Hormuzský průliv se otevře, pokud Írán přistoupí na dohodu, tvrdí Trump

Nahrávám video

Hormuzský průliv se zcela otevře, pokud Írán přistoupí na dohodu s USA, prohlásil americký prezident Donald Trump. Írán americký návrh analyzuje. Trump dodal, že dočasně pozastavil ochranu a navádění lodí v průlivu, které ohrožovala íránská blokáda. Důvodem jsou podle něj aktuální jednání. Americká blokáda íránských přístavů však pokračuje, americký letoun během středy zasáhl íránský tanker. Do oblasti směřuje francouzská letadlová loď Charles de Gaulle.

„Za předpokladu, že bude Írán souhlasit s tím, na čem jsme se dohodli – což je možná dost odvážný předpoklad –, skončí již tak legendární operace Epic Fury (Epická zuřivost) a díky vysoce účinné blokádě bude Hormuzský průliv otevřen pro všechny, včetně Íránu,“ napsal ve středu Trump.

Hned vzápětí ale Trump znovu pohrozil bombardováním. „Pokud nebudou souhlasit, začne bombardování, které bude bohužel mnohem rozsáhlejší a intenzivnější než dříve,“ dodal. Bulvárnímu deníku New York Post mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.

Írán podle mluvčího tamního ministerstva zahraničí nyní analyzuje americký návrh na ukončení války a odpoví prostřednictvím pákistánských zprostředkovatelů.

Bílý dům se podle serveru Axios domnívá, že uzavření dohody o jednostránkovém memorandu o porozumění je na dosah, přičemž odpověď Teheránu na několik klíčových bodů by mohla přijít do 48 hodin.

Nejmenovaný izraelský zdroj agentury Reuters mezitím ve středu uvedl, že Izrael neměl informace o tom, že by Trump byl potenciálně blízko uzavření dohody o ukončení války s Íránem a odblokování Hormuzského průlivu. Izrael se proto naopak spíše připravoval na další eskalaci bojů.

Pozastavení navádění lodí v průlivu

V úterý večer amerického času (ve středu nad ránem SELČ) Trump na své síti Truth Social oznámil, že „na žádost Pákistánu a dalších zemí“ a také na základě „faktu, že byl dosažen velký pokrok směrem k úplné a konečné dohodě s představiteli Íránu“ bude Projekt Svoboda „nakrátko pozastaven, abychom viděli, zda je možné dokončit a podepsat dohodu či ne“.

Trump v neděli oznámil zahájení operace s názvem Project Freedom (Projekt Svoboda), jejímž cílem je chránit lodě a získat kontrolu nad klíčovou námořní obchodní trasou v Hormuzském průlivu, kterou Írán po zahájení americko-izraelských úderů začátkem března zablokoval, což mimo jiné výrazně zvýšilo ceny ropy.

Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý uvedl, že Spojené státy již zajistily bezpečnou plavbu průlivem a že se k proplutí řadí stovky obchodních lodí. Zmíněná operace měla podle šéfa americké diplomacie Marca Rubia pouze obranný charakter a USA bez podnětu ze strany Íránu nezasahovaly.

Jeden z íránských činitelů v pondělí uvedl, že Teherán by mohl americkou ochranu lodí považovat za porušení příměří, které v současnosti mezi USA a Izraelem na jedné a Íránem na druhé straně platí.

Íránské revoluční gardy v reakci na Trumpovo oznámení sdělily, že s koncem amerických výhrůžek a s novými opatřeními bude zajištěna bezpečná plavba Hormuzským průlivem. Opatření gardy neupřesnily, ale poděkovaly kapitánům lodí za respektování íránských pravidel v oblasti.

Pokračující americká blokáda

Americké námořnictvo bude podle Trumpa pokračovat v námořní blokádě Íránu, která brání lodím vplouvat do íránských přístavů nebo je opouštět. Washington se tím snaží vyvolat ekonomický tlak na Teherán a přimět jej k dohodě podle Trumpových představ. Íránští představitelé však tvrdí, že politickou krizi nelze vyřešit vojenskými prostředky, a varují, že Teherán s konfrontací kolem Hormuzského průlivu ještě ani nezačal.

Během středy americký bojový letoun F/A-18 Super Hornet v Ománském zálivu zasáhl kormidlo nenaloženého tankeru Hasna plujícího pod íránskou vlajkou, který se snažil proplout americkou blokádou do jednoho z íránských přístavů. Na síti X to uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM.

Podle amerického velitelství tanker ignoroval opakované varování, že narušuje námořní blokádu, a proto letoun vypálil několik salv z kanónu ráže 20 mm. „Hasna už do Íránu nepluje“, dodal CENTCOM. Letoun vzlétl z letadlové lodi USS Abraham Lincoln.

CENTCOM ve středu sdělil, že Spojené státy od počátku své námořní blokády íránských přístavů donutily 52 obchodních plavidel změnit směr plavby.

Britská vojenská námořní služba (UKMTO) ve středu podle stanice BBC uvedla, že od začátku války USA a Izraele s Íránem se terčem útoků na Blízkém východě stalo 26 plavidel, celkem bylo podle téhož zdroje v Hormuzském průlivu a Perském a Ománském zálivu hlášeno 46 incidentů, z toho 26 útoků, 18 případů „podezřelé aktivity“ a dva únosy.

Francouzská letadlová loď na cestě k Hormuzu

Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle a její doprovodná válečná plavidla ve středu proplula Suezským kanálem a míří do oblasti Rudého moře a Adenského zálivu. Podle středečního prohlášení francouzského ministerstva obrany se jedná o přípravné kroky pro budoucí misi zaměřenou na zajištění svobody plavby v Hormuzském průlivu, píše agentura Reuters.

Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle
Zdroj: Reuters/Costas Baltas/Pool

Francie a Velká Británie usilují o vznik mnohonárodnostní mise, která by chránila obchodní lodní dopravu v Hormuzském průlivu, „jakmile to podmínky dovolí“. Obě země již dříve zdůraznily, že mise bude výhradně obranného charakteru. Trump v minulosti opakovaně kritizoval západní země za to, že se odmítají vojensky podílet na potlačení íránské blokády průlivu.

Írán měl využít příležitosti, kterou mnohonárodnostní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií nabízí, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu během telefonického rozhovoru se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem. Francouzský prezident v telefonátu také odsoudil nedávné útoky na Spojené arabské emiráty a na několik lodí.

Úderná skupina letadlové lodi Charles de Gaulle byla nasazena ve východní části Středozemního moře krátce poté, co Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Podle Reuters může na moři zůstat po dobu čtyř až pěti měsíců. Loď slouží ve francouzském loďstvu od roku 2001, má jaderný pohon a může nést 30 bojových letadel Rafale.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
01:03Aktualizovánopřed 32 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 1 hhodinou

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
17:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 2 hhodinami

USA a Rusko neuzavřely na Aljašce žádné dohody, odmítl Rubio ruská tvrzení

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.
před 4 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 5 hhodinami
Načítání...