Izraelské údery v Pásmu Gazy podle civilní obrany zabily patnáct lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy v noci na pátek zabily patnáct lidí, včetně tří dětí, uvedla podle agentury AFP místní civilní obrana. Izraelská armáda AFP sdělila, že konkrétní údery nemůže bez přesných souřadnic komentovat, a dodala, že v pásmu provádí operace, jejichž cílem je zničit vojenské schopnosti teroristické skupiny Hamás.

Sedm lidí, včetně jednoho dítěte, zahynulo při vzdušném úderu na stany s vysídlenými Palestinci poblíž Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, uvedl Muhammad Mughajir z palestinské civilní obrany. Dodal, že při dalších dvou náletech, rovněž na stanové tábory na pobřeží poblíž tohoto města, zahynulo osm lidí, včetně dvou dětí.

Izraelská armáda agentuře AFP na žádost o komentář odpověděla, že vzhledem k absenci přesných souřadnic nemůže učinit žádné konkrétní prohlášení o úderech. Zároveň dodala, že „provádí operace s cílem zničit vojenské kapacity Hamásu“. AFP napsala, že vzhledem k omezením uvaleným na média ze strany Izraele, který Pásmo Gazy obléhá, a obtížím při získávání přístupu na místo není schopna tvrzení palestinských záchranářů nezávisle ověřit.

Ve čtvrtek civilní obrana uvedla, že při izraelských vojenských operacích bylo zabito 73 lidí.

Netanjahu zopakoval svůj záměr „vykořenit Hamás“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který se v pondělí ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ve středu zopakoval svůj záměr „vykořenit Hamás“.

Trump tento týden napsal, že Izrael souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří. Hamás uvedl, že návrh studuje a zatím o něm nerozhodl. Trump v pátek brzy ráno středoevropského času novinářům řekl, že Hamás by mohl sdělit svou odpověď na návrh příměří do 24 hodin.

Válku v Pásmu Gazy vyvolal 7. října 2023 bezprecedentní útok Hamásu a jeho spojenců na Izrael, který si podle sčítání agentury AFP založeného na oficiálních údajích vyžádal na izraelské straně 1219 obětí, z nichž většinu tvořili civilisté. Z 251 osob unesených toho dne je 49 stále rukojmími v Gaze, 27 z nich bylo izraelskou armádou prohlášeno za mrtvé, napsala agentura.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze si izraelská ofenziva dosud vyžádala životy nejméně 57 130 Palestinců, rovněž většinou civilistů. Úřad spravuje Hamás, v resortu však působí zdravotničtí odborníci, kteří vedou a zveřejňují podrobné záznamy o obětech, napsala již dříve agentura AP. V minulých konfliktech se tyto bilance víceméně shodovaly s těmi od nezávislých odborníků, ačkoliv Izrael údaje zpochybňoval, dodala agentura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...