Odolnost proti antibiotikům se může nést na křídlech jemného znečištění

Znečištění ovzduší přispívá k nárůstu antibiotické rezistence, která celosvětově představuje významnou hrozbu pro lidské zdraví, naznačuje globální studie, která pracovala s údaji z více než stovky zemí nasbíranými za dvě desetiletí. Vyšla v odborném žurnálu The Lancet.

„Naše analýza představuje silný důkaz, že zvyšující se úroveň znečištění ovzduší je spojena se zvýšeným rizikem rezistence vůči antibiotikům,“ napsali vědci z Číny a Velké Británie.

Antibiotická rezistence je jednou z nejrychleji rostoucích hrozeb pro zdraví, může postihnout lidi jakéhokoli věku a v kterékoli zemi. Ročně podle odhadů zabije 1,3 milionu lidí. Mezi její hlavní příčiny patří nadměrné a nesprávné užívání antibiotik. Studie však naznačuje, že problém zhoršuje i rostoucí úroveň znečištění ovzduší. Analýza se ale nezabývala tím, proč by tyto dva faktory mohly být propojeny.

Pokud je člověk dlouhodobě vystaven znečištěnému ovzduší, zvyšuje se u něj riziko chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby, astma, ale také rakovina plic, což zkracuje průměrnou délku života. Krátkodobé vystavení může způsobit kašel, sípání a astmatické záchvaty a po celém světě vede k nárůstu návštěv nemocnic i praktických lékařů.

Důkazy naznačují, že jemné prachové částice PM2.5 mohou obsahovat bakterie odolné vůči antibiotikům a rezistentní geny, které mohou být vdechovány přímo lidmi, uvedli autoři.

Čím víc znečištění, tím víc odolných bakterií

V současné době existují jen omezená data o tom, jak se geny odolné vůči antibiotikům šíří prostřednictvím znečištěného ovzduší. Roli by mohly hrát nemocnice, farmy nebo čistírny odpadních vod. Podle údajů je 7,3 miliardy lidí na celém světě přímo vystaveno nebezpečným průměrným ročním koncentracím částic PM2.5.

Studie naznačuje, že rezistence vůči antibiotikům se zvyšuje spolu s vysokou hladinou těchto jemných částic. Z analýzy vyplývá, že antibiotická rezistence v důsledku špatné kvality vzduchu byla v roce 2018 spojena s přibližně 480 tisíci předčasnými úmrtími.

Modelování možných budoucích scénářů naznačuje, že pokud se nezmění současné politiky v oblasti znečištění ovzduší, mohla by se do roku 2050 úroveň rezistence vůči antibiotikům celosvětově zvýšit o sedmnáct procent. Roční počet předčasných úmrtí spojených s odolností vůči antibiotikům by se mohl zvýšit na přibližně 840 tisíc.

Studie byla pozorovací, takže nemohla prokázat příčinu a následek. Vědci vědí tedy jen to, že v místech, kde je silné znečištění, je i více bakterií schopných odolávat antibiotikům. Nabízí se odpověď, že právě znečištění je tou příčinou, nicméně výzkumníci to na základě tohoto výzkumu nejsou schopní potvrdit (ani vyvrátit) – a to přesto, že navrhli výše popsané mechanismy, jež to mohou vysvětlovat. Budoucí výzkum by se proto měl zaměřit právě na zkoumání základního mechanismu vlivu znečištění ovzduší na rezistenci vůči antibiotikům, dodali autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...