Blízký východ strana 5 z 5

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.

Mezi muslimskými komunitami v západní Evropě se kvůli válce na Blízkém východě rychle šíří napětí. Po pondělní vraždě dvou Švédů v Bruselu mají policie v mnoha zemích vysoký stupeň pohotovosti. Radikální muslimové navíc organizují spolu s krajní levicí demonstrace na podporu Palestinců. Ty berlínské opakovaně přerostly v pouliční násilí. Ministři vnitra zemí EU se v Lucemburku shodli na tom, že vidí řešení zejména v deportacích neúspěšných žadatelů o azyl.

Ruské a ukrajinské jednotky se při bojích na východní Ukrajině snaží dosáhnout průlomu dříve, než vojenské operace omezí chladné a mokré počasí. Zatímco Kyjev odolává intenzivním ruským útokům na město Avdijivka a předměstí Doněcku, frontová linie se výrazně neposunula ani opačným směrem v rámci ukrajinské protiofenzivy.

Běsnění teroristů z hnutí Hamás zasáhlo i Čechy pobývající v Izraeli a Izraelce žijící v Česku. První říjnová sobota, kdy útočníci pronikli na území židovského státu, aby vraždili a unášeli, jim prý navždy změnila životy. O dění na Blízkém východě, který se po obnovení židovsko-arabského konfliktu potácí na pokraji katastrofy, natáčeli Reportéři ČT.

Palestinské teroristické hnutí Hamás chce výměnou za propuštění rukojmí odvlečených do Pásma Gazy, aby Izrael osvobodil šest tisíc palestinských vězňů a vězeňkyň, uvedl bývalý lídr skupiny Chálid Mišál. Skupina zveřejnila video zajaté 21leté Izraelky, kterou drží jako rukojmí. Izrael pokračoval v útocích na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu i na Hamás v Pásmu Gazy. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) varuje, že nemocnicím v Pásmu Gazy dojde během 24 hodin elektřina. Podle agentury Reuters se v pondělí měl otevřít hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem, zůstává však většinou uzavřený.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nařídil zmobilizovat sedm tisíc vojáků pro posílení bezpečnostních hlídek. Opatření reaguje na páteční útok v Arrasu na severu Francie, při němž dvacetiletý mladík nožem zabil učitele a další lidi zranil. Země téhož dne vyhlásila nejvyšší stupeň varování před terorismem. Kvůli anonymní hrozbě bombou bylo v sobotu evakuováno pařížské muzeum Louvre, kvůli obdobné hrozbě evakuovali také návštěvníky a personál zámku a parku ve Versailles. Ministr vnitra Gérald Darmanin později oznámil, že šlo o falešný poplach.

Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.

Izrael informoval OSN, že by se 1,1 milionu Palestinců v Pásmu Gazy mělo na jeho výzvu v příštích 24 hodinách přesunout do jižní části tohoto úzkého pobřežního pásu. Uvedl to mluvčí Organizace spojených národů, prohlášení Izraelců přišlo ve čtvrtek pozdě večer. Tento krok by podle agentury Reuters mohl být předzvěstí izraelské pozemní ofenzivy.

Když jednáte s teroristy tvrdě, často tím jen podpoříte to, v co věří, řekl v rozhovoru pro ČT24 Joe Navarro, který pracoval 25 let pro americkou FBI. Izrael podle něj ví, jak informace získat. Věří také, že na Blízkém východě stále existují komunikační kanály. Navarro vedl přes třináct tisíc rozhovorů s různými svědky i podezřelými. Sehrál klíčovou roli v usvědčení Rodericka Ramseyho, který během studené války pomohl ukrást a prodat obranné plány států NATO pro případ útoku Sovětského svazu.

Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.

Útok teroristického hnutí Hamás na Izrael uvrhl Blízký východ do zmatku. Odveta Izraele se zřejmě neobejde bez invaze do Pásma Gazy, mezi diplomaty a představiteli západních zemí roste nervozita ohledně možné eskalace. Rusko útoky neodsoudilo, řešení konfliktu podle něj spočívá ve vzniku samostatného palestinského státu. Objevují se tak otázky, jakým způsobem chce Rusko chaosu využít – podpora Izraele Západem by totiž mohla vést ke snížení podpory Ukrajiny. Blízký východ přitom není jediným regionem, kde se o vlivu Ruska na rozdmýchávání střetů spekuluje.

Ohlášená úplná blokáda Pásma Gazy je bezprecedentní záležitost, kterou řada lidskoprávních organizací považuje za nelegální, uvedla v 90' ČT24 analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Anna Filipi. Pokud dojde na izraelskou pozemní ofenzivu v Gaze, zaplatí za to životy hlavně civilisté, obává se Filipi. Izrael už na jihu země hromadí vojska i těžkou techniku, zatím ale není jasné, zda k operaci reálně dojde, nebo se jedná pouze o snahu teroristy odstrašit. Experti v případě vpádu izraelských sil do Gazy varují před dalším vyhrocením situace. Panují hlavně obavy z rozpoutání nové války s libanonským Hizballáhem.

Izraelská armáda oznámila, že plně obnovila kontrolu nad hranicí s palestinským Pásmem Gazy, podle BBC se u ní soustředí 35 izraelských praporů. Pásmo Gazy nadále čelí bombardování ze vzduchu, které provádí izraelské letectvo v reakci na útok teroristů Hamásu na izraelském území. Počet mrtvých přesáhl v Izraeli podle oficiálních údajů tisícovku, v Pásmu Gazy devět stovek. USA poskytnou Izraeli vojenskou pomoc, obsahovat bude mimo jiné rakety pro izraelský systém protivzdušné obrany.

Izraelský ministr obrany Joav Galant nařídil totální blokádu Pásma Gazy, skončí tak dodávky vody, jídla, paliv či elektřiny. Letecké údery v Pásmu Gazy jsou podle premiéra Benjamina Netanjahua „teprve začátkem“ operací izraelské armády. Izraelští vojáci v pondělí dostali pod kontrolu situaci v izraelských obcích u hranice s Gazou, kam o víkendu vtrhli palestinští teroristé. Povoláno bylo na 300 tisíc rezervistů. Podle izraelské televize jde o největší odvod v historii země. Hamás v „odplatě“ ostřeloval Jeruzalém.

Zatímco Izrael během pondělí oznámil totální blokádu Pásma Gazy, v oblasti Blízkého východu se množí reakce na konflikt mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás. Ten se rozhořel poté, co islamisté v sobotu podnikli útok na jih Izraele. K napadení se připojilo i extremistické hnutí Hizballáh, které z libanonského území ostřelovalo sever židovského státu. V médiích se rovněž objevily zprávy, že Hamás za katarského zprostředkování jedná o výměně zajatých rukojmí za vězně v Izraeli. Vyjednávání už potvrdilo katarské ministerstvo zahraničí.

Syrský diktátor Bašár Asad se dostává z mezinárodní izolace. Na okraj asijských sportovních her ho přijala Čína, s níž uzavřel dohodu o strategickém partnerství. Letos v květnu obnovila členství Sýrie Liga arabských států (LAS) i přesto, že brutální občanská válka v zemi pokračuje už třináctým rokem. Podle organizace OSN se syrský režim nadále dopouští válečných zločinů.

Izrael a Saúdská Arábie jsou na cestě k historické mírové dohodě. Krok, který by posílil novou rovnováhu na Blízkém východě, zatím není úplně na dosah ruky, ale naděje posilují mimořádně dobré vztahy politických lídrů obou zemí. Dohodu pomáhají dojednat Spojené státy, k jejímu dosažení je však třeba vyřešit nejméně jeden kámen úrazu, a to postavení Palestinců.

Trojice středoevropských zemí –⁠ Polsko, Maďarsko a Slovensko –⁠ setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.

Pokud bude změna klimatu pokračovat, přibude teplot, které nejsou slučitelné s lidskými možnostmi přežití. Tvrdí to nový výzkum, jehož autoři dokazují, že se to bude týkat také střední Evropy.

Světu začíná docházet pitná voda. Tvrdí to nová zpráva, která uvádí, že už nyní trpí nedostatkem životadárné tekutiny asi čtvrtina lidí, přičemž do roku 2050 jich přibude nejméně další miliarda. Příčiny jsou dvě: rostoucí poptávka a klimatické změny.

V Polsku za poslední dekádu skoro desetinásobně přibylo cizinců ze zemí mimo Evropu – pracuje jich tam jeden a čtvrt milionu. Konzervativní vláda sice používá protiimigrační rétoriku, ale paradoxně chtěla podmínky pro zaměstnance z ciziny ještě víc zmírnit. Nakonec od toho před volbami ustoupila.

Protesty proti soudní reformě v Izraeli trvají už více než půl roku a ani letní parlamentní přestávka emoce neuklidnila. Kromě demonstrací a politických hádek se navíc schyluje k dalším střetům. Od začátku září totiž bude nejvyšší soud posuzovat petice proti reformě. Právní experti varují, že zemi hrozí ústavní krize.

Dvojice mužů v pondělí spálila korán před švédským parlamentem ve Stockholmu. Dánská vláda předtím oznámila, že prozkoumá právní cesty, jak za určitých okolností zastavit protesty zahrnující pálení svatých textů, napsal list The Guardian s odkazem na kabinet premiérky Mette Frederiksenové. Podle Kodaně podobné protesty nahrávají extremistům a mohou mít pro Dánsko „významné negativní důsledky“. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan o víkendu vyzval Švédsko a Dánsko, aby podnikly konkrétní kroky a zabránily dalším případům pálení koránu, které letos vyvolaly v muslimském světě velké pobouření.

Spojené arabské emiráty oznámily Světové zdravotnické organizaci (WHO), že v zemi onemocněl mladý muž nemocí MERS, kterou způsobuje koronavirus příbuzný SARSu a SARS-Cov-2. MERS má ale na rozdíl od nich mnohem větší smrtnost.