Odolnost proti antibiotikům se může nést na křídlech jemného znečištění

Znečištění ovzduší přispívá k nárůstu antibiotické rezistence, která celosvětově představuje významnou hrozbu pro lidské zdraví, naznačuje globální studie, která pracovala s údaji z více než stovky zemí nasbíranými za dvě desetiletí. Vyšla v odborném žurnálu The Lancet.

„Naše analýza představuje silný důkaz, že zvyšující se úroveň znečištění ovzduší je spojena se zvýšeným rizikem rezistence vůči antibiotikům,“ napsali vědci z Číny a Velké Británie.

Antibiotická rezistence je jednou z nejrychleji rostoucích hrozeb pro zdraví, může postihnout lidi jakéhokoli věku a v kterékoli zemi. Ročně podle odhadů zabije 1,3 milionu lidí. Mezi její hlavní příčiny patří nadměrné a nesprávné užívání antibiotik. Studie však naznačuje, že problém zhoršuje i rostoucí úroveň znečištění ovzduší. Analýza se ale nezabývala tím, proč by tyto dva faktory mohly být propojeny.

Pokud je člověk dlouhodobě vystaven znečištěnému ovzduší, zvyšuje se u něj riziko chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby, astma, ale také rakovina plic, což zkracuje průměrnou délku života. Krátkodobé vystavení může způsobit kašel, sípání a astmatické záchvaty a po celém světě vede k nárůstu návštěv nemocnic i praktických lékařů.

Důkazy naznačují, že jemné prachové částice PM2.5 mohou obsahovat bakterie odolné vůči antibiotikům a rezistentní geny, které mohou být vdechovány přímo lidmi, uvedli autoři.

Čím víc znečištění, tím víc odolných bakterií

V současné době existují jen omezená data o tom, jak se geny odolné vůči antibiotikům šíří prostřednictvím znečištěného ovzduší. Roli by mohly hrát nemocnice, farmy nebo čistírny odpadních vod. Podle údajů je 7,3 miliardy lidí na celém světě přímo vystaveno nebezpečným průměrným ročním koncentracím částic PM2.5.

Studie naznačuje, že rezistence vůči antibiotikům se zvyšuje spolu s vysokou hladinou těchto jemných částic. Z analýzy vyplývá, že antibiotická rezistence v důsledku špatné kvality vzduchu byla v roce 2018 spojena s přibližně 480 tisíci předčasnými úmrtími.

Modelování možných budoucích scénářů naznačuje, že pokud se nezmění současné politiky v oblasti znečištění ovzduší, mohla by se do roku 2050 úroveň rezistence vůči antibiotikům celosvětově zvýšit o sedmnáct procent. Roční počet předčasných úmrtí spojených s odolností vůči antibiotikům by se mohl zvýšit na přibližně 840 tisíc.

Studie byla pozorovací, takže nemohla prokázat příčinu a následek. Vědci vědí tedy jen to, že v místech, kde je silné znečištění, je i více bakterií schopných odolávat antibiotikům. Nabízí se odpověď, že právě znečištění je tou příčinou, nicméně výzkumníci to na základě tohoto výzkumu nejsou schopní potvrdit (ani vyvrátit) – a to přesto, že navrhli výše popsané mechanismy, jež to mohou vysvětlovat. Budoucí výzkum by se proto měl zaměřit právě na zkoumání základního mechanismu vlivu znečištění ovzduší na rezistenci vůči antibiotikům, dodali autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 1 hhodinou

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 11 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 18 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 21 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026
Načítání...