Syrský ministr obrany Murhaf Abú Kasra a velitel arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) Mazloum Abdí v úterý podepsali dohodu o příměří na všech frontách v severní a severovýchodní Sýrii. Klid zbraní nabývá účinnosti okamžitě, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo obrany.
Nedávné střety mezi oběma stranami podle agentury Reuters vrhly stín na průlomovou dohodu, kterou v březnu podepsali Kurdové vedení SDF a nová syrská vláda vedená islamisty. Cílem ujednání bylo začlenit regionální síly do státních institucí.
Dohoda měla pomoci s obnovou země rozvrácené čtrnácti lety občanské války a otevřít cestu k tomu, aby se jednotky vedené Kurdy, které kontrolují čtvrtinu Sýrie, spolu s regionálními kurdskými správními orgány sloučily s Damaškem, dodal Reuters.
Střety propukly v pondělí ve čtvrtích Šajch Maksúd a Ašrafíja města Halab (Aleppo), uvedla agentura AP s odvoláním na syrskou agenturu SANA, podle níž útočily jednotky SDF. Tato koalice nicméně útoky popřela s tím, že její jednotky se z oblasti před několika měsíci stáhly.
Syrský prozatímní prezident Ahmad Šara v úterý jednal se zvláštním vyslancem USA Thomasem Barrackem, s nímž mimo jiné diskutoval i o naplňování dohody s koalicí SDF a o zajištění bezpečnosti a stability, uvedla AP s odvoláním na prohlášení úřadu syrského prezidenta. Dle Reuters se jednání zúčastnili i šéf regionálního velitelství americké armády CENTCOM, admirál Brad Cooper, a syrští ministři obrany a zahraničí Murhaf Abú Kasra a Asaad Šíbání.
Parlamentní volby
V Sýrii v neděli skončily nepřímé parlamentní volby. Podle volební komise bylo do 210členného parlamentu vybráno 119 poslanců, informoval Reuters s tím, že pouze šest z nich jsou ženy. Kritici volební proces považují za nedemokratický, neboť se nejedná o přímé volby a také se ho neúčastnili zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu.
Bašára Asada, který byl vládcem země od roku 2000 po téměř třicetileté vládě jeho otce Háfize, svrhla loni začátkem prosince ani ne dvoutýdenní ofenziva povstalců vedených sunnitským islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) v čele s Abú Muhammadem al-Džúláním. Uskupení HTS pak sestavilo prozatímní vládu a jeho lídr, který měl v minulosti vazby i na teroristickou síť al-Káida, se vrátil k občanskému jménu Ahmad Šará a koncem ledna se stal prozatímním prezidentem země.
