Blízký východ strana 5 z 5

Zdravotní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás v úterý uvedly, že počet obětí války v Pásmu Gazy překročil šedesát tisíc. Většina mrtvých jsou podle nich civilisté, další tisíce lidí se pohřešují pod troskami zničených budov. Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Katarská televize al-Džazíra zároveň v úterý napsala, že úterní izraelské útoky v Pásmu Gazy si vyžádaly nejméně 62 mrtvých, mezi nimiž je i devatenáct osob, které čekaly na humanitární pomoc.

Izraelská snaha zabrat Západní břeh Jordánu je nelegální. Totální ničení Pásma Gazy je nepřijatelné a oboje musí přestat, řekl v pondělí generální tajemník OSN António Guterres na úvod dvoudenní konference OSN zaměřené na dvoustátní řešení palestinsko-izraelského konfliktu, kterou pořádají Francie a Saúdská Arábie. Podle Francie k dvoustátnímu řešení neexistuje alternativa, zatímco podle Saúdské Arábie je vytvoření palestinského státu předpokladem k normalizaci vztahů s Izraelem.

Pokud dvě strany nejsou schopny se dohodnout, musíme si položit otázku, jestli nepřišel čas, aby mezinárodní společenství, které pomohlo vzniku státu Izrael, nyní pomohlo vzniku státu pro Palestince, řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP 09) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) to však bude velmi obtížné. Jasného zástupce palestinského státu totiž v tuto chvíli nevidí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.

Izraelská armáda (IDF) poprvé od začátku války v Gaze spustila pozemní operaci v Dajr al-Balahu v centrální části Pásma Gazy. Podle agentury Reuters panují obavy, že teroristické hnutí Hamás v tomto městě drží zbývající rukojmí. Armáda zahájila ofenzivu v pondělí pod těžkým dělostřeleckým a leteckým krytím jen několik hodin poté, co vydala pokyn k rozsáhlé evakuaci této oblasti, píše také zpravodajský server BBC. Velká Británie a dalších více než dvacet zemí vyzvalo k okamžitému ukončení války v Pásmu Gazy.

„Osobně jsem přesvědčen, že obrana Izraele už přesáhla přiměřenou únosnost. Dění v Gaze a vraždění civilistů je potřeba co nejdříve zastavit,“ sdělil v Událostech, komentářích předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj nebyla Praha k podpisu pondělní výzvy k ukončení bojů přizvána kvůli své dlouhodobé pozici podporující Jeruzalém. Podle poslance Jiřího Kobzy (nestr.) by měla být česká diplomacie „více rozkročená doširoka“. Exministr zahraničí Tomáš Petříček podotkl, že je na místě se ptát, zda je teroristické hnutí Hamás relevantním aktérem pro jednání o budoucnosti Gazy. Hosté pořadu moderovaného Barborou Kroužkovou se věnovali také možnému ukončení ruské agrese na Ukrajině.

Francie vynaloží v příštích dvou letech dodatečných 6,5 miliardy eur (160 miliard korun) na obranné výdaje s ohledem na nové a bezprecedentní hrozby ve světě, uvedl v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron. V projevu vpředvečer výročí pádu Bastily také prohlásil, že Evropa od konce druhé světové války nikdy nečelila takovým hrozbám, ať už ze strany Ruska, nebo v podobě teroristických či kybernetických útoků.

Izraelský útok v Pásmu Gazy připravil o život nejméně deset lidí, včetně šesti dětí, které čekaly ve frontě na vodu, informovaly tiskové agentury s odkazem na místní úředníky. Židovský stát to zdůvodnil technickým selháním rakety při úderu na teroristu desítky metrů daleko a vyjádřil lítost. Podle civilní obrany v Hamásem ovládaném Pásmu Gazy Izrael útočil před svítáním a brzy ráno a zasáhl zejména domy a uprchlické tábory.

Civilní obrana v Hamásem ovládaném Pásmu Gazy uvádí, že při dvou izraelských vzdušných úderech tam ve středu zahynulo nejméně dvacet lidí, včetně šesti dětí. Zvláštní vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff v úterý večer vyjádřil naději, že tento týden bude dosaženo dohody o šedesátidenním příměří mezi Izraelem a teroristy z Hamásu. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar informoval, že Izrael bude ochoten jednat o trvalém příměří v Gaze, pokud bude uzavřena dohoda o příměří dočasném.

Prezident USA Donald Trump jednal podruhé během dvou dnů s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Podle amerických médií debatovali hlavně o situaci v Pásmu Gazy a o možném příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a židovským státem. Podle Trumpova vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa se znesvářené strany „přibližují dohodě“. Jednání státníků se týkalo i vztahů s Íránem.

Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, řekl v úterý podle agentury Reuters v projevu v britském parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistily příměří. Macron je i s manželkou Brigitte na třídenní státní návštěvě Británie. Na hradě Windsor je přivítal král Karel III. s královnou Camillou.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Teherán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Írán to ale v úterý popřel. Na úvod jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem také prohlásil, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce. Šéf Bílého domu naznačil i pokrok v možném „přesídlení“ Palestinců z Pásma Gazy. Netanjahu připustil, že je otevřen k míru s umírněnými Palestinci.

Benjamin Netanjahu míří potřetí za půl roku za Donaldem Trumpem do Bílého domu. Návštěva se uskuteční poté, co Spojené státy v červnu zasáhly íránská jaderná zařízení. Nyní se mezinárodní pozornost soustředí na příměří v konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Gaze.

Izraelské vzdušné údery za uplynulých 24 hodin zabily v Pásmu Gazy nejméně 33 Palestinců. S odkazem na zástupce místních nemocnic o tom informuje agentura AP. Izraelská armáda v neděli uvedla, že v Pásmu Gazy za poslední den zasáhla 130 cílů.

Vědci poprvé sekvenovali celý genom starověkého Egypťana, který žil přibližně před 4500 až 4800 lety. Získali tak zásadní odpovědi o této civilizaci.

Teroristické hnutí Hamás rámcově přijalo americký návrh na příměří v Pásmu Gazy, s nímž už dříve souhlasil Izrael. Nyní se řeší konečná podoba dohody. Hnutí chce záruky, aby Jeruzalém nemohl po šedesáti dnech klidu zbraní obnovit boje. Izraelská vláda přitom trvalé příměří odmítala, pokud Hamás zůstane politickou a vojenskou silou. Islamisté taky požadují úplné zásobování enklávy prostřednictvím OSN a snížení role kontroverzní Humanitární nadace pro Gazu.

Izraelské údery v Pásmu Gazy v noci na pátek zabily patnáct lidí, včetně tří dětí, uvedla podle agentury AFP místní civilní obrana. Izraelská armáda AFP sdělila, že konkrétní údery nemůže bez přesných souřadnic komentovat, a dodala, že v pásmu provádí operace, jejichž cílem je zničit vojenské schopnosti teroristické skupiny Hamás.

Republikánský senátor Lindsey Graham má ve Washingtonu unikátní postavení. Díky lichotkám přesvědčil prezidenta Donalda Trumpa k úderu na Írán, navíc patří mezi jeho vlivné poradce. Zároveň udržuje blízké vztahy s demokraty v otázkách podpory Ukrajiny. Jeho názory a vyjádření dráždí nicméně Trumpovu voličskou základnu a jeho vztah se současným prezidentem USA je čas od času turbulentní.

Írán má kapacity obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi stanici CBS NEWS. Izraelské a americké údery proti íránským jaderným zařízením podle něj nedokázaly zničit vše. Je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. Grossiho slova jsou v rozporu s opakovanými tvrzeními amerického prezidenta Donalda Trumpa, že americké údery „zcela a totálně zničily“ íránská zařízení na obohacování uranu.

Izraelský vzdušný úder na věznici Evín v Teheránu zabil 71 lidí, uvedl v neděli ráno mluvčí íránské justice Asghar Džahangír, kterého citovala íránská justiční webová stránka Mízán. Izrael na nechvalně známou věznici, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo cizinci, zaútočil v pondělí 23. června.

Statisíce lidí se v sobotu v Teheránu zúčastnily ceremoniálu spojeného se státním pohřbem přibližně šedesáti lidí, včetně jaderných vědců a velitelů revolučních gard, zabitých při izraelských úderech, píše agentura AP. Íránská státní média tvrdí, že procesí se zúčastnilo přes milion lidí. Tento počet nelze nezávisle ověřit, podle AP však truchlící davy zcela zaplnily několik kilometrů dlouhou hlavní teheránskou třídu. Podle CNN se objevili i představitelé režimu, kteří byli považováni za mrtvé.

Írán se po konfliktu s Izraelem vrací postupně k běžnému životu. Teherán, který byl vedle jaderných zařízení primárním cílem úderů, bilancuje škody. Za kulisou obnovené normálnosti ale podle lidskoprávních organizací probíhá rozsáhlé zatýkání a tvrdé represe.

Velitelé izraelské armády dali svým jednotkám v Pásmu Gazy rozkaz střílet v blízkosti distribučních center humanitární pomoci na neozbrojené davy Palestinců, přestože bylo zřejmé, že pro izraelské vojáky nepředstavují žádnou hrozbu; vojáci davy střelbou rozháněli nebo je od center vytlačovali. Deníku Ha'arec to řeklo několik vojáků izraelské armády včetně důstojníků. Od konce května byly v blízkosti těchto center zabity podle úřadů ovládaných Hamásem stovky Palestinců.

Vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se zapojily i Spojené státy, je sice dočasně přerušený, ale vyvolal už napětí na celém Blízkém východě. A to právě v době, kdy do regionu zamíří na začátku letních prázdnin turisté. Jak cestovat v době nejistot?