, Polska a Maďarska. Společně se Zuzanou Čaputovou, Andrzejem Dudou a Katalin Novákovou probral projekty financované ze společného fondu, infrastrukturu nebo zahraničněpolitické otázky včetně konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě. Podle Pavla pomohl summit hledat průsečíky, kde mohou sousedé spolupracovat. Česko skupině V4 od července předsedá.

Americká armáda hlásí dva vzdušné údery na pozice Íránem podporovaných šíitských ozbrojenců v Iráku. Jedná se o první americký zásah proti irácké odnoži teroristické organizace Hizballáh po nedávné vlně útoků na americké jednotky v regionu. Spojené státy se dosud zdráhaly udeřit v Iráku kvůli tamní choulostivé politické situaci a kvůli obavám z rozpoutání širšího konfliktu s Íránem. V minulých týdnech ale americké letectvo zasahovalo proti militantním skupinám v sousední Sýrii.

Bílý dům obvinil amerického miliardáře Elona Muska, že v jednom z příspěvků na své sociální síti X šíří antisemitismus a nenávist. Ze sítě se stahují inzerenti v obavách, že se jejich reklamy objeví po boku pronacistického obsahu a nenávistných projevů obecně, upozornila agentura AP.

Izraelská armáda uvedla, že při leteckém úderu zničila na severu Pásma Gazy dům vůdce teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji, který trvale žije v Kataru. Pokračovala také v prohledávání nemocnice Šífa, kde podle ní měl své velitelství Hamás. Podle reportérky BBC vojáci na místě našli vedle zbraní a munice také laptopy se záběry rukojmí. Izraelská armáda tvrdí, že v areálu našla rovněž vstup do tunelu Hamásu. Oblast jižního Izraele nedaleko hranic s Gazou navštívil šéf diplomacie EU Josep Borrell, který Izrael vyzval, aby se v reakci na brutální útok Hamásu ze 7. října „nenechal pohltit hněvem“.

Válka Izraele proti teroristickému hnutí Hamás se negativně promítá do mnoha odvětví ekonomiky židovského státu. Problémy mají služby, ale třeba také zemědělství, které se potýká s nedostatkem pracovních sil a raketovými poplachy, které narušují práce na poli. Válka tvrdě dopadá i na turistický ruch.

Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Ve čtvrtek to oznámil americký prezident Joe Biden po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a informovala o tom také čínská státní média. Si podle nich řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání „zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu“.

Pohonné hmoty v Česku dál zlevňují. Průměrná cena benzinu za týden klesla o 62 haléřů na 38,23 koruny a je nejnižší od začátku srpna. Nafta zlevnila o 60 haléřů a litr se ve středu prodával v průměru za 38,71 koruny. Levnější byl diesel naposledy v polovině září. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje. Paliva v Česku zlevňují od začátku října, předtím zhruba čtyři měsíce zdražovala. Podle analytiků by pokles cen mohl vzhledem k vývoji na světových trzích s ropou pokračovat.

Švédská aktivistka Greta Thunbergová vyvolala bouřlivou debatu, když se v době konfliktu v Pásmu Gazy vymezila proti Izraeli a postavila za Palestince. Naposledy se tak stalo v nizozemském Amsterdamu, kde během neděle protestovaly desítky tisíc lidí a žádaly od vlády důraznější řešení klimatické změny. Aktivistku za její výroky přitom kritizuje jak Jeruzalém, tak i někteří představitelé klimatického hnutí.

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.