Praha i okolí na znamení. ROPID to plánuje u všech autobusových zastávek

Nahrávám video
Mluvčí ROPID Filip Drápal komentuje návrh změny pražských autobusových zastávek
Zdroj: ČT24

Zastávky autobusů pražské MHD by mohly být od letošního léta všechny na znamení. Cílem je zkrácení intervalů či plynulost dopravy, ale také omezení hluku a škodlivin z výfuků. Změna by navíc přinesla úsporu peněz i pohonných hmot. Návrh připravuje organizace ROPID, která pražskou MHD plánuje. Novinku už ve čtvrtek schválili radní Středočeského kraje, ti pražští o ní budou rozhodovat v příštím týdnu. Pokud návrh projde, začne platit 29. června.

V Praze je teď asi dva a půl tisíce autobusových zastávek, z nichž je 69 procent na znamení. „Změna by se tak mohla dotknout zhruba 770 zastávek v celé Praze,“ spočítala redaktorka ČT Natálie Lošková. Pokud na takové stojí cestující, od roku 2011 nemusí dávat znamení, ale řidič má povinnost zastavit. Všechny zastávky na znamení už fungují i v některých zahraničních i českých městech.

„Jakmile dojde ke schválení ze strany hlavního města Prahy, připravujeme opravdu masivní informační kampaň tak, aby to nikomu neuniklo,“ uvedl mluvčí ROPIDu Filip Drápal s tím, že kampaň by měla běžet minimálně do září, případně až do podzimu.

Ředitel organizace ROPID Petr Tomčík na jednání dopravního výboru pražského zastupitelstva řekl, že změna se má týkat celé Pražské integrované dopravy (PID), takže i okolí metropole. S vedením Středočeského kraje je podle něj úprava předjednaná.

Sjednocení podle Tomčíka umožnilo vyřazení starších autobusů, které neměly dostatek tlačítek pro zastavení. Termín od 29. června je podle něj určen na základě celostátní změny jízdních řádů, která začne platit ve stejný den.

Každé zastavení a rozjetí autobusu stojí jednu korunu

Výhodou zastávek na znamení je podle dokumentu zkrácení intervalů, nižší náklady na pohonné hmoty nebo větší komfort pro projíždějící cestující. Zastavující a rozjíždějící se autobusy by tolik neničily silnice v zastávkách a rovněž by se snížil hluk a množství emisí. Z jízdních řádů by pak mohla zmizet řada značek a byly by přehlednější.

Změna by znamenala i finanční úspory, když každé zastavení a rozjetí podle ROPIDu stojí jednu korunu. Roční úspora by podle dokumentu dosáhla odhadem pěti milionů korun. Autobusy, které nemusí zastavit, navíc mají nižší spotřebu nafty.

„Jde hlavně o zrychlení a větší plynulost dopravy, protože autobusy budou zastavovat jenom tam, kde je to potřeba. Nebudou zbytečně brzdit, zastavovat, rozjíždět se, když to není potřeba. V zimních měsících se nebude tolik větrat teplo, určitě to bude příjemnější i pro lidi, kteří bydlí v okolí zastávek,“ míní Drápal.

Komplikace, tvrdí kritici

Naopak podle kritiků může být novinka nevýhodou pro lidi se sníženou schopností pohybu a orientace. Pro zastavení je totiž nutné dát řidiči v autobusu včas znamení; stejně, jako to dnes musí dělat rodiče s kočárky. Znamenalo by to rozmístit ve voze dost tlačítek. Drápal ale v ČT uvedl, že autobusy už mají dnes tlačítek dost. „Pokud má někdo potíže s pohybem a výstupem, stejně by už dnes měl dát řidiči znamení, že má s tím počítat,“ dodal.

Hrozí také množství zbytečných zastavení, kdy řidič musí takzvaně dorovnávat jízdní řád, aby ze zastávky neodjel předčasně. Problém by to mohl být i pro dobíhající, neboť pokud cestující není v zastávce, řidič nemusí zastavit.

„Podle některých kritiků ale bude docházet k nepříjemným situacím, a to například proto, že řidiči budou na zastávky jezdit dřív, než jim stanovuje jízdní řád. Dalším problémem by mohlo být, že v přeplněných autobusech budou mít lidé problém dosáhnout na tlačítko pro znamení řidiči,“ uvedla Lošková.

Zvedat ruku není nutné, stačí, že někdo stojí na zastávce

V zastávkách nemusí od roku 2011 cestující dávat znamení zdviženou paží, stačí, aby na zastávce stál, a řidič zastaví. Pokud v ní už jeden autobus stojí, ten, který přijede po něm, musí zastavit také. Cestujícím ve voze pak před výstupem stačí pouze včas stisknout tlačítko znamení k řidiči.

Drápal řekl, že nejde o žádnou novinku, tato praxe je podle něj běžná ve většině měst v Evropě. „Všechny zastávky autobusů budou mít stejný charakter, to znamená, že pokud bude chtít někdo vystoupit z autobusu, tak si dopředu stiskne tlačítko stop, jako to dnes dělá na zastávkách na znamení. Pokud bude chtít nastupovat, nic se pro něj nemění,“ uvedl.

Ve Středočeském kraji, jehož veřejná doprava je propojena s pražskou, jsou všechny zastávky na znamení například na Benešovsku, v Kutné Hoře, Čáslavi či ve Slaném. V Česku mají všechny zastávky na znamení například také Jihlava a Třebíč nebo Liberecký kraj.

Radní Středočeského kraje už novinku odsouhlasili

Radní Středočeského kraje už změnu ve čtvrtek schválili. Projekt už řadu měsíců funguje v Říčanech, Milovicích, Lysé na Labem, Benešově, Vlašimi a Voticích, Kralupech nad Vltavou, Čáslavi, Kutné Hoře, Slaném a v celém okrese Benešov. „Neevidujeme tu žádné stížnosti,“ uvedl na stránkách kraje radní Petr Borecký (STAN).

„Zavedení zpřehledňuje orientaci cestujících i řidičů, autobus nemusí zbytečně zastavovat na zastávkách s minimální frekvencí, ale může je plynule projet, což má pozitivní vliv na plynulost i ekonomiku dopravy. V zimních či letních měsících je pak lépe udržitelný tepelný komfort pro cestující,“ vysvětlil radní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 7 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...