Hormuzský průliv se otevře, pokud Írán přistoupí na dohodu, tvrdí Trump

Nahrávám video

Hormuzský průliv se zcela otevře, pokud Írán přistoupí na dohodu s USA, prohlásil americký prezident Donald Trump. Írán americký návrh analyzuje. Trump dodal, že dočasně pozastavil ochranu a navádění lodí v průlivu, které ohrožovala íránská blokáda. Důvodem jsou podle něj aktuální jednání. Americká blokáda íránských přístavů však pokračuje, americký letoun během středy zasáhl íránský tanker. Do oblasti směřuje francouzská letadlová loď Charles de Gaulle.

„Za předpokladu, že bude Írán souhlasit s tím, na čem jsme se dohodli – což je možná dost odvážný předpoklad –, skončí již tak legendární operace Epic Fury (Epická zuřivost) a díky vysoce účinné blokádě bude Hormuzský průliv otevřen pro všechny, včetně Íránu,“ napsal ve středu Trump.

Hned vzápětí ale Trump znovu pohrozil bombardováním. „Pokud nebudou souhlasit, začne bombardování, které bude bohužel mnohem rozsáhlejší a intenzivnější než dříve,“ dodal. Bulvárnímu deníku New York Post mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.

Írán podle mluvčího tamního ministerstva zahraničí nyní analyzuje americký návrh na ukončení války a odpoví prostřednictvím pákistánských zprostředkovatelů.

Bílý dům se podle serveru Axios domnívá, že uzavření dohody o jednostránkovém memorandu o porozumění je na dosah, přičemž odpověď Teheránu na několik klíčových bodů by mohla přijít do 48 hodin.

Nejmenovaný izraelský zdroj agentury Reuters mezitím ve středu uvedl, že Izrael neměl informace o tom, že by Trump byl potenciálně blízko uzavření dohody o ukončení války s Íránem a odblokování Hormuzského průlivu. Izrael se proto naopak spíše připravoval na další eskalaci bojů.

Pozastavení navádění lodí v průlivu

V úterý večer amerického času (ve středu nad ránem SELČ) Trump na své síti Truth Social oznámil, že „na žádost Pákistánu a dalších zemí“ a také na základě „faktu, že byl dosažen velký pokrok směrem k úplné a konečné dohodě s představiteli Íránu“ bude Projekt Svoboda „nakrátko pozastaven, abychom viděli, zda je možné dokončit a podepsat dohodu či ne“.

Trump v neděli oznámil zahájení operace s názvem Project Freedom (Projekt Svoboda), jejímž cílem je chránit lodě a získat kontrolu nad klíčovou námořní obchodní trasou v Hormuzském průlivu, kterou Írán po zahájení americko-izraelských úderů začátkem března zablokoval, což mimo jiné výrazně zvýšilo ceny ropy.

Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý uvedl, že Spojené státy již zajistily bezpečnou plavbu průlivem a že se k proplutí řadí stovky obchodních lodí. Zmíněná operace měla podle šéfa americké diplomacie Marca Rubia pouze obranný charakter a USA bez podnětu ze strany Íránu nezasahovaly.

Jeden z íránských činitelů v pondělí uvedl, že Teherán by mohl americkou ochranu lodí považovat za porušení příměří, které v současnosti mezi USA a Izraelem na jedné a Íránem na druhé straně platí.

Íránské revoluční gardy v reakci na Trumpovo oznámení sdělily, že s koncem amerických výhrůžek a s novými opatřeními bude zajištěna bezpečná plavba Hormuzským průlivem. Opatření gardy neupřesnily, ale poděkovaly kapitánům lodí za respektování íránských pravidel v oblasti.

Pokračující americká blokáda

Americké námořnictvo bude podle Trumpa pokračovat v námořní blokádě Íránu, která brání lodím vplouvat do íránských přístavů nebo je opouštět. Washington se tím snaží vyvolat ekonomický tlak na Teherán a přimět jej k dohodě podle Trumpových představ. Íránští představitelé však tvrdí, že politickou krizi nelze vyřešit vojenskými prostředky, a varují, že Teherán s konfrontací kolem Hormuzského průlivu ještě ani nezačal.

Během středy americký bojový letoun F/A-18 Super Hornet v Ománském zálivu zasáhl kormidlo nenaloženého tankeru Hasna plujícího pod íránskou vlajkou, který se snažil proplout americkou blokádou do jednoho z íránských přístavů. Na síti X to uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM.

Podle amerického velitelství tanker ignoroval opakované varování, že narušuje námořní blokádu, a proto letoun vypálil několik salv z kanónu ráže 20 mm. „Hasna už do Íránu nepluje“, dodal CENTCOM. Letoun vzlétl z letadlové lodi USS Abraham Lincoln.

CENTCOM ve středu sdělil, že Spojené státy od počátku své námořní blokády íránských přístavů donutily 52 obchodních plavidel změnit směr plavby.

Britská vojenská námořní služba (UKMTO) ve středu podle stanice BBC uvedla, že od začátku války USA a Izraele s Íránem se terčem útoků na Blízkém východě stalo 26 plavidel, celkem bylo podle téhož zdroje v Hormuzském průlivu a Perském a Ománském zálivu hlášeno 46 incidentů, z toho 26 útoků, 18 případů „podezřelé aktivity“ a dva únosy.

Francouzská letadlová loď na cestě k Hormuzu

Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle a její doprovodná válečná plavidla ve středu proplula Suezským kanálem a míří do oblasti Rudého moře a Adenského zálivu. Podle středečního prohlášení francouzského ministerstva obrany se jedná o přípravné kroky pro budoucí misi zaměřenou na zajištění svobody plavby v Hormuzském průlivu, píše agentura Reuters.

Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle
Zdroj: Reuters/Costas Baltas/Pool

Francie a Velká Británie usilují o vznik mnohonárodnostní mise, která by chránila obchodní lodní dopravu v Hormuzském průlivu, „jakmile to podmínky dovolí“. Obě země již dříve zdůraznily, že mise bude výhradně obranného charakteru. Trump v minulosti opakovaně kritizoval západní země za to, že se odmítají vojensky podílet na potlačení íránské blokády průlivu.

Írán měl využít příležitosti, kterou mnohonárodnostní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií nabízí, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu během telefonického rozhovoru se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem. Francouzský prezident v telefonátu také odsoudil nedávné útoky na Spojené arabské emiráty a na několik lodí.

Úderná skupina letadlové lodi Charles de Gaulle byla nasazena ve východní části Středozemního moře krátce poté, co Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Podle Reuters může na moři zůstat po dobu čtyř až pěti měsíců. Loď slouží ve francouzském loďstvu od roku 2001, má jaderný pohon a může nést 30 bojových letadel Rafale.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 43 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...