Odolnost proti antibiotikům se může nést na křídlech jemného znečištění

Znečištění ovzduší přispívá k nárůstu antibiotické rezistence, která celosvětově představuje významnou hrozbu pro lidské zdraví, naznačuje globální studie, která pracovala s údaji z více než stovky zemí nasbíranými za dvě desetiletí. Vyšla v odborném žurnálu The Lancet.

„Naše analýza představuje silný důkaz, že zvyšující se úroveň znečištění ovzduší je spojena se zvýšeným rizikem rezistence vůči antibiotikům,“ napsali vědci z Číny a Velké Británie.

Antibiotická rezistence je jednou z nejrychleji rostoucích hrozeb pro zdraví, může postihnout lidi jakéhokoli věku a v kterékoli zemi. Ročně podle odhadů zabije 1,3 milionu lidí. Mezi její hlavní příčiny patří nadměrné a nesprávné užívání antibiotik. Studie však naznačuje, že problém zhoršuje i rostoucí úroveň znečištění ovzduší. Analýza se ale nezabývala tím, proč by tyto dva faktory mohly být propojeny.

Pokud je člověk dlouhodobě vystaven znečištěnému ovzduší, zvyšuje se u něj riziko chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby, astma, ale také rakovina plic, což zkracuje průměrnou délku života. Krátkodobé vystavení může způsobit kašel, sípání a astmatické záchvaty a po celém světě vede k nárůstu návštěv nemocnic i praktických lékařů.

Důkazy naznačují, že jemné prachové částice PM2.5 mohou obsahovat bakterie odolné vůči antibiotikům a rezistentní geny, které mohou být vdechovány přímo lidmi, uvedli autoři.

Čím víc znečištění, tím víc odolných bakterií

V současné době existují jen omezená data o tom, jak se geny odolné vůči antibiotikům šíří prostřednictvím znečištěného ovzduší. Roli by mohly hrát nemocnice, farmy nebo čistírny odpadních vod. Podle údajů je 7,3 miliardy lidí na celém světě přímo vystaveno nebezpečným průměrným ročním koncentracím částic PM2.5.

Studie naznačuje, že rezistence vůči antibiotikům se zvyšuje spolu s vysokou hladinou těchto jemných částic. Z analýzy vyplývá, že antibiotická rezistence v důsledku špatné kvality vzduchu byla v roce 2018 spojena s přibližně 480 tisíci předčasnými úmrtími.

Modelování možných budoucích scénářů naznačuje, že pokud se nezmění současné politiky v oblasti znečištění ovzduší, mohla by se do roku 2050 úroveň rezistence vůči antibiotikům celosvětově zvýšit o sedmnáct procent. Roční počet předčasných úmrtí spojených s odolností vůči antibiotikům by se mohl zvýšit na přibližně 840 tisíc.

Studie byla pozorovací, takže nemohla prokázat příčinu a následek. Vědci vědí tedy jen to, že v místech, kde je silné znečištění, je i více bakterií schopných odolávat antibiotikům. Nabízí se odpověď, že právě znečištění je tou příčinou, nicméně výzkumníci to na základě tohoto výzkumu nejsou schopní potvrdit (ani vyvrátit) – a to přesto, že navrhli výše popsané mechanismy, jež to mohou vysvětlovat. Budoucí výzkum by se proto měl zaměřit právě na zkoumání základního mechanismu vlivu znečištění ovzduší na rezistenci vůči antibiotikům, dodali autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nepodceňovat své schopnosti. Data ukazují, jak na přihlášky na střední školy

Více než třetina zájemců o studium maturitních oborů řadila v minulém roce své přihlášky na střední školy neefektivně, ukazuje analýza výzkumné agentury PAQ Research. Na druhém nebo třetím místě v přihlášce totiž měli výrazně těžší školu než na prvním míst. Další chybou podle této analýzy bylo, že šest procent deváťáků ani nevyužilo možnost podat přihlášku na tři školy.
před 2 hhodinami

Česká technologie pomáhá na olympiádě rozhodčím v curlingu

Kromě tuzemských sportovců se na zimní olympiádě v Itálii představuje i technologie z Česka. Ta hlídá dodržování pravidel při curlingu – konkrétně senzory na kamenech odhalí chybu při odhození. Několik měsíců je vyvíjeli experti z Českého vysokého učení technického. V curlingu vyhrává tým, který dostane co nejvíc svých kamenů do cílových kruhů. Důležité je proto správně a přesně kámen na druhý konec ledové plochy poslat. Technologie zaznamená přesné místo odhozu. To dříve kontrolovali rozhodčí pouze očima.
před 12 hhodinami

Za obsah na sociálních sítích mají být trestně odpovědní jejich manažeři, plánuje Španělsko

Španělsko má v úmyslu zakázat sociální sítě pro své občany mladší 16 let. Bude také od těchto platforem vyžadovat, aby používaly přísné nástroje pro ověřování věku, které nebude možné snadno obelhat. Připojí se tak k Austrálii, Francii a Dánsku, které už oznámily vlastní pravidla, která mají snížit negativní dopady sociálních sítí na děti. Zároveň chce Madrid zavést zákony, podle nichž by trestní odpovědnost za obsah sítí měli nést i manažeři firem provozujících sociální sítě.
před 18 hhodinami

Více než třetina případů rakoviny je zbytečná, tvrdí WHO a radí, čemu se vyhnout

Zhruba každému třetímu případu rakoviny se dá zabránit, pokud se lidé budou vyhýbat rizikovým faktorům, jako je kouření, pití alkoholu, znečištění ovzduší a některé infekce, uvedla ve své analýze Světová zdravotnická organizace (WHO).
před 21 hhodinami

Španělský přípravek má léčit rakovinu, rozplývají se média. Experti krotí naděje

Nová studie španělských vědců popsala, že jejich nová terapie dokáže extrémně účinně ničit nádory slinivky břišní. Tedy nádory známé svou smrtelností a špatnou léčitelností. Tato informace se v posledních dnech rychle šíří nejen médii, ale zejména po sociálních sítích, kde se objevuje v extrémně zkrácené formě, která zamlčuje některé klíčové informace. Například to, že je zatím otestován pouze na myších a potenciální lék je až desítky let daleko.
3. 2. 2026

NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.
3. 2. 2026

Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.
3. 2. 2026

Vyšetřovatel Pannwitz lživě udělal z parašutistů opilce a z Čechů udavače

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.
3. 2. 2026
Načítání...