Znečištění ovzduší přispívá k nárůstu antibiotické rezistence, která celosvětově představuje významnou hrozbu pro lidské zdraví, naznačuje globální studie, která pracovala s údaji z více než stovky zemí nasbíranými za dvě desetiletí. Vyšla v odborném žurnálu The Lancet.
Odolnost proti antibiotikům se může nést na křídlech jemného znečištění
„Naše analýza představuje silný důkaz, že zvyšující se úroveň znečištění ovzduší je spojena se zvýšeným rizikem rezistence vůči antibiotikům,“ napsali vědci z Číny a Velké Británie.
Antibiotická rezistence je jednou z nejrychleji rostoucích hrozeb pro zdraví, může postihnout lidi jakéhokoli věku a v kterékoli zemi. Ročně podle odhadů zabije 1,3 milionu lidí. Mezi její hlavní příčiny patří nadměrné a nesprávné užívání antibiotik. Studie však naznačuje, že problém zhoršuje i rostoucí úroveň znečištění ovzduší. Analýza se ale nezabývala tím, proč by tyto dva faktory mohly být propojeny.
Pokud je člověk dlouhodobě vystaven znečištěnému ovzduší, zvyšuje se u něj riziko chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby, astma, ale také rakovina plic, což zkracuje průměrnou délku života. Krátkodobé vystavení může způsobit kašel, sípání a astmatické záchvaty a po celém světě vede k nárůstu návštěv nemocnic i praktických lékařů.
Důkazy naznačují, že jemné prachové částice PM2.5 mohou obsahovat bakterie odolné vůči antibiotikům a rezistentní geny, které mohou být vdechovány přímo lidmi, uvedli autoři.
Čím víc znečištění, tím víc odolných bakterií
V současné době existují jen omezená data o tom, jak se geny odolné vůči antibiotikům šíří prostřednictvím znečištěného ovzduší. Roli by mohly hrát nemocnice, farmy nebo čistírny odpadních vod. Podle údajů je 7,3 miliardy lidí na celém světě přímo vystaveno nebezpečným průměrným ročním koncentracím částic PM2.5.
Studie naznačuje, že rezistence vůči antibiotikům se zvyšuje spolu s vysokou hladinou těchto jemných částic. Z analýzy vyplývá, že antibiotická rezistence v důsledku špatné kvality vzduchu byla v roce 2018 spojena s přibližně 480 tisíci předčasnými úmrtími.
Modelování možných budoucích scénářů naznačuje, že pokud se nezmění současné politiky v oblasti znečištění ovzduší, mohla by se do roku 2050 úroveň rezistence vůči antibiotikům celosvětově zvýšit o sedmnáct procent. Roční počet předčasných úmrtí spojených s odolností vůči antibiotikům by se mohl zvýšit na přibližně 840 tisíc.
Studie byla pozorovací, takže nemohla prokázat příčinu a následek. Vědci vědí tedy jen to, že v místech, kde je silné znečištění, je i více bakterií schopných odolávat antibiotikům. Nabízí se odpověď, že právě znečištění je tou příčinou, nicméně výzkumníci to na základě tohoto výzkumu nejsou schopní potvrdit (ani vyvrátit) – a to přesto, že navrhli výše popsané mechanismy, jež to mohou vysvětlovat. Budoucí výzkum by se proto měl zaměřit právě na zkoumání základního mechanismu vlivu znečištění ovzduší na rezistenci vůči antibiotikům, dodali autoři.
